„Těšil jsem se na kompetentní a dobře vyargumentovaný odlišný názor na budoucnost papírových a elektronických knih, namísto toho vidím osobní útoky. Škoda. Snad jiný vydavatel zvedne tuto rukavici lepším způsobem.“
Vyargumentované tvrzení, že se mýlíte, není osobním útokem. Škoda. Snad jindy na (vyprovokovaný) nesouhlas zareagujete lepším způsobem.
Celé je to o nepochopení úlohy nakladatele v e-věku.
Nelze prodávat jednu KNIHU, tam se s náklady nikdy nikdo nevejde do nějaké úrovně 50kč na knihu.Je třeba prodávat přístup do nakladatelovy KNIHOVNY. Za paušál, za každé přečtení knihy, za půjčení knihy, za přístup na den, na týden, na měsíc... obchodních modelů se nabízí mraky.
Tam pak je DRM na místě a ani já jako jeho zapřísáhlý odpůrce skoro nic nenamítám. Jedině ukládání historie výpujček by mi šlo proti srsti, pokud by nebylo nějak anonymizované, jako že by určitě nebylo.
Zároveň by se mohla prodávat i ta kniha bez DRM, ale s právy jako u normální knihy na půjčení, dědění, prodání... tam ať si stojí těch 75% papírové.
Laskavý čtenář nechť si vybere.
Zlodej a jeste k tomu s vygumovanym mozkem ste leda vy. Tady se bavime o zcela legalnim jednani a to jak v pripade ziskani dila odkudkoli, tak v pripade nekterych zemi (napriklad svycarsko - to je takova ta bananova republika) i nekomercnim nasdileni.
A dokonce uz i nase soudy zacinaji dospivat k tomu, ze ony "zpusobene skody" jsou ciste virtualni. http://www.novinky.cz/krimi/323849-za-nelegalni-sireni-filmu-kral-piratu-platit-miliony-nemusi.html
Možná když jsou v akci. Třeba tady: http://www.kosmas.cz/knihy/179030/inferno/ jsou ceny i alternativ knihy. Cena e-knihy je asi 72% ceny papírové knihy a to už např. pro mě je za hranicí přijatelnosti, když vezmu v úvahu, že po přečtení už s e-knihou legálně nic nemůžu provést.
Ještě jednou: nekupuji knihy podle reklam.
Koupit ne použitelnou věc s DRM a použitelnou stáhnout od pirátů? Skrabete se na pravém uchu levou rukou pod kolenem? To nemůžete myslet ani vážně.
Klidně at se vydavatele dal chovají jako hudební byznys a at tvrdí, této nejde dělat levněji. Ti kteří nepochopili, ze lidi nekoupi ebook na který mají pouze licenci a nemohou jej třeba prodat dal za stejne nebo skoro stejně velké peníze jako papírovou knihu, tak skončí. Nedelejte stejně chyby jako hudební společnosti a nabidnete lidem co chtějí...
Aby bylo jasno, já se bavím čistě o tom, že někdo zveřejní dílo někoho jiného, ani by k tomu měl svolení držitele práv, o ničem jiném.
To, že nakladatelům, nebo komukoliv jinému ujíždí vlak, je věc jiná, a tady souhlasím. Nicméně to prostě není omluva. Ani cena není omluva. Kniha, film, nebo písnička není nic, bez čeho by se nedalo žít. Když není dostupná jedna, je vedle ní dostupných milion jiných.
U mě jsou "piráti" nemorální hyeny, nic jiného. Kdyby aspoň měli dostatek odvahy říct ano, vím, že se to nemá, dělám něco špatného. Místo toho si vymýšlejí různé výmluvy, aby si ospravedlnili své jednání. Jednoduše zbabělci, kteří sami nikdy nic hodnotného nevytvořili, zato jsou schopni v diskuzích nadávat do idiotů těm, kteří s tímto jednáním nesouhlasí.
Vyrozuměl jsem, že pro elektronickou verzi ho [překlad] nakladatel musí zaplatit znovu.
To asi ne, ale když si někdo koupí jenom papírovou knihu a někdo jenom ebook, bylo by docela normální, kdyby člověk co si koupil ebook přispěl na náklady spojené s překladem úplně stejnou částkou jako člověk, co si koupil papírovou knihu, protože překlad je v papírové knize a v ebooku úplně stejný. Když si člověk kupuje ebook, neplatí za KONVERZI, ale za KNIHU (stejně jako člověk co si kupuje papírovou).
On autor dodava text v podobe pevne vysazenych radku? A ja mel za to, ze text se zpracuje nejdriv postrance obsahove ... a sazba se dela az ve finale. Pritom se jen do textu vkladaji lamaci znacky, ktere lze pro ebook snadno vypustit.
Ale jo, pokud ma nekdo pocit, ze pdf je ebook, tak to pak chapu ze to je problem, kdyz je kazda ctecka jinak velka.
Já si myslím, že všechny tyto reakce vydavatelů nereflektují jednu zásadní věc. Všichni píšou, jak to dělají a jaké s tím aktuálně mají náklady, ale nikdo se nezamýšlí nad tím, jak to dělat jinak, lépe, efektivněji. Každý si hrabe na svém písečku, ale jsme Internetová generace a Internet nám dává nebývalé možnosti ve vzájemné spolupráci a aktuální úroveň IT zároveň zvyšování efektivity - což dohromady znamená snižování nákladů a zvyšování zisku.
Pokud se věci budou dělat "postaru," pak ano, náklady a ceny budou vysoké. Na trhu ale uspěje a přežije ten, kdo začne myslet a jednat jinak. Tomu se říká inovace a je to běžné v každém odvětví lidské činnosti, jen průmysl založený na zparchantělém copyrightu se s tím nějak míjí a nereflektuje vývoj.
PDF má smysl u něčeho jako je vědecká literatura s grafy, vzorci, tabulkami a natolik komplikovanou sazbou, že to prostě nejde strojově přesýpat podle velikosti displeje na zřízení s možnostmi jako je čtečka tak, aby to k něčemu vypadalo. Pak vezmu to PDF, které sazeč vyladil pro tisk a holt se musím smířit s tím, že to budu číst na 10" tabletu nebo čtečce typu Kindle DX a nebo to prostě budou příšerné blechy.
Pro beletrii, kde veškeré formátování spočívá v označení nadpisů a odstavců je PDF kravina.
Nejsem nakladatel, jsem autorka a napíšu k tomu jediné. Ebook, prodávaný přes Palmknihy či Kosmas bude mít diametrálně jiné prodeje než ebook, prodávaný nakladatelem na jeho webu, prostě proto, že většina lidí se o knize ani nedozví, pokud ji nebude cíleně hledat. Proto těch třicet a u tištěných knih klidně i padesát procent. V tomhle je naprosto jedno, jestli prodáváte knihu, nebo čokoládovou tyčinku, musí být vidět a musí být po ruce.
Teoreticky ano. Prakticky to ovšem znamená, že zákazník musí vědět, jaký má ve čtečce displej (kvůli volbě mezi různými PDF dělanými pro různou velikost displeje), musí si vybrat mezi pěti velikostmi písma (protože třeba hůř vidí, tak potřebuje verzi s většími písmenky) a rezignovat na možnost jejich velikost měnit dynamicky (na slunci stačí menší písmenka, v budově budou potřeba větší). A ideálně si stáhnout všechny varianty, protože kdo ví, jakou čtečku bude mít za rok, jak uvidí za rok a jaké na té dovolené, kam jeden příští týden, budou světelné podmínky.
Osobně vidím problém někde jinde. Když si koupím papírovou knihu, tak jí mám. Jsem jejím vlastníkem, můžu jí komukoliv půjčit, darovat, prostě něco mám. Když si koupím elektronickou verzi, jsem jejím jediným majitelem a podle současných zákonů s tímto produktem nemohu snadno a rychle nakládat. To pro mne zásadně snižuje hodnotu e-knihy. Proto vážím, jestli mi cena např. 80% ceny papírové knihy stojí za koupi. Pro nakladatele a nakonec i autora zvolím skoro tu nejhorší možnou variantu. Půjčím si knihu v knihovně. Autor ani nakladatel tak nedostanou nic. Doufám, že tím nevyvolám snahu zrušit knihovny!
Vážená paní nakladatelko,
děkuji za procenta a ekonomický rozbor. Nakupuji knihy často a čtu je rád. Bohužel ve vašem rozboru mi chybí jedna podstatná věc. Hodnota knihy jako takové. Myslím tím tedy její obsah.
Procenta a interní problémy firmy mě jako čtenáře nezajímají. Pokud má kniha pro mne hodnotu (obsahovou nebo uměleckou, typografickou, či emocionální), koupím si ji v papírové podobě za jakoukoliv částku.
Nabídku e-knih však vnímám jako něco, co nesplňuje žádné z výše uvedených kritérií.
Je to spotřební zboží, které přečtu a odložím. Cena e-knihy není vyvážena hodnotou pro čtenáře. Proto chodím do knihovny, kde si půjčuji knihy, které netoužím mít doma. Systém přečíst - obohatit se duchovně či vědomostně, zabavit se - a pak vrátit veřejné knihovně. A pokud to opravdu stojí za to, tak koupit.
Stejně tak si e-knihy stahuji z pirátských serverů. Přečíst - smazat ze čtečky. Pokud se mi líbí - koupit. Klidně i v elektronické podobě. Zatím však se cena e-knih nepotkla s hodnotou, kterou pro mne jako dílo kniha má. Na tom nic nezmění jakýkoliv, i když pravdivý, ekonomický rozbor.
Váš návrh (předposlední věta) představuje velmi zásadní porušení autorských práv, obávám se, že horší v konečných důsledcích pro autory, než aktivity pirátů. Tomu se říká "vyhánět čerta ďáblem".
Druhou věcí je, že pokud si někdo takto pozměněnou knihu stáhne, tak
1. stahování pro vlastní potřebu je legální
2. čí autorská práva porušil? toho počítačového programu, co to vygeneroval?
Další je, že to zkoušel už hudební a filmový průmysl a výsledky byly tristní. U e-booků bude neúspěch akcentován ještě tím, že se stahují vteřiny až minuty (na rozdíl od filmů).
A nieje toto práve smer kam by mali mieriť ebooky? Ja pri prečítaní "kradnutého ebooku" autorovi kľudne dám aj 10 korún. Bude na tom lepšie ako keď jeho kniha bude v knižnici. A to kľudne len za to že budem mať tú výhodu že ju mám na svojom zariadení.
Ja žiaľ mám možnosť si len knihu stiahnuť čo je nefér, alebo si ju kúpiť za cenu ktorá je príliš blízko papierovej (až na vydavateľstvo Domino ktoré síce nevydáva pre mňa zaujímavé knihy ale mám možnosť ich mať za 50% papierovej ceny).
Podľa vydavateľov a všetkých protipirátov aby to celé bolo fér, keď na nákup "drahej" knihy nechcem venovať predpísanú sumu, mám ísť do knižnice. Dostanem sa tým do stavu v ktorom sa budem ťahať s papierovou knihou aj keď to nepotrebujem, budem ju jemne ničiť prenášaním a čítaním v metre, mesiac až dva ju budem blokovať aj keď na ňu budú čakať ďalší a autorovi/vydavateľovi/niekomu z toho pôjde koruna. Pre koho je toto výhodné? Strácam tým ja, stráca tým vydavateľ, stráca tým autor. Jasné že odôvodňovať "krádež" cenou je blbosť a ani by mi to nenapadlo. Ale jednoducho nech sa na to pozerám ako chcem vo výsledku je e-knižnica (kľudne s desaťnásobným predplatným oproti klasickým a desaťnásobným ziskom ) jediný spôsob ako aktuálny stav zvrátiť. Sú za tým právne problémy? Prečo úsilie ktoré sa venuje zachovaniu stavu v ktorom všetky strany prehrávajú vydavatelia nenasmerujú k tlaku na zmenu zákonov a pravidiel hry smerom v ktorom všetky strany budú vyhrávať? Na ebooky sa úplne neprejde asi nikdy a rovnováha sa na nejakom pomere e-čitateľov a papierových čitateľov ustáli či už to bude niekto podporovať alebo nie. V jednom stave to navyše môže vydavateľstvám/autorom priniesť zisk o ktorý v súčasnosti prichádzajú...
kdyz si do toho booku sam uvedu odkaz "pokud se vam libilo, tak prispejte" ... tak se v milionech lidi najde porad stejne % tech, kteri prispeji,
To snad nemyslíte vážně. Dobrovolně přispívá naprosto mizivé procento lidí. Teď jsem to počítal u jednoho svého programu, který je hodně používaný a jeden z nejlepších svého druhu, s volnou licencí, přispívacím tlačítkem přímo v UI atd. atd. Příspěvků je tak asi 10 ročně, v částce typicky 5 USD, sem tam 10 USD. Mě to v zásadě stačí, protože ten program dávám k dispozici zdarma a to, že za něj někdo zaplatí, je výrazný projev díků, ale softwarehouse bych z toho neuživil. - V knize je to o to složitější, že tam se uživatel bude muset zvednout, přeťukat URL do prohlížeče, a vůbec to pro něj bude spousta práce. - Na torrentovém webu to bude ještě o to horší, že jeho uživatelé ve své většině nemají ve zvyku platit, jinak by nebyli na torrentovém webu.
Ale já Vás vůbec nechci obviňovat z toho, že e-knihami chcete rychle vydělat na páté BMW! Musím ale podotknout, že ve Vaší odpovědi vidím právě možná základ problému. Pokud nakupuji v e-shopu, tak si najdu nejlepší cenu. To je momentálně vaše, ale třeba Kosmas má aktuálně cenu 314 Kč. Nechce se mi hledat, jestli někde opravdu prodávají za doporučenou cenu, ale doporučená cena je podle mého právě kámen úrazu. Když budu nakupovat, zajímají mě ceny reálné a tam je bohuže poměr cen ne tak příznivý.
Bohužel ve vašem rozboru mi chybí jedna podstatná věc. Hodnota knihy jako takové.
Hodnota knihy je ryze subjektivní věc. Nechápu, jak by se k tomu nakladatel mohl vyjádřit nebo co by s tím mohl dělat.
Cena e-knihy není vyvážena hodnotou pro čtenáře.
Pro vás. Pro čtenáře zřejmě vyvážena je, soudě podle růstu trhu e-knih.
Co se dělá? Čtečky mají vlastní písma, uživatelé si často sami volí z různých řezů a velikostí, různé jsou i velikosti displejů, takže veškerou typografii a zlom dělá v reálném čase čtečka podle preferencí uživatele podobně jako webový prohlížeč, jediné co je potřeba tam mít je značka kde začíná kapitola a odstavec.
Nikoli, tomu se rika totiz trh - cenu za kterou se prodava urcuje pak vyhradne pomer nabidky a poptavky. kdyz budu tvrdit, ze doporcena cena rohliku je 100Kc ... tak se na me budou taky vsichni divat jak na debila.
Prodejce ktery prodava s 5% marzi neexistuje - absolune zadny. Tyhle zvasty si nechte pro deti do matersky skolky.
Víte co je na tomto nejfascinovanější? Že se řeší problematika, jestli je vlastně moc, když si nakladatel, který je po autorovi nejdůležitější osoba, díky které kniha vypadá tak, jak jsme zvyklí, vydělá 20, 30 nebo dokonce 40 Kč na jedné knize.
Proč takhle nebojujete u potravin nebo elektroniky? Neměli bychom vzít do rukou pochodně a jít vypálit všechny Apple obchody, protože ty mrzáci na nás vydělávají ne jako ty kurvy nakladatelé 10-15 procent, ale stovky procent? Nebo co jít do Teska na trochu lynče za to, že prodávají plastové shit hračky, na kterých si někdo vydělá dost možná tisíce procent?
Lidi, zkuste se zamyslet nad tím, co říkáte. Ale jak vidno, nemá asi příliš smysl diskutovat s odborníky, kteří nejlépe znají problematiku nakladatelského oboru :-)
dostal zajímavou odpověď na svůj článek (který je zřejmě plný nepřesností) a místo aby odpověděl, tak začne s tím, že jde jen o osobní útoky.
No pane Hlavenko, měl jsem Vás za normálnějšího člověka, ne za politika, který neunese velmi jemnou kritiku. Škoda, asi dokud jste dělal byznys v Computer Pressu a věnoval jste se psaní knih, tak to stálo za to.
Škoda.
Jinak k danému článku, děkuji za něj, pokud by takových pohledů, rozhovorů apod. bylo na Lupě i celkově více, jedině dobře. Něco jsem se dozvěděl, sice jsou tam věci, které by stálo za to doplnit či upřesnit co se týká čísel (ale možná jsem to jen v této pokročilé hodině přehlédl či špatně pochopil, přečtu si to ještě jednou), ale jinak dobrý pohled na věc od zdroje.
Jinak pro pobavení, hledal jsem nějaké knihy a našel jsem jeden titul od Grady, vyjel mi ebook a tištěná kniha vedle sebe. Můžete hádat, která byla levnější (a nebyla na ni přitom nějaká extra velká sleva, někde snad kolem 12%).
"stejně tu knihu v elektronické podobě mám a zbývá ji jen překlopit do MOBI a podobných formátů."
Jde vidět, že s tím nemáte žádné zkušenosti. Výstupem přípravy tištěné knihy je tiskové PDF, což je pevná sazba, zatímco MOBI a ostatní ebook formáty jsou flexibilní sazby. Hlavně v případě knih, kde jsou obrázky a další vizuální prvky, je to dost zásadní problém.
U některých knih může být kvalitní "předklopení" do ebooku náročnější než příprava knihy pro tisk. Samozřejmě, že to jde překlopit i automaticky nebo dát čtenáři jako ebook PDF, ale výsledek je hodně suboptimální.
No vidím tady v diskuzi snahu o poctivou práci, zrejmě rutina, asi předpokládáte podobné typy lidí s kterými se běžně bavíte nahoře. Tady to Karin ale není takové jaké čekáte, tady nic nevybojujete. Tady je celkem tak 10 lidí s 20ti loginy pres anonymizéry, přičemž je to složeno s zoufalců, co mají za ty roky detailně vypracovanou obhajobu kradení, včetně výmyslů jak něco posílají autorům, přes sociální inženýry, co zkoušeli překousnout klíč od bytu a ví že to nic není a že to umí všichni (prostě znají lidi), až po ty co vědí, že server se staví na Pentiu s 1GB RAM na Linuxu, to celé za 500 Kč a 200 Kč za práci, takže postavení e-shopu je za 700 Kč. A Elektřinu nepočítají, tu platí rodiče. když už někoho, kdo se podepíše přezdívkou teda progoolujete, zjistíte že je to prefesionální troll s účty na zvedavec.org, redaktor na vesmirni-lide.cz nebo prostě někdo, kdo hodně často řeší pro dobro lidstva všechny problémy ve všech oborech.
Jediná záhada je, proč se to kumuluje u článcích o e-knihach.
PDF samotné je na čtečce zhůvěřilost. Volit si písmo považuju za jednu ze zásadních vlastnostní, které dělá čtečku čtečkou. Já chci mít podstatně jinou velikost písma než moje máma.
Trochu se v těch diskuzích opakujete, když odmítáte uznat, že dělat speciální (=vyladěnou) verzi PDF pro každou čtečku na trhu není příliš realistické. A teď si tam přidejte ještě různé verze s různou velikostí písma pro každý model... ;-)
Na to jak je to dlouhé, to tedy nepřesvědčilo. Komentář o výkonných serverech (pokud chci prodat víc jak 10 knížek) upřímně pobavil. Mimochodem si nemyslím, že je nutné (a jestli to vydavatelé dělají u každé knížky, pak se nedivím, že nechtějí vymizet z potravního řetězce) vyhodit přes 5% za reklamu. Za celý život jsem si nikdy nekoupil knihu kvůli reklamě. Ani jednu. Nechci aby ebook stál 20 korun, ale kvůli tištěné knize přece stejně dělám překlad, stejně tu knihu v elektronické podobě mám a zbývá ji jen překlopit do MOBI a podobných formátů.
4% za předlohu obálky (tisk)? Byli jste se podívat na obálky knih v poslední době? To zavání skoro tunelem ;) Jinak je pozitivní, že autorka vnímá, že DRM je cesta do pekel. Než si koupit cokoli s ochranou, která legálního vlastníka vůči pirátům omezuje, tak to si raději "ukradnu" (právně je to OK!), byť jinak souhlasím s tím, že ani elektronické věci se krást nemají.
P.S. Myslím si, že e-book by měl být v prodeji za 50-66% ceny papírové.
Trebas k tomu, ze kdyz si do toho booku sam uvedu odkaz "pokud se vam libilo, tak prispejte" ... tak se v milionech lidi najde porad stejne % tech, kteri prispeji, ale na kusy to bude vyrazne lepsi, nez mezi par tisicovkama?
Nevim co je na tom tak nepochopitelnyho ... navic pri takovym uspechu lidi najdou bez problemu web autora.
Ono totiz tady jaksi zcela zjevne dochazi k naprostemu nepochopeni (nebo spis odmitani pochopit) jak veci jaksi v realu funguji. Abych se moh psanim zivit, tak musim NEJDRIV neco napsat, a musi to mit u ctenaru uspech a teprve PAK mozna budu mit prijmy dostatecne na to, abych se tim psanim moh zabyvat fulltime.
Tady porad panuje naprosto nesmyslna predstava, ze se nekdo dneska rozhodne, ze bude autorem, zacne psat nejake nesmysly ... a pak se strasne divi, ze ho to neuzivi.
.pdf formát je výborná věc za předpokladu, že Vaše čtečka umí reflow, tj. konvertovat velikost písma a upravit stránky při změně velikosti psíma tak, aby se to dalo číst. Při čtení e-knih jsem začínal s PDA a později přešel na Kindle DX, to ještě šlo, tam byly stránky dost veliké samy o sobě, ale je řada čteček, které to neumí a potom máte stránky v pdf tak malé, že se to nedá číst.
Tak já Vám tedy budu oponovat dále. Vybral jsem si Světové krimipovídky z vašeho nakladatelství. Cena knihy je 296 Kč. Cena e-knihy na eReading.cz je 179 Kč. Což je 60% ceny papírové knihy. Vím, že můžete oponovat doporučenou cenou, kterou máte ve vaší nabídce, stejně tak se eReading chlubí slevou z doporučené ceny knihy. Samozřejmě nemá cenu řešit procento sem nebo tam. 60% ceny papírové knihy je už relativně přijatelné, pokud mě kniha opravdu zajímá. Vadí mi to, že si za cenu e-knihy koupím právo jednoho přečtení (pokud se nejedná o výjimečnou knihu, ke které se rád vracím). Chápu, že máte omezený manévrovací prostor, ale mi, jako čtenáři, bohužel cena e-knih zatím stále připadá poměrně vysoká.
>> Ještě jednou: nekupuji knihy podle reklam.
Tak tedy ještě jednou: Nekupuju kožichy. Znamená to, že vyrábět a prodávat kožichy je ekonomický nesmysl?
>> Koupit ne použitelnou věc s DRM a použitelnou stáhnout od pirátů?
Přijde mi fér buď používat a zaplatit, nebo neplatit a nepoužívat. Prohlásit, že Vám vadí DRM a proto budete číst od pirátů, je pokrytecké: to už radši rovnou řekněte, že platit nechcete. To je totiž ten základ: kdo nechce platit, záminku si vždycky najde.
Ját o třeba dělám v blbém Wordu. Něco jde částečně automatizovat, něco je nutné dělat ručně. Záleží na vstupu. Tak například je možné nahrazovat buď zvolený styl nebo zvolené formátování zástupnými formátovacími znaky (řekněme něco jako RTF), pak převést na plain text a následně zvolit opačný postup dle vlastního uvážení.
(Existují lepší a schopnější nástroje, ale nechce se mi je učit.)
1) srovnavat US s jejich 200M obyvatel + dalsi stovky milionu lidi, pro ktere je anglictina rodny jazyk ... vs +-10M lidi mluvicich cesky ... k tomu snad lze rici jedine lol.
2) Bavime-li se o e-knihach, tak nakladatel je neco co naprosto nikoho nezajima. Jelikoz 1/3 ceny bere knihkupec a dalsi 1/3 distributor a teprve z posledni 1/3 si bere neco nakladatel, cast je tisk ... a cast jde autorovi.
A tady je ten zakopany pes - ze vy jakozto nekladatel jste naprosto neschopni eliminovat nepotrebne clanky retezce, a prave proto jste knicemu.
3) jak bylo milionkrat dokazovano, 30% pro prodejce ebooku je proste nebetycna kravina. A muzete si tvrdit co chcete komu chcete, tady na lupe totiz vetsina lidi vi kolik stoji HW i dalsi prace kolem. 30%+ je tak pohodlny bezpracny zisk za vystaveni (casto automaticke) produktu do katalogu. 30% marze je bezna (a nekdy ani tolik ne) u !!!FYZICKEHO!!! zbozi, ktere je treba nekde skladovat, je treba s nim manipulovat, je treba resit jeho reklamace ... a to vse se MUSI zaplatit z tech 30%. A kupodivu, pro vas ohromne prekvapeni, vejde se do toho i provoz eshopu na kterem se to prodava.
4) bezpochyby bylo pro sevce ztratou, kdyz si lide zacli kupovat boty od bati ... za 1/10 cen, stejne tak bylo pro koci bezpochyby ztratou, kdyz lide kone sezrali ... a jezdit zacali auty. Takze si laskave uvedomte, ze vy se snazite prodavat technicky naprosto bezcenou vec. Tim netvrdim, ze se to neda prodat - lidem se da prodat naprosto cokoli (i ono povestne ho...), ale jakozto prodejce muste pocitat s tim, ze fungujete v nejakem prostredi s nejak dostupnou technologii.
Ostatne, nase slavne cirkve by mohly vypravet ... jakou katastrofou pro ne byl knihtisk, ktery jim vzal defakto monopol na vzdelani a pristupu k informacim.
Zatim je ovsem vsude kolem videt jen plac, jak to nejde, jak je to vlastne vsechno ztratove, jak to ci ono ... a co teprve ti hnusni pirati ... Osobne bych v pozici autora naprosto cehokoli byl naprosto uchvacen a potesen, pokud by se prave moje dilko ocitlo mezi temi nejstahovanejsimi. To je totiz PR, o kterem si vy a i vsichni ostatni nakladatele muzou nechat leda zdat. I kdybyste utratili miliardy dolaru ... neudelate takovou kampan jako jeden stahovany torrent.
A ze to nejde? Ale jde ... staci se podivat kolem sebe, trebas na youtube je hromada lidi, kteri tam zverejnuji svoje vytvory .. a celkem dost z nich se tim proste zivi, presto, ze nejaky $ jim posle mozna kazdy tisici clovek, ale jim to zjevne staci, prave proto, ze muzou svoje vytvory predstavit milionum lidi.
Za celý život jsem si nikdy nekoupil knihu kvůli reklamě. Ani jednu.
Vážně? Já si tím tak jistý nejsem. Jasně, nekoupil jsem knihu na základě toho, že bych v televizi viděl reklamu, ale docela určitě jsem si koupil knihu, protože mi ji někdo doporučil nebo protože si o ní povídali lidi, jejichž úsudku věřím. Ale oni se o té knize také odněkud museli dozvědět, a dá se očekávat, že aspoň část téhle počáteční informace skutečně přišla z reklamy.
Konkrétním příkladem by mohly být Hunger Games (česky Aréna smrti), u které jsem si dost jistý, že na úspěšnosti knihy zapracovala právě reklama a ne word-of-mouth těch pár z nás, kdo to četli anglicky (a kteří jsme se o anglické verzi stejně dozvěděli odněkud, ve finále zřejmě z reklamy).
kvůli tištěné knize přece stejně dělám překlad
Vyrozuměl jsem, že pro elektronickou verzi ho nakladatel musí zaplatit znovu. Hotové je to rychle (protože samotný překlad se předělat nemusí), ale stojí to další peníze.
stejně tu knihu v elektronické podobě mám a zbývá ji jen překlopit do MOBI a podobných formátů
Za prvé ta elektronická verze knihy neobsahuje všechny opravy, za druhé nemusí být rozumně konvertovatelná, za třetí ta konverze je pro různá cílová zařízení různá a je nutné všechny varianty odladit. Rozhodně bych to neformuloval jako "mám elektronickou verzi, kliknu na tlačítko a mám e-book."
Jako například jaký? Oni ani ty zde zmiňované paušály pro poslech hudby fungují jeném díky obrovskému celosvětovému trhu, pochybuju že by se uživila služba nabízející za paušál pouze českou hudbu lidem co rozumí česky.
Obecně mně přijde že argumenty co tady lidé uvádí jsou spíš jenom výmluvy a ospravedlňování sebe sama že nejsou svině co parazitují na jiných.
Tak je to jasné. Žádný pořádný ebook ve formátu ePub nebo Mobi jste prostě neměl v ruce. Já Vám už poněkolikáté píšu, že takových ebooků vlastním spoustu - na začátku je obsah - z aktivních odkazů. Čísla stránek mě fakt nezajímají. I v textu můžou být křížové odkazy na jiná místa. A všechno krásně funguje, ať už si nastavím jakoukoliv velikost písma.
Že jste viděl jen nějaké podivné ebooky u manželky, které ona sehnala kdo ví kde, neznamená, že to ten formát neumí...
U PDFka ty odkazy také můžou a nemusí být vytvořeny. Stejně jako mohou být označkovány nadpisy a chytré prohlížečky PDF Vám pak obsah vygenerují i z toho. Jenže když označkovány nejsou, tak máte také smůlu. Také do toho PDFka někdo může "zapomenout" udělat čísla stránek - sice si řeknete, že pak jsou prostě stránky za sebou a o čísla se Vám stará prohlížeč - ale na to také není vždy spoleh, měl jsem v ruce PDFko, kde na začátku třeba bylo několik stran číslovaných římskými číslicemi a pak bylo nějaké jiné stránkování. Co je pak v PDF prohlížeči skok na stranu 5? Skok na 5. stranu v pořadí? Nebo skok na něco, co se možná správně, možná nesprávně, zrovna jmenuje strana 5? Prostě PDF není žádný spolehlivý standard, v něm se dá prasit také velmi vydatně...
Nakladatelé se musí transformovat do služeb, kdy autorům budou poskytovat platformu ve formě sazby knihy. V opačném případě jejich roli převezmou samotní prodejci a pro ně zbude jen tenčící se jen podíl.
Budou tak moci získat finance od autorů, provize za zprostředkování jednání s prodejcem a budou tak mít jistotu nějakých příjmů a i fakticky je to donutí i optimalizovat celý řetězec.
Toto je patrné v zahraničí, kde třeba O'Reilly nebo APress přebírají distribuci menších vydavatelství a tvorbu jejich e-knih. Zde i e-kniha přináší výhody, kdy má člověk vždy aktuální verzi s opravami v ceně a přepracovanou verzi zdarma nebo za polovic včetně synchronizace na cloudové uložiště Dropbox. A v případě vlastnictví papírové knihy stojí elektronická verze cca 10%, ale u menších vydavatelství bývá součástí ceny tištěné verze. Navíc vše bez DRM.
Je pravda, že to je odborná literatura a ne beletrie, ale přesto myslím si, že toto je cesta kam se to bude ubírat.
Par textu jsem si do Kindle konvertoval do MOBI. Předtím než mate tiskové PDF tak tu knihu v elektronické podobě nemáte? B*TCH please! Neříkám ze ma vydavatel kaslat na přípravu el. verze. I když už jsem par nezvladnutych eknih viděl. Já chci odstranit náklady na distribuci, promo a dopravu...
Osobne sem par e-booku vyrabel (do epubu). Jako nejlepsi zdroj sem nakonec vyhodnotil prosty text. Je totiz nejmin prace s odstranovanim vsemoznych kravovin.
Podotykam, ze sem epub vyrobil samo vcetne meta, a pokud bylo kde vzit, tak i vcetne obrazku. V zakladu je to tak na hodinu - a to vcetne zbezne kontroly textu.
Co vic, ebook sebou nese takovou krasnou vlasnost, ze neni problem naprosto libovolnou chybku opravi naprosto kdykoli po vydani - narozdil od tistene knihy, kde se to dela dost blbe.
Tohle se nedá jednoduše zobecňovat, například pokud se jedná o knihy pro nějakou úzce zaměřenou skupinu, které si zcela náhodní kolemjdoucí pořizují spíše sporadicky.
Převádím e-knihy pro jedno malé křesťanské nakladatelství, zájem je sice ve srovnání s mainstreamovou produkcí nepatrný, ale na vlastním webu prodáme řádově víc e-knih než na Kosmasu (protože se „svými čtenáři“ nějakým způsobem komunikujeme – maily, FB…). Velcí distributoři nemůžou propagovat VŠECHNY e-knihy a pokud už mám „svoje“ knihy nějak propagovat sám, nemám důvod (kromě solidarity a dobrého pocitu z dobrých skutků) při tom propagovat ještě Kosmas, Palmknihy nebo libovolného jiného prodejce.
Na distributorech si vážím hlavně takové všeobecné osvěty, v rámci které učí širokou veřejnost za e-knihy platit, získávat k nim vztah a tak dále (je mi přitom docela fuk na jakých knihách se to lidi učí), z čehož by mohli časem profitovat všichni.
Pochopitelně se to liší případ od případu, když Palmknihy vidí, jak se prodává Nesbø, mají z toho přirozeně radost (a procenta) a tak se ho snaží propagovat seč můžou, čímž ušetří práci Knize Zlín a třeba se to vyplatí (nakladateli, který se může do značné míry na propagaci e-knih vyprdnout a soustředit se na nakladatelskou činnost). Ale nemyslím si, že by to nutně muselo platit obecně.
Bylo by od nás krátkozraké, kdybychom některým našim knihám neudělali samostatnou propagační kampaň. Zároveň však pochopitelně propagujeme i jednotlivé edice a DOMINO obecně.
Knihkupectví, o nichž se zmiňujete, to dělají také tak - na propagaci jednotlivých titulů a edic s nimi úzce spolupracujeme.
Počítáte špatně. Základní fakt je záloha - a ta je mnohem více než těch 7% (dle článku; byť není neuvedeno kolik).
Tzn. na prvních prodaných kusech má autor >> 7% a až od x-té knihy má 7%. Aby se odměna autora začala blížit k těm 7%, muselo by se prodat mnohonásobně víc než ono X (tj. tolik, aby počet prodaných kusů se 7% násobně převažoval nad počtem kusů s onou "vyšší sazbou").
Což znamená, že by se muselo prodat mnohem, mnohem víc, než vydavatel i autor původně předpokládali. A to se asi moc často opravdu stávat nebude...
Komentář o výkonných serverech byl míněn jako lehká nadsázka. Omlouvám se, jestli jsem se vyjádřila tak nešťastně, že to působilo jako vážně míněný výrok. Reagovala jsem na názory některých lidí z diskusí, kteří prohlašují, že e-knihy by zvládli prodávat třeba hned zítra, kdyby se jim chtělo:-)
5,5% pořizovacích nákladů za reklamu u titulu, který je celosvětový bestseller a jehož filmové zpracování jde právě do kin, nepovažuji za nadsazené - zejména pak ne v tomto specifickém žánru. Takovéto náklady nejsou pochopitelně obvyklé - výše stoupají jen v případě, že se jedná opravdu o velkoplošnou kampaň, nebo do Česka přijede autor.
Na obálky knih se dívám denně:-) Asi úplně nerozumím tomu, kde vidíte onen tunel. Zmíněná 4% pořizovacích nákladů sestávají ze dvou částí: odměna autorovi obrazové předlohy a odměna grafikovi, autorovi layoutu. Oba jsou Američané a výše odměny se odvíjí od toho, nakolik si svou práci cení. Celá tato série vychází s remaky jejich obálek a naši čtenáři by nám určitě měli za zlé, kdybychom to nyní změnili. Nicméně je pravda, že drtivou většinu obálek pořizujeme o něco levněji.
Jsem moc ráda, že našich obvyklých 50% považujete za adekvátní poměr ceny e-booku k tištěné knize.
Statisticky je to asi OK, z pohledu epidemiologa je to naprostý blábol. Není možné srovnávat příjmy špičkových autorů, kteří mají k dispozici špičkové literární agentury, s příjmy amaterů či poloprofesionálů. To je prostě totální blbost. Pokud by mi něco podobného (medicínsky orientovaného) tvrdil student u zkoušky, tak letí.
Ano, Dům knihy znám, ale bohužel netuším, jestli nový majitel zachoval "slevový den". Přímo s nimi nespolupracujeme; a ani jako zákazník jsem tam už pěkně dlouho nebyla. Rozumím vašim argumentům a souhlasím s nimi.
I já vám přeji všechno dobré a děkuju za příjemnou diskusi.
„Pokud má kniha pro mne hodnotu (obsahovou nebo uměleckou, typografickou, či emocionální), koupím si ji v papírové podobě za jakoukoliv částku.
Nabídku e-knih však vnímám jako něco, co nesplňuje žádné z výše uvedených kritérií.“
To je argumentace! Já myslel, že obsah e-booku je stejný jako obsah papírové knihy. (myslím tím postavy, děj a dialogy) To je jako by jste prohlásil, že pokud je kniha vytištěna 85% černou a ne 97%, tak je to zcela jiné dílo.
"Album můžete rozparcelovat na jednotlivé písničky a ty prodávat samostatně. Nejsem si jistá, jestli by si někdo kupoval knihu po kapitolách. Snad by to bylo možné u povídkových sbírek, a tam o tom vážně uvažuji"
Jenom taková douška letmá, všimla jsem si současného trendu u (minimálně) červené knihovny, že autor knihu vydává po částech. Nejde o povídky, ani o díly série, ale vpodstatě kapitoly, nebo části vytvořené z pár kapitol. Prodává to (většinou) jen v elektronické podobě. Ty části jsou o pár stranách (10-50), stojí 1-3 dolary.
Jak je to tržně úspěšné, netuším.
Berte to jen jako poznámku, že i knihy se pokouší být prodávány po částech.
Autorský zákon používá termínu užití díla, ze kterého ovšem výslovně vyjímá užití pro osobní potřebu. Jakékoli dílo kromě počítačového programu či elektronické databáze proto kdokoli smí pro svou osobní potřebu konzumovat, zhotovit záznam, rozmnoženinu či napodobeninu (netýká se rozmnoženiny či napodobeniny architektonického díla stavbou). Takto vzniklé rozmnoženiny nesmí být využity k jinému účelu (např. je nelze dále šířit).
http://cs.wikipedia.org/wiki/Autorsk%C3%A9_pr%C3%A1vo#U.C5.BEit.C3.AD_pro_osobn.C3.AD_pot.C5.99ebu
Dle § 30 autorského zákona lze pro osobní potřebu zhotovit jakýkoliv záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla, aniž by byly jakkoliv porušeny právní předpisy. Toto ustanovení má význam pro vedení soukromého výzkumu nebo pro studenty, kteří si shromažďují studijní materiály. Je nutno upozornit, že toto pravidlo se nevztahuje na počítačové programy. Dále je potřeba zdůraznit, že rozmnoženinu (kopii) pořízenou pro osobní potřebu není dovoleno dál šířit nebo zveřejňovat.
Každé DRM jde obejít. Jen u toho tvrdého je to podstatně složitější a více to obtěžuje zákazníky a je zde nebezpečí, že díky nějakému technického problému se vám v půlce knihy zablokuje čtečka a vy se nedozvíte, kdo byl vrah.
Mít doma několik čteček protože každý e-shop bude vydávat knihy jen pro svoji čtečku, tak si tipuji, že i ten největší poctivec si poté, co by si měl pořizovat další čtečku, tak se naštve a stáhne si to od pirátů.
Neřeším co je a není legální, můžete si k tomu doplnit škodlivý SW soukromých subjektů, který bude monitorovat co v tom počítači máte. Také nelegální ale jste si jistý, že to dávno není? Jak dnes dopadly počítačové hry? Jsme totiž na úplném počátku celé digitální éry, zatím si úžíváme nezřízené svobody, kterou nám na 100% "někdo" zařízne, a uvidíte že ospravedlnění bude poukazem na ty co "mají na to přece právo". Já osobně s knihami nebo e-book nemám nic společného, mě tímto stylem "krádeží" peníze neutíkají, jen neuvažuji pouze 5 minut dopředu a dozadu.
Jak si představujete internetovou knihovnu pro ebooky, na které by nakladatelé vydělávali?
Mě třeba kalkulace ceny celkem zajímá a díky těmto článkům teď vím, proč ebooky stojí kolik stojí. A popravdě já jsem velmi rád třeba i za třetinovou slevu oproti fyzické knize. Ebook mám hned ve čtečce, nezabírá mi doma místo, ještě ušetřím... to je přece ideální.
Ano, jen je vždy otázka míry absurdity nebo funkčnosti systému. Já také nechápu proč se hrstka věčných nespokojenců rozčiluje nad tím že jistá sociálně slabá skupina obyvatel dojí veřejné finance, nebo že politici dělají to samé, jen mnohonásobně více. Prostě dokud vše dělají v liteře zákona, dokud se drží byť na hraně znění zákona, je vše v naprostém pořádku. Já jim fandím, protože čím víc majetku a financí drží přímo lidé, tím lépe pro ostatní, ktří z toho také něco mohou mít.
Já nebojuji s větrnými mlýny, za to mi to nestojí, já sám mod dobře vím, kde jsou jaké skuliny a dokáži si legálně velmi dobře přilepšit. Jen se vysmívám těm co své počínání zabalují do lží (viz nekoupím si to protože je to drahé, ale stejně to chci). Protože sami jen přispívají k tomu aby pak sami byly okradeni, a navíc aby systém našel další způsob, jak jim to utnout.
O knihovnách si myslím jen to nejlepší. S celou řadou knihoven léta spolupracujeme a získáváme od nich cennou zpětnou vazbu o názorech a ohlasech čtenářů. Navíc v nich pracují milí lidé, s nimiž je radost komunikovat. Ne všechno se dá měřit penězi:-)
Půjčit si v knihovně není krádež, to je využití služby. Knihovna si od nás koupí výtisk a ten pak (dejme tomu) v měsíčních intervalech půjčuje. Jednu knihu si tak přečte (dejme tomu) lidí, což představuje dosti zásadní rozdíl oproti počtu stažení, které následuje po nelegálním nasdílení na nějakém úložišti.
Ovšem že si autor určuje spodní hranici poměru ceny z papírové knihy mě zarazilo.
V tom je samozřejmě také ukrytý háček. Klást si takové podmínky může autor, který je v pozici toho silnějšího. J.K. Rowling nebo D. Brown bezpochyby ano (tedy spíš agentura, která je zastupuje); ale může si takové podmínky klást i Franta Vomáčka, který chce vydat svou první sbírku povídek? Asi těžko... což koneckonců autorka nepřímo přiznává, když při svých výpočtech operuje "bestsellerem světově uznávané autorky". To jí ovšem bohužel nebrání, aby z této kalkulace vyvozovala závěry, které pak prezentuje jako obecně platné.
Nejspíš je zbytečné, protože to nepochopíte, ale to je stejně hloupý argument, jako kdybych řekl, že ten zloděj, co vykradl banku, dal do plánování akce mnoho set hodin, vybavení ho stálo statisíce a ještě navíc upozornil na slabiny v zabezpečení, takže místo toho, aby ho zavřeli, by mu měli ještě zaplatit.
Fakt nechápu myšlení lidí, kteří tvrdí, že by měl autor zaplatit někomu, kdo zpřístupní dílo všem bez ohledu na to, co si přeje autor. Za co by měl platit? Nejspíš za to, že ho nějaký mamrd, který si myslí, že vše patří všem, nebo který by chtěl určovat, za co bude kdo dostávat zaplaceno, ho připravil o možný zisk.
Dnes koupenou knihu půjde přečíst za 500 let.
Že jsem tak zvědavý: kolik 500 let starých (výtisků) papírových knih jste už četl? Těch pár exemplářů, které se z té doby dochovaly, vám nikdo do ruky nedá, pokud nepracujete v oboru, a ani pak rozhodně ne k tomu, abyste si s nimi sedl do křesla a četl si.
kdo si dnes na tabletu poradí s textem v T602 v kamenické češtine?
Stačí jeden, který to zkonvertuje do něčeho dnes používaného, a pak už kdokoli. Přičemž zrovna T602 není moc dobrý příklad, protože ten formát je natolik jednoduchý, že to zvládne kdekdo - což náhodou vím, přotože jednou po mně jakýsi časopis (raději nebudu jmenovat) v tomto formátu chtěl dodat článek. Pokud vám půjde jen o to, abyste si přečetl text, tak můžete formát klidně ignorovat a stačí převést to kódování, což řada utilitek pořád ještě umí.
A opět je tu nenápadná vsuvka "u překladové literatury", která by měla čtenáře varovat, že závěry, které se snažíte prezentovat coby univerzální, jsou podloženy kalkulací vztahující se jen na speciální kategorii knih (té, která se vám nejvíc hodí). Teď už přestávám věřit, že to žonglování s korelací a kauzalitou (nebo spíš dokonce obracení implikace), na které jsem upozorňoval ve své první reakci, bylo nevědomé. Stejně jako tam, ani tady není náhoda, že překlady se vydávají téměř výhradně u toho, co už se v osvědčilo, ať už jde o konkrétní titul (úspěšný v zahraničí) nebo o úspěšného autora.
Jak vidíte, tak zjevně nemohou. Kniha jim bude ukradena ať chtějí, nebo ne. Autor, natož pak jeden konkrétní, je jen jedno malé kolečko v celé mašinérii světové ekonomiky. A ani celý vydavatelský průmysl není vesmírem odtrženým od zbytku (ekonomického) světa. I sdílení do něho patří. A knihy jím jsou chtě, nechtě přímo, nebo nepřímo ovlivňovány. Hledání ekonomiky v prodeji samotných myšlenek bez nějaké přidané hodnoty je sice stále možné, ale v současném světě dlouhodobě neudržitelné. Skutečným motorem na kterým se dá dlouhodobě vydělávat jsou inovace a použití těchto zkušeností v praxi. Ať už je to fyzický výrobek, nebo služba, za kterou budou lidé ochotni platit. Např. škola, konzultační práce a podobně. Knihu si sice stáhnete, ale odborný výklad učitele a jeho individuální přístup už ne. Třeba i to bude jednou možné a budou se krást myšlenky přímo z hlavy učitele. V tu chvíli ale musejí nastoupit ony inovace, které pramení z onoho rozvoje poznání, aby nabídly znovu uznatelnou hodnotu. Represe, které může každý snadno obejít, nebudou dlouhodobě účinné.
Pokud berete peníze jenom jako prostředek směny za věci, které zatím neumíte ukrást, asi se neshodneme. Pro mě jsou to taky jakési hlasovací lístky, jejichž používáním spolurozhoduju o tom, jak bude svět kolem mě vypadat. A knížky ve světě kolem sebe chci, tak si je kupuju.
Ale to přeci neznamená, že knihy nebudou existovat. Jen se bude muset zvolit jiný obchodní model. Podobně jako neplatíte za poslech rádia. Ne, ani to (nutně) neznamená, že bude v knihách reklama. Proto právě máme všechny ty znalosti, abychom s jejich pomocí objevili nový způsob, který bude opět ekonomicky funkční a přesto pro čtenáře akceptovatelný.
Nebo vám nejde primárně o knihy, ale o to nakupování?!
Ale není to snaha o kradení. Ve skutečnosti jen lidé přestali knihy vnímat jako hodnotu - ostatně jako jakýkoliv jiný elektronický obsah. Začínají to spíše vnímat, jako právo na informace. Tedy přestává se jednat o trestný čin a tudíž krádež. Podobně jako má každý právo na svobodu. Lidské hodnoty nejsou fyzikální zákony a proto se mění a vyvíjejí v čase. Můžeme proti tomu bojovat a nesouhlasit, ale obávám se, že nová morálka byla již nastavena. Morálka není neměnné dogma. Je to soubor principů platící v dané společnosti. Principy, které jsme si sami sestavili, protože dávaly v dané situaci a době smysl. Pokud smysl dávat přestanou, změníme je. Ostatně to se stalo už nespočetně krát a ještě nespočetně krát stane. Nevím, proč by knihy měli být výjimkou.
Zapomínáš na jednu věc - ty si třeba koupíš knihu sám bez reklamy (budiž, reklama není jen inzerát apod., ale budeme to brát prostě tak, že si dané knihy, které tě zajímají, najdeš sám).
Ale kolik takových lidí je? Někdo si sice najde knihu, tak říká, že reklamu nepotřebuje na knihu. Ale najdeš si úplně všechno co potřebuješ koupit nebo zařídit úplně sám? Asi těžko a asi nikdo. Takže že ty nepotřebuješ reklamu na knihu neznamená, že ji nepotřebuje (nebo nenasměruje) někoho jiného.
Ono totiz tady jaksi zcela zjevne dochazi k naprostemu nepochopeni (nebo spis odmitani pochopit) jak veci jaksi v realu funguji.
To máš pravdu předsedo, tobě toho uniká docela dost...
jeden takovej expert nám vysvětloval, proč nedáme taky produkt zdarma ke stažení, že si ho stáhne násobně víc lidí než si ho origo tištěný koupí.... pak ovšem nechápu, kde má tvoje teorie chybu, když tištěný není problém během pár měsíců vyprodat náklad a ze stažených násobně víc kusů je příjem naprosto zanedbatelný, přitom stahovači určitě nenavýšili procento kupujících tištěné verze, protože se prodává zhruba jako ty, které ke stažení nebyly...
No jo, pan chytrej a v reálu je opět mimo, že
Trochu vam ta uvaha o piratech kulha, viz treba http://www.lupa.cz/clanky/pirati-plati-mnohem-vice-nez-nepirati/
Vzhledem k tomu, že vydáváme výlučně překladovou literaturu, je možno mnohé z mého článku považovat za univerzální. Dovoluji si upozornit, že článek pojednává o nakladatelství Domino, nikoli o knižním trhu obecně.
Bylo by úžasné, kdyby platila rovnice kniha úspěšná v zahraničí = kniha úspěšná v Česku. Tato rovnice vskutku univerzální platnost nemá.
Netuším, proč zpochybňujete závěry studie, která se týká selfpublishingu v USA. Mohu-li vás poprosit, přečtěte si tu studii znovu - třeba vás to přiměje změnit názor - například v tom, že žongluji s korelací a kauzalitou.
Tak nikdo netvrdí, že tohle všechno se dá generovat z čistého plaintextu. Samozřejmě se musí do toho plaintextu doplnit značky. Jenže když ty značky budou mít nějakou jednoduchou syntaxi (typu textila, texy a pod) tak to je označkovaný za pár minut a pak stačí nějaký procesor, který z toho vygeneruje html pro text, ToC i to NCX, id pro odkazy se vygenerují automaticky, zkonvertí to do epubu a vygeneruje mobi. Samozřejmě se bavim o běžné beletrii obsahující odstavce, nadpisy, občas jiný typ písma a obrázek.
Dovoluji si upozornit, že článek pojednává o nakladatelství Domino, nikoli o knižním trhu obecně.
Aha. A pan Hlavenka, jehož článek se snažíte vyvracet, také psal výhradně o nakladatelství Domino?
Netuším, proč zpochybňujete závěry studie, která se týká selfpublishingu v USA.
Já nezpochybňuji statistické výsledky, ty jsou celkem očekávatelné a nic překvapivého na nich není. Jenže ty výsledky ukazují pouze korelaci mezi tím, zda autor vydává přes nakladatelství, a jeho příjmem. Co zpochybňuji, je způsob, jakým v článku tento výsledek používáte, protože se snaží čtenáři vsugerovat, že se jedná o příčinnou souvislost (mají vyšší příjmy, protože vydávají přes nakladatelství). To ale z té studie vůbec nevyplývá a je to klasický argumentační trik. Kdyby nic jiného, tak proto, že je-li tam vůbec nějaká příčinná souvislost, může být stejně tak dobře opačná (kdo má vyšší příjmy, ten spíš svěří své knihy nakladatelství).
Zajimave, ze se takto spousta lidi vpohode zivi ... asi to proste neumite nalezite propagovat. Ono totiz jaksi nestaci jen dat nekde link ... a cekat.
Zajimave, ze trebas na star citizen prispeli zcela dobrovolne lide jiz kolem 40M $ ... a to je jen spicka ledovce ... ze. A projektu, na ktere lidi jejich autorum zcela dobrovolne a klidne i predem posilaji penize jsou tisice, desetitisice.
Nebo trebas takovy minecraft, kdyz sme u toho SW, ... jeho piratske verze se povaluji na kazdem rohu (sak je to java, takze zadny problem) ... presto na tom auto vydelal taky pekny balik ... na tom, ze mu lildi proste zcela dobrovolne, casto prave na zaklade zazitku z piratske verze, poslali $.
Tech formatu o kterych bychom mohli mluvit je cela hromada, a co si pamatuju, tak trebas v nemecku se resil ohromny problem s archivem stasi, ktery byl sice tecnicky perfektne citelny, ale SW, ktery bezel na nejakych tusim consulech, uz neumi temer nikdo obsluhovat, neni k tomu zadna dokumentace ... takze maji hromady jednicek a nul, ale nevedi co s tim.
A to se bavime o nejakych 20-30 letech. Kolik lidi dnes umi precist disketu? Kolik lidi by dnes umelo na 8mibit strojich nahrat neco z kazety? Kdo dneska umi precist derne pasky? Je to smesnych 30let zpet. A to jsou tu jeste lide, kteri s tim delali, ale za dalsich 50let uz proste nebudou.
ad 2) Na výrobu e-booku stačí v podstatě PC "bazarového" výkonu (tj. prakticky to nejlevnější, co je na trhu má výkonu na tuhle činnost nadbytek.
Příslušný soft existuje zdarma, buď jako freeware nebo pod některou rozumnou licencí (BSD, GNU/GPL apod.) Že si to nakladatelé neumějí stáhnout, nainstalovat a zprovoznit, je jejich problém, ne náš, ať už mluvím za autory nebo za čtenáře.
Přímý prodej bude v podstatě vyžadovat konektivitu, a ani to není tak horké, protože na server s vysokou konektivitou se dají dát čerstvé tituly, které momentálně "frčí", a ty starší, které se dostanou pod třeba jedno stažení denně, se dají umístit na server s horším připojením.
ad 4) Při půjčení vidím problém v tom, že by to muselo být ve formátu, který nebude platformově omezen (což je i řada čtečkových). Jinak to nebude mít dost zákazníků a zbytek bude "pirátit" dál.
Pokud vám někdo prodá exkrement rozmíchaný v horké vodě coby kávu, tak to rozhodně není důkaz, že všechna kávsa jsou exkrementy rozmíchané v horké vodě.
V Palmknihách jsou prostě blbci, řečeno tvrdě, ale stojím si za tím, kteří těmto věcem naprosto nerozumějí, jinak by něco podobného ani nezvažovali udělat, natož aby to nabídli.
Něco takového by mělo význam u nějakých publikací s velkými a nezmenšitelnými obrázky, plány a schématy (pár takových jsem viděl), a i tam by se to dalo mnohdy nějak obejít.
V jakém století to člověče žijete? Už nejméně deset let nikdo neřeší žádné kódování češtiny. Weby i i e-booky se dělají v UTF-8, které obsahuje všechny potřebné znaky pokud nepotřebujete řešit nějakou mandarínštinu či nějaký hodně obskurní jazyk.
Obsah, rejstřík a poznámky pod čarou fungují i v moderních čtečkových formátech (mobi a ePub). Kdežto práve v PDF se mi například obsah zopbrazí jenom jako text ale mezi jednotlivými kapitoly přecházet nemohu, stejně tak mi nejspíše nebude fungovat odkazy na vysvětlivky na konci textu. Vždy když mám knihu v PDF, tak nemohu ani přejít přes menu čtečky na konkrétní stranu.
Řada aplikací pořád ještě vyžaduje 8bitové kódování češtiny.
Někteří nakladatelé dodnes vyžadují formát editoru T-602, bylo to zmíněno buď zde, nebo pod článkem pana Hlavenky.
TeX vyžaduje striktně vstup v ISO-8859-2 (a odpovídajících kódováních pro jiné jazyky)
Řada časopisů, včetně impaktovaných, vyžaduje angličtinu v holém ASCII.
UTF8 má řadu nevýhod, včetně toho, že nelze vypočítat předem z počtu bajtů počet znaků, tím pádem i jednoduše skočit na určitou pozici v textu.
A co dokazuje fakt, že někde jsou dementi a používají zastaralé a mnoho let opuštěné aplikace neschopné akceptovat Unicode a že američani sou zabedněný sebestředný hovada odmítající akceptovat existenci jiných jazyků a znakových sad?
Čili je to jak sem myslel - pokud nakladatelé dělají ebooky nadvakrát, tak to není proto, že by to z nějakého důvodu bylo nutné, ale protože jsou zkostnatělí a neschopní so zorganizovat práci tak, aby nedělali věci zbytečně několikrát.
Když se podíváte na článek pana Hlavenky, zjistíte, že jeho část stojí na polemice se mnou.
Docela malá část - většina je obecné zamyšlení nad problematikou ceny elektronických knih. Vy si ovšem vyberete jeden specifický případ a na základě něj nevybíravými slovy strháte celý článek.
Z hlediska toho, co v souvislosti se svým článkem vidím jako podstatné, je v tomto případě příčinná souvislost irelevantní.
Pro vás bohužel asi ano. Pak jsou ale pro mne zase irelevantní závěry, které se takovými triky (po přečtení vašich příspěvků v diskusi už jsem přestal věřit, že by mohlo jít jen o logické chyby) snažíte dokládat.
Vy ale nepotřebujete, aby to uměl každý nebo aspoň většina. Vám stačí, aby to zvládl jeden jediný člověk na celé planetě. U důležitých archivů je pak samozřejmostí, že se konverze provede ještě před tím, než se starý formát přestane používat. Koneckonců i na svém počítači mám některé soubory z roku 1992, přestože z tehdejšího hardware už mi nezbylo vůbec nic.
Naopak, elektronická média mají z hlediska archivace jednu obrovskou výhodu: možnost kopírování bez ztráty kvality. Důležité soubory je tak možné uložit na několik serverů v různých lokalitách, čímž se riziko úplné ztráty oproti tradičním fyzickým médiím výrazně sníží.
UTF8=!unicode.
Jinak UTF8 je pro řadu aplikací naprosto zbytečné. Jakýsi význam má jen u nadnárodních firem, kde se blekotá (i po majlu a ICQ) mnoha jazyky, tam je asi nejlepším řešením. Ve všech jiných případech spíš komplikuje práci, jak se systémem, tak i s aplikacemi. Pokud dělám v češtině a angličtině, tak prostě UTF8 ani Unicode nepotřebuji, jen mi komplikují život jejich vady a chyby.
"Řada aplikací pořád ještě vyžaduje 8bitové kódování češtiny."
To je chyba aplikace, potažmo autora, nikoliv kódování.
"Někteří nakladatelé dodnes vyžadují formát editoru T-602"
To je chyba nakladatele, nikoliv kódování.
"Řada časopisů, včetně impaktovaných, vyžaduje angličtinu v holém ASCII."
No a? Není interpunkce, není problém. Pro angličtinu v holém ASCII nepotřebujete řešit kódování.
"UTF8 má řadu nevýhod, včetně toho, že nelze vypočítat předem z počtu bajtů počet znaků, tím pádem i jednoduše skočit na určitou pozici v textu."
To samozřejmě není pravda. Pokud aplikace pracuje se znaky, nikoliv s bajty, a podporuje UTF8, lze přesně určit pozici znaku.
Tak nějak nechápu, co mají výše uvedené věci, včetně TeXu, společného s ePub :-) Není problém před vytvořením ePub udělat konverzi 8852 -> UTF8.
Snad si můžu dovolit trochu nadsázky....
500 let starou knihu jsem opravdu nečetl, opravdu mi ji do ruky nikdo nepůjčí. Asi 200 letou jsem ale v ruce měl. A procházel jsem mnoho 300-400 let starých textů, které byly naskenovány a umístěny na internet v průběhu posledních 5-10 let. V papírové podbě tak vydržely čitelné hodně dllouho a jejich životnost stále nekončí.
T602 byl taky jen příklad mizející technologie, není třeba se točit na detailech.
No tak existují i české služby na bázi předplatného. Jako MusicJet, Fopfun, Voyo. Samozřejmě, že nemůžou konkurovat zavedeným světovým značkám, ale to je mně, jako zákazníkovi celkem jedno. I na Spotify, nebo Google Play Music naleznete spousty české hudby. Globální prodejci knih s lokalizovaným obsahem už fungují i na českém trhu: https://play.google.com/store/books Nebo myslíte, že to dělají protože nepočítají se ziskem? Nevím, proč by Google po vzoru Play Music Naplno nemohl nabídnout podobně naplno i knihy.
A pak toto jistě není jediný obchodní model, který se dá vymyslet. Ale není na mě, abych ho vymyslel. To je myslím na vydavatelích a dalších organizacích zapojených do celého řetězce. Myslím, že by to bylo produktivnější, než psát dlouhé články o tom, jak to za současných podmínek nejde.
Aha, UTF8 je zbytečné. Takže místo abychom měli jedno univerzální kódování, tak budeme jen pro Češtinu řešit CP1250, 8859, kamenické, latin 2... úžasná výhoda.
Těch "pár magorů", jak je jinde zde nazýváte, mělo pro to, aby vzniklo Unicode, celkem pádný důvod: aby se nemuselo mezi jazyky, aplikacemi a systémy řešit právě milion různých kódových stránek a převody mezi nimi, které jsou v mnoha případech neřešitelné, protože, na rozdíl od UTF8, národní kódování neobsahuje např. samohlásky s vlnovkou nebo německé tvrdé s, takže si je nezobrazíte, i když by to bylo záhodno.
BTW vy píšete aplikace, že Vám UTF8 vadí?
BTW2 pokud ano, víte, že operace s multibyte řetězci zajistí systém a vývojář to nemusí vůbec řešit?
Rád bych paní Lednické poděkoval - nejen za článek, ale i za ochotu kultivovaně diskutovat s oponenty.
Já osobně čtu téměř výhradně v elektronické čtečce a kupuju/stahuju tak půl napůl. Zvláště od oblíbených autorů vždy kupuju, například od Michala Ajvaze mám už dost knih a cenová politika, kdy ebook stojí nějakých 60-70 % papírového vydání, mi přijde rozumná.
R., děkuji za milá slova. Tato diskuse je pro mě cenným zdrojem poznatků všeho druhu - a právě toto poznání bylo pro mě jedním z důvodů, proč jsem ji vlastně vyvolala (primárním důvodem byla však potřeba ozvat se proti nepravdám a dezinterpretacím Jiřího Hlavenky).
Mám tady z toho dobrý pocit - celá řada diskutujících má o danou problematiku zájem a bylo příjemné odpovídat na jejich otázky i připomínky. Počítala jsem samozřejmě i s tím, že tady potkám i spoustu rozumbradů, o nichž píšete vy, kteří bez ohledu na cokoli papouškují kdysi dávno naučené věty. Chvílemi jsem se i bavila - vyrozuměla jsem například, že ti, kteří se ani nenamáhají pořádně přečíst protiargumenty, paradoxně velmi často používají zkratku IMHO:-) Malinko mě udivil takřka robespierovský rozklad o volně šířených knihách coby prostředku k dosažení obecné vzdělanosti a blaha - kniha v elektronické podobě je prý v očích mnohých nárokovatelná v rámci práva na informace.
A proč se to, o čem píšete, kumuluje u článků o e-knihách? Taky mě ta otázka napadla, ale zodpovědět ji nedokážu:-)
Kolego Pergille, silně jste mne zklamal. Možná že si někdo půjčil Váš nick :-( Jinak doufám chápete že v eknize jsou čísla stránek málo k potřebě. Takže raději uvítám skok na kapitolu, než abych musel 50x přehodit stránku nebo jít do menu a provést skok na nějakou stranu. Chápu že máte rád pdfprinty, ale o tom ebooky nikdy nejsou a nebudou.
Vážená paní, děkuji za Váš článek. K předchozí poznámce bych zase rád dodal, že nakladatel může do ebooku vložit interaktivní reklamu s mnohem větším impaktem než tištěná reklama do běžných knih. Zkrátka ebook není totéž co tištěná kniha (nehledě na to, že ebook vlastně je jen licence na přečtení). Vydavatelé musí využít možností ebooku co v nejširší míře, jinak je budoucnost nepěkně smete. Kolik zdejších nakladatelů přežije potenciální vstup Amazonu na náš knižní trh?
To že vy si to nedovedete představit, neznamená že by to takový model nemohl být vytvořen a být úspěšný. Spotify také nikdo před pár lety neznal. Musí přece uspět model, kdy místo abych platil poplatek Městské knihovně, zaplatím eknihovně a celý měsíc si volně budu moci číst s nějakým malým administrativním poplatkem za jednotlivé knihy. Pokud ta knihovna bude mít 100 tis. čtenářů a měsíční poplatek bude třeba 60 Kč, tak s rozpočtem 72 mio ročně jde udělat slušný projekt.
Marde, nemůže. Do knih, ani těch elektronických, nelze vkládat žádnou reklamu - můžeme tam jen propagovat jiné knihy téhož autora. U těch nejvstřícnějších autorů můžeme propagovat i jiné knihy. Ale reklamu na jiný produkt, než je kniha z našeho nakladatelství, tam skutečně vložit nemůžeme.
Vaše otázka týkající se Amazonu je vskutku zajímavá. Uvidíme, co se stane, pokud se to stane. Pravdou ovšem je, že se na to musíme připravovat a poučit se z událostí v zemích, kde se to už stalo:-)
Na rozdíl od výpravných publikací na křídovém papíře taky vnímám zakoupený e-book spíše jako na nádraží pořízený paperback, který po příjezdu vlaku do cíle zahodím do koše. Nebo jako zápůjčku z veřejné knihovny. Současnou cenu elektronických knih zatím akceptuji jako cenu za pohodlí, že nejsem při výběru čtiva (tak jako ve svém dětství) omezen otevírací dobou knihoven, že nemusím nikam chodit, vláčet domů těžkou kabelu a po přečtení to zase tahat zpátky.
Otázkou ale je, jak dlouho by přežily veřejné knihovny, kdyby namísto paušálního ročního poplatku účtovaly za vypůjčení každé knihy 99 Kč?
Naivisto ... marze pod 10% = ztrata. To sice neznamena ze nejake produkty nejsou prodavany i s 0 (pripadne cas od casu i s marzi zapornou), ale minimum proto aby se firma uzivila je tak +- 30% !prumer!.
To se samozrejme tyka i elektroniky a PC komponent. Alza prodavala s 10% v dobach, kdy sidlila v jedne mistnosti a byla to vicemene one man show. To si uz davno nemuze dovolit.
To, že "multibyte řetězce" řeší OS, je mi známo (případně to řeší nějaká knihovna v hloubi příslušného jazyka), nicméně na konci je pořád ono procházení souboru byte po byte a zjišťování, kde končí jede a kde začíná další znak. Že je to před BFU skryto, na věci nic nemění. Výkon to žere tek jako tak.
A editace delšího textu je pak těžká zátěž i pro výkonný počítač (viz jak se třeba zasekávají různé "office" u trochu delších textů). Naproti tomu, pokud je soubor v ASCII nebo rozumném jednobajtovém kódování jazyka (jakéhokoli), tak lze ručně procházet (ale i editovat, je-li to potřebné) v jednoduchém textovém editoru i obrovské (několik GB) databáze v textovém formátu. Pokud byste na to nasadil SW, detekující bajt po bajtu, zda bajt není marker vícebajtového znaku, tak to, co se dá v jednobajtovém kódování zvládnout za pár desítek minut, byste dělal celé dny (a většinu toho času byste čekal na načítání UTF8 znaků).
UTF8 mi vadí proto, že je to systém, mající podstatně větší nároky na výkon počítače, který ke své práci naprosto nepotřebuji (až na pár výjimek, kdy bych byl schopen teprve výsledek předchozí činnosti takto zakódovat a odeslat).
Vážená autorko,
1. Existuje naprosto nesmyslně nastavená délka autorských práv - tady je nutno tlačit na legislativu, aby těch nesmyslných 70 let po smrti autora bylo razantně zkráceno. U řady textů (ale i jiných děl) dochází k situaci, kdy není jasné, zda jsou nebo nejsou volné, a kdo vlastně držitelem práv je (pokud se rodinka autora rozvětvila). Řada děl je tímto způsobem i zablokovaná (protože se dědicové soudí o autorská práva, nebo jsou nedohledatelní). Tento nesmysl plodí část pirátství.
2. Existují díla, která nikdo znovu nevydá (důvody mohou být různé), nicméně která mají určitý okruh zájemců, tady představují "piráti" jednoznačný celospolečenský plus faktor a nikomu v reálu neubližují.
Jistěže naproti tomu existují i díla, která hmotný zisk přinášejí, a kde jsou piráti "škodná", o tom není sporu. Tento segment "skutečně škodících" pirátů je ale v reálu dost malý.
3. Byly doby, kdy autoři byli odkázáni na písařky, které jejich "škrábopis" převedly do podoby, "sežratelné" nakladatelstvím. Pak se většina z nich naučila psát na stroji (použití PC jako "inteligentního psacího stroje" je jen o něco lepší zvádnutí téhož levelu) a profese opisovaček ručně psaných textů prakticky vymizela (já ještě pamatuji doby, kdy se dávaly profesionálním opisovačům rukopisy diplomových či disertačních prací, ale kdy už to bylo na ústupu; někteří z generace mých učitelů psát na stroji neuměli, nebo ne tak, aby napsali reálně delší souvislý text).
4. Je velmi pravděpodobné, že autoři dříve nebo později přeskočí na level skutečně kvalitativně vyšší, tj. že výsledkem nebude podklad pro tisk, ale rovnou e-book. Což se v této době začíná dít (takže jsme někde, jak to psaní textů na psacích strojích v 50. či 60. letech minulého století u nás - za "železnou oponou" to nastalo dřív). Výsledkem bude, že nakladatelé - vydavatelé v tom pojetí, jaké známe teď, vymizí, jako vymizely opisovačky ručně psaných textů (nebo třeba kresličky, překreslující náčrty tužkou do rysů vyvedených tuší). Zůstanou nějací poskytovatelé služeb jazykové korekce, redakce, případně distribuce, ale budou závislí na tom, kolik autorů bude ochotno si jejich služby koupit.
No jo, jen na PC... Já třeba z programů na prohlížení MOBI a ePub na Linuxu také nebyl zrovna nadšený (ebook-viewer z Calibre, fbreader).
Četl jsem pak diskuzi dále a pochopil jsem, že jste velký příznivce formátu PDF... :-) Sice některé argumenty chápu - ale zároveň jsem už několik let majitelem e-ink čtečky a pro čtečku prostě vyžaduji patřičný formát (tzn. ePub nebo mobi). PDF je pro tyto čtečky prostě formátem nevhodným. Nejde jen o uhlopříčku displeje, ale také o jeho rozlišení - to se u stejně velkých displejů může také lišit.
Předpokládám ale, že čtečku nevlastníte. Měl jste šanci si jí aspoň někdy vyzkoušet - třeba si jí na odpoledne někde půjčit? Pokud se čtečkou moc zkušeností nemáte, přijde mi trochu nefér majitelům čteček vnucovat formát PDF.
Co se týče barev - té spoustě lidí, co čtečky mají, evidentně absence barev nevadí. U beletrie je to úplně jedno (ta má také jen málokdy obrázky). Já na čtečce čtu také docela dost technických knížek (O'Reilly, Apress, Manning - programování, webové technologie). Ano, třeba barevné zvýraznění syntaxe by bylo fajn, ale obejdu se i bez něj a zase si užívám komfortního čtení na čtečce - a můžu si číst třeba po cestě do práce v tramvaji - kam bych třeba Learning Python (v posledním vydání asi 1600 stran) fakt tahal nerad. A jinak v těch MOBI souborech mám normálně funkční odkazy, stejně tak obsah - takže nevím, proč by to mělo být jen v PDF.
Na magazíny, pokud tedy jde o nějaké obrazové magazíny, což také asi nebudou všechny, bude asi také vhodnější tablet.
Taky bude čtečka krajně nevhodná na čtení odborných článků - a teď myslím třeba zrovna ty z lékařského prostředí. To jsou PDF, obvykle dvousloupcová sazba - ty si čtu také daleko raději na tabletu.
A formát PDB bych do toho raději vůbec netahal - ten snad ani neumožňuje uložit žádné formátování, žádné odkazy. Ty soubory, co jsem viděl, tak byly v podstatě jen obyčejný plain text - a to už než něco ukládat do PDB, přijde mi lepší tomu dát příponu TXT...
A to by me velmi zajimalo, jak ten chudak TeX vygeneruje (bez utf/unicode) vyse zminene znaky ... opravdu jo, racej odkazat nejaky vysledek, chci to videt. A netreba se omezovat jen na ten, beru naprosto libovolny SW ... vyjmout si dovoluji snad jen sazbu oloveny matrice. Tam se da pravda udelat lecos u bez charsetu.
Aha, takže multibyte je na hovno, protože VY ho k ničemu nepotřebujete :-)
BTW dělal jsem něco pro firmu, která používá databázi ve win1250. Díky tomu se musely řešit problémy se jmény zákazníků, které obsahovaly znaky, které win1250 neobsahuje. Pochopitelně se řešily tak, že se znaky převáděly a tím pádem se prznily. Fakt úžasná výhoda.
Pokud jde o pomalost různých office aplikací, jste vedle jak ta jedle. Zkuste si:
1. porovnat práci s dlouhým dokumentem v národním a multibyte kódování a až zjistíte, že je to rychlostně naprosto srovnatelné, zkuste se zamyslet nad tím, proč že je ten office tak pomalý
2. práci s nějakým dlouhým textem v UTF8 v nějakém jednoduchém editoru, třeba notepad2, notepad++, nebo vim. Zjistíte, že žádný hendikep to nepředstavuje.
TeX vznikl v době, kdy autoři unicode a UTF8 dělali do plínek, nebo dokonce ještě nebyli. Přesto to má vyřešeno, včetně použití znaků z více národních abeced v jednom dokumentu.
Dokumentů vytvořených TeXem existuje velké množství, jak v elektronické, tak i v tištěné podobě.
Jednu takovou knihu můžete najít zde:
http://math.feld.cvut.cz/olsak/tbn.html
včetně TeXových zdrojových kódů.
Pro TeX si můžete vytvořit libovolné fonty (byly, pokud vím, vytvořeny i např. pro staroegyptská písma nebo klínové písmo, ale i např. pro pole šachovnice prázdná a se všemi možnými figurkami - to vše byste v unicode dost těžko hledal,) a ty pak používat. + má pochopitelně i fonty pro kdejaký živý jazyk, včetně těch, které se vám na PC s unicode stejně nezobrazí, byť by tam teoreticky měly být (což je značná, či spíše naprosto zásadní, nevýhoda unicode systému, protože nemáte záruku, že vám znaky systém vůbec dokáže zobrazit, pokud nemáte nainstalované kompatibilní fonty, které většinou nejsou k sehnání, a když, tak za peníze). PDF nebo PS vyvořené TeXem nebo jeho nádstavbami tohle zase zaručuje. A ke všemu se lze vcelku pohodlně dostat z klávesnice.
Prostě autoři UTF8 a unicode v důsledku své tuposti, nevzdělanosti a arogance jen zavedli naprosto zbytečný shit, který v reálu nebyl potřeba, protože existovalo a bylo cca dvacet let funkční kvalitnější řešení.
Na tablet normálně existuje od Amazonu aplikace Kindle, takže si tam můžu zobrazit cokoliv, co zobrazí hardwarový Kindle. A taky je tam PDF prohlížečka přímo od Adobe. Plus spousta prohlížeček všech možných i nemožných formátů od dalších výrobců, mraky software, prostě všechno co má smysl tam prohlížet bude čím prohlížet.
Vy jste fakt totálně mimo.
unicode je tabulka všech existujících znaků
utf-8 je způsob kódování unicode do osmibitových znaků (použito pro kompatibilitu s aplikacemi které pracují s ASCII, efektivní uložení textu které obsahuje pouze ASCII znaky, celkem rozumná čitelnost v aplikaci, která UTF-8 nepodporuje)
TeX je aplikace/formát souboru pro počítačovou sazbu
Jestli si myslíte, že se TeX hodí pro ukládání textu například do databáze, tak jste se pomátl. TeX má všechny problémy, které vyčítáte UTF-8, jenže zatímco v UTF-8 je každý znak textu reprezentován právě jedním způsobem (kód podle tabulky), tak v TeXu to může být pokaždé jiná zběsilost podle toho jaká makra kdo použil. Interpretace řetězce v TeXu je o několik řádů pomalejší než interpretace textu zapsaného v UTF-8.
Tupej arogantní a nevzdělanej blb si akorát tak ty a stále zaměňuješ pojmy s dojmy. TeX je značkovací jazyk pro kompletní popis dokumentu, Unicode je jen znaková sada.
Pokud někomu dám PDF z TeXu s embednutými fonty, tak si to pochopitelně prohlídne stejně jako když mu dám PDF vytvořené v čemkoliv pracujícím s Unicode. Když mu dám zdroják v TeXu, tak s tím akorát tak vytře, kdežto unikódované HTML se zobrazí dobře na většině moderních PC out of the box.
Používám Adobe Reader i ezPDF, to mi v poslední době přijde přeplácané, takže skoro víc používám Adobe. Kindle aplikaci používám pro čtení iDnes a VTM. U té aplikace Kindle je fajn to posílání mailem, i když zrovna u iDnesu jim to dost zlobilo. Taky po prohnání tím mailem to vypadá jinak, než když to tam přímo nahraju.
Které jsou ty lepší čtečky pro mobi?
Divil bych se i ušima, pokud by v nadnárodních firmách, majících zákazníky se jmény v exotických jazycích, pracovalo celých deset procent uživatelů PC. A jistě naprostá většina pracovníků takovýchto firem do podobných databází nepoleze (bude mít jinou náplň práce).
ad 1. Tady tohle porovnání není k věci, protže jak MS Office, tak i svobodné officoidní programy interne převádějí vstup do utf8.
ad 2 S notepadem zkušenosti nemám, ale na vim u velkých souborů rozdíl je.
Kindle sám o sobě prohlíží jen MOBI (resp. AZW, to je jen jiná přípona a snad nějaké to DRM od Amazonu - a ještě mám pocit že to samé je PRC), PDF a ještě snad TXT.
U více lidí jsem narazil na velké množství souborů, které sice byly asi pomocí Calibre převedeny do MOBI, ale nejspíš jen z PDB nebo možná z plain textu a nebylo v nich nic, žádné formátování, žádný obsah - ani označkované nadpisy. Tak to pak opravdu moc komfortní není.
Jenže pak mám profesionálně dělané MOBI a tam si fakt nemám na co stěžovat - formátování a obrázky to umí, obsah, odkazy... Ty obrázky můžou být klidně i barevné, to je jen problém současných eInk čteček, že barvy neumí, ne formátu, až je časem umět budou, budou barevné i obrázky. Ale barevně se ty obrázky dnes klidně zobrazí na tabletu nebo v počítači.
A na tabletu na tom stejně jako na počítači nejsem, protože jen pro Android těch různých prohlížeček je daleko víc, než třeba pro Linux. A komfortní jsou docela dost.
Tak zrovna Adobe Reader z mého Androidu letěl velmi rychle pryč. :-) Docela spokojený jsem myslím z EzPDF. A tu Kindlí aplikaci na tabletu sice mám, ale to jen kdybych náhodou někdy něco koupil přímo u Amazonu, jinak na MOBI, které mám z jiných zdrojů, raději používám jiné čtecí aplikace, přijdou mi lepší, než ta Amazoní. Navíc u těch zakoupených knížek mám obvykle zároveň i EPUB a PDF, tak někdy EPUB může vypadat lépe a když bych měl u něčeho nějaký problém (jako třeba že se nějaký výpis kódu nějak divně zalomí), můžu se ještě podívat na podobu, jak to bylo v knize (PDF).
Takže já jsem se svými čtecími možnostmi celkem spokojený. Ale jestli mi někdo bude pro čtečku vnucovat PDFka, tak mám sto chutí ho poslat tam, kam slunce nesvítí. :-)
Pro "ukládání databáze" se TeX pochopitelně moc nehodí, protože k něčemu takovému není primárně určen, ale asi by to zvládl (soubor TeXových maker, umějící hrát šachy, chápu jako frajeřinu typu "co z toho vyždímám"). Nicméně pro čtení databáze a její zpracování do výsledného presentovaného souboru TeX prostředky má.
Pokud se týká těch "šílených maker", TeX vše převede na jednotné kódování s odkazem, jaké fonty to má reprezentovat. A, mimochodem, poskytuje prostředky k tomu, abyste ta "šílená makra" zanalyzoval a zjistil, co vlastně dělají.
Jinak já vám UTF8 neberu, já jen říkám, že pro 90 procent a něco uživatelů PC je to zbytečná komplikace, ať už si toho jsou nebo nejsou vědomi, a že by bohatě stačilo ho mít k dispozici pro ten zbytek, co to reálně potřebuje, a ne to cpát všem.
Zdroják v TeXu, pokud k tomu budou přibaleny příslušné fonty mimo základ (Computer Modern, volné varianty Adobe fontů apod.), nebo bude v dokumentu pouze tento základ, se převede na "čitelný" dokument velice rychle. A máte stoprocentní jistotu, že bude sedět rozvržení stránek, vnitřní odkazy apod. A můžete to autorovi komentovat stylem "nelíbí se mi první číslo zleva na str. 58, ř. 15", což v html obecně nepůjde (a má s tím problém naprostá většina "officoidních" programů).
U unikódovaného html musíte vzít zavděk, že se to nějak zobrazí, pokud vůbec, musíte ale oželet volbu rodiny fontu, mnohdy nemáte volbu ani řezu a velikosti.
Ale to samé bude fungovat i ve formátu jakéhokoliv moderního prepress sofwaru - pokud ho uživatel bude mít nainstalovaný, což typicky na rozdíl od nějakého rozumného browseru mít nebude.
Pokud udělám PDF s fonty v TeXu, Quarku, InDesignu, Wordu nebo XSL FO procesoru, tak se to v Readeru zobrazí vždy korektně, pokud to dodám ve zdrojové podobě a nedodám specifické fonty a případně další potřebná nastavení, tak to bude naprd v každém případě, ty tady TeXu naprosto zcestně přisuzuješ nějaké magické vlastnosti, které nemá a navíc s UTF-8 víceméně nijak nesouvisí.
No setkal jsem se se systémem kde z nějakých důvodů je nainstalovaný Oracle s defaultním kódováním ISO-8859-2 a vše co je mimo prostě převede na otazníky, i takové věci jako české uvozovky nebo pomlčka, takže na spoustě míst se to musí převádět z Unicode, ve kterém jede Web i Java ve které je napsaný, do entit a podobných opičáren, fakt výhoda 8-bit kódování.
Pokud běžně píšete texty, v nichž představují znaky nedostupné v sadě iso latin 2 jen zlomek promile textu, pak je skutečně toto osmibitové kódování v kombinaci s TeXovými postupy na dostávání se k tomu zbytku efektivnější. Ještě pro Komenského Orbis Pictus (čeština latina němčina) je to efektivnější a bylo by to efektivnější i v případě, pokud byste tam připlácnul ještě angličtinu.
UTF8 má význam tam, kde musíte pracovat paralelně s více jazyky, obsahujícími speciální znaky mimo znakovou sadu Latin 2. Lidí, kteří tohle dělají, zase není tolik (byly zmíněny multinárodní firmy, přidal bych třeba překladatele z exotických jazyků, nějaké filology apod.); určitě představují velmi malou menšinu uživatelů PC (Řada z těch filologů ovšem upřednostní ten TeX, protože unicode neobsahuje pro ně zajímavé znaky.). Považuji za absurdní, aby se jim ten zbytek musel přizpůsobovat - přestože bych byl první, kdo by začal ječet, pokud by byla tendence je nějak utlačovat.
TeXu nepřisuzuji žádné "magické vlastnosti", ale jen ty, které reálně má. Nicméně už A.C. Clarke definoval zákon,podle něhož "technologie, dostatečně převyšující úroveň pozorovatele, se bude jevit jako magie".
Jinak jsem uvedl s těmi fonty to samé, ovšem s tou výjimkou, že existuje sada fontů, které musejí být v každém TeXovém systému, a pokud se těch budete držet (a v zásadě se to dá i u hodně složitých dokumentů), tak by se dokument měl korektně vygenerovat všude.
\usepackage[utf8]{inputenc}
Platí jen pro LaTeX, nikoli pro čistý plain TeX.
Pro TeX samotný platí, že bude vždy pracovat jen s osmibitovým kódováním. Je to rozhodnutí jeho tvůrce, IMHO správné.
Nehledě k tomu, že ten citovaný příkaz provede jen nějaký preprocesing do národní sady v 8 bitovém kódování. Tj. to samé, jako bych to napsal v utf8 a výsledek překódoval. Pochopitelně, se všemi potenciálními zádrhely, které se přitom mohou objevit (od jejichž řešení jste do určité míry oddělen, takže může být obtížnější)..
Budu-li mít zdroják v unicode, tak jej budu muset převést do 8bitového kódování (dtto utf8). LaTeX na to má jakýsi preprocesing, v TeXu to musíte udělat ručně a vlastními silami.
Program konwert to umí převést přímo na TeXový zdroják s tím, že znaky mimo 8bit sadu převede na sekvence TeXových příkazů, ale je to prostě zbytečný krok navíc.
Faktem je, že od r. cca 1995, co dělám na Linuxu a s TeXem, jsem unicode a utf8 nikdy nepotřeboval a později, když se začalo cpát do linuxovýxh dister jako defaultní kódování (někdy kolem roku 2007, 8), tj. že se nedá při instalaci vybrat jako defaultní sada iso 8859-2, tak mi to způsobuje jenom problémy a práci navíc.
Ten znak mi zobrazí prakticky cokoli, co bude umět otevřít postscript, potažmo pdf. Případně i nějaký dvi-prohlížeč - přiznám se, že něco takového jsem nikdy nepoužíval, byť to součástí TeXových balíků je.
Tedy v zásadě spousta věcí od Image Magicku přes GIMP, ghostview až po Adobe Reader.
Tím jsem myslel, že prakticky jen pracovníci podobných firem (a další jmenované profese) využijí výhody unicode, a že dohromady jich bude sotva těch 10 procent mezi uživateli PC. Pro ostatní uživatele PC unicode, potažmo utf8 má spíš nevýhody.
ad 1. Já jsem odkázán na to, v čem ta databáze bude "nakódovaná". Vícebytová kódování představují zbytečnou komplikaci, kterou musím nějak řešit dřív, než s tím začnu smysluplně pracovat.
ad 2. "Velký soubor" je zhruba to, co když zkusíte otevřít ve Wordu, tak ten program chcípne a někdy i vytuhne celý systém do nutnosti zresetovat PC.
Při psaní textů používám TeX, který je s utf8 nekompatibilní. Když se hrabu v databázích (předžvejkávám je pro statistický program), tak si na to napíšu skript v Perlu, utf8 je spíš komplikující faktor, minimálně mi brání (komplikuje) používání nízkoúrovňového přístupu k souboru. Pro grafiku je utf8 irelevantní, snad s výjimkou vkládáni textu do obrázku, což zase tak často nedělám. Pro přehrávání hudby dtto. U filmů řeším, pochopitelně, kódování titulků, tam je musím převádět z jednoho typu do druhého, zatím jsem se nesetkal se sub nebo srt v utf8. V čem je kódovaná webová stránka, to neřeším - pokud je správně napsaná, tak má v hlavičce kódování.
Prostě se s utf8 při většině pracovních i rekreačních aktivit míjím, a tam, kde s ním přijdu do kontaktu, mi spíš vadí než pomáhá.
Tak treba Mark Davisovi je uz pres sedesat, autori Unicode nejsou uplni zajicci :-) Prvni veci je, ze TeX sam o sobe s zadnymi fonty nepracuje, pouze posouva obdelnickama (bounding boxama) jednotlivych pismen, o zobrazeni se musi starat nejaky specializovany prohlizec. Klasicky to byl DVI prohlizec, dneska existuje pdfTeX, v horsim pripade pak dvips + ps2pdf (pres ghostscript), ale to blije neskutecny bordel do toho PDFka (kdyz uz mluvime o cteckach, tak ty soubory budou zbytecne velke), o vystupu do PostScriptu radeji nemluve, tam se to komplikuje kvuli fontum a pro ctecky naprosto nevhodneho chovani.
Ja jsem za Unicode a predevsim za UTF-8 (ne uz za UTF-16!!!) velmi rad, hlavne za to, ze je to skutecne akceptovane skoro ve vsech systemech, coz oproti 4 nebo 5 kodovanim jen pitome cestiny je naprosty luxus. Navic spousta aplikaci interne nepracuje s UTF-8, to kodovani slouzi hlavne k prenosu, proto tam taky ma "F" v nazvu ze?
S fonty pro Unicode uz dnes neni problem, existuje jich dost, i ty volne dostupne (DejaVu je asi nejznamejsi a aspon pro me dobre citelne).
TeX mam rad, psal jsem v nem docela hodne (rekneme 700 stran A4), ale pro ctecky to neni a nikdy nebude vhodny system, uz vubec ne s nitkovymi CM fonty, ty jen na kvalitni osvitku ci laserovku, uz kopirka ty (krasne) fonty poskozuje.
Upřesnění: K tomu "posouvání obdélníčky" potřebuje program znát metriku fontu a kerning, tudíž je to aktivita vázaná na konkrétní font, jehož charakteristiky musí mít program k dispozici. I když to může být virtuální font, pro který nejsou v této fázi k dispozici konkrétní tvary písmenek.
Já se přesvědčil, že když se pdf z TeXu udělá slušně, tak jsou fonty CM čitelné i na mrňavém displeji Nokie E72 (49 x 37 mm, pokud mi pravítko nelže). Musíte ovšem vědět, co chcete a jak to udělat, a nepřistupovat k tomu s primárním názorem, že je to nemožné.
Přesně naopak, plošně a správně použitý Unicode je pro uživatele transparentní, nemusí řešit jaké kódování se má použít, protože všichni a všude používají Unicode a může v něm vyjádřit skoro všechno co ho napadne. Zato v době použití 8-bit kódování musel každou chvíli řešit rozsypaný čaj, protože se paralelně používala kódování jako windows-1250, cp852, iso-8859-2, kódování kamenických, koi-8-cs a to sem nejspíš ještě něco zapomněl, autodetekce moc nefungovala a každý další jazyk měl vlastní podobnou sadu.
Tak to jste myslel špatně. Mnou popisovaná firma je ryze česká, má české zákazníky, ale ti již mají zákazníky zahraniční. Jak si asi myslíte na tyto zákazníky zapůsobí, když se zaregistrují na webu a systém jim zprzní jméno?
1. bavili jsme se snad o office aplikacích, tak proč sem taháte databázi? Vícebytová kódování nepředstavují naprosto žádnou komplikaci. Unicode má na znak 4 byty, dokážu okamžitě přesně určit pozici jakéhokoliv znaku v bytech. Pokud jde o UTF8, tedy kódování s proměnnou délkou znaků, tu jedinou nevýhodu značně převáží výhody přenositelnosti, kdy se uživatel nemusí starat o to, jak se text zobrazí někde jinde. Náročnost zpracování je u většiny obsahu naprosto zanedbatelná. Pokud by představovala problém, použije se kódování s pevnou délkou znaků.
2. blbější odpověď už vymyslet nešla?
ad 3) To je naprostý blábol, pro zobrazení textu, do kterého se nebude vrtat, v podobě tak jak půjde k tisku je PDF dobré obecně, bez ohledu na to z čeho bylo vytvořeno, klidně to mohl být Word nebo DocBook. Unicode je jen kódování, to samo o sobě neslouží k zobrazení ničeho nikde.
Nedotkl.
Vámi popisovaná situace s notepadem, který mimochodem snad ani nelze nazvat editorem, ale spíš paskvilem, s mou otázkou vůbec nesouvisí. Já se ptal na velikost souboru, u kterého ve vimu poznám rozdíl v rychlosti mezi texty v 8bit a UTF8 kódování. Schválně jsem si zkusil text o velikosti 15 MB, což už považuji za dost obsáhlý dokument, a žádný rozdíl jsem nezaznamenal.
Uvědomte si laskavě, že písmeno v UTF8 nebo unicode (ale i ve zdrojáku pro TeX) je jen série jedniček a nul. V každém případě musíte mít nějak, v podstatě nezávisle na tom kódování, vyřešeno vyobrazení písmene. Pokud to vyřešeno nemáte, tak máte obdélníčky, prázdnou plochu, nebo vás program pošle do háje a skončí. Teprve až máte systém, který vám na kreslící plochu vykresluje ta písmena, můžete řešit problém typu "ten a ten sled bajtů je to a to písmeno" (a je naprosto jedno, jestli tím sledem bajtů bude unicode, utf8, TeXová notace nebo nějaké jednobajtové kódování, pokud to bude naprogramováno korektně, bude i výsledek korektní; TeX má výhodu lepšího zobrazení písmenek).
Unicode a utf8 mohou mít výhody tam, kde se text zobrazuje dynamicky a navíc se do něho zasahuje (ale i tak si dovolím pochybovat, že jsou výhodné tehdy, když vím, že nebudu psát makarónštinou), TeX a jím vygenerované dokumenty jsou vysoce výhodné tam, kde dokument má být statický a zásahy do něj nepotřebujeme nebo nechceme. To je IMHO i případ knížky.
takže místo toho, aby se používaly globálně standardizované tabulky znaků s primitivními a efektivními způsoby kódování a systémy měly předinstalované fonty, což teď kromě nějakých speciálních případů a specifických požadavků drtivé (= všichni mínus A.S. Pergill) většině lidí funguje, tak to nahradíme tím, že se každý text bude přenášet jako zdroják pro tex se zabalenými fonty a každá aplikace pracující s textem v sobě bude mít TeX? Uvědomte si laskavě, že na počítači se dá text zpracovávat i s jiným účelem než publikace v TeX a aplikace se už dávno nepíší pro konkrétní jazyk aby v jiných jazycích nefungovaly.
Prosím za omluvení, pokud jsem se vás dotkl. Jinak je to opravdu ne moc chytrá otázka, protože ta nezvládnutelná velikost bude záviset jednak na výkonu OS, jednak na některých systémových knihovnách (autor editoru DED popisuje na svých stránkách, že mimochodem zjistil dosti značné velikostní omezení souboru u knihoven, používaných notepadem ve Windows).
Prostě, jestli mi bajtová velikost souboru přeteče přes nějaké takové omezení, tak klekne buď aplikace nebo celý počítač. Zažil jsem obojí, a ne jednou, zejména s wokny. I to je jeden z důvodů, proč preferuji 8bitová kódování, která pravděpodobnost něčeho podobného snižují.
1. Když jsem u toho, tak ten TeX představuje také "globálně standardizovaný systém".
2. Divil bych se i ušima, pokud byste měl v PC alespoň jeden font, obsahující všechny znaky definované unicode.
3. Podsouváte mi něco, co jsem nikdy neuvedl. Uvedl jsem, že na zobrazování statického textu (do něhož se už nevrtá) je pdf nad TeXem vhodnější, než unicode.
4. Pokud se týká "nepsaní aplikace pro konkrétní jazyk", tak v tom nejsme ve sporu, nehledě k tomu, že napsat v TeXu interaktivní aplikaci by byl dost šílený opruz.
Pokud se ovšem týká nápisů v nějakém jazyce (chybová hlášení, výzvy apod.), tak to stejně musíte přeložit do X jazyků, čili nejste schopen to napsat jednou pro všechny jazyky. Musíte tam mít knihovny stringů pro jednotlivé jazyky a přepínat mezi nimi. K něčemu takovému by se TeX ani nehodil a ani k něčemu podobnému není určený. Ten je určený pro dokumenty, především neinteraktivní povahy (pokud se distribuují hotová pdf), případně pro komunikaci TeXových uživatelů (pak je výhoda, že se zdrojové texty dají psát přímo do e-mailu, s rozumnou pravděpodobností, že to přenosem neutrpí; dostal jsem párkrát unicode vložené do e-mailu z wordu cestou copy-paste, a na mé straně z toho byly obdélníčky, protože to přenos mezi dvěma různými poštovními klienty nějak ořezal).
1. jpg je taky standard, když se to tak vezme, s vaší logikou lze text posílat přímo jako obrázky v jpg
2. psal jsem o drtivé většině situací, kdy takový font není potřeba. btw stránku v čínštině otevřu i bez toho, abych si jí stáhnul jako soubor v texu nebo pdf a vidim naprosto standardní čínský znaky.
Jako sorry, ale připadáte mi jako někdo, kdo se sice nějak naučil TeX, ale je jinak dost omezenej na to, aby pochopil cokoliv dalšího a tak by chtěl TeX jako jedinou věc co zná používat na cokoliv bez ohledu jestli se to hodí nebo ne a raději se drbe levou nohou za pravym uchem než aby použil odpovídají nástroj. Takovejch týpků pár znám, vždycky se něco naučej a pak to používaj na všechno, pak se třeba náhodou naučej něco jinýho a pak na všechno zase používaj to nový.
Jinak v tobě kdy Tex podle vás tak geniálně vyřešil použití ne ASCII znaků, na rozdíl ode dneška nebyla většina uživatelů jen BFÚ a kdy se používaly jednobajtové znakové sady (to nebylo proto, že by to bylo geniální, ale že ještě nikoho nenapadlo to řešit lépe), tak geekové raději psali bez diakritiky, nemluvě o nějakých zběsilých znacích. Dnes s diakritikou nemá problém prakticky nikdo.
Tomu se ovšem říká ukázkově si nasrat do vlastního hnízda, že? Brečíš tady jací jsou autoři a vydavatelé nenažranci, že mají snížit cenu a pak začneš něco o tom, že marže je plus mínus 30% v průměru. To je poměrně zajímavá úvaha, nakladatelé / autoři na ni nárok nemají, Alza jo?
Člověče ty jsi fakt případ...
Vypadá to, že si budu muset odpovědět sám: takže přeškrtnuté o ve win1250 kódování nezobrazím nijak, i kdybych se rozkrájel, protože to kódování ten znak prostě neobsahuje. Stejně jako neobsahuje spoustu jiných znaků, které se běžně používají. Jednobytové kódování je omezeno 256 byty, víc do něho nenarvete. A to ještě prvních 31 znaků zabírají znaky speciální.
Já, místo abych se učil TeX, který normálně k ničemu nepotřebuji, si uložím text v UTF8 a mám jistotu, že nejen, že si nemusím hlídat, jestli text neobsahuje nějaký "atypický" znak, ale navíc se mi text zobrazí správně všude, kde si ho otevřu, pokud tedy aplikaci nepsal pomatenec, který si myslí, že používat vícebytová kódování je zbytečné.
Fonty co sou ve Windows ty znaky obashují a když si nějaký font budeš kupovat, tak si snad zjistíš jaké znakové sady potřebuješ a jestli ve fontu jsou. Ano, v těch haldách bastlfontů co se po netu povalují zadarmo jsou často pouze znaky pro angličtinu.
Blbečku už přestaň směšovat formát konkrétního DTP software a pouhé kódování a dokument vyrenderovaný do PDF s dokumentem ve zdrojové podobě. Tvůrce dokument vytváří v publikačním nástroji ne v Unicode, to je jen kódování a na přítomnost nějakého fontu někde spoléhá úplně stejně jako ten s TeXem, pokud je to netypický font, tak je v obou případech potřeba ho dodat s dokumentem.
zkuste se zamyslet nad tim, že to co podle vás nefunguje funguje v praxi naopak dost dobře a jedinej kdo vidí v unicode problém jste vy a argumenty že v unicode neni každej existující obrázek na světě je blbost. Unicode neslouží ke kódování obrázků.
To že někdo použije unicode ještě neznamená, že nemůže přiložit fonty a stejně budete v (píp), když dostanete zdroják v texu bez fontů.
Zkuste už laskavě odlišovat normalizovanou tabulku znaků, jejich grafickou reprezentaci v podobě fontů a publikační systém který řeší podobu celé stránky. To jsou různé věci. Jste schopný to konečně pochopit?
1. Pokud dostanu zdroják TeXu bez fontu, tak jsem na tom mnohem líp, protože v tom zdrojáku je volání příslušného fontu názvem souboru, v němž je obsažen, a mohu hned začít googlit. Progooglovávat web s dotazem na font, obsahující kresbičky ke znakům X až Y je IMHO poněkud náročnější.
2. Pokud pošlu to, co z TeXu vyleze, tedy grafickou reprezentaci (nejčastěji pdf), tak už na fontech nejsem závislý výbec, protože je to záležitost toho pdf, jak je to tam interne nadefinované.
3. Jen si dovoluji tvrdit, že normalizovaná tabulka znaků vám není schopna sama o sobě zajistit jejich smysluplnou reprezentaci, zatímco v TeXu to zajištěno máte "pod jednou střechou".
Vzhledem k tomu,. že prakticky vše, co mi vyleze z klávesnice (pokud je to textového charakteru), je výstup z TeXu, nejčastěji pdf, tak se opravdu s unicode míjím a naprosto k ničemu mi není užitečné (spíš mi překáží). Nepředpokládám, že jsem jediný, co má k tomuto kódování stejný vztah.
Fajn, takže diskuzi můžeme uzavřít s tím, že kdyby neexistoval TeX, tak jste v řiti. Zatím co celý svět vesele elektronicky komunikuje a posílá si maily, doc, odf a jiné formáty, Vy zřejmě i ty maily píšete tak, že posíláte v TeXu vygenerované PDF s textem jako přílohu. Se divím, že jste schopen psát sem do diskuze, když je obsah stránky v UTF8, asi to chce hodně sebezapření :-)
2. o databázích víte zcela evidentně akorát tak velký kuloví, tak se k tomu prosím nevyjadřujte
3. takže vy budete texty ukládat do texu abyste v okamžiku, kdy budete chtít strojově zjistit obsah původního textu ten tex zkonvertujete do obrázků a následně proženete ocr? ROFL Dlouho jsem nemohl přijít na to o co se snažíte, ale už jsem na to přišel. Vy tu ladíte nějakou komickou scénku na večírek pro programátory. Můžu vás ujistit, že se všichni poch*ijou smíchy.
4. co je nejednoznačného na tom, když různé znaky mají různé kódy? unicode není tabulka grafických reprezentací.
Od Windows XP sem se nesetkal s tím, že by nějaký obsažený font neobsahoval české znaky a to používám anglická Windows. Stejně tak volné microsoftí fonty http://corefonts.sourceforge.net/ Takže prosím příklad, který font neobsahuje který znak?
Jako uživatel Unicode to udělám úplně stejně, vytvořím si OTF font a ten použiju, to že nějaký DTP program pracuje primárně s Unicode neznamená, že neumí použít specifické znaky a specifický font, triviální příklad toho je MS Word a písma Wingdings.
"Ve většině fontů, co jsou k dospozici pro windows, nezobrazíte nejen přeškrtnuté o, ale ani většinu českých písmen s diakritikou."
To mluvíte o windows 3.1, nebo o které verzi? Protože standardní fonty, které obsahují Windows, případně ty, které se dodávají k office, obsahují vše, co mě napadlo. Dokonce i v Androidu se mi zobrazí správně německá, francouzská i švédská diakritika.
"Pokud text proženete TeXem do pdf"
Proč bych to proboha dělal?? Nejsem masochista, abych se kvůli jednoduchým textům učil nějaký idiotský TeX, když mi stejný výsledek zaručí jakýkoliv aspoň trošku schopný textový editor. Bavíme se o normálních textech, ne o egyptských hieroglyfech. Kolik asi tak lidí používá ke psaní egyptské hieroglyfy? Za chvilku tady vyrukujete s tím, že v unicode nejde zobrazit elektrotechnické nebo architektonické značky.
kolikrát vám mám opakovat, že tabulka znaků vůbec neřeší jejich grafickou reprezentaci, ale určuje pouze co znak fakticky obsahuje a jak je to uloženo. Jak byste bez té standardizace chtěl ukládat texty třeba do databáze a jak byste chtěl strojově prohledávat texty, kdyby v každém textu byly znaky kódovány jinak se svým vlastním fontem. Leda byste do toho serveru zavřel trpaslíčka, který by si prohlížel pdfka a porovnával, jestli ten zobrazený text vypadá stejně. Bez standardizovaných tabulek znaků (ascii je technicky to samé jen unicode, jen s omezenějším rozsahem) byste nebyl schopný zapsat ani ten zdroják pro tex ani kdybyste přiložil kolik chcete fontů, protože při překladu toho zdrojáku tex vůbec nezajímá jak se ten zdroják vykresluje do pdf, ale jak je ten zdroják zakódován do vstupního souboru.
Já tam vidím několik rozdílů, např. u hudby až tolik nezáleží na jazyku, písničku s cizojazyčným textem si pustíte i když tomu nerozumíme. Ale těžko si budu číst knížku v katalánštině aniž bych uměl katalánsky.
Navíc u hudby je prodej jenom jedna část zisku, pořád mají koncerty apod. Spisovatel žije víceméně jenom z toho co prodá.
Nezaměřujte se na vydavatele, ale na spisovatele, když se bavíme o knížkách. např. Spotify platí interprety podle počtu přehrání písničky (jsou to centové položky), takže eknihovna by platila podle počtu přečtení.
Když vydám knížku v AJ mám obrovský trh a v pohodě se uživím. když vydám knížku v češtině nebo jiném malém jazyku tak se dostanu do pasti:
- buď vydělám tak málo že se na to vykašlu a půjdu dělat něco jiného
- nebo bude třeba aby platba za přečtení byla o dost vyšší a tímpádem bude muset předplatné být taky vyšší.
Oni třeba i ty Safari books co jsou v diskusi zmíněné nejsou nic levného (https://ssl.safaribooksonline.com/trial?portal=my&uicode=)
1. "Tabulka znaků neřeší jejich grafickou presentaci ... " souhlas, v tom nejsme ve sporu, pouze závěry z tohoto faktu vyvozujeme každý jiné.
2. Strojové prohledávání textu a databází: Pokud není databáze nebo text makarónština, bude utf8 nebo unicode představovat spíše komplikaci.
3. PDF tabulky bych neprohledával a obávám se, že by bylo úplně jedno, jestli vznikly exportem z nějakých office nebo TeXu, to už by bylo výhodnější je transformovat na sérii obrázků a prohnat OCR do rozumně kódovaného textu.
Naopak ovšem TeX umí načíst databázi (unicode zde jednoznačně překáží) a udělat z ní tabulku v presentační kvalitě. Včetně věcí, které officoidní aplikace neumějí, jako je generování "pokračovacích" tabulek v dokumentu.
4. Mimochodem, nejednoznačnost unicode, kdy pro více kódů existuje stejná nebo velmi podobná grafická presentace, se už stala podkladem pro některé typy počítačové kriminality, zejména phishing. Takže takový zázrak tohle kódování také není.
Setkal jsem se s tím běžně i na Win XP a vyšších. Naprostá většina fontů, nabízených např. v nabídce písem ve Wordu, neumí češtinu. O fontech nabízených na internetu ani nemluvě.
TeX není textový editor. Neexistuje textový editor, který by měl přímý výstup do dokumentů se slušnou typografickou kvalitou.
Ty hieroglyfy atd. byly jen ukázkou, že unicode prostě není univerzální (a z podstaty věci ani být nemůže), zatímco otevřený systém typu TeXu má tu univerzalitu zajištěnu tím, že se v něm další znaky prostě doprogramují, pokud nastane jejich potřeba. A celý ten systém je koncipován tak, aby tomu nekladl překážky. Pokud bych třeba vydával Tolkiena a rozhodl se, že jeho fiktivní písma (trpasličí runy, elfské písmo nebo písmo Mordoru - co bylo na Prstenu, apod.) nechci mít jako obrázky, tak si je jednoduše dodefinuji metafontem a vložím jako součást kompletně psaného dokumentu. Jako uživatel unicode bych něco podobného udělat nemohl.
2. Jako člověk, občas nucený dělat epidemiologickou studii (=využívající statistiku nad nějakou databází) o tom asi něco vím.
3. Překrucujete to, co jsem napsal. Napsal jsem, že když už dostanete databázi coby tabulku v pdf, tak je uvedený postup asi nejlepší volba.
Z TeXovských zdrojáků pro tabulky by se nejspíš dala vytáhnout elegantněji. Dosud jsen nedělal, ale mám o postupu rámcovou představu.
4. Viz má odpověď Tondovi kousek dál.
Tohle je "kletba" menšinových jazyků. Naprostá většina našich spisovatelů měla hlavní zdroj obživy jinde (redaktoři, učitelé, středoškolští profesoři, ale i mnoho profesí s literaturou nesouvisejících) a platí to i pro spisovatele současné.
Druhou věcí je, že pokud převedete jakýkoli trochu jazykově kvalitnější text do obecně používané verze AJ, tak v důsledku podřadnosti této hatmatilky jeho kvalita silně utrpí. A pokud použijete "tolkïenovskou verzi" AJ (na což nemá, odhadem, ani 99,999 procent rodilých AJ mluvčí, a nerodilých mluvčích bude ještě méně), tak naprostá většina rodilých AJ mluvčích to nebude schopna přečíst (jako toho Tolkiena) a budete se muset o výdělek podělit s někým, kdo to předvede do simplified reading AJ.
Jste evidentně moderní člověk. Zatímco dříve se jako databáze označoval systém papírů v kartotéce, vy místo papíru používáte PDF. A protože nic jinýho než PDF neznáte, tak chápu, že si o sobě mylně myslíte, že víte něco o databázích. Obávám se, že vaše představa databáze je už pár desítek let naprosto mimo realitu.
3. a proč nepoužijete copy+paste z toho PDF, sám jste tady tvrdil, že to lze. Jinak pokud někdo tvrdí, že vám dává databázi vyexportovanou do PDF, tak je nejlepší volba ho poslat do (píp) a ať vám to poskytne ve vhodném k tomu určeném formátu.
Ten vtip že se databáze elegantně zpracovávaj tak, že se píšou tabulky v TeXu je taky pěkně vypečenej.
Neuvažujete, že vydáte vaše žertovné představy knižně?
1. Od Win XP se tomuto systému vyhýbám a v té době skutečně naprostá většina nabízených fontů uměla jen to, co nabízí základní tabulka ASCII. Problém dále nesleduji, nicméně naprosto stajná situace je u fontů OpenOffice na Linuxu: Z nabízených fontů s písmeny (nepočítám různé typu symbol) v počtu 43 neumí 16 české znaky, ale systém je subsituuje znaky (což je mnohdy velmi vizuálně hnusné) z jiného fontu a tři tam mají prázdné mezery. Problém je, že ten zbytek je často velmi si vzájemně podobný až stejný, takže reálně je ten výběr menší, než zbývajících 27.
2. Svého času jsem pátral po nějakém svobodném nástroji na fonty typu ttf, používané těmito softy, a nic k mání nebylo (metafont je oficiálně zdrama, volně šiřitelný a multiplatformní).
Budete se divit, ale elektronické databáze znám, nicméně jejich struktura a formáty jsou zcela mimo tohle téma. Včetně struktury databází stromových a jiných, nepřenositelných tak snadno do formy tabulky. Přenos tabulky "copy - paste" do textového editoru nadělá b...l i při přenosu z office nebo z tabulky v html. Než to pak ručně napravovat, je asi to OCR jednodušší, je-li k dispozici.
Nevidím důvod, proč nepoužít možnosti výsledky ze statistického programu rovnou exportovat to TeXového formátu, když presentaci budu dělat v beameru (derivát TeXu přes LaTeX) a samotná práce bude v TeXu nebo LaTeXu. Nehledě k tomu, že i u Wordu se mi osvědčilo udělat tabulku v TeXu, prohnat ji přes pdf do jpg a to vložit do toho wordu jako obrázek (kvalitnější typografie, bohatší možnosti formátování, word to nebude lámat přes dvě stránky jako své tabulky apod.).
Fakt ti rozdíly mezi odlišnostmi latinské abecedy, tak jak je používají západoevropské a středoevropské jazyky, a rozdíl mezi latinskou, řeckou a ruskou abecedou přijdou na stejné úrovni? Nebo se za každou cenu snažíš být v opozici a trollovat tady i za cenu psaní úplných blábolů?
I osmibitové kódování pro ruštinu ISO-8859-5, které obsahuje zároveň i latinku, kóduje odlišným kódem i ty znaky, které jsou v obou abecedách vizuálně shodné.
http://en.wikipedia.org/wiki/ISO/IEC_8859-5
Panove klidek, on i takovy csPlain(TeX) uz minimalne od roku 2012 predpoklada, ze vstupni text bude....v UTF-8, takze pokrok konecne dosel i do TeXu (ktery sam se pokroku nebrani, bo stary postup TeX->Dvidriver->osvitovka uz nikdo moc nepouziva a jde se primo do PostScriptu).
Zatím (únor 2014) to neumí. Navíc by to opět byl jen nějaký preprocesing, protože TeXové jádro (vyžadující osmibitové kódování) má pod kontrolou jeho autor, prof. Knuth, a ten zavedení jiných kódování zatím odmítá.
Druhou věcí je, že pdfTeX, který nějak utf8 zvládá, je natolik zabugovaný, že se ho nevyplatí používat (alespoň podle mých osobních zkušeností).
Tak to potom keca Olsak ve sve knizce (kterou tady linkujete) Tex pro pragrmatiky na strane 7: "Od verze CS plainu Dec. 2012 se předpokládá vstupní kódování v UTF-8." A ano, musel by to byt processing (texovskymi makry) na zacatku, protoze interne je TeX nyni osmibitovy a prechod na siroke znaky by rozbil stavajici testy, proto by to uz nebyl TeX (dle definice). Mel by to resit system Omega nebo vubec opusteni psani dokumentu primo v TeXu a prechod na DocBook napriklad (coz je mnohem lepsi z hlediska semantickych znacek, zase matematika je tam docela zlo :)
Ano presne tak, je to preprocesor ktery v soucasnosti zvlada vstup v UTF-8, kdezto streva TeXu jsou (a podle me i musi byt) v 8bit kodovani. A prave proto je na tom videt, ze UTF-8 NENI nutne vzdy implementovat uvnitr vsech nastroju, je to - jak jeho nazev napovida - kodovani pro prenos a uschovu textovych dat. Interne at si to kazdej dela jak chce, 8bit s omezenimi, ok, 16bit UCS2 jak se o to snazil Mord, no jejich vec atd. atd.
1. CSplain není TeX. Je to preprocesor k TeXovému jádru, který nastaví některé parametry odstavce a stránky podle českých typografických zvyklostí (formát stránky, šířka okrajů apod.), předefinuje některé české znaky (např. aby u š a č nebyl háček nad středem písmene - jak to má i shitfont, který se mi zobrazuje v tomto dialogovém okně - ale nad vrcholkem oblouku + pár dalších vychytávek) a zavede slovník českého dělení slov.
2. Není tedy problém do takového preprocessingu zavést i filtr z utf8 či unicode do korektního 8 bitového kódování, nicméně se samotným TeXem to nemá nic společného, ten žere až ten proud 8bitových bajtů, co leze z CSplainu.
3. "v TeXu" nemůžete nic psát. Pokud tedy nemyslíte psaní dokumentů v TeXovské syntaxi. To by byl ovšem krok zpět - někam k Wordu a podobným shitům. Nehledě k tomu, že existuje LyX. I některé open writery mají výstup do TeXového zdrojáku, byť vesměs nevalné kvality.
4. Z hlediska sémantických značek stačí, když si v záhlaví dokumentu (nebo v extra dokumentu, který prolinkuji) tohle všechno nadefinuji a následně už používán jen názvy, které jsem si nadefinoval.
Když se tu bavíme o e-bbocích, tak v beletrii potřebuji názvy kapitol, případně podkapitol a případně kód, který mi vloží obrázek. Pokud to bude naučná kniha, tak tam bude často řada typografických jevů, které jakýkoli DocBook bude zvládat jen s největšími problémy, pokud vůbec, a přinejmenším část uživatelů brzy zjistí, že napsat to přímo v TeXu není o nic těžší než mordování se s nějakým pochybným DocBookem.
5. Systém Omega má ten problém, že ti, kdo zvládají TeX, těžko budou přecházet k něčemu, co jim nepřinese žádný benefit (a jsme u toho, že unicode je pro mě bezcenné, pokud píšu v množině znaků, převoditelných do 8bitového kódování, tudíž přecházet na Omegu jen proto, abych mohl psát zdrojáky v unicode nebo utf8 je prostě nonsens) a pro naprosté začátečníky bude Omega méně výhodná jednoduše pro výrazně menší komunitu, výrazně horší podporu a podstatně menší nabídku maker, ležících na netu.
Jistě, knihu překlopím za pár okamžiků a hned mohu prodávat. Nemusím řešit žádnou typografii, nadpisy, kurzivy, vkládání obrázků, chyby, které programy pro tvorbu e-booků stále generují.
No a pak si to dám na server doma nebo v kanclu, kde to moje ADSL od O2 bez problémů utáhne.
Docela by mě zajímalo, jak je možné, že Palmknihy investovaly do serverové části takových peněz a přesto byly přes svátky tak přetížené? :-))
mne DRM apod. nevadi, kdyz tomu bude odpovidat cena. E-book je pro mne spotrebak na jedno precteni (spis skim text), nebudu ho nikam prenaset ani prodavat, skonci v propadlisti dejin, pokud bych chtel opak koupim si papirovou knihu tam at je cena pro mne za mne jako ted ale uz dlouho jsem si papirovou knihu nekoupil.
<i>Jsem ovšem přesvědčena, že drtivá většina stahujících ví, že de facto krade.</i>
... Ne! Ani de facto, ani de jure. Tvrdit opak je FUD.
<i>Nebo přinejmenším že jedná nemorálně, byť v intencích děravého zákona (nebo špatného, chcete-li).</i>
... Ne! Jedná v mezích zákona. Tečka.
P.S.: Já si čtu a kupuji jen papírové knihy, elektronické mě nezajímají, nemám ani čtečku. Pro mě to nejsou knihy. Prostě papír je papír :o)
Pro poblikování zahraničních titulů asi dobré, ale na co dobrý autor potřebuje tu péči, je copak malé dítě?
Kamarád vydal samonákladem už 2 knížky a 1 ebook. Má to jen na svém webu a fanoušky má na FB. Prodaných cca 3000 ks (200 Kč / kniha), reklama jen na FB a jeho webu. Korekturu mu dělají lidi kolem něj, grafiku a obálku kámoš grafik. eBook zdarma ke každé tištěné knize.
Tak asi tak, vážené náklady v nakladatelství ;-)
Tak to jste si s tím přirovnáním dobře naběhl. Autor se dá v případě židle přirovnat např. k výrobci sedátka. Když si objednáte židli, tak peníze taky pošlete výrobci sedátka, aby on poslal peníze dalším subdodavatelům, které třeba vůbec nezná? Sám uznáte, že je to naprostý nesmysl.
Peníze za židli dostává a distribuuje je mezi subdodavatele ten, kdo tu židli kompletuje - výrobce, což je v případě knihy nakladatel.
Články plné osvěty mám opravdu rád - poskytnou mi okénko do světa, kterému nerozumím.
Rád bych zde nadhodil čtyři pro mě zásadní problémy:
1) Viz argument o kradení duševního vlastnictví - když si stáhnu nějaké elektronické dílo, opravdu si dobře nepřipadám, ale zároveň ne stejně jako bych kradl něco hmotného. Proč? Zkrátka, kdybych ebook neukradl, téměř jistě bych si ho ani nikdy nekoupil. Rád si ve volných chvílích přečtu něco zajímavého, ale některé knihy nedočtu, jiné mě nebaví nebo mi přijdou uhozené do hřbetu - takové knihy bych si prostě nekoupil.
2) Nákladný hardware a software na vydání elektronické knihy - to jako vážně? Možná software by mohl být dražší, ovšem za jednu zakoupenou licenci můžete vydat stovky a stovky knih. Ovšem že si autor určuje spodní hranici poměru ceny z papírové knihy mě zarazilo.
3) Proč nedistribuovat spolu s tištěnou knihou také elektronickou verzi? Vážně - proč ne? Náklady na překlad, redigování a z části i sazbu, stejně jako autorský honorář byly uhrazeny již při zaplacení papírové knihy. Proč bych autorovi za jednu knihu měl platit dvakrát? Sice budu vlastnit dvě kopie, ale stále si ji budu číst pouze já. Jasně, knihu můžu někomu půjčit - ale to je snad problém spíše papírového vydání.
Já sám bych byl takovou možností nesmírně nadšen. Velice rád bych většinu knih, které si koupím vlastnil fyzicky - souvisí to spíše s tím, že mám knihy rád, pocit papíru pod rukama a také třeba vůni nové knihy. Ale pro praktičnost jsem si pořídil čtečku ebooků a do MHD nebo na cesty beru téměř výhradně ji a ne tištěné knihy.
Nemyslím si ani, že by to bylo nějak náročné. Na pokladně knihkupectví by mi mohli na účtenku vytisknout kód pro stažení nebo „odemčení“ knihy. Případně bych na pokladně nechal mail, na který by mi zaslali kód nebo přímo ebook. Snesl bych jistě i nějaký poplatek za sazbu elektronické knihy, webhosting, apod. - třeba 20, 30 korun k původní ceně.
4) Tohle nejspíš není návrh relevantní pro nakladatele, ale pokud by se podařilo zprovoznit službu, která by shromažďovala ebooky různých nakladatelství, jistě by zde byl potenciál výrazně ušetřit na terminálových platbách. Čtenář by mohl mít příležitost ebook zakoupit, případně za paušální poplatek zapůjčit - viz poznámka o knihovnách. Pokud by si mohl čtenář dobíjet kredit a za něj si pak knihy půjčovat a kupovat, jednotlivých bankovních transakcí by výrazně ubylo. Jednotlivým nakladatelstvím by se peníze za prodané a zapůjčené knihy mohly posílat třeba měsíčně - za stovky a tisíce nákupů. Stejně tak čtenář by učinil třeba 5 transakcí místo 50...
Nevím, jak je to s Frantou Vomáčkou, s ním smlouvu nemám. Uzavřela jsem ale smlouvy na přibližně 250 e-booků a zatím jen u jediné mám nakročeno k tomu, že v ní nebude stanoven limit ceny e-booku. Musím vám tudíž oponovat - závěry vyvozené z mé kalkulace jsou u překladové literatury obecně platné.
Byly časy, kdy tato hranice stála na 70%. To už, alespoň u našich autorů, naštěstí neplatí. A jak píšu výše, i toto se v budoucnu doufejme změní - ovšem upozorňuji, že knihy, na které uzavírám smlouvy nyní, vyjdou před Vánoci nebo až v roce 2015.
Asi jsem anarchista, ale já čtu e- knihy /ať už je to cokoli/ na sedmipalcovém tabletu. Celkem neřeším, o jaký se jedná formát - něco mám v mobi, něco jako text a značné množství v pdf. Dle mého je to i jinému čtenáři pumpička, pokud to jeho zařízení korektně zobrazí. Je jedno, jak špatně nahradíte klasickou vázanou, nebo brožovanou knihu - "e-kniha" bude vždy šidítko. :o)
Pro mě za mě si na to mějte názory jaké chcete. Levičáctví, zločin, krádež cizí práce... Já vám v tom nebráním. Ostatně ani neříkám, že názor na tuto morálku sdílím. Ale obávám se, že ani já, ani vy a ani nikdo jiný, na tom dlouhodobě nic nezmění. Historie nám ukazuje, že to co bylo většinou společnosti považováno dříve za zločin může být dnes nezadatelným právem. Jako to právo na svobodu. Nepochybně na tom farmáři tratili obrovské peníze. Vždyť nakoupili otroky a teď jim chce většinová společnost jejich právoplatný majetek vzít. Vidíte a dnes byste takového farmáře považoval za zločince.
Ale ve skutečnosti jsou vaše obavy zbytečné. Tedy pokud mermomocí netrváte na zachování dnešního obchodního modelu. I v budoucnosti se bude za knihy platit. Jen se změní způsob placení a možná i osoba, které platí. Nutně to nemusí být čtenář a nutně se nemusí platit pevná částka za jednu knihu.
Já vím, jak se odsazují odstavce ale docela by mne zajímalo, jak chcete nalinkovat stylopis pro HTML soubory do plain textu. Navíc je třeba u všech odstavců následujících hned za nadpisy (či na jiných místech) toto odsazení zrušit. V některých knihách jsou na začátku kapitol iniciály.
ToC a NCX se jen tak sám od sebe nevygeneruje. Navíc musíte i do textu té knihy přiřadit do všem nadpisům příslušná id-čka.
Nevim jestli vasi zidli vyrabi nakladatel, ale tu moji vyrobil a navrh truhlar. Tomu dam $, a jestli mu s tim pomaha jeste ferda od vedle, je mi zcela uprdele. Na knizce je velkym pismem autor ... tak poslu prachy jemu, a jak si to poresi s "tiskarnou", je mi taky uprdele. Stejne tak kdyz jdou na koncert, platim interpretovi, a je mi uprdele, jestli mu nekdo muziku pise za pivo nebo za zlaty cihly.
Pokud mám v tom XMLku označeny nadpisy a slova do rejstříku, což musím mít tak jako tak, pokud chci udělat obsah a rejstřík, tak tím stylesheetem udělám i ten obsah i rejstřík, nebo by to klidně na základě těch značek mohla dělat i přímo ta čtečka, to je prostě triviální úloha.
Kolik formátů čtecí plochy čtečky mají? Obávám se, že je to prakticky vše mezi A5 a A6. To pokryjete nějakými třemi velikostními variantami, na to, že na jedné čtečce budou písmenka o 0,2 mm větší, nebo naopak menší, můžete hodit bobek. Důležité je, že tam bude fungovat vše, co pdf umí (asi mimo hyperodkazů a animací, protože to neumí ta čtečka, a mimo barvy). Možnosti pdf jsou podstatně větší než u xml.
A v důsledku kvalitnějších fontů bude i menší písmo čitelné než stejná velikost toho, co je zadrátováno ve čtečce.
Zkusme se poučit z hudebního a filmového průmyslu, který bojuje s elektronickým obsahem a jeho kradením již dlouho. Argumenty, které předkládáte, se podobají počátečním argumentům velkých hudebních vydavatelství. Nyní je běžné si za měsíční paušál okolo 150Kč (Google+, Spotify, Netflix apod.) koupit nelimitovaný přístup k hudbě či filmům. Za tyto peníze si rád ušetřím snahu o stahování "zdarma".
Za papírové knihy jsem před přechodem na čtečku utrácel cca 3000-4000 ročně. Dnes NULA Kč a za ebooky platím tak do 1000 Kč, protože není oficiální a dostupná nabídka. Odvětví u mě přichází o cca 2000-3000 Kč ročně :-(
Čekám na to, čím mě oslovíte ... což takhle paušál 250 za nelimitované čtení měsíčně?
Jinak na Amazonu prodávají Dana Browna následovně (US$ cena papír/cena ebook)
= Inferno 30/12
= Lost symbol 16/10
= Angels & demons 26/4
= Deception point 16/10
= DaVinci code 10/10
Cece ... to prece nejde ... to musite sam zprovoznit shop, sam presvedcit vydavatele, nejspis jim za to jeste zaplatit ... a pak si to muzete na vlastni naklady ve vlastni rezii sam provozovat ... ;D Samo, za kazdy precteni budete nakladatelum platit jako za prodany papir ... ze to pak lidem date za pausal uz je vase vec ... pokud k tomu pribalite poradne DRM samo... aby si to nejde boze nemohli ulozit lokalne.
Tako naivni snad nejste ze by ste cekal, ze nekdo uspokoji poptavku svou nabidkou.... takze si dal budete muset to oc mate zajem obstarat tam, kde to je dostupne. Trebas na ulozto, a pripadne ty 200mesicne poslat jim. Nakladatele zcela zjevne o vase penize nemaji zajem.
Toto je ale /bráno do důsledků/ rada, aby se slečna Lednická dobře vdala, nebo pokud je paní a manžel řídí metro nebo učí na měšťance, tak se rychle překvalifikovala na nějaký obor jako je šéfradaktorka farmaceutického časopisu "Naše pilulky" s možností reklamy na stranách 1-44. Protoze "ulozto" provozuje uplne jina skupina obyvatel, řekněme pochybující se okolo klubů, autobazarů apod.
- Není chybou aplikace, že pár magorů dodatečně zavedlo naprosto dementní kódování, kde jedno písmenou může být v jednom, dvou, třech (a snad i čtyřech) bajtech
- Někteří nakladatelé se prostě nechtějí zbavovat kvalitního SW jen proto, že daný formát "vyšel z módy" (jiný důvod než móda k jeho opuštění opravdu není, a to říkám jako někdo, kdo T-602 zrovna neprožíval).
- Pozice znaků: To samozřejmě pravda je. Mám-li konstantní počet byte na znak, mohu snadno skočit na n-tý znak na základě jednoduchého přepočtu. Při používání UTF8 musí aplikace číst soubor byte po byte, dělat z nich písmena a ty odpočítávat. Je to proces podstatně delší a podstatně víc zatěžující systém, byť je to před programátorem skryto, takže si toho někteří z nich ani nejsou vědomi.
A reagoval jsem na hlášku, že UTF8 používají všichni a všechno.
E-pub, mobi, pdb apod. jsem v ruce měl, byť jen na PC. Čtečka je černobílá, což ji u řady textů (o magazínech s barevnými obrázky nemluvě) hendikepuje.
Faktem je, že uvedené formáty "prasí" patrně čtecí SW. Tomu se nedá dost dobře vyhnout, a proto je zapotřebí tomu "prasení" poskytnout co nejmenší prostor, a na to pdf vyhovuje daleko lépe (případně ps, ale to spousta lidí na win nebude umět otevřít).
Zatím jsem neměl v rukou knihu ve čtečkovém formátu, která by uměla skoky na kapitoly (apod.) Umělo to jen čísla stránek, jejichž obsah se měnil po každém zásahu do velikosti a typu fontu.
Prostě jste odkázán na to, že tam někdo takové hyperodkazy udělá a na to, že si s jejich typem bude čtecí SW rozumět. Což nakonec může skončit i tím, že na knihy od každého výrobce budete muset mít extra čtečku nebo alespoň čtecí SW.
PDF je proti tomu standard, hlídaný firmou Adobe, takže se moc zprasit nedá.
Použil jsem program konwert (platforma linux, ale je podle údajů tvůrců všeho multiplatformní), který vám to do té sady Iso-8859-2 dokáže převést a dokonce si můžete zvolit i různé způsoby, jak to udělat. Jednou z možností právě je, že vám místo unicode znaků, které se v téhle sadě nevyskytují, vloží jejich TeXem definovanou variantu. Můžete si dokonce i vytvořit vlastní převodní tabulku, pokud chcete některé znaky překódovávat speciálním způsobem.
Jinak věřím, že tohle naštve, ale buďte ujištěn, že nekompatibilita v opačném gardu naštve přinejmenším stejně.
Ve většině fontů, co jsou k dospozici pro windows, nezobrazíte nejen přeškrtnuté o, ale ani většinu českých písmen s diakritikou. A příslušné fonty jsou v natolik zpraseném formátu, že se k nim ani ta písmena s diakritikou nedají rozumně dodělat. Prostě zakódování textu do UTF8 nebo unicode vám nezaručuje absolutně nic ohledně jejich korektního zobrazení (nebo vytištění).
Pokud text proženete TeXem do pdf, tak tam klidně můžete mít i znaky z exotických jazyků (a třeba i egyptské hieroglyfy nebo krétské lineární písmo B, pro které v unicode reprezentaci nenajdete) a máte zaručeno, že se to příjemci zobrazí, a dokonce i správně.
Jsou to prostě dvě zcela odlišná pojetí: V tom unicode tvůrce dokumentu spoléhá na dostupnost nějakého fontu u příjemce (a když tato podmínka není splněna, je celý dokument na eee), v TeXovém zajistí tvůrce dokumentu vše a příjemce se nemusí o nic starat.
Nicméně já budu raději komunikovat přímo s těmi "střevy TeXu", než abych text zcela samoúčelně proháněl přes nějaký preprocesing. Už proto, že ten preprocesing tam maximálně nadělá nějaké záhadné chyby, zatímco komunikací přímo s TeXem tuto možnost eliminuji. Takže to 16bit kódování je pro mě jen naprosto zbytečná komplikace, které se raději vyhnu.
kdyz tak ctu ty procenta jak se to nabaluje k vysledne cene s DPH a kdo vsechno v tom kolotoci jede a prihazuje si, resenim je jen selfpublishing, i autor by mel myslet hlavne na sve ctenare a jejich financni ochotu a vsechno ostatni eliminovat. Jak jsem psal prosty export do pdf bez niceho a prdnout na neco typu amazon, google,.play pro knihy urcite nejaky takovy e-obchod pro "amatery" brzy bude, kde cilovym ctenarum jde o obsah ne o design ..Neverim jednomu americkemu vyzkumu a neverim ani tomu radikalnimu rozdilu mezi prodejem pres Palm knihy a autorem na svych strankach. Ja jsem se vetsinou dozvedel o tom, ze existuje e-knha tak, ze autor treba napsal nekde na internetu clanek/blog a tam uvedl ze napsal i e-knihu, nebo pres google, pro autora je snad samozrejme mit sve stranky a tam par clanku na dane tema a ukazky z knihy, zbytek zaindexuje vyhledavac. Pro ty co neumi pouzivat google a pro ty, co si potrpi na kozenou vazbu ve zlate, typografii a vsechno dotaene do nejmensich detailu nesouvisjicich s vlastnim textem, tem podle mne neni pomoci, necht je pro ne vydavana papirova verze a dostanou v kamennem knihkupectvi poradne za usi.
Prakticky všechna nakladatelství,která vydávají e-knihy reklamu na webu provádějí, pravidelně dostávám přehled novinek od eReading, někdy pošle novinky i Kosmas, na Palmknihy si musím zajít sám, Zlín se bohužel neobtěžuje, ale proto také většinu knih kupuji od eReading, protože ti jsou nejvstřícnější, mají vlastní čtecí program - otázka ceny není až tak rozhodující, bohužel chybí kompletní sortiment a ediční program i když chápu, že by to nabouralo prodej papírových knih. Ale myslím, že zaměřit se jenom na cenu je chyba, pokud chci knihu koupit, kupují i z jiných důvodů než pro to, že je levná.
=> vytvor stal za starou belu. Jak jednoduche.
Je to zhruba totez, jako kdyz budu na vaclavaku trebas dnes rozdavat zdarma standardni gumovy rohlik ... urcite se rozeberou vsechny ktere nabidnu. A zitra si budu stezovat, ze za penize jej nikdo nechce?
Jednoduse zajemci usoudili, ze hodnota vytvoru je prave ta 0.
Za doporučenou cenu najdete knihy v kamenných knihkupectvích. V těch dobrých vám tuto cenu vyváží kulturou prodeje, odborným poradenstvím, autogramiádami... Je toho dost, co vám oproti e-shopům mohou nabídnout.
Vy jako zákazník máte pochopitelně plné právo se rozhodnout, jestli zvolíte kamenné knihkupectví, anebo nakoupíte v e-shopu za nižší cenu (k níž se vám ale mnohdy připočte poštovné).
A s tím pátým BMW jste mě pobavil:-)
Tudiz je treba vsechny autory postrilet, protoze si zcela bez vedomi svych rodicu, ucitelu, pratel, kolegu ... privlastnuji jejch pribehy, jejich myslenky ... doslova kradou vse co potkaji.
Az mi privedete cloveka, ktery nikdy vzivote neopustil mistnost 2x2m, ve ktere neni nic nez hole steny, a on neco napsal, pak uznam, ze je to zcela jeho vytvor.
Bože ty jsi pitomec. O problému zase nic nevíš ale budeš ostatní posílat do mateřské školy. Tak si aspoň zjisti, jak ty doporučené ceny konkrétní v knížkách fungují a pro koho jsou doporučené. Nebo snad někdo má původní (doporučenou) cenu knihy 10 000 Kč což sedí na tvůj debilní příklad s rohlíkem?
já jsem tím chtěl jen naznačit, že v množině tvrzení:
1) piráti vydělávají šílené prachy, a nakladatelům a autorům tudy utíkají miliony
a
2) dělat nějaký jednoduchý e-formát pro tech pár e-pomatenců nemá smysl a autory o tom nepřesvědčíme
může být pravdivé jen jedno z nich.
takže buďto tady EXISTUJE komunita lidí, schopných a ochotných PLATIT za obsah, a to MNOHO (ale tedy, protože neexistuje relevantní legální nabídka, tak tedy přes ulozto) - pak jsou prostě nakladatelé a autoři pitomí, že ty prachy nemají a nechtějí.
a nebo tady NEEXISTUJE komunita lidí, schopných a ochotných PLATIT za obsah (a všichni jen kradou a sdílejí, pouze zdarma) - pak prostě žádný e-trh s knihami neexistuje a nemá smysl ho řešit, ani tech pár kachlí co někde unikne přes uložto, protože tito by si nikdy knihu nekoupili za žádné peníze.
obě tvrzení prostě nemohou existovat v jednom čase a jedné axiomatické rovině. a to mi u paní chybělo.
>> Za celý život jsem si nikdy nekoupil knihu kvůli reklamě.
Nekupujete kvůli reklamě v tom smyslu, že by Vás reklama předvědčila. Smyslem reklamy je informovat - hodně lidí, kteří si knihu koupili, se o ní jen díky reklamě dozvědělo. Tzn. viděli plakát, pak si té knihy všimli ve výloze, prolistovali ji a rozhodli se, že ji koupí. Bez toho plakátu by ale mnoho z těchto lidí kolem té výlohy prošlo bez povšimnutí.
Ať chcete nebo ne, takhle prostě prodej funguje: bez reklamy prodáte polovinu. A když prodáte polovinu, musíte jít s cenou mnohem výš než o těch 5%, co ta reklama stála...
>> Než si koupit cokoli s ochranou, která legálního vlastníka vůči pirátům omezuje, tak to si raději "ukradnu"
A co zlatá střední cesta: koupím ebook (aby z toho autor něco měl) a pak si knihu stáhnu někde jinde, ve formátu, který mi vyhovuje. Vlk se nažere, koza zůstane celá, řešení je legální.
>> Myslím si, že e-book by měl být v prodeji za 50-66% ceny papírové.
To je z kategorie "zbožná přání", nebo pro to máte i nějaký objektivní důvod?
Vyzkoušel jste si pdf optimalizované na čtečkový formát?
IMHO:
1. Dává relativní jistotu, že to půjde přečíst. E-booků v epub, pdb, mobi apod., které mají jakousi směsku různých kódování češtiny, případně (v lepším případě) část písmen s diakritikou z jiných fontů a podobných příšernosti jsem viděl spoustu. Zprasené pdf jsem viděl tak jedno dvě.
2. Funguje tam obsah, rejstřík, poznámky pod čarou a podobné doplňky textu - to čtečkové formáty prostě nezvládají a ani nemohou.
Takže jinými slovy, kdyby bylo více knihoven museli byste být proti tomu...
Ale jejich cílem je právě ono obecně uznávané šíření vzdělanosti. Tedy čím více návštěvníku knihoven, tím větší obecné blaho. Knihovna na každém rohu není jen z důvodu omezených prostředků. Ne proto, že by to nebylo v obecném zájmu a už vůbec ne proto, aby se primárně chránilo právo kohokoliv na zisk. Obávám se, že tento základní a v dnešní době překroucených hodnot překvapivě stále platný princip splňuje i "nelegální" sdílení. Ale lidé jsou bohužel krátkozrací a pletou si příčinu s důsledkem. Jakékoliv dílo vzniklo primárně proto, aby mohlo být obdivováno, ne prodáváno. To může vzniknout jako druhotný efekt velkého zájmu o vědění, ne naopak.
Myslím, že ekonomický růst ve skutečnosti vzniká z uplatňování těchto znalostí. Není totiž perpetuum mobile, aby získávalo energii z prodeje sama sebe. Tou hnací silou je právě rozvoj vědění, ne jeho svázování zpoplatněním. Chápu, že jsou to "veliké" myšlenky a vy jste jen malé kolečko ve stroji jménem světová ekonomika. Ale obávám se, že v pravdě revoluční době se právě nacházíme a vám nezbude nic jiného, než se přizpůsobit, nebo vyhynout. Podobně jako hynou vydavatelské domy se svými domnělými dogmaty. Myslím, že podobně i vám schází přehled nad celým problémem a vidíte jen tu příslovečnou špičku ledovce, kterou se ale snažíte bytostně uhájit.
V části 2 chybí klíčová informace - kolik % z koncové ceny knihy dělají pořizovací náklady. Bez toho jsou všechna ta uvedená procenta dost k ničemu.
A to je podle mě to jádro pudla: všem je jasné, že pořizovací náklady jsou hluboko pod prodejní cenou. A to je ten prostor, kde všichni "volající na poušti" cítí možnost pro své vysněné slevy. Ve skutečnosti potřebujete lidem vysvětlovat, proč se na distribuci eknih nedá ušetřit. Proč je nemůžete sami na svém webu prodávat za cca stejné ceny, za jaké je dáváte distributorům...
Ale Inferno není z našeho nakladatelství.
Dovolím si jen předpokládat, že Brownův agent trval na 70% podílu e-booku oproti knize tištěné. Také jsme se s tím před časem u některých autorů setkali, naštěstí se mi to už podařilo všude srazit na těch 50%.
Když jsou knihy v akci, pak je na ně obvykle sleva dalších 50%. Což v praxi znamená, že e-book kupujete za čtvrtinu ceny výtisku.
Zajímavé, takže když uvádí martinus cenu u knihy z vašeho nakladatelství
Všechna jeho přání:
http://www.martinus.cz/?uMod=list&uTyp=search&uQ=V%9Aechna+jeho+p%F8%E1n%ED+++
ebok 279Kč a u pevné vazby 279, aby to pak následně zlevnili, ebok na 139 a pevnou na 232 tak lžou, ?
Navíc to ani po slevě není padesát procent.
Můžete dát odkaz, kde to je těch padesát procent a po slevě ještě více?
Z hlediska čtenáře vidím tři důvody pro eknihy:
1. koupil jsem si knihu (papírovou) a chci si ji přečíst (nebo znovu přečíst), ale knihu samotnou se mi nechce tahat sebou.
2. nejsem si jistý, jestli si danou knihu chci nebo nechci koupit, tak si ji přečtu (jednou) a pak se rozhodnu, jestli koupím papírovou nebo ne.
3. daná kniha se nedá sehnat - je vyprodaná - a já si ji chci přečíst.
V prvním případě mi příjde naprosto zcestné platit cokoliv kromě případné symbolické ceny. V druhém by cena mohla být vyšší, ale 50% je mimo realitu. Při ceně knihy cca 400 Kč platit 200 Kč navíc je nesmysl. Pouze ve třetím případě by měla vyšší cena eknihy jakési opodstatnění, ale zase z hlediska čtenáře, který chce v prvé řadě skutečnou knihu, je placení vyšší ceny kontraproduktivní, protože nakladatel dojde k mylnému závěru, že nemusí dělat dotisk, když se to tak dobře prodává elektronicky.
Zajímalo by mě, kolik lidí uvažuje podobně jako já, tedy že tištěná kniha je základ a ekniha je jen jakýsi doplněk, který se hodí pro snadnější přenášení, případně jako náhražka výpůjčky z knihovny, a kolik lidí nad tištěnými knihami zlámalo hůl a bere jen eknihy. To by mohlo naznačit, jestli současný obchodní model prodeje eknih má opodstatnění nebo jestli je to nesmysl a zbožné přání nakladatelů.
"Za každý prodaný e-book náleží prodejci rabat v průměrné výši 35 %, což je 43 Kč (...) Anebo se seriózně zamyslete nad tím, kolik asi je zapotřebí vynaložit peněz za dostatečně výkonný hardware, vývoj software, správu titulů, zákaznickou podporu, reklamu, nájem a platy zaměstnanců."
Čím to že ostatní eshopy mají marži v jednotkách procent, při náročnější logistice (prodávají "reálné" zboží místo "virtuálního"), a vesele fungují?
Ne, myslím že 35 procent je úplně mimo, a že dlouhodobě nemá šanci marže nad 5 procent. Snad s výjimkou titulů, kde jde hodně peněz do reklamy (ale jaké procento titulů to je?)
Tome, Světové krimipovídky stojí 349 Kč. Cena, kterou uvádíte, je z našeho e-shopu, kde nabízíme 15% slevu:-)
Přece bych si tady pod sebou nepodřezávala větev a netvrdila něco, co byste mi mohl tak snadno vyvrátit? Dělám všechno, co je v mých silách, aby naše e-booky stály nejméně, jak mi smlouvy dovolují.
Rozumím, co vám vadí. I já sama bych lecjaká zákonná ustanovení ráda změnila. Je to ale tak, jak píšu v článku - některé věci zkrátka prozatím budeme muset brát tak, jaké jsou - jakkoliv se nám nelíbí.
Je to pro čtenáře matoucí, uznávám. Nemůžu ovšem prodejcům bránit, aby na vlastní náklady nabídli zákazníkům slevu (a proč bych to dělala, že?).
Když se podíváte do profilu té knihy, uvidíte tam "běžnou" cenu 279 Kč. Z té vždy vycházím při naceňování e-booku. Jestliže pak prodejce z vlastní vůle a na vlastní náklady sníží cenu tištěné knihy, může se e-book jevit dražší, než je mnou proklamovaných 50%.
V důsledku však za e-book platíte pořád stejně, jen tištěná kniha je pro vás u daného prodejce levnější.
Slevy na e-booky probíhají nárazově v akcích u hlavních prodejců. Na tomto poli spolupracujeme zejména s Palmknihami, e-readingem a nyní připravujeme první akci s dalším prodejcem. O všech těchto akcích informujeme na našem Facebooku (a smluvní prodejci samozřejmě také).
Nevsim jsem si, ze by si trebas potravinove markety neustale stezovaly, jak jsou na tom spatne, a jak je zakaznici vlastne okradaji.
Kdezto autori (a nakladatele) breci vsude kolem => predhodi se jim jediny relevantni fakt, a to je cena, s tim at ji snizi ... a oni neustale vymysleji, jak ji snizit nemuzou .... a zaroven breci, jak nic neprodaji ...
Jsem rád, že jsem Vás pobavil. :-) Pokud se nemýlím, jste z Ostravy, takže budete znát Dům knihy a jistě víte, že mívali (snad ještě mají po změně majitele) den, kdy prodávají knihy se slevou. Takže pokud nepotřebuji knihu okamžitě, počkám a blížím se cenám na internetu i v kamenném obchodě. Z pohledu zákazníka tak za doporučené ceny nakupuje ten, kdo nemůže, nebo neumí jinak. A s e-knihami je to stejné, navíc mají zmiňované omezení, které jejich "hodnotu" sráží. Přeji hodně štěstí a hlavně ať se shodneme a panuje spokojenost na obou stranách.
Na to je jednoduchá odpověď, z hlediska morálky je krádeží cokoliv, co si přivlastníte bez svolení majitele. Ale lidé dnes na morálku kašlou, jim vyhovuje právo, třeba naprosto legální znehodnocení úspor nesmyslnou devalvací, nebo že si nechají napařit legální DPH nebo spotřební daně na kde co. Třeba i na takovou triviálnost jako je vyrobený alkohol.
Já s tím problém nemám, je přece spousta právně průchozích způsobů jak to obejít, nebo jak někoho cizího oškubat.
V pripade her(pocitacovych) na to autori uz prisli ... a jednoduse v zavislosti na svem (dobrem ci spatnem) jmenu zverejni svuj zamer, a lide se na to bud slozi nebo neslozi. Stejne tak existuji dnes jiz stovky her, ktere se daji (vice ci mene) hrat zcela gratis, a zaroven lze provozovateli/autorum poslat nejaky ten baksis. A nektere z nich vydelavaji miliardy $.
A co vic, ukazte mi "klasicky" vydanou hru, ke ktere drzi vydavatel support 10 let ... a neustale ji vylepsuje.
Zkratka kdyz se chce ... hledaji se zpusoby, a kdyz se nechce, hledaji se duvody. A jednoduchy fakt, ze dneska proste model naval prachy a zapomen jednoduse nefunguje si zkratka jak autori tak nakladatele uvedomi ... nebo proste krachnou, coz je zcela vporadku.
A jaký je rozdíl v tom, jestli knihu čtenářům nasdílí knihovna, nebo jestli si ji nasdílejí sami? V obou případech dostanete zaplaceno jen za ten první výtisk.
Kdo nemá na knihu, jde do knihovny. Kdo je líný jít do knihovny, ten si to stáhne. Ten člověk by si tu knihu ale nekoupil tak jako tak, takže od něj žádné peníze neuvidíte, ať už si tu knihu půjčí v knihovně, půjčí od kamaráda nebo stáhne z Uložta. Z vařeného vejce taky nevysedíte kuře... a to dokonce ani tehdy, když to všem zúčastněným hezky srozumitelně vysvětlíte.
Přesto nakladatelé kupodivu nevolají po zákazu knihoven.
S těmi počítačovými hrami - jak podle vás dopadly? Možná o tom nevíte, ale docela dobře. Už dost výrobců pochopilo že na systém "kup si placku a neotravuj" jim zákazníci kašlou a množí se způsoby jak ke hře přijít nelegálně. Takže kdo chtěl, vymyslel jiný, funkční způsob. Kdo nechtěl, skončil poprávu v propadlišti nul a jedniček...
Například online hra Lineage - je letitá, stařičká, ale pořád se drží, a víte proč? Původně byla klasická, kup placku, vyjde update - kup další; a hrát se dala legálně pouze na placených serverech... takže placky se kopírovaly a zřizovaly se neoficiální servery, většinou vedené fanoušky zdarma.
Dnes tu samou hru lze hrát na ofic serverech zadarmo, updaty jsou zadarmo a hádejte jak to funguje? Skvěle - platí se pouze za to když si někdo chce pořídit něco navíc - např. aby se mu postavička vyvíjela rychleji, aby si mohl změnit některé vizuální detaily... a na tom se odehrává zisk. Běží to už přes dva roky a provozovatelé si nestěžují. ;-)
Takže u her to šlo, u muziky to šlo - a u knih to nejde? Nebo se nechce? :-D
EBOOK neni KNIHA. Obě entity mají společné jen to, že jsou nositeli obsahu.
KNIHU můžu koupit, prodat, darovat, odkázat, zdědit, půjčit, .... v případě katastrofy ji můžu použít jako palivo nebo izolaci.... Dnes koupenou knihu půjde přečíst za 500 let.
EBOOK v dnešním podání nakladatelů je v podstatě jen krátkodobá licence na čtení právě pro mě a teď. Nesmím ji prodat, darovat, půjčit, odkázat,... a pravděpodbě za 20 let nebude na čem číst (kdo si dnes na tabletu poradí s textem v T602 v kamenické češtine?)
A protože ebook NENÍ kniha, tak se jeho cena nemůže primárně odvozovat z ceny knihy, jak se snaží nakladatelé přesvědčovat zákazníky.
Pokud se někdo chce živit prodejem ebooků, tak musí vymyslet nový a přitažilvý obchodní model a ne si stěžovat na tzv. piráty a plnit články % marží. Čtenáři ale obchodní model vymýšlet nebudou, stejně jako to nedělali uživatelé MP3 a AVI za showbussines....
Problém spočívá v tom, že velice často jde o díla, která nikdo (ani ten autor) znovu nevydá.
Na konci téhle diskuse je příspěvek od Jezevce: Naprostý souhlas s tím, vydavatelům prostě ujel vlak. Nedokázali pochopit, že kdyby nabídli svou dosavadní produkci (kterou mají hotovou, i kdyby to tahali ze scanů přes OCR, jak to dělají piráti, z archivních výtisků) široké veřejnosti, tak i kdyby se prodalo od jednoho titulu pár desítek e-booků ročně, tak při těch kvantech titulů, co velá nakladatelství mají, jsou to desetitisíce až statisíce jednotlivých prodejů s naprosto minimálními náklady, tedy "čistý zisk" a jistý na mnoho let dopředu.
1. to že někdo zprasí knížku v epub, mobi a pod neni chyba formátu, ale toho kdo to zprasil. Stejně tam může zprasit i pdf.
2. viděl jsem epub, mobi s obsahem, rejstříkem i poznámkami pod čarou (ano technicky to byl odkaz do seznamu poznámek pod čarou na konci knihy, ale to neni nic co by mělo vadit). Většina knih v pdf na které jsem narazil obsah obsah, rejstřík ani poznámky pod čarou taky neměla.
Vy si pořád zaměňujete vlastnosti formátu a schopnosti toho kdo ten formát používá. To že to neumíte nemusí znamenat, že to nejde.
Nemá cenu se z toho vykrucovat. Jen do toho zabředáváte víc a víc. Pokud vám židli navrhl a vyrobil truhlář, tak je to výrobce a peníze bere on. Stejně jako, když si autor vydá knihu sám, tak je výrobce a peníze bere on. Jenže tady jsme se bavili o situaci, kdy je kniha vydávaná klasickým způsobem přes nakladatele a ten je v tomto případě výrobce knihy. Autor je jen subdodavatel. Víceméně to samé, co editor nebo designér obálky. Jen je jeho podíl na celkovém díle přece jenom vyšší. Úkolem autora je dodat text. Úkolem autora není vybírat peníze od zákazníků a rozdělovat je ostatním. Od toho placený není a nezajímá ho to. Často ani nemá právo hotovou knihu prodávat a inkasovat za to peníze, protože to do důsledku ani není jeho dílo. Podílel se na tom jen určitým poměrem.
Mimochodem na knížce je většinou velkým písmem uvedený i nakladatel a na rozdíl od autora tam na něj najdete i kontaktní údaje.
A ten koncert je opět špatná analogie. Když jdete na koncert a tím myslím nějaký pořádaný na profesionální úrovni, ne, když vesnická kapela hraje na místním fotbalovém hřišti, tak opravdu neplatíte kapele. Platíte produkční firmě, která pak zaplatí kapele jako subdodavateli stejně jako zaplatí subdodavatele další - ozvučení, ochranku, toitoiky apod.
Když se podíváte na článek pana Hlavenky, zjistíte, že jeho část stojí na polemice se mnou. Respektive na dezinterpretaci mého článku na blogu Domina. A protože celou řadu údajů buď opsal nesprávně, anebo z neznalosti problematiky poněkud překroutil, cítila jsem jako svou povinnost uvést věci na pravou míru.
Z hlediska toho, co v souvislosti se svým článkem vidím jako podstatné, je v tomto případě příčinná souvislost irelevantní. Autoři s vyššími příjmy vydávají prostřednictvím nakladatelství. Anebo, chcete-li: prostřednictvím nakladatelství vydávají autoři s vyššími příjmy. Tady nezkoumáme, jestli byla dřív slepice nebo vejce. Pojďme opustit teoretickou rovinu: zavedení spisovatelé, kteří už ty vyšší příjmy mají, jsou již dávno v péči svého nakladatele. A autoři, kteří vydali své dílo sami a setkali se s obrovským čtenářským ohlasem, se v drtivé většině případů také dříve nebo později obrátí na nakladatele (a agenta, který se postará o prodej překladových práv). Za všechny případy z poslední doby největší světový bestseller: Padesát odstínů šedi (teď nehodnotíme žánr, nýbrž komerční úspěch). EL James to původně psala jako fan fiction, bez jakýchkoli komerčních ambicí. Následný úspěch jí přinesl nabídky od řady nakladatelství, z nichž si jednu vybrala. O důvodech, proč k takovému rozhodnutí autoři obvykle dospějí, píšu v první části svého článku.
a to jako proč k ničemu? Ta položka obsahu je realizovaná jako odkaz na značku v kódu textu a je naprosto jedno jaký font je nastaven. Najděte si na netu elektronickou knížku kterou nedělal matlák a zřejmě budete překvapen, co všechno ve formátech elektronických knih udělat lze.
tohle bylo u vložených textů (poznámek) k tématu. Palmknihy doporučují mobi, či epub, bohužel u některých (asi starších) knížek tyhle formáty nemají.
Nicméně i kdyby bylo PDF jen v jednom sloupci, tak stejně by to byl opruz. Čtečka mi povoluje u mobi nastavit řádkování, písmo (font), zarovnání, velikost písma. Pokud z nějakého důvodu chci číst na šířku, tak prostě změním nastavení zobrazení.
A vy mně o tyhle možnosti chcete připravit. Jednak byste všechny možné kombinace nevyrobil. A z těch, který byste vyrobil, bych si je musel postupně stahovat - zkoušet jestli vyhovují, když ne tak stáhnout a zkoušet znovu, nemluvě o tom, že manželka má jiné preference a tak bych musel všechny verze mít na čtečce nahrané a zabíraly by tam zbytečně místo.
Nehledě na to, že poznámky napsané do jedné verze by se nezobrazovaly ve verzi jiné.
Už se vám to snažilo vysvětlit více uživatelů - PDF na čtečce je opruz. Nechte uživatele zvolit, co mu vyhovuje a neřešte, co řešit nemáte. Jako kdyby vám výrobce auta odmítal dodat auto s nastavitelnými sedačkami, a nutil vás vybrat si už nějaké konkrétní nastavení volantu, protože byste si to mohl nastavit blbě.
je to přesně jak pravíte.
dnešní vydavatelé e-knih jsou ve stadiu knihařského byznysu před vynálezem knihtisku, kdy ručně opsat knihu s malovanými iniciálami trvalo i několik roků práce superplacených profesionálů, a pak ta kniha stála jako poplužní dvůr. náklady jistě opodstatněné.
ale seriozní prachy vydělal až ten, kdo přinesl lidem hory sraček vázané v paperbacku.
a na čem vydělávají piráti? chtělo by se říci, že na tom, že neplatí autorům práva. ale ve skutečnosti vydělávají hlavně na neschopnosti autorů a nakladatelů saturovat jistou část trhu, na jejich neochotě šáhnout si pro tyto peníze.
hudební průmysl už to pochopil, a začal prodávat tuny sraček v mp3 za pár kaček paušálu.
částečně to pochopil průmysl filmový, a začal prodávat aspoň staré filmy, za padesát či za deset korun v trafice - a přestože už to dávno měli všichni doma nahrané na video a postahané bůhvíodkud, za pade si to koupil skoro každý.
podobné prozření nyní čeká e-knihkupce. pokud ovšem budou ochotni se ho dožít.
Se divím, že ti nakladatelé jsou vůbec ochotni používat diakritiku, vždyť nejjednodušší je ji nepožívat vůbec, že :-) Mimochodem jak se vydavatel vyrovná s tím, když v národním kódování nenajde nějaký znak, který se v autorském textu vyskytuje? Jak napíšete v jakémkoliv CZ kódování třeba Jo Nesbø?
Pokud máte nějaký pomalý hardware (fakt mě žádný rozumný příklad nenapadá) a nechcete počítat bajty, použijte klidně UTF16 nebo plnohodnotné Unicode.
Metal píše: z hlediska morálky je krádeží cokoliv, co si přivlastníte bez svolení majitele
No fajn, ale já si licenci na přečtení eknihy nepřisvojuji. Jinak bych jí mohl prodat nebo půjčit. Takže ani podle zákona ani podle Vaší definice nejde o krádež. Jsem rád že to chápeme oba stejně!
přestaňte už konečně zaměňovat vlastnosti formátu, schopnosti toho kdo soubor v daném formátu vytváří a vlastnosti čtecího sw.
Vy pořád na jednu stranu stavíte chybně vytvořený ebook otevřený ve zmršené čtečce a naproti tomu stavíte jakýsi standard. Stejně tak se dá vytvořit chybné pdf které bude hw čtečkou chybně zobrazeno a teoretický standard vám bude k ničemu.
Navíc formátu pdf přisuzujete vlastnosti, které má jen jeho varianta pdf/a.
Cece, ten matros ma asi silu co? Protoze kapitoly jsou u epubu naprosty standard a chybi jen velmi vyjimecne. Zato klipaci PDF je naprosty extrem, a me rozhodne nemavi listovat jak idiot a hledat cislo stranky. To je asi tak stejny, jako kdybych do bowseru psat www.neco.nekde/clanek-123467 abych se dostal na spravnou stranku, protoze prolinkovany web zjevne neexistuje ...
O stahování trochu historicky a polemicky
reakce na některé názory z diskuse k článku Karin Lednické "A zase ty knihy a e-knihy. Tentokrát přímo z praxe" - Lupa.cz 29.1.2014.
http://www.lupa.cz/clanky/karin-lednicka-a-zase-ty-knihy-a-e-knihy-tentokrat-primo-z-praxe/nazory/
Názor: "Takže jinými slovy, kdyby bylo více knihoven museli byste být proti tomu...
Ale jejich cílem je právě ono obecně uznávané šíření vzdělanosti. Tedy čím více návštěvníků knihoven, tím větší obecné blaho. Knihovna na každém rohu není jen z důvodu omezených prostředků. Ne proto, že by to nebylo v obecném zájmu a už vůbec ne proto, aby se primárně chránilo právo kohokoliv na zisk. Obávám se, že tento základní a v dnešní době překroucených hodnot překvapivě stále platný princip splňuje i "nelegální" sdílení. Ale lidé jsou bohužel krátkozrací a pletou si příčinu s důsledkem. Jakékoliv dílo vzniklo primárně proto, aby mohlo být obdivováno, ne prodáváno. To může vzniknout jako druhotný efekt velkého zájmu o vědění, ne naopak."
Internet byl od počátku své civilní existence místem akademického sdílení informací zdarma.
Akademické publikování buduje pověst autora, z níž se může odvíjet následný komerční úspěch IRL.
Internet se zpřístupnil široké veřejnosti se vznikem www v roce 1994. Korporace jej ihned začaly používat jako prodejní platformu, což bylo mnoha lidem proti srsti v případě produktů virtuální povahy. To, co lze kopírovat, je totiž ubiquita, jejíž hodnota se blíží k nule, ať se to někomu líbí nebo ne.
Pokud se však něco vyrobí a pak draze prodává v teoreticky nekonečném množství kopií za náklady blížící se nule, mnozí si řeknou, že jde o podivný zisk: "mají nás za za blbce, které mohou brát na hůl". Začnou tedy hledat způsoby, jak technologii snadného kopírování využít ve svůj prospěch. Výsledkem je "pirátství", tedy sdílení - něco, co bylo odjakživa součástí lidské kultury a co se změnilo v politikum až s technologickým pokrokem a růstem vlivu autorskoprávní (přesnějí producentskoprávní) lobby.
Názor: "Kopírování je krádež."
Morální apel je v podobných diskusích vždy přítomen jako hlavní argument. Naneštěstí se spíše míjí účinkem.
I kdyby bylo, tak žijeme ve společnosti, kde kradou všichni počínaje státem (vysoké daně, tunely atd.). A běžní lidé následují příkladu těch nahoře. To je tvrdá realita. Kuřák těžko někoho odnaučí kouřit. Dvojí metr (rovný a rovnější) je pak typický pro totalitní systémy.
Eknihu nepovažuji za konkurenci papíru, ale jen za další formát, který je dnes bohužel vzhledem k právním a virtuálně-fyzickým omezením vlastně jen výpůjčka. Lidé ji tak vnímají. Půjčit si něco a po použití to vrátit se nepovažuje za krádež ani v případě fyzických věcí, ale jen o neoprávněné užití.
Názor: "Pokud se někdo chce živit prodejem ebooků, tak musí vymyslet nový a přitažlivý obchodní model a ne si stěžovat na tzv. piráty a plnit články % marží. Čtenáři ale obchodní model vymýšlet nebudou, stejně jako to nedělali uživatelé MP3 a AVI za showbussines..."
+
Názor: "Prečo úsilie, ktoré sa venuje zachovaniu stavu, v ktorom všetky strany prehrávajú, vydavatelia nenasmerujú k tlaku na zmenu zákonov a pravidiel hry smerom, v ktorom všetky strany budú vyhrávať?"
Ano, budoucnost vidím v eknihovnách za časový či objemový paušál, jak několik reakcí naznačuje.
Názor: "Osobně bych v pozici autora naprosto čehokoli byl naprosto uchvácen a potěšen, pokud by se právě moje dílko ocitlo mezi těmi nejstahovanějšími."
Tento přístup začíná přijímat stále více umělců, např. Paolo Coelho. Kupodivu hlady neumírají, ale prodávají stále více knih.
Názor: "Piráti sami nikdy nic hodnotného nevytvořili".
Proto jsou mnozí sami umělci, překládají zdarma titulky k filmům atd.
Karin Lednická: "...co se děje v mysli člověka, který na veřejné úložiště umístí knihu, v jejímž úvodu je jasně napsáno, že “nesmí být šířena bez souhlasu majitele práv”? Proč to vlastně dělá? Pro pocit, že koná dobrodiní ostatním? Je to revolta proti světu, s kterým “uploadovač” nesouzní? Nebo pomsta příživnickým nakladatelům, kteří se podle jeho názoru neoprávněně topí v prachách?"
Někdo to může chápat i jako rebelii, to nelze vyloučit. V předlistopadovém totalitním režimu lidé opisovali a cyklostylovali knihy zakázané režimem. Dnes jim totéž pro změnu zakazuje autorský zákon. Pro někoho to třeba vyjde nastejno a stává se "pirátem" usilujícím o svobodu (o které však má každý poněkud odlišnou představu).
Kopírování a sdílení lze chápat jako snahu šířit poznání, jak je lidské povaze vlastní. Ale hlavní důvod je: protože to jde a stále snadněji. Že je to příliš jednoduchá, až skoro nepravděpodobná odpověď? Když se zeptáte horolezců, proč lezou na horu, odpovědí vám stejně - protože tam ta hora je. A nejlépe když na nějakou mohou vylézt jako první. Také organizované pirátské skupiny spolu soutěží, kdo daný film, software apod. zpřístupní jako první. Je to v pocitu. Mnozí to nemusí chápat, ale taková je realita.
Proto situaci, že "někdo zveřejní dílo někoho jiného, aniž by k tomu měl svolení držitele práv" berme jako realitu, byť bychom to stokrát považovali nemorální. Boj s kopírováním nelze vyhrát bez nastolení totality. Lepší je s ním prostě počítat. Jak v této realitě chápat kopii? Jako demo a propagační materiál. Komu se líbí, koupí si tištěnou knihu nebo půjde do kina či na koncert. V Brazílii takto například funguje hudební žánr zvaný Tecno Brega. Cédéčka se šíří zdarma jako propagace umělců. Pojednává o tom filmový dokument Good Copy Bad Copy (2007).
Karin Lednická (na firemním webu): "Protože lidé, kteří vzkazují, že chtějí jakoukoli komoditu za nulovou cenu, už podle mého názoru netvoří trh."
To je omyl a strkání hlavy do písku, které se vymstilo filmovému i hudebnímu průmyslu. Trh je všude, kde je nabídka, poptávka a spotřeba. I když někteří lidé za kopie neplatí, trh tím ovlivňují. Zákonem trhu je, že když klesá poptávka (přičemž není důležité proč), musí klesnout cena. Podívejme se třeba na velký pokles cen v letecké dopravě po nástupu low-cost dopravců. Najednou se ukázalo, že císař (stávající dopravci s vysokými maržemi) je nahý a muselo dojít k přizpůsobení, tedy masivnímu zlevnění. Přesto většina nezkrachovala. Totéž nastalo v případě technologického pokroku ve výrobě aut (Ford), bot (Baťa), atd. Pokud však cena klesne pod výrobní náklady, vyrábět se nevyplatí. Jednoduché a přirozené, ale někteří to odmítají slyšet a pochopit.
Názor: "Ale psát a nutit lidi aby mu zaplatili, pokud sami nechtějí - jo, to už fungovat nebude. No prostě je taková doba. Pokrok nezastavíš."
Ano, je na výrobcích eknih, jestli chtějí "něco" (dobrovolné dary, předplatné...) nebo "nic" (pirátství). V prvním případě musí nastoupit nový model. Jinak si to lidé budou stejně dělat po svém, pirátství se stáhne do undergroundu a rozšíří se lidová kultura tvořená zdarma a za dobrovolný příspěvek, která nikdy zcela nevymizela.
Ale co autorské zákony? Když je nebude většina společnosti respektovat a bude je snadné obcházet, nutně se budou muset změnit nebo zaniknout - alespoň pokud máme hovořit o demokracii a ne o plutokracii a ekonomickém fašismu (propojení státu s korporacemi).
A jaký je můj názor na toto vše? V tomto světě funguje rovnováha - každá akce vyvolá reakci, ať viditelnou nebo neviditelnou. Proto když beru, tak i dávám, a to dobrovolně nebo nedobrovolně (tj. utrpím nějakou újmu). To, co mi nepatří, to mi nezůstane (a naopak). Je třeba se snažit víc dávat než brát.
Ještě bych dodal, že se mi elektronické knihy zdály také drahé. Ale práce na nich je také, třeba jen přeskládat stránky z A5ky na velikost epub.
Poté, co jsem psal 3/4 roku 2-3 hodiny denně (průměr, někdy 0, někdy od čtyř do půlnoci) a nedostal zaplaceno, se na to dívám trochu jinak.
To jsou náklady na propagaci ÚPLNĚ KAŽDÉ knihy 5,5%? Opravdu? Ptám se čistě ze zájmu, protože si nedovadu představit, že nakladatelství může stejným způsobem propagovat všechny svoje knihy. Nezdá se mi možné, aby k úplně každé knize byla bannerová reklama, plakát v metru a reklamní tričko. To přece není ani fyzicky možné. Tak kde se bere těch 5,5%? Nebo je to nějak zprůměrováno?
Autorský honorář tištěné knihy začíná na 7% z maloobchodní ceny. Při vyšších prodejích (specifikováno v licenční smlouvě) stoupá po jednotkách procent až k nejvyšší hodnotě 10%.
Autorský honorář e-knih se počítá z čistých výnosů, a pohybuje se v rozmení 25-50% (podle renomé autora a počtu prodaných e-knih).
Souhlasím s vámi, Pavle - pro čtenáře, kteří si knihy nechtějí nebo nemohou z jakéhokoli důvodu koupit, jsou tady knihovny.
Trochu mě však mrzí, že hodnota e-knihy se míjí s cenou, kterou jste ochoten vynaložit. Chápu, v čem spatřujete rozdíl oproti tištěné knize (a vnímám to velmi podobně), ale e-book stojí polovinu. Skutečně to nepovažujete za dostatečnou "kompenzaci nehmotnosti"?
Pokud nepočítám upoutávky na zahraniční bestselery a nebo známé české autory nebo píšící osobnosti, tak nepamatuju, že bych viděl propagaci nějaké méně známé knihy nebo knihy méně známého autora. Pokud se teda jako marketingová podpora nebere, že ta kniha vůbec leží v regálu a nebo je zalistovaná v katalogu eshopu. Ale to bych čekal, že je součástí distribuce, že dá vůbec příležitost knihu koupit.
U první knihy mi redaktor vyházel "nepotřebné pasáže". Ve druhém vydání, když už jsem si mohl dupnout, jsem je tam zase vrátil (a ještě pár věcí dopsal). V dalších knihách mi už akorát opravovali překlepy a spoustu věcí jsem zase musel vracet zpět, protože redaktoři holt neumějí česky (třeba přechodníky, o souvětích ani nemluvě). Opravdových chyb jsem tam měl do pěti na sto stran, což je, v porovnání s běžnou produkcí řady nakladatelství, těžká nadkvalita (o denním tisku ani nemluvě).
nemusite uvadet konkretniho autora (titul) - klidne si nejaky vymyslete ale priradte k tomu ty opravdovy tvrdy cisla - clovek by si udelal naprosto jasny obrazek o realite - nalila byste mi cisteho vina ... komentare netreba ... treba Palmknihy pouzivaji DRM a mne to VUBEC nevadi, dokonce by mi ani nevadilo kdyby to bylo svazano s konkretnim hw zarizenim ci melo nejakou expiraci treba 6 mes. od koupe - kdyz tomu bude odpovidat cena, nejsem zastance modelu ze si jeden clovek koupi e-book, da ho na uloz.to a tim to konci, krast se nema, ale kupovat chci za primerenou cenou vzhledem k omezenim, pomijivosti a virtualnosti e-booku a s tim souvisejicich minimalnich nakladu ...
zmrdská praktika je neprodávat za doporučenou cenu, nastartovaly to distribuční společnosti, které od vydavatelů nakupují s 50% slevou a na svých maloobchodech tak můžou směle k****t cenu - normálním prodejcům pak nezbývá než prodávat za chcípácké marže okolo 5-15% a pomalu zavírat byznys.
Typický Hlavenka s jeho nezaměnitelným rukopisem. Vyspělý diskutér by vysekl omluvu za dezinformace a vlastní pomýlení a pokračoval by v rozvíjení tématu. Ne tak Hlavenka.
Scénář je vždycky stejný - napíše článek plný polopravd a mýtů, ve kterém navíc často odkazuje na konkrétního člověka. No a když se dotyčný opováží zareagovat, naznačit, že se Hlavenka zmýlil a uvede věci na pravou míru (vlastně je k tomu Hlavenkou vyprovokován, donucen), tak je z toho osobní útok.
Tentokrát ze strany Hlavenky chybělo už jen to světácké poučení o tom, jak se správně vede diskuse. (Díky Bohu.) Ale (vyprovokovaného) oponentem jsme shodili, takže si můžeme udělat zářez na pažbě.
Chápu dobře že nemáte morální problém s tím si knížku stáhnout z webu ale zároveň vám vadí to že kdybyste si ji koupil nemůžete ji nikomu půjčit? I když je to v podstatě to samé?
Mně třeba přijde jako největší svině ten co knížku nasdílí na nějaké veřejné úložiště, o něco menší svině ten co si jí stáhne a v podstatě vůbec ne svině ten co ji poté co si ji přečet knížku půjčí/dá někomu dalšímu.
To je pouze váš problém jak vnímáte svět a jak naivní jste, třeba vás život vyléčí. Já nemluvím jen o stahování knížek, kdy je to prostě krádež, ať se budete odvolávat na jakékoliv paragrafy. Ale to je celkem jedno, ve finále jste obětí krádeží sám samotinký. Už jen fakt kdy někdo zdůvodňuje krádež, tím že je to drahé, že za to normálně nezaplatí, ukazuje, že je vlastně chudý a sám okradený. Proč asi na to nemá, proč jsou zde tak nízké příjmy?
Ale to sám poznáte, jam krásné jsou zákony, které omlouvají krádež. Krádež auta, není krádeží, jen nedovoleným užitím cizí věci, okradení státu není krádež, jen neúmyslné jednání, dlužník vám nezaplatí a firmu převede na bílého koně? OK, nic neukradl, on je čistý. A tak se dá pokračovat do nekonečna. Že platím minimální daně? Jasně, jen je optimalizuji, proč bych je někomu dával, když ty peníze stejně někdo jiný ukradne.
Já jen reagoval na to jak to dopadne, jak se to zařídí. Hádejte kde jsou velké osobní svobody v USA dnes, jak se někteří nabalí na výpalném za média, tiskárny, za co vše dnes platíte daně, co vše je zakízané, proti tomu co bývalo. A myslíte že tomu zabráníte, že vás se to netýká, že vy to natřete tomu s vygumovaným mozkem.
Bavime se o beletrii, tak jsou podobne veci velmi vyjimecne. Dale, nadpis se proste oznaci jako nadpis ... ze ... a nasledne do CSS se jednim zaznamem rekne, jak maji vypadat vsechny nadpisy H1, vsechny nadpisy H2 ... ze, pricemz se tak nejak samo "od prirody" zaroven vygeneruje seznam kapitol. Navic ten stylopis samozrejme lze proste vzit a pouzit u tisice knih stejny.
Apropos, odstavec vypada trebas takhle:
p {
text-indent: 0.5cm
}
neskutecne slozite, neniliz pravda?
Čtu tu neuvěřitelnou změť čísel v odstavcích, které by nahradila jediná přehledná tabulka a trpím, až se autorka dostane k tomu nejdůležitějšímu.
A když to už už vypadá, že se tomu nebude moci vyhnout, napíše:
"Ušetřím vás podrobných výčtů o tom, jak vysoké jsou distributorské rabaty a co všechno do nich spadá. To by nás odvedlo od toho, o čem má být tato část mého článku (beztak už dost dlouhá). "
Tak tomu se říká Cimrmanův úkrok stranou. Tak trapný únik z argumentace už jsem dlouho neviděl. Proč pak tak dlouhý článek, když autorka nechce nic říci?
Je to hra s cinknutými kartami a divím se redakci Lupa.cz, že takovouto zhůvěřilost bez žádosti o doplnění publikuje.
Asi vám úplně nerozumím: v první části mého článku šlo o skladbu pořizovacích nákladů. Uznávám, že vám komentáře a citace mohly připadat zdlouhavé, ale bez nich se polemika s tvrzeními pana Hlavenky skutečně nemohla obejít. I proto jsem na konec připojila shrnující graf.
Je mi líto, že vás osobně by zajímaly spíše prodejní náklady. O ně však tentokrát nešlo - držela jsem se zkrátka tématu. Cinknuté karty? Zhůvěřilost? To jsou silná slova.
a) jak uvadi pan Kubecek, diktovat si ze ebook nepujde pod 50% muze opravdu jen nekdo a mela byste zduraznit ze Vami uvadene priklady se tykaji vyhradne prekladove literatury
b) odmitla jste vylozit karty na stul a udelat uplnou zpoved (porizovaci naklady, prodejni naklady ..) byt na anonymizovane pripadove studii, tim cely Vas clanek je "o nicem"
„Právo na informace“ v tomhle podání mi připomíná squatterské „právo na bydlení“ – jeden soukromý subjekt něco chce, má dojem, že na to má „právo“ a tak to sebere druhému soukromému subjektu, i když s tím ten druhý subjekt nesouhlasí – tomuhle říkám kradení resp. jsou to na mě příliš levicové myšlenky, stejně jako představa, že úmyslně využívám a spotřebovávám věci, které pro mě „nemají žádnou hodnotu“ (a tudíž za ně nejsem ochotný platit víc než 0). Žádnou výjimku v tom nespatřuju, nepřirozené mi naopak přijdou pokusy o znárodňování něčí práce.
možná máte pravdu, že vaším největším nepřítelem není potenciálně platící zákazník, ale hloupý autor. ale přesto dokládáte čísla, která nikdo nerozporuje. a nikoho nezajímají.
možná by vám v pochopení problematiky mohly pomoci tři následující argumenty:
1) drtivá většina klientely e-knihy vám kašle na formátování, redakci, obrázky i scalable písmenka - chce si přečíst ten text. tech pár fajnšmekrů, co afektovaně ujíždějí na "nepoužitelném pdf" pro čtečky, vás fakt neuživí.
2) vaším konkurentem není papírová kniha, ale ulozto.
3) alternativou ulozto není e-kniha prodaná za dvě stovky, ale NIC
vaší jedinou nadějí je tedy vytvoření systému, kde se velká masa čtenářů dostane k nějakému způsobu přečtení textu. systému, který bude jednoduchý, dostatečně anonymní, velmi levný. pan dotcom nevypadal jako chudej a ani ulozto si nestěžuje na nedostatek bankovek, takže prachů je v tomto modelu hafo, a lidí ochotných platit ROZUMNOU cenu je opravdu mnoho. a pokud na ulozto frčí kinoripy a scany papírových knih, pak kvalita ani redakce FAKT není isuue, a je blbost si na to hrát.
myslím, že nakladatelé si nechali ujet stamilionový vlak knih, které již byly fyzicky vyprodané a neplánuje se jejich papírová reedice, trh knih kterých se prodá jen pár do roka ale zato každý rok furt, kompletní trh učebnic a skript které stojí naprosto nehorázné částky a za rok jsou nahovno; jakož i stamilionový trh krajánků v zahraničí, kteří papírovou knihu ze zahraničí nedokážou na českých serverech vyhledat, a pokud ano tak nebudou platit deset éček za poštovné.
měla tady už deset možná více let být půjčovna či prodejna knih, v co nejuniverzálnějším formátu, v jakkoliv mizerné kvalitě a třeba i v pdf - placené paušálem za počet dní přístupu či objem stažených dat.
měli jste už dávno vytvořit trh knih, které už (nebo letos) papírově nevydáte, a které ulozto prostě poskytne, a má z nich milionkrát korunu, a vy PRD. tím byste naučili lidi masově nakupovat levný hnůj za pár kaček nebo za premium sms - a dneska jste si mohli, s několika milionama za zadkem, hrát s opulentně redigovanými knihami pro nějaké formáty čteček, příprava pro něž stojí statisíce, a které je někdo ochoten koupit tu za 50%, tu za 90% ceny papírové knihy, a s každou změnou formátu je nakupovat znova.
můžete s tím nesouhlasit, může se vám to i nelíbit - ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. pan fulghum napsal takovou povídku, jak člověk leští hůlku, dá mu to strašnou práci, ale zato je slavný - vyleštil přece pěkně hůlku, udělal to fakt přepečlivě. realita je jiná. tak přestaňte zdůvodňovat náklady, a přesvědčte autory o bodech 1-2-3. jinak přijdete o chléb vezdejší i vy.
Vemu textovy soubor, kde jsou odstavce tvorene proste "entrem".
Pak vemu (trebas) free editor sigil, a jednoduse do nej ten text ctrl+c ctrl+v vlozim. Pak uz jen najdu a oznacim nadpisy. Tagovani odstavcu se vlozi "samo". Pak spustim z menu vytvoreni TOC a vyplnim meta. A voiala, zcela vpohode pouzitelny ebook je na svete.
Variantne muzu totez udelat trebas v LO ... a pouzit plugin pro export do epub.
Zadna ID nikde nicemu prirazovat nemusim.
kvůli probíhající stavebním pracem v domě jsem byl nucen si stáhnout Součkova "Tušení". Vzhledem k tomu, že legálně vlastním papírovou verzi (akorát tč. za vyklizeným mobiliářem přestavovaných místností) a kupoval jsem ji dokonce ještě za autorova života, takže z mých peněz opravdu reálně mohl nějaký obolus dostat, jsem s tím neměl nějaký morální problém.
Z důvodů uváděných výše v diskusi, jsem si stáhl pdf verzi.
Byl jsem neskonale pozitivně překvapen: "Zlý pirát" zvládl typografii s použitím barevného tisku, řadu původních obrázků zaměnil za jejich barevné verze (vyskytující se po různých záhadologických serverech a magazínech), případně za verze s vyšším rozlišením. Řadu obrázků tam i doplnil, včetně třeba mapek z Googla. Torzo třetího "tušení" (o němž ovšem není jasné, zda bylo jeho součástí) doplnil dalšími záhadologickými texty, korespondujícími s problematikou všech tří dílů. Vzniklo tím IMHO dílo o zcela nové kvalitě, aniž by byl Mistrův text dotčen.
Obávám se, že o podobné věci by byli čtenáři pronásledováním "pirátů" připraveni.
Milá KL, nevím co si z diskuze vezmete, když budete čerpat u "alternativně" myslících jedinců, jako je třeba R. Zřejmě asi nic moc, když do diskuze vstupujete s předpokladem "že tady potkám i spoustu rozumbradů, kteří bez ohledu na cokoli papouškují kdysi dávno naučené věty". Snad se přidržíte hesla Miloše Zemana, který řekl že "Jen idiot nemění své názory". Programátoři PC jsou obecně lidé s nadprůměrnou inteligencí, kteří obvykle čtou mnohem více knih, než běžná populace. V této komunitě je obecně vysoká povědomost o sdílení zdarma společných výsledků - tzv. GFDL. Takže iniciativy jako Dilia či vydavatelství, které žijí z práce jiných, obecně u této komunity nejsou v oblibě. Proč to mnoha lidem vypadá jako žití z práce jiných, je skutečnost že mnoho lidí z této komunity by zvládlo vyrobit z textu ebook k publikaci a pak také nakladatelství by si bez autorů neporadili, ale autoři by to sami mohli zvládnout. Ale aby jste to nepochopila špatně, obecně nikdo v jádru není proti placení rozumných a odůvodnitelných cen za cokoliv. Na druhou stranu obhajovat poměrně vysokou procentuální cenu (nejméně 50%) za licenci k přečtení ebooku proti ceně za plnohodnotnou papírovou knihu je boj proti větrným mlýnům. Připomíná názory lidí rozbíjejících tkalcovské stavy. Současný systém zcela jistě nepřežije stejně jako nepřežil v oblasti hudby a filmu.
" To je totiz PR, o kterem si vy a i vsichni ostatni nakladatele muzou nechat leda zdat. I kdybyste utratili miliardy dolaru ... neudelate takovou kampan jako jeden stahovany torrent."
A k čemu taková sláva bude? Chápu to u autora, který to má jako koníček, nečeká z toho žádné peníze a je rád, že se jeho myšlenky šíří. Chápu to i u muzikanta, kterého nahrávky můžou proslavit a on potom vydělává na koncertech, nechápu ale, k čemu je taková sláva autorovi, který se psaním knížek živí. U knížek je naprosto minimální prostor pro alternativní příjmy. Hodně úspěšná knížka se může tak maximálně prodat jako námět k filmu, ale to se povede naprostému minimu z nich.
To jsou pouze dokola omilane kecy, ktery u nas nefunguji. Protoze chybi ty miliony lidi.
Tenhleten to zkusil
http://tomasmarak.blog.idnes.cz/c/391482/Reakce-na-pobourene-reakce-na-reakci-jedne-nakladatelky.html
Vysledek: kvanta stazenych kusu, zadny prispevek, dokonce ani zadne dekuju.
Self-publishing je katastrofa pro čtenáře. Leda že by si autor zaplatil redaktora, který mu vyhází nadbytečné nebo vypíchne nedostatečné pasáže, a korektora, který mu opraví chyby. Ale to už zase přidáváme další lidi, kteří se k výsledné ceně nabalují.
A jsem velmi skeptický k prospěšnosti pro autora, protože bez marketingové podpory nakladatele se o jeho knize nikdo nedozví.
Když se lidé naučili psát, pár z nich pojalo myšlenku zaznamenat své poznatky a udělat z nich jeden větší útvar - i vznikla kniha. Pokud ji chtěli další lidé (ti už by se dali nazývat čtenáři) číst nebo někomu půjčit, museli si ji opsat. Opis byl velmi drahý, ale zase pravděpodobně ušetřili za autorská a vydavatelská práva. A šířila se osvěta. :-)
Protože opisovat knihy bylo velmi nevýhodné, uvažovali lidé dál - i vynalezli knihtisk. Vynalezli i autorská práva a vydavatelství a překladatelství a korektury marže a... a... protože to vše dokázali stále se rozšiřující čtenářské obci prodat.
I přišla doba internetová. Každý kdo pocítí potřebu vyvenčit své autorské střevo, může svůj výtvor ukázat všem potencionálním čtenářům. A pokud je vyjímečně dobrý, může se tím i uživit. Prostě přesvědčí dost lidí aby za jeho myšlenky zaplatili. Pokud zas tak dobrý není, může si psát pro radost, a nebo nepsat vůbec. Ale psát a nutit lidi aby mu zaplatili, pokud sami nechtějí - jo, to už fungovat nebude. No prostě, je taková doba. Pokrok nezastavíš. No že jo, pani? :-)
Může nás to štvát, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. ;-)
Jako autor bych si dovedla představit formu prodeje knih po částech - lidi, hele, tady je příběh - chcete abych pokračoval? Budu, pokud budu mít co jíst - až na počítadle naskočí ta a ta částka, dám sem další čtivo.
Jako čtenář bych si dokázala představit že si u autora knihu předplatím (například u pana Pratchetta bych si klidně předplatila i na sto let, jen kdyby mohl dál psát, a bez vydavatele a papíru se klidně obejdu).
Taky si dovedu představit že budu platit paušál - např. 1000 korun českých ročně? - ve virtuální knihovně a budu si tam tam půjčovat vše co mne zaujme - za předpokladu že se někdo postará o to aby tam byly aktuální novinky a ne sto let starý Jirásek. Když se dá půjčit papírová kniha - proč se nedá půjčit e-book? Brání tomu zákony, nebo se jen nechce?
Takže je na vydavatelích hledat způsoby, jak čtenářům - zákazníkům vyhovět. Jinak holt budou časem končit v propadlišti dějin. Nebo vás dnes někoho napadlo si knihu nejdřív ručně opsat než si ji přečtete?
Jiste ... http://download.nohavica.cz:8080/praha2006/audio/prazska_palena_2006.torrent 100% kradene
http://i.iinfo.cz/files/root/k/LDP_4.pdf ... taktez 100% kradez ....
kde najdu rejstrik "zcela legalne zverejnenych autorskych del" ??? Taky bych tam mel nareportovat tento post ... aby nekdo probuh nemusel mit obavy, ze jej trebas nekdo nekde vykrad ...
Tak kurňa ten eshop za pár fufňů napište, nainstalujte si ho na 386ku, připojte přes wifinu na baráku, nabídněte nakladatelům, že jim to budete prodávat s 5% marží a přesvěčte lidi ať tam chodí!
A do tý doby držte pysk!
Mimochodem tušíte vůbec kolik je marže třeba takového crApplu? Za elektronické zboží! Bez jakékoli podpory pro nakladatele (ne každý už má zkušenosti s výrobou eknih), bez jakékoli podpory prodeje, bez jakékoli užvatelské podpory, ...
Tyhle Hurvínky fakt miluju.
To vůbec není o ceně, to je pouze výmluva zlodějů, jak zdůvodnit své počínání, stejné jako když někdo vykrade vynohrad/ ovocný sad, s tím, že majitel se nemá co rozčilovat, příští rok mu to vyroste znovu, navíc to roste samo. Kdyby to bylo o ceně, tak ti lidé odmítnou to dílo jako takové, ani si ho nestáhnou. Když si ho stahují tak pro ně cenu má. Navíc kolik ty zloděje stojí hodina v restauraci, kavárně, jejichkoníčku, kolik stojí hodina jejich práce, a kolik pak stojí hodina čtení nebo hraní hry? Zdůvodňovat to cenou je prostě lež.
Ale to se časem vyřeší, né tím, že lidé budou dsotávat práci jiných pod cenou, že si budou diktovat podmínky, za kolik pro ně budu dělat. Prostě se to celé přizpůsobí, plus se vypilují represivní metody. Trh se zahltí zmetky, strojově generovanými padělky, které nepoznáte hned, ale to dílo vám na nic nebude, současně bude snadné nabourat se do skupin lidí co budou šířit "správné" kopie. Pak stačí jen několik trestů v řádu stovek tisíc Kč, aby se zlodějina dostala do tolerovatelného pásma. Naše civilizace si poradila s horšími problémy.
Nejsem uplne odbornik, ale jak vydelavaji pirati na knihach? Kniha ma 1MB, kdo si zaplati, aby ji stahl za pul sekundy a ne za sekundu? To chapu u filmu co ma 1,6 GB. Nebo jak to funguje? Já znám jenom model přeplatného priority.
Jinak to asi stavíte špatně, zbytečně to matematicky fixujete. Eknihy maji jednoznačně budoucnost, nema smysl to neřešit. Teď na nich nevydělává nikdo. Stačí nějaká technologicky obchodní konsolidace, platební metoda jako mám u Apple nebo MS store, nebo G play, tam se točí obrovské prachy na hudbě a aplikacích. Do určité doby ty peníze taky nikde nebyly vidět. To není úkol Karin. Ta maká a čeká co bude. Nějaký upgrade Amazonu pro CZ. Ve výsledku bude komunikovat s autory, mít firemní web s fotkou jak čichá ke květině a seznamem toho co vydala, 3 externí zaměstnance na DTP a korektury a pak hlavně API na někoho velkýho, kdo bude reportovat a komu bude fakturovat.
Já jenom konstatuji, že dělat vydavatele, platit provoz firmy, vydat e-knihu a pak sledovat ty reporty - první den 4 knihy, druhy den 1, třetí den 2, pak týden nic, pak jedna.... no doprdele co to je za obor.
To jako kdyz jim spadne v kuchyňce džbán na vodu tak na nový šetří měsíc, nebo jak to funguje? Kdyby vydala 300 knih/den tak to chápu, ale takto?
Ovšem pokud ho chcete vrátit, tak ho na tom talíři musí většina zůstat. Pokud vypucujete talíř a při placení budete blekotat cosi o tom jak vám to nechutnalo, tak vám to nezaplacení neprojde.
V případě e-knih těžko dokážete, že jste si knížku nepřečetl, neuložil, nenacpal na Uložto a teď máte roupy. Na druhou stranu máte možnost stáhnout si a přečíst ukázku. Zkuste vlézt v restauraci do kuchyně a ochutnat tuhle, ochutnat támhle a až pak si vybrat.
"jeden specifický případ a na základě něj nevybíravými slovy strháte celý článek".
Nestrhala jsem nic, natožpak nevybíravě. Poukázala jsem na to, že pan Hlavenka v reakci na můj článek tu něco špatně opsal, tu něco dezinterpretoval (netuším, zdali záměrně, z ledabylosti, nebo z pouhé neznalosti problematiky). Porovnejte si prosím ty dva texty, třeba pochopíte, proč jsem cítila potřebu se proti výrokům pana Hlavenky ohradit. Ke zbytku jeho článku jsem se nevyjadřovala, protože jsem to považovala za zbytečné.
"Pak jsou ale pro mne zase irelevantní závěry, které se takovými triky (po přečtení vašich příspěvků v diskusi už jsem přestal věřit, že by mohlo jít jen o logické chyby) snažíte dokládat."
Lichotí mi, že v mých odpovědích již nenacházíte logické chyby. Tím spíše mě malinko udivuje, že mé závěry považujete za irelevantní - nicméně smířit se s tím dokážu velmi snadno.
Milý Marde,
čerpám úplně ze všeho - zrovna vaše odezva je pro mě výtečným příkladem plodné diskuse. Stejně tak i odezva R., na kterou jsem reagovala předtím. Stojím si ovšem i za těmi rozumbrady - četla jsem velmi pečlivě celou diskusi, některé příspěvky i několikrát. Oni "rozumbradové" zjevně můj článek nečetli vůbec, nebo ho jen zběžně přeletěli očima - své názory mají hotové, nebudou se obtěžovat s poznáváním názorů někoho jiného.
Že jsou programátoři lidé s nadprůměrnou inteligencí, moc dobře vím:-) Sdílení společných výsledků je jistě výtečná věc za předpokladu, že všichni, jejichž práce je sdílena, budou s tímto souhlasit. To se s knihami neděje: v každé smlouvě s autorem se zavazuji, že "učiním vše nezbytné pro ochranu jeho autorských práv". Pochopte, naši autoři nechtějí, aby byla jejich práce sdílena, a já jejich volbu respektuji. Co je na tom nepochopitelného?
V odezvách pod mým článkem se objevilo leccos, nikoli však to, v co jsem doufala: odpověď na otázku, co se děje v mysli člověka, který umisťuje na veřejné úložiště knihu, v jejímž úvodu je explicitně uvedeno, že nesmí být šířena bez souhlasu majitele práv. Třeba mi na to odpovíte vy, tohle je pro mě opravdu nepochopitelná záhada.
Znovu opakujete, že nakladatelství žijí z práce jiných. Ujišťuji vás, že to tak není. Přečtěte si prosím znovu první část mého článku. Denně dostávám několik rukopisů od různých autorů, kteří mi je nabízejí k vydání. Nepochybně existují autoři, kteří si chtějí knihy vydávat sami - výrazně ovšem převyšují ti, kteří nechtějí, z různých důvodů.
Mrzí mě, že mi podsouváte "boj". Já přece nebojuju za nic - já vysvětluju pořád dokola, že dříve jsme měli ve smlouvách e-booky za 70%, teď za 50% a já usilovně pracuju na tom, aby se i toto změnilo. Dříve jsme tam měli tvrdé DRM, teď ho tam nemáme. Jednám o rozdělení povídkové knihy na jednotlivé kapitoly. A tak dále.
Dělám toho spoustu - a všechno to vede ke změně stávajícího stavu. Nemůžu si ovšem na rozdíl od některých zdejších rozumbradů, kteří by vyřešili všechno hned (případně si dupou nožičkou, že oni chtějí všechno hned), dovolit nerespektovat smlouvy s autory. Můžu jedině iniciovat jejich postupné změny, když při jednání s autory a jejich agenty taky vysvětluju - mimo jiné i poznatky, které čerpám z diskusí podobných této na Lupě. Tohle není rozbíjení tkalcovských stavů, Marde. To je jejich postupná inovace:-)