Vlákno názorů k článku Jsou internetové vyhledávače nelegální? od Marek Prokop - Nejsem právník, takže právní aspekty posoudit neumím. Trochu...

Nejsem právník, takže právní aspekty posoudit neumím. Trochu ale tuším, jak fungují vyhledavače, a nemyslím si, že by se nějak lišily od všech ostatních uživatelů internetu. Dohodnutým způsobem (HTTP protokol) si stáhnou stránku, dohodnotým způsobem (standard HTML) interpretují její obsah, vlastním způsobem tento obsah zpracují (zařadí do indexu) a výsledek využívají ke svému prospěchu.

Principiálně totéž, dělají skoro všichni uživatelé. Např. pan Aujezdský si nepochybně občas stáhne nějakou stránku s odborným článkem (tímtéž HTTP protokolem jako vyhledavač), jeho prohlížeč interpretuje její obsah (podle téhož standardu HTML jako vyhledavač), obsah vlastním způsobem zpracuje (např. si poznamená důležité poznatky) a výsledek použije ke svému prospěchu (např. aplikuje získané poznatky na právní spor, který zrovna za úplatu řeší).

V čem je, prosím, ten podstatný rozdíl mezi vyhledavačem a panem Aujezdským?

IMHO je sporný jedině náhled stránky na doméně vyhledavače, a o tom jsem zde na Lupě psal již před lety: http://www.lupa.cz/clanky/porusuji-vyhledavace-autorska-prava/.

Rozdíl je v tom, že činnost uživatelů ve většině případů spadá pod tzv. volné užití (§ 30 autorského zákona), pod zákonnou licenci rozmnožování na papír nebo na podobný podklad (§ 30a autorského zákona) či pod zákonnou licenci pro dočasné rozmnoženiny (§ 38a). Samozřejmě mohou být i hraniční případy.

Pane Aujezdský, děkuji za odpověď, ale ten rozdíl stále nevidím. Jako právnímu laikovi mi nezbývá, než Vám věřit, že činnost uživatelů spadá pod paragrafy, které uvádíte. Proč pod ně ale nespadá i činnost vyhledavačů?

Možná přepokládáte, že vyhledavače trvale uchovávají celé kopie stažených stránek. Některé to možná z nějakých důvodů dělají, ale rozhodně to není nutné k zajištění jejich činnosti a v podstatě to s ní ani nesouvisí.

Vyhledavače jen zařazují stránky do indexu, což je (trochu zjednodušeně) tabulka, která má pro každé existující slovo jeden řádek, pro každou zaindexovanou stránku jeden sloupec a na průsečících řádků a sloupců je uložena informace, zda se dané slovo na dané stránce vyskytuje.

Z reálného světa by se to zřejmě nejlépe dalo přirovnat k výstřižkové službě, která si kupuje od každého novinového titulu jeden výtisk a do nějakého sešitu si zapisuje k jednotlivým klientům názvy a zdroje článků obsahujících to, co si klient přál sledovat. K takové službě nejsou rozmnoženiny díla potřeba -- stačí jen ten sešit -- a stejně tak je nepotřebuje vyhladavač, protože mu stačí jen index.

Otázky technologické jsou mi, sice zcela z laického pohledu, nicméně do určité míry známy. I to, že jsou využívány různé technologie.

Skutečnost, že dochází k fragmentaci autorského díla ze strany provozovatele vyhledavače, není dle mého názoru rozhodující, a to za předpokladu, že je možné z těchto fragmentů autorské dílo zrekonstruovat (v podstatě všechny elektronické rozmnoženiny jsou nezbytně fragmentovány). Stejný případ je u některých P2P sítí. Okolnost, že ze strany konkrétní osoby došlo ke sdílení pouze části souboru obsahujícího rozmnoženinu autorského díla, nemá vliv na otázku vzniku odpovědnosti za zásah do autorského práva ze strany takové osoby. Navíc právo na nedotknutelnost díla patří mezi osobnostní autorská práva a samotná fragmentace díla tak může mít sama o sobě za důsledek vznik autorskoprávní odpovědnosti.

Vaše otázka uvedená níže v diskuzi směřuje do oblasti tzv. volného užití (přestože zmiňujete komerční užití) a zákonných licencí. Volnému užití se tento článek nevěnoval Snahou o vymezení pojmu „osobní potřeba“ se zabývá spousta literatury. Z mého pohledu ta definice není vhodná, jelikož je příliš úzká a skutečně některá jednání uživatelů webových stránek mohou být na hranici tohoto vymezení (pokud nelze aplikovat jiné zmiňované, zákonné licence). Nicméně jednání, kdy zhotovíte rozmnoženinu autorského díla a informace obsažené v této rozmnoženině použijete pro své podnikání by mělo spadat do volného užití. V případě, že však použijete samotnou tuto rozmnoženinu pro podnikání, mělo by se jednat o zásah do autorského práva.

Zhotovování rozmnoženin za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu je možná pouze v podobě tiskových rozmnoženin (§ 30a autorského zákona), a to pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby. Stejně tak je tedy možné z druhé strany argumentovat, že z hlediska formálního není rozdíl mezi zhotovováním rozmnoženin provozovatelem vyhledavače a provozovatelem webu, který si zhotoví rozmnoženiny všech článků z Lupy a následně je vystaví na svém webu za účelem obchodního prospěchu. Je nutné vzít v úvahu, že zákon musí být vždy do určité míry obecný a nelze znormovat celou vnější realitu.

Autorský zákon jednoduše není zcela 2008 ready a zřejmě to ani není možné.

Pokud by Vás problematika zajímala blíže, dejte prosím vědět na můj email. Je nad lidské síly a časové možnosti reagovat na vše.

Spoustu dat volne dostupných na internetu i já využívám pro svůj osobní nebo firemní prospěch a jistě nejsem jediný?
Používat volně dostupné zdroje informací k zajištění finančního obohacení budeme podle vás trestat?
To vaše přirovnání se stažením a vystavením kulhá na obě nohy.

Ano, osobní potřebě rozumím, ale o tu mi nešlo. Šlo mi o použití pro komerční účely. Já web pro osobní potřebu téměř nepoužívám, používám ho pro svou práci.

Např. mohu při své příští přednášce zmínit, že vyhledavače možná porušují autorská práva. Budu při tom čerpat z tohoto článku, který jsem si bezplatně stáhl, dočasně vytvořil jeho rozmnoženinu v paměti svého počítače, svou hlavou jsem ji zpracoval, vyvodil z ní příslušný poznatek a ten zapracoval do své (komerční) přednášky.

Vyhledavače se od mne IMHO liší jen tím, že informace z autorských děl nezpracovávají svou hlavou nýbrž svými integrovanými obvody. Je toto ten rozhodující rozdíl?