Před několika týdny padlo v českém startupu Oddin.gg, v aktuálně vůbec nejrychleji rostoucí technologické firmě střední Evropy, rozhodnutí, které jeho CTO Martin Podval označuje za „radikálně znějící, ale vlastně přímočaré“. Celé vývojové oddělení přechází z režimu, kdy AI asistuje při psaní kódu, do stavu, kdy téměř 100 % nového kódu generuje umělá inteligence. Vývojáři kód neopisují ani nepíšou řádek po řádku. Ale zadávají, revidují a validují to, co AI vytvoří za ně. „Je to čistě obchodní rozhodnutí,“ popisuje Podval na LinkedInu. „Naším hlavním cílem je zrychlit vývoj dvakrát až čtyřikrát od příštího kvartálu. Samozřejmě při zachování 99,9% dostupnosti systému,“ vysvětluje.
Důvodem je skutečnost, že se vypařil časový náskok firmy. „V Oddin jsme strávili šest let budováním naší platformy. Ale šestiletý náskok ve vývoji už není takovou výhodou, jakou býval. Noví konkurenti nyní dokážou za několik týdnů vytvořit to, co dříve trvalo roky. Musíme postupovat rychleji,“ vysvětluje Podval.
Kódovat s umělou inteligencí může prakticky kdokoliv – produktoví manažeři, testeři, i manažeři úplně jiných oblastí. Generativní AI je zapojená v každé fázi, od zpřesnění zadání přes testování až po provoz v produkci. V Oddinu získal každý člen týmu přístup k nejvyšší úrovni Claude jako primárnímu nástroji a Copilotu jako záloze. Ve firmě vznikl dedikovaný tým na podporu AI. Jeho prací je odblokovat v oblasti umělé inteligence všechny ostatní. Řídí iniciativy v oblasti podpory, včetně organizování hackathonů, sám přitom žádné nové funkce nevytváří.
Víc kódu, víc chyb
Oddin.gg je firma, která umožňuje sázkovým kancelářím po celém světě nabízet kurzy na esport. Počítá je z tisíců proměnných, jako jsou statistiky hráčů, týmů, z průběhu zápasů, volby hrdinů i vybavení v hrách jako Counter-Strike 2, Dota 2 nebo League of Legends. Její služby využívá přes 300 značek včetně Allwynu, Tisportu nebo Betway, firma se pohybuje v zisku a od investorů získala přes 160 milionů korun. Své produkty přitom staví na matematice, statistice, neuronových sítích a strojovém učení.
Posun ke generativnímu kódu je pro ni ale citlivý. Než kdokoli začal generovat kód ve velkém, Oddin musel vybudovat něco, čemu Podval říká „The Shield“, tedy ochranný štít. Víc kódu znamená víc potenciálních chyb. „Čtyřnásobná rychlost vývoje vyžaduje čtyřnásobnou rychlost validace,“ popisuje. Důraz je kladen na řádné automatizované testy, monitorovatelnost a automatizovanou infrastrukturu.
Další změny jsou organizačního rázu: plánuje se v týdenních cyklech. „Tato transformace je experiment, u kterého je třeba rychle rozhodnout, zda v něm pokračovat, nebo ho ukončit. Sprinty a měsíce jsou příliš dlouhé,“ vysvětluje CTO. A firma zavedla páteční demonstraci, interně označovanou jako „motivační gilotina“. Každý týden všechny týmy prezentují svůj pokrok v oblasti AI, funkční ukázky nových funkcí nebo třeba triky s nástroji. „Měli jsme tolik dem, že devadesát minut nestačilo – dvakrát,“ popisuje Podval první týdny. Úspěšné páteční experimenty se prý mění ve vzor pro následující týden, zatím jde nicméně o první takové aktivity ve firmě.
Chvátáme
Oddin tak ještě posouvá o kousek dál přístup, který se (nejen) v Česku šíří napříč firmami, kdy společnosti začleňují AI do samotného vývoje a propojují ji s developery. Do problematiky, jak se z vývojářů stávají krotitelé AI agentů, kteří za ně píšou kód, už se Lupa nořila. S podobnými přístupy experimentují firmy jako Ataccama, Etnetera Core, Make nebo třeba Labyrinth Labs. Spoluzakladatel Oddinu Vlastimil Venclík už pro Lupu uváděl, že každý vývojář ve firmě pracuje s malým týmem pěti, sedmi, možná devíti agentů, kterým říká, co mají dělat, a kontroluje jejich výstupy.
S tím, jak se otevírá cesta k programování i ne-vývojářům, se posouvá samotná práce developerů. Podle Jaroslava Tomečka, který řídí vývoj softwaru v CloudTalku, vývojáři místo trávení hodin psaním každého řádku kódu „definují, co má systém dělat, jaký má kontext a jak se má chovat, jak má zapadat do existující architektury,“ popisuje.
„Díky automatizovanému generování kódu a produktové dokumentace se můžeme víc soustředit na architekturu a strategický rozvoj projektu. Zaměřujeme se na věci, které přímo ovlivňují byznys,“ rozvádí Tomáš Lodňan, CEO digitálního studia GoodRequest. „Umělá inteligence nepřebírá právní zodpovědnost za případný únik dat. My ano,“ doplňuje však.
Konzultační společnost Gartner odhaduje, že už v roce 2028 bude 75 % vývojářů ve velkých firmách využívat pro tvorbu kódu AI asistenty. Jejich kompetence se zároveň přesunou k architektuře, produktovému návrhu, kyberbezpečnosti a do dalších oblastí s vysokou přidanou hodnotou.
„Skutečná hodnota se přesouvá do schopnosti dát AI nástrojům správný kontext, klást správné otázky klientovi nebo rozpoznat slepou uličku dřív, než do ní firma investuje čas a peníze. Především jde o to, mít správně zvládnutý a jinými projekty ověřený proces,“ myslí si Filip Kirschner, spoluzakladatel vývojářské společnosti Applifting.
Podle Tomečka AI nezrychluje jen psaní kódu, ale celý cyklus od záměru k otestovanému výsledku. „V kontextu současného technologického trhu dává tento přístup smysl. Pokud evropská firma chce růst globálně a konkurovat Silicon Valley, nemůže si dovolit v produktivitě zaostávat,“ říká.
Čas je zásadní. Jedna z rad Oddinu směrem do dalších firem upozorňuje na rychlost vývoje AI. „Neoptimalizujte předem,“ varuje Podval. „Přístupy, které fungují jeden týden, mohou být ten další již zastaralé. Necháváme inženýry sestavovat si vlastní soubory AGENT.md a přizpůsobené dovednosti, abychom vytvořili rozmanitost – vítězné vzorce vybereme později,“ uvádí.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU