Nejde o morální nebo filosofickou debatu. Jde o to, že když mi sociální síť filtruje příspěvky od mých přátel, podle podivného algoritmu, tak to prostě dost podstatně snižuje její použitelnost. Já mám třeba pocit, že mi FB ukazuje příspěvky jenom asi 10 lidí, s kterými jsem si nedávno psal, a zbytek ignoruje. Nemám sílu obcházet všechny ostatní, jestli něco napsali, takže se použitelnost takové sítě redukuje na IM klienta s neergonomickým rozhraním.
Ano, je to na větší debatu, pokud chcete, sepište svůj názor a argumenty, rádi je publikujeme.
Jedno upřesnění k bodu 4) - Dan napsal text o víkendu, pasáž s vyjádřením Adama Kramera jsem přidával dnes při editování (dotyčný ji totiž vydal až včera večer) a domníval jsem se, že je jasné, že jde o citaci jeho zdůvodnění, a ne názor autora :)
.Možná by stálo za průzkum, jestli nejsou lidi smutněší když prší, na rozdíl od slunečného počasí.
Další výkum by se mohl týkat toho, kdy je víc mokro, jestli po dešti, nebo před ním.
pokud by na to byl nejaky eu-grant a pridalo by se hledisko zda mokre silnice po desti genderove nediskriminuji zeny na materske tak by to mohlo klapnout.
"...nálada příspěvků uživatele výrazně ovlivňuje..."
Opravdu byste nazval efekt na úrovni 0.1 procentního bodu jako výrazné ovlivňování?
Já mám pocit, že tento článek byl napsán obzvlášť negativně, aby si autor vyzkoušel experiment na čtenářích Lupy. :-)
Osobně na počinu Facebooku neshledávám nic neetického, ale to by asi bylo na velmi dlouhou filosofickou debatu.
http://techcrunch.com/2014/06/29/ethics-in-a-data-driven-world/
Gratuluju Lupě, že se úspěšně zařadila po bok TN.cz :)
viz můj odpolední komentář
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10152615383238968&set=a.340501368967.189379.686338967&type=1&theater¬if_t=like
Tenhle článek je sice mnohem lepší než průměr (pěkně cituje a Dan základnímu principu FB rozumí dobře), ale:
bod 3) zcela dezinterpretuje fungování toho experimentu - porovnejte si popis v článku a ve studii
bod 4) tady článek vlastně neví, co chce sám tvrdit - na začátku prý "nálada příspěvků uživatele výrazně ovlivňuje", o pár odstavců dál "vlastně na hranici statistické měřitelnosti", dál dokonce že určování sentimentu moc nefunguje a vzorek "ukazuje pouze nepatrný vliv směrem do reálného světa". Takže co si vlastně autor myslí - byl ten výsledek výrazný a experiment děsivý? Nebo téměř neznatelný, pochybný a na hranici statistické chyby?
Myslím, že tady trochu motáte různé důvody dohromady. Všeobecně spíše panuje názor, že převaha negativních zpráv je důsledkem poptávky čtenářů po nich, což potvrzuje relativní neúspěch médií, která takový trend naruší co jejich úplná absence. Kdyby tady byla zásadnější skupina čtenářů se zájmem o pozitivní zprávy, nějaké médium by se toho chytilo, protože v dnešní době je problém se prosadit.
Tak ono to není nic moc překvapivého. Podívejte se na ČR. Televizní zpravodajství jede jen černou kroniku, časopisy typu Respekt zveřejňují jen to špatné, co se děje atp atd... Pak se nelze divit tomu, že jsou Češi neustále negativní a mají pocit že vše je špatně a směřuje k ještě horšímu... Bohužel česká média tohle soustavně podporují.