Vlákno názorů k článku Karin Lednická: A zase ty knihy a e-knihy. Tentokrát přímo z praxe od A.S. Pergill - Nicméně já budu raději komunikovat přímo s těmi...

Nicméně já budu raději komunikovat přímo s těmi "střevy TeXu", než abych text zcela samoúčelně proháněl přes nějaký preprocesing. Už proto, že ten preprocesing tam maximálně nadělá nějaké záhadné chyby, zatímco komunikací přímo s TeXem tuto možnost eliminuji. Takže to 16bit kódování je pro mě jen naprosto zbytečná komplikace, které se raději vyhnu.

Ano presne tak, je to preprocesor ktery v soucasnosti zvlada vstup v UTF-8, kdezto streva TeXu jsou (a podle me i musi byt) v 8bit kodovani. A prave proto je na tom videt, ze UTF-8 NENI nutne vzdy implementovat uvnitr vsech nastroju, je to - jak jeho nazev napovida - kodovani pro prenos a uschovu textovych dat. Interne at si to kazdej dela jak chce, 8bit s omezenimi, ok, 16bit UCS2 jak se o to snazil Mord, no jejich vec atd. atd.

1. CSplain není TeX. Je to preprocesor k TeXovému jádru, který nastaví některé parametry odstavce a stránky podle českých typografických zvyklostí (formát stránky, šířka okrajů apod.), předefinuje některé české znaky (např. aby u š a č nebyl háček nad středem písmene - jak to má i shitfont, který se mi zobrazuje v tomto dialogovém okně - ale nad vrcholkem oblouku + pár dalších vychytávek) a zavede slovník českého dělení slov.
2. Není tedy problém do takového preprocessingu zavést i filtr z utf8 či unicode do korektního 8 bitového kódování, nicméně se samotným TeXem to nemá nic společného, ten žere až ten proud 8bitových bajtů, co leze z CSplainu.
3. "v TeXu" nemůžete nic psát. Pokud tedy nemyslíte psaní dokumentů v TeXovské syntaxi. To by byl ovšem krok zpět - někam k Wordu a podobným shitům. Nehledě k tomu, že existuje LyX. I některé open writery mají výstup do TeXového zdrojáku, byť vesměs nevalné kvality.
4. Z hlediska sémantických značek stačí, když si v záhlaví dokumentu (nebo v extra dokumentu, který prolinkuji) tohle všechno nadefinuji a následně už používán jen názvy, které jsem si nadefinoval.
Když se tu bavíme o e-bbocích, tak v beletrii potřebuji názvy kapitol, případně podkapitol a případně kód, který mi vloží obrázek. Pokud to bude naučná kniha, tak tam bude často řada typografických jevů, které jakýkoli DocBook bude zvládat jen s největšími problémy, pokud vůbec, a přinejmenším část uživatelů brzy zjistí, že napsat to přímo v TeXu není o nic těžší než mordování se s nějakým pochybným DocBookem.
5. Systém Omega má ten problém, že ti, kdo zvládají TeX, těžko budou přecházet k něčemu, co jim nepřinese žádný benefit (a jsme u toho, že unicode je pro mě bezcenné, pokud píšu v množině znaků, převoditelných do 8bitového kódování, tudíž přecházet na Omegu jen proto, abych mohl psát zdrojáky v unicode nebo utf8 je prostě nonsens) a pro naprosté začátečníky bude Omega méně výhodná jednoduše pro výrazně menší komunitu, výrazně horší podporu a podstatně menší nabídku maker, ležících na netu.

Tak to potom keca Olsak ve sve knizce (kterou tady linkujete) Tex pro pragrmatiky na strane 7: "Od verze CS plainu Dec. 2012 se předpokládá vstupní kódování v UTF-8." A ano, musel by to byt processing (texovskymi makry) na zacatku, protoze interne je TeX nyni osmibitovy a prechod na siroke znaky by rozbil stavajici testy, proto by to uz nebyl TeX (dle definice). Mel by to resit system Omega nebo vubec opusteni psani dokumentu primo v TeXu a prechod na DocBook napriklad (coz je mnohem lepsi z hlediska semantickych znacek, zase matematika je tam docela zlo :)

Pokud se tam vyskytují písmenka stejného tvaru, různě zakódovaná, tak:
1. je neúsporné mít pro jeden "obrázek" dva různé kódy a svědčí to o nekvalitě normy
2. je to potenciálně rizikové (viz phishing).

Zatím (únor 2014) to neumí. Navíc by to opět byl jen nějaký preprocesing, protože TeXové jádro (vyžadující osmibitové kódování) má pod kontrolou jeho autor, prof. Knuth, a ten zavedení jiných kódování zatím odmítá.
Druhou věcí je, že pdfTeX, který nějak utf8 zvládá, je natolik zabugovaný, že se ho nevyplatí používat (alespoň podle mých osobních zkušeností).

Panove klidek, on i takovy csPlain(TeX) uz minimalne od roku 2012 predpoklada, ze vstupni text bude....v UTF-8, takze pokrok konecne dosel i do TeXu (ktery sam se pokroku nebrani, bo stary postup TeX->Dvidriver->osvitovka uz nikdo moc nepouziva a jde se primo do PostScriptu).

Fakt ti rozdíly mezi odlišnostmi latinské abecedy, tak jak je používají západoevropské a středoevropské jazyky, a rozdíl mezi latinskou, řeckou a ruskou abecedou přijdou na stejné úrovni? Nebo se za každou cenu snažíš být v opozici a trollovat tady i za cenu psaní úplných blábolů?

I osmibitové kódování pro ruštinu ISO-8859-5, které obsahuje zároveň i latinku, kóduje odlišným kódem i ty znaky, které jsou v obou abecedách vizuálně shodné.
http://en.wikipedia.org/wiki/ISO/IEC_8859-5

nemáte nějakou stránku, kde ty vaše žertovné představy z oblasti IT pravidelně publikujete?

Latinka i azbuka mají společný základ (řeckou alfabetu), nejsou to zcela "jiné abecedy".

Budete se divit, ale elektronické databáze znám, nicméně jejich struktura a formáty jsou zcela mimo tohle téma. Včetně struktury databází stromových a jiných, nepřenositelných tak snadno do formy tabulky. Přenos tabulky "copy - paste" do textového editoru nadělá b...l i při přenosu z office nebo z tabulky v html. Než to pak ručně napravovat, je asi to OCR jednodušší, je-li k dispozici.
Nevidím důvod, proč nepoužít možnosti výsledky ze statistického programu rovnou exportovat to TeXového formátu, když presentaci budu dělat v beameru (derivát TeXu přes LaTeX) a samotná práce bude v TeXu nebo LaTeXu. Nehledě k tomu, že i u Wordu se mi osvědčilo udělat tabulku v TeXu, prohnat ji přes pdf do jpg a to vložit do toho wordu jako obrázek (kvalitnější typografie, bohatší možnosti formátování, word to nebude lámat přes dvě stránky jako své tabulky apod.).

1. Od Win XP se tomuto systému vyhýbám a v té době skutečně naprostá většina nabízených fontů uměla jen to, co nabízí základní tabulka ASCII. Problém dále nesleduji, nicméně naprosto stajná situace je u fontů OpenOffice na Linuxu: Z nabízených fontů s písmeny (nepočítám různé typu symbol) v počtu 43 neumí 16 české znaky, ale systém je subsituuje znaky (což je mnohdy velmi vizuálně hnusné) z jiného fontu a tři tam mají prázdné mezery. Problém je, že ten zbytek je často velmi si vzájemně podobný až stejný, takže reálně je ten výběr menší, než zbývajících 27.
2. Svého času jsem pátral po nějakém svobodném nástroji na fonty typu ttf, používané těmito softy, a nic k mání nebylo (metafont je oficiálně zdrama, volně šiřitelný a multiplatformní).

Jste evidentně moderní člověk. Zatímco dříve se jako databáze označoval systém papírů v kartotéce, vy místo papíru používáte PDF. A protože nic jinýho než PDF neznáte, tak chápu, že si o sobě mylně myslíte, že víte něco o databázích. Obávám se, že vaše představa databáze je už pár desítek let naprosto mimo realitu.
3. a proč nepoužijete copy+paste z toho PDF, sám jste tady tvrdil, že to lze. Jinak pokud někdo tvrdí, že vám dává databázi vyexportovanou do PDF, tak je nejlepší volba ho poslat do (píp) a ať vám to poskytne ve vhodném k tomu určeném formátu.
Ten vtip že se databáze elegantně zpracovávaj tak, že se píšou tabulky v TeXu je taky pěkně vypečenej.
Neuvažujete, že vydáte vaše žertovné představy knižně?

Protože čeština stejně jako angličtina používá latinku, jen má některá písmena dekorovaná diakritikou, takže o je v obou případech latinské o, kdežto azbuka je jiná abeceda.

IMHO uvedený jev znamená, že je ten standard špatně definovaný. V iso-8859-2 taky nejsou dvakrát kódy pro písměna, která čeština sdíli třeba s angličtinou.
Dopady jsou jasné: Velmi pohotové využití tohoto bugu unicode počítačovými zločinci.

2. Jako člověk, občas nucený dělat epidemiologickou studii (=využívající statistiku nad nějakou databází) o tom asi něco vím.
3. Překrucujete to, co jsem napsal. Napsal jsem, že když už dostanete databázi coby tabulku v pdf, tak je uvedený postup asi nejlepší volba.
Z TeXovských zdrojáků pro tabulky by se nejspíš dala vytáhnout elegantněji. Dosud jsen nedělal, ale mám o postupu rámcovou představu.
4. Viz má odpověď Tondovi kousek dál.

Od Windows XP sem se nesetkal s tím, že by nějaký obsažený font neobsahoval české znaky a to používám anglická Windows. Stejně tak volné microsoftí fonty http://corefonts.sourceforge.net/ Takže prosím příklad, který font neobsahuje který znak?

Jako uživatel Unicode to udělám úplně stejně, vytvořím si OTF font a ten použiju, to že nějaký DTP program pracuje primárně s Unicode neznamená, že neumí použít specifické znaky a specifický font, triviální příklad toho je MS Word a písma Wingdings.

To je zase canc, takže autoři Unicode mohou za to, že v různých abecedách existují různé, avšak vizuálně podobné znaky? Znak o v latince je prostě jiná znak než o v azbuce, i když vypadají stejně.

To jsi mi neměl ani říkat, že redakční systém Lupy není napsán v TeXu a že jede v UTF-8! Žil jsem v krásném světě, kde http server při požadavku vezme TeXovskej zdroják, vyrendruje z něj PDF, to převede na obrázek, prožene OCR a výsledek nám hodí do prohlížeče...

2. o databázích víte zcela evidentně akorát tak velký kuloví, tak se k tomu prosím nevyjadřujte
3. takže vy budete texty ukládat do texu abyste v okamžiku, kdy budete chtít strojově zjistit obsah původního textu ten tex zkonvertujete do obrázků a následně proženete ocr? ROFL Dlouho jsem nemohl přijít na to o co se snažíte, ale už jsem na to přišel. Vy tu ladíte nějakou komickou scénku na večírek pro programátory. Můžu vás ujistit, že se všichni poch*ijou smíchy.
4. co je nejednoznačného na tom, když různé znaky mají různé kódy? unicode není tabulka grafických reprezentací.

Setkal jsem se s tím běžně i na Win XP a vyšších. Naprostá většina fontů, nabízených např. v nabídce písem ve Wordu, neumí češtinu. O fontech nabízených na internetu ani nemluvě.

TeX není textový editor. Neexistuje textový editor, který by měl přímý výstup do dokumentů se slušnou typografickou kvalitou.

Ty hieroglyfy atd. byly jen ukázkou, že unicode prostě není univerzální (a z podstaty věci ani být nemůže), zatímco otevřený systém typu TeXu má tu univerzalitu zajištěnu tím, že se v něm další znaky prostě doprogramují, pokud nastane jejich potřeba. A celý ten systém je koncipován tak, aby tomu nekladl překážky. Pokud bych třeba vydával Tolkiena a rozhodl se, že jeho fiktivní písma (trpasličí runy, elfské písmo nebo písmo Mordoru - co bylo na Prstenu, apod.) nechci mít jako obrázky, tak si je jednoduše dodefinuji metafontem a vložím jako součást kompletně psaného dokumentu. Jako uživatel unicode bych něco podobného udělat nemohl.

1. "Tabulka znaků neřeší jejich grafickou presentaci ... " souhlas, v tom nejsme ve sporu, pouze závěry z tohoto faktu vyvozujeme každý jiné.
2. Strojové prohledávání textu a databází: Pokud není databáze nebo text makarónština, bude utf8 nebo unicode představovat spíše komplikaci.
3. PDF tabulky bych neprohledával a obávám se, že by bylo úplně jedno, jestli vznikly exportem z nějakých office nebo TeXu, to už by bylo výhodnější je transformovat na sérii obrázků a prohnat OCR do rozumně kódovaného textu.
Naopak ovšem TeX umí načíst databázi (unicode zde jednoznačně překáží) a udělat z ní tabulku v presentační kvalitě. Včetně věcí, které officoidní aplikace neumějí, jako je generování "pokračovacích" tabulek v dokumentu.
4. Mimochodem, nejednoznačnost unicode, kdy pro více kódů existuje stejná nebo velmi podobná grafická presentace, se už stala podkladem pro některé typy počítačové kriminality, zejména phishing. Takže takový zázrak tohle kódování také není.

Fajn, takže diskuzi můžeme uzavřít s tím, že kdyby neexistoval TeX, tak jste v řiti. Zatím co celý svět vesele elektronicky komunikuje a posílá si maily, doc, odf a jiné formáty, Vy zřejmě i ty maily píšete tak, že posíláte v TeXu vygenerované PDF s textem jako přílohu. Se divím, že jste schopen psát sem do diskuze, když je obsah stránky v UTF8, asi to chce hodně sebezapření :-)

kolikrát vám mám opakovat, že tabulka znaků vůbec neřeší jejich grafickou reprezentaci, ale určuje pouze co znak fakticky obsahuje a jak je to uloženo. Jak byste bez té standardizace chtěl ukládat texty třeba do databáze a jak byste chtěl strojově prohledávat texty, kdyby v každém textu byly znaky kódovány jinak se svým vlastním fontem. Leda byste do toho serveru zavřel trpaslíčka, který by si prohlížel pdfka a porovnával, jestli ten zobrazený text vypadá stejně. Bez standardizovaných tabulek znaků (ascii je technicky to samé jen unicode, jen s omezenějším rozsahem) byste nebyl schopný zapsat ani ten zdroják pro tex ani kdybyste přiložil kolik chcete fontů, protože při překladu toho zdrojáku tex vůbec nezajímá jak se ten zdroják vykresluje do pdf, ale jak je ten zdroják zakódován do vstupního souboru.

"Ve většině fontů, co jsou k dospozici pro windows, nezobrazíte nejen přeškrtnuté o, ale ani většinu českých písmen s diakritikou."

To mluvíte o windows 3.1, nebo o které verzi? Protože standardní fonty, které obsahují Windows, případně ty, které se dodávají k office, obsahují vše, co mě napadlo. Dokonce i v Androidu se mi zobrazí správně německá, francouzská i švédská diakritika.

"Pokud text proženete TeXem do pdf"

Proč bych to proboha dělal?? Nejsem masochista, abych se kvůli jednoduchým textům učil nějaký idiotský TeX, když mi stejný výsledek zaručí jakýkoliv aspoň trošku schopný textový editor. Bavíme se o normálních textech, ne o egyptských hieroglyfech. Kolik asi tak lidí používá ke psaní egyptské hieroglyfy? Za chvilku tady vyrukujete s tím, že v unicode nejde zobrazit elektrotechnické nebo architektonické značky.

1. Pokud dostanu zdroják TeXu bez fontu, tak jsem na tom mnohem líp, protože v tom zdrojáku je volání příslušného fontu názvem souboru, v němž je obsažen, a mohu hned začít googlit. Progooglovávat web s dotazem na font, obsahující kresbičky ke znakům X až Y je IMHO poněkud náročnější.
2. Pokud pošlu to, co z TeXu vyleze, tedy grafickou reprezentaci (nejčastěji pdf), tak už na fontech nejsem závislý výbec, protože je to záležitost toho pdf, jak je to tam interne nadefinované.
3. Jen si dovoluji tvrdit, že normalizovaná tabulka znaků vám není schopna sama o sobě zajistit jejich smysluplnou reprezentaci, zatímco v TeXu to zajištěno máte "pod jednou střechou".

Vzhledem k tomu,. že prakticky vše, co mi vyleze z klávesnice (pokud je to textového charakteru), je výstup z TeXu, nejčastěji pdf, tak se opravdu s unicode míjím a naprosto k ničemu mi není užitečné (spíš mi překáží). Nepředpokládám, že jsem jediný, co má k tomuto kódování stejný vztah.

zkuste se zamyslet nad tim, že to co podle vás nefunguje funguje v praxi naopak dost dobře a jedinej kdo vidí v unicode problém jste vy a argumenty že v unicode neni každej existující obrázek na světě je blbost. Unicode neslouží ke kódování obrázků.
To že někdo použije unicode ještě neznamená, že nemůže přiložit fonty a stejně budete v (píp), když dostanete zdroják v texu bez fontů.
Zkuste už laskavě odlišovat normalizovanou tabulku znaků, jejich grafickou reprezentaci v podobě fontů a publikační systém který řeší podobu celé stránky. To jsou různé věci. Jste schopný to konečně pochopit?

Fonty co sou ve Windows ty znaky obashují a když si nějaký font budeš kupovat, tak si snad zjistíš jaké znakové sady potřebuješ a jestli ve fontu jsou. Ano, v těch haldách bastlfontů co se po netu povalují zadarmo jsou často pouze znaky pro angličtinu.

Blbečku už přestaň směšovat formát konkrétního DTP software a pouhé kódování a dokument vyrenderovaný do PDF s dokumentem ve zdrojové podobě. Tvůrce dokument vytváří v publikačním nástroji ne v Unicode, to je jen kódování a na přítomnost nějakého fontu někde spoléhá úplně stejně jako ten s TeXem, pokud je to netypický font, tak je v obou případech potřeba ho dodat s dokumentem.

Ve většině fontů, co jsou k dospozici pro windows, nezobrazíte nejen přeškrtnuté o, ale ani většinu českých písmen s diakritikou. A příslušné fonty jsou v natolik zpraseném formátu, že se k nim ani ta písmena s diakritikou nedají rozumně dodělat. Prostě zakódování textu do UTF8 nebo unicode vám nezaručuje absolutně nic ohledně jejich korektního zobrazení (nebo vytištění).
Pokud text proženete TeXem do pdf, tak tam klidně můžete mít i znaky z exotických jazyků (a třeba i egyptské hieroglyfy nebo krétské lineární písmo B, pro které v unicode reprezentaci nenajdete) a máte zaručeno, že se to příjemci zobrazí, a dokonce i správně.
Jsou to prostě dvě zcela odlišná pojetí: V tom unicode tvůrce dokumentu spoléhá na dostupnost nějakého fontu u příjemce (a když tato podmínka není splněna, je celý dokument na eee), v TeXovém zajistí tvůrce dokumentu vše a příjemce se nemusí o nic starat.

No ale tak ještě že máme tebe ty víš všechno nejlíp. O cenách toho vím 100x víc než ty, ale debilovi jako jsi ty nemá cenu vysvětlovat nic, to už jsem si všiml, ty odborníku na všechno na lupě

Nedotkl.

Vámi popisovaná situace s notepadem, který mimochodem snad ani nelze nazvat editorem, ale spíš paskvilem, s mou otázkou vůbec nesouvisí. Já se ptal na velikost souboru, u kterého ve vimu poznám rozdíl v rychlosti mezi texty v 8bit a UTF8 kódování. Schválně jsem si zkusil text o velikosti 15 MB, což už považuji za dost obsáhlý dokument, a žádný rozdíl jsem nezaznamenal.

Vypadá to, že si budu muset odpovědět sám: takže přeškrtnuté o ve win1250 kódování nezobrazím nijak, i kdybych se rozkrájel, protože to kódování ten znak prostě neobsahuje. Stejně jako neobsahuje spoustu jiných znaků, které se běžně používají. Jednobytové kódování je omezeno 256 byty, víc do něho nenarvete. A to ještě prvních 31 znaků zabírají znaky speciální.

Já, místo abych se učil TeX, který normálně k ničemu nepotřebuji, si uložím text v UTF8 a mám jistotu, že nejen, že si nemusím hlídat, jestli text neobsahuje nějaký "atypický" znak, ale navíc se mi text zobrazí správně všude, kde si ho otevřu, pokud tedy aplikaci nepsal pomatenec, který si myslí, že používat vícebytová kódování je zbytečné.

ad 3) To je naprostý blábol, pro zobrazení textu, do kterého se nebude vrtat, v podobě tak jak půjde k tisku je PDF dobré obecně, bez ohledu na to z čeho bylo vytvořeno, klidně to mohl být Word nebo DocBook. Unicode je jen kódování, to samo o sobě neslouží k zobrazení ničeho nikde.

1. jpg je taky standard, když se to tak vezme, s vaší logikou lze text posílat přímo jako obrázky v jpg
2. psal jsem o drtivé většině situací, kdy takový font není potřeba. btw stránku v čínštině otevřu i bez toho, abych si jí stáhnul jako soubor v texu nebo pdf a vidim naprosto standardní čínský znaky.
Jako sorry, ale připadáte mi jako někdo, kdo se sice nějak naučil TeX, ale je jinak dost omezenej na to, aby pochopil cokoliv dalšího a tak by chtěl TeX jako jedinou věc co zná používat na cokoliv bez ohledu jestli se to hodí nebo ne a raději se drbe levou nohou za pravym uchem než aby použil odpovídají nástroj. Takovejch týpků pár znám, vždycky se něco naučej a pak to používaj na všechno, pak se třeba náhodou naučej něco jinýho a pak na všechno zase používaj to nový.
Jinak v tobě kdy Tex podle vás tak geniálně vyřešil použití ne ASCII znaků, na rozdíl ode dneška nebyla většina uživatelů jen BFÚ a kdy se používaly jednobajtové znakové sady (to nebylo proto, že by to bylo geniální, ale že ještě nikoho nenapadlo to řešit lépe), tak geekové raději psali bez diakritiky, nemluvě o nějakých zběsilých znacích. Dnes s diakritikou nemá problém prakticky nikdo.

1. Když jsem u toho, tak ten TeX představuje také "globálně standardizovaný systém".
2. Divil bych se i ušima, pokud byste měl v PC alespoň jeden font, obsahující všechny znaky definované unicode.
3. Podsouváte mi něco, co jsem nikdy neuvedl. Uvedl jsem, že na zobrazování statického textu (do něhož se už nevrtá) je pdf nad TeXem vhodnější, než unicode.
4. Pokud se týká "nepsaní aplikace pro konkrétní jazyk", tak v tom nejsme ve sporu, nehledě k tomu, že napsat v TeXu interaktivní aplikaci by byl dost šílený opruz.
Pokud se ovšem týká nápisů v nějakém jazyce (chybová hlášení, výzvy apod.), tak to stejně musíte přeložit do X jazyků, čili nejste schopen to napsat jednou pro všechny jazyky. Musíte tam mít knihovny stringů pro jednotlivé jazyky a přepínat mezi nimi. K něčemu takovému by se TeX ani nehodil a ani k něčemu podobnému není určený. Ten je určený pro dokumenty, především neinteraktivní povahy (pokud se distribuují hotová pdf), případně pro komunikaci TeXových uživatelů (pak je výhoda, že se zdrojové texty dají psát přímo do e-mailu, s rozumnou pravděpodobností, že to přenosem neutrpí; dostal jsem párkrát unicode vložené do e-mailu z wordu cestou copy-paste, a na mé straně z toho byly obdélníčky, protože to přenos mezi dvěma různými poštovními klienty nějak ořezal).

Prosím za omluvení, pokud jsem se vás dotkl. Jinak je to opravdu ne moc chytrá otázka, protože ta nezvládnutelná velikost bude záviset jednak na výkonu OS, jednak na některých systémových knihovnách (autor editoru DED popisuje na svých stránkách, že mimochodem zjistil dosti značné velikostní omezení souboru u knihoven, používaných notepadem ve Windows).
Prostě, jestli mi bajtová velikost souboru přeteče přes nějaké takové omezení, tak klekne buď aplikace nebo celý počítač. Zažil jsem obojí, a ne jednou, zejména s wokny. I to je jeden z důvodů, proč preferuji 8bitová kódování, která pravděpodobnost něčeho podobného snižují.

takže místo toho, aby se používaly globálně standardizované tabulky znaků s primitivními a efektivními způsoby kódování a systémy měly předinstalované fonty, což teď kromě nějakých speciálních případů a specifických požadavků drtivé (= všichni mínus A.S. Pergill) většině lidí funguje, tak to nahradíme tím, že se každý text bude přenášet jako zdroják pro tex se zabalenými fonty a každá aplikace pracující s textem v sobě bude mít TeX? Uvědomte si laskavě, že na počítači se dá text zpracovávat i s jiným účelem než publikace v TeX a aplikace se už dávno nepíší pro konkrétní jazyk aby v jiných jazycích nefungovaly.

Budete-li mít jen český font. tak se vám to škrtnuté o taky nezobrazí, protože v něm nebude. TeX vám ho v takovém případě, i když nebude mít k dispozici fonty se skandinávskými "nabodeníčky", vyrobí položením lomítka přes o.

Můžu vědět, co je na té otázce blbého? Vy jste psal o velkém souboru, tak jsem se zeptal, co je to "velký" soubor.

Uvědomte si laskavě, že písmeno v UTF8 nebo unicode (ale i ve zdrojáku pro TeX) je jen série jedniček a nul. V každém případě musíte mít nějak, v podstatě nezávisle na tom kódování, vyřešeno vyobrazení písmene. Pokud to vyřešeno nemáte, tak máte obdélníčky, prázdnou plochu, nebo vás program pošle do háje a skončí. Teprve až máte systém, který vám na kreslící plochu vykresluje ta písmena, můžete řešit problém typu "ten a ten sled bajtů je to a to písmeno" (a je naprosto jedno, jestli tím sledem bajtů bude unicode, utf8, TeXová notace nebo nějaké jednobajtové kódování, pokud to bude naprogramováno korektně, bude i výsledek korektní; TeX má výhodu lepšího zobrazení písmenek).
Unicode a utf8 mohou mít výhody tam, kde se text zobrazuje dynamicky a navíc se do něho zasahuje (ale i tak si dovolím pochybovat, že jsou výhodné tehdy, když vím, že nebudu psát makarónštinou), TeX a jím vygenerované dokumenty jsou vysoce výhodné tam, kde dokument má být statický a zásahy do něj nepotřebujeme nebo nechceme. To je IMHO i případ knížky.

ad 2: Na blbou otázku ... :-)

DRM není nikdy "na místě".

To je opravdu takový problém vydat použitelnou verzi eknihy?

Aha, takže místo abych jednoduše použil UTF8, tak budu řešit nějaký postscript nebo TeX. Jste normální?

Tak to jste myslel špatně. Mnou popisovaná firma je ryze česká, má české zákazníky, ale ti již mají zákazníky zahraniční. Jak si asi myslíte na tyto zákazníky zapůsobí, když se zaregistrují na webu a systém jim zprzní jméno?

1. bavili jsme se snad o office aplikacích, tak proč sem taháte databázi? Vícebytová kódování nepředstavují naprosto žádnou komplikaci. Unicode má na znak 4 byty, dokážu okamžitě přesně určit pozici jakéhokoliv znaku v bytech. Pokud jde o UTF8, tedy kódování s proměnnou délkou znaků, tu jedinou nevýhodu značně převáží výhody přenositelnosti, kdy se uživatel nemusí starat o to, jak se text zobrazí někde jinde. Náročnost zpracování je u většiny obsahu naprosto zanedbatelná. Pokud by představovala problém, použije se kódování s pevnou délkou znaků.

2. blbější odpověď už vymyslet nešla?

Přesně naopak, plošně a správně použitý Unicode je pro uživatele transparentní, nemusí řešit jaké kódování se má použít, protože všichni a všude používají Unicode a může v něm vyjádřit skoro všechno co ho napadne. Zato v době použití 8-bit kódování musel každou chvíli řešit rozsypaný čaj, protože se paralelně používala kódování jako windows-1250, cp852, iso-8859-2, kódování kamenických, koi-8-cs a to sem nejspíš ještě něco zapomněl, autodetekce moc nefungovala a každý další jazyk měl vlastní podobnou sadu.

Upřesnění: K tomu "posouvání obdélníčky" potřebuje program znát metriku fontu a kerning, tudíž je to aktivita vázaná na konkrétní font, jehož charakteristiky musí mít program k dispozici. I když to může být virtuální font, pro který nejsou v této fázi k dispozici konkrétní tvary písmenek.

Já se přesvědčil, že když se pdf z TeXu udělá slušně, tak jsou fonty CM čitelné i na mrňavém displeji Nokie E72 (49 x 37 mm, pokud mi pravítko nelže). Musíte ovšem vědět, co chcete a jak to udělat, a nepřistupovat k tomu s primárním názorem, že je to nemožné.

Tím jsem myslel, že prakticky jen pracovníci podobných firem (a další jmenované profese) využijí výhody unicode, a že dohromady jich bude sotva těch 10 procent mezi uživateli PC. Pro ostatní uživatele PC unicode, potažmo utf8 má spíš nevýhody.
ad 1. Já jsem odkázán na to, v čem ta databáze bude "nakódovaná". Vícebytová kódování představují zbytečnou komplikaci, kterou musím nějak řešit dřív, než s tím začnu smysluplně pracovat.
ad 2. "Velký soubor" je zhruba to, co když zkusíte otevřít ve Wordu, tak ten program chcípne a někdy i vytuhne celý systém do nutnosti zresetovat PC.

Ten znak mi zobrazí prakticky cokoli, co bude umět otevřít postscript, potažmo pdf. Případně i nějaký dvi-prohlížeč - přiznám se, že něco takového jsem nikdy nepoužíval, byť to součástí TeXových balíků je.
Tedy v zásadě spousta věcí od Image Magicku přes GIMP, ghostview až po Adobe Reader.

Já se ptal, jak daný znak ZOBRAZÍTE, ne jak se k němu dostanete.

Jasně, proč místo univerzálního kódování nepoužívat konwert a TeX. Aneb masochismus v reálné podobě.

Nepochopil jsem, co jste měl na mysli tou nadnárodní firmou a 10 % uživatelů PC.

1. to si děláte srandu? Proč by proboha nějaký alespoň trochu soudný programátor používal UTF8 interně? NAOPAK! Interně se používá plné unicode.

2. co to je "velký" soubor?

Tak treba Mark Davisovi je uz pres sedesat, autori Unicode nejsou uplni zajicci :-) Prvni veci je, ze TeX sam o sobe s zadnymi fonty nepracuje, pouze posouva obdelnickama (bounding boxama) jednotlivych pismen, o zobrazeni se musi starat nejaky specializovany prohlizec. Klasicky to byl DVI prohlizec, dneska existuje pdfTeX, v horsim pripade pak dvips + ps2pdf (pres ghostscript), ale to blije neskutecny bordel do toho PDFka (kdyz uz mluvime o cteckach, tak ty soubory budou zbytecne velke), o vystupu do PostScriptu radeji nemluve, tam se to komplikuje kvuli fontum a pro ctecky naprosto nevhodneho chovani.

Ja jsem za Unicode a predevsim za UTF-8 (ne uz za UTF-16!!!) velmi rad, hlavne za to, ze je to skutecne akceptovane skoro ve vsech systemech, coz oproti 4 nebo 5 kodovanim jen pitome cestiny je naprosty luxus. Navic spousta aplikaci interne nepracuje s UTF-8, to kodovani slouzi hlavne k prenosu, proto tam taky ma "F" v nazvu ze?

S fonty pro Unicode uz dnes neni problem, existuje jich dost, i ty volne dostupne (DejaVu je asi nejznamejsi a aspon pro me dobre citelne).

TeX mam rad, psal jsem v nem docela hodne (rekneme 700 stran A4), ale pro ctecky to neni a nikdy nebude vhodny system, uz vubec ne s nitkovymi CM fonty, ty jen na kvalitni osvitku ci laserovku, uz kopirka ty (krasne) fonty poskozuje.

Při psaní textů používám TeX, který je s utf8 nekompatibilní. Když se hrabu v databázích (předžvejkávám je pro statistický program), tak si na to napíšu skript v Perlu, utf8 je spíš komplikující faktor, minimálně mi brání (komplikuje) používání nízkoúrovňového přístupu k souboru. Pro grafiku je utf8 irelevantní, snad s výjimkou vkládáni textu do obrázku, což zase tak často nedělám. Pro přehrávání hudby dtto. U filmů řeším, pochopitelně, kódování titulků, tam je musím převádět z jednoho typu do druhého, zatím jsem se nesetkal se sub nebo srt v utf8. V čem je kódovaná webová stránka, to neřeším - pokud je správně napsaná, tak má v hlavičce kódování.
Prostě se s utf8 při většině pracovních i rekreačních aktivit míjím, a tam, kde s ním přijdu do kontaktu, mi spíš vadí než pomáhá.

Naštěstí to jde daleko snazším způsobem - je to webová aplikace, takže ukládáme jako &#nnnn;

Tak to jste výjimečný exemplář neschopnosti, protože většině lidí naopak zavedením unicode/utf8 a tím i možnosti nemuset znát konkrétní znakovou sadu (pro češtinu reálně minimálně 4 navzájem nekompatibilní) problémy odpadly.

Budu-li mít zdroják v unicode, tak jej budu muset převést do 8bitového kódování (dtto utf8). LaTeX na to má jakýsi preprocesing, v TeXu to musíte udělat ručně a vlastními silami.
Program konwert to umí převést přímo na TeXový zdroják s tím, že znaky mimo 8bit sadu převede na sekvence TeXových příkazů, ale je to prostě zbytečný krok navíc.
Faktem je, že od r. cca 1995, co dělám na Linuxu a s TeXem, jsem unicode a utf8 nikdy nepotřeboval a později, když se začalo cpát do linuxovýxh dister jako defaultní kódování (někdy kolem roku 2007, 8), tj. že se nedá při instalaci vybrat jako defaultní sada iso 8859-2, tak mi to způsobuje jenom problémy a práci navíc.

Použil jsem program konwert (platforma linux, ale je podle údajů tvůrců všeho multiplatformní), který vám to do té sady Iso-8859-2 dokáže převést a dokonce si můžete zvolit i různé způsoby, jak to udělat. Jednou z možností právě je, že vám místo unicode znaků, které se v téhle sadě nevyskytují, vloží jejich TeXem definovanou variantu. Můžete si dokonce i vytvořit vlastní převodní tabulku, pokud chcete některé znaky překódovávat speciálním způsobem.
Jinak věřím, že tohle naštve, ale buďte ujištěn, že nekompatibilita v opačném gardu naštve přinejmenším stejně.

\usepackage[ut­f8]{inputenc}
Platí jen pro LaTeX, nikoli pro čistý plain TeX.
Pro TeX samotný platí, že bude vždy pracovat jen s osmibitovým kódováním. Je to rozhodnutí jeho tvůrce, IMHO správné.
Nehledě k tomu, že ten citovaný příkaz provede jen nějaký preprocesing do národní sady v 8 bitovém kódování. Tj. to samé, jako bych to napsal v utf8 a výsledek překódoval. Pochopitelně, se všemi potenciálními zádrhely, které se přitom mohou objevit (od jejichž řešení jste do určité míry oddělen, takže může být obtížnější)..

TeXu nepřisuzuji žádné "magické vlastnosti", ale jen ty, které reálně má. Nicméně už A.C. Clarke definoval zákon,podle něhož "technologie, dostatečně převyšující úroveň pozorovatele, se bude jevit jako magie".

Jinak jsem uvedl s těmi fonty to samé, ovšem s tou výjimkou, že existuje sada fontů, které musejí být v každém TeXovém systému, a pokud se těch budete držet (a v zásadě se to dá i u hodně složitých dokumentů), tak by se dokument měl korektně vygenerovat všude.

protože vám něco vysvětlovat je zjevně marný, tak jen taková perlička:
\usepackage[ut­f8]{inputenc}

Ale Unicode s TeXem nijak nekoliduje, kdybych měl TeX zdroják v Unicode, tak budu muset pomocí entit a speciálních příkazů opisovat daleko menší množství znaků.

No setkal jsem se se systémem kde z nějakých důvodů je nainstalovaný Oracle s defaultním kódováním ISO-8859-2 a vše co je mimo prostě převede na otazníky, i takové věci jako české uvozovky nebo pomlčka, takže na spoustě míst se to musí převádět z Unicode, ve kterém jede Web i Java ve které je napsaný, do entit a podobných opičáren, fakt výhoda 8-bit kódování.

Ale to samé bude fungovat i ve formátu jakéhokoliv moderního prepress sofwaru - pokud ho uživatel bude mít nainstalovaný, což typicky na rozdíl od nějakého rozumného browseru mít nebude.

Pokud udělám PDF s fonty v TeXu, Quarku, InDesignu, Wordu nebo XSL FO procesoru, tak se to v Readeru zobrazí vždy korektně, pokud to dodám ve zdrojové podobě a nedodám specifické fonty a případně další potřebná nastavení, tak to bude naprd v každém případě, ty tady TeXu naprosto zcestně přisuzuješ nějaké magické vlastnosti, které nemá a navíc s UTF-8 víceméně nijak nesouvisí.

Pokud běžně píšete texty, v nichž představují znaky nedostupné v sadě iso latin 2 jen zlomek promile textu, pak je skutečně toto osmibitové kódování v kombinaci s TeXovými postupy na dostávání se k tomu zbytku efektivnější. Ještě pro Komenského Orbis Pictus (čeština latina němčina) je to efektivnější a bylo by to efektivnější i v případě, pokud byste tam připlácnul ještě angličtinu.
UTF8 má význam tam, kde musíte pracovat paralelně s více jazyky, obsahujícími speciální znaky mimo znakovou sadu Latin 2. Lidí, kteří tohle dělají, zase není tolik (byly zmíněny multinárodní firmy, přidal bych třeba překladatele z exotických jazyků, nějaké filology apod.); určitě představují velmi malou menšinu uživatelů PC (Řada z těch filologů ovšem upřednostní ten TeX, protože unicode neobsahuje pro ně zajímavé znaky.). Považuji za absurdní, aby se jim ten zbytek musel přizpůsobovat - přestože bych byl první, kdo by začal ječet, pokud by byla tendence je nějak utlačovat.

Asi stejně (respektive na stejném principu), jak se dostanu ke znaku, který není na klávesnici. A neříkejte mi, že máte klávesnici, z níž se dostanete rovnou ke všem znakům sady unicode.

Divil bych se i ušima, pokud by v nadnárodních firmách, majících zákazníky se jmény v exotických jazycích, pracovalo celých deset procent uživatelů PC. A jistě naprostá většina pracovníků takovýchto firem do podobných databází nepoleze (bude mít jinou náplň práce).
ad 1. Tady tohle porovnání není k věci, protže jak MS Office, tak i svobodné officoidní programy interne převádějí vstup do utf8.
ad 2 S notepadem zkušenosti nemám, ale na vim u velkých souborů rozdíl je.

Zdroják v TeXu, pokud k tomu budou přibaleny příslušné fonty mimo základ (Computer Modern, volné varianty Adobe fontů apod.), nebo bude v dokumentu pouze tento základ, se převede na "čitelný" dokument velice rychle. A máte stoprocentní jistotu, že bude sedět rozvržení stránek, vnitřní odkazy apod. A můžete to autorovi komentovat stylem "nelíbí se mi první číslo zleva na str. 58, ř. 15", což v html obecně nepůjde (a má s tím problém naprostá většina "officoidních" programů).
U unikódovaného html musíte vzít zavděk, že se to nějak zobrazí, pokud vůbec, musíte ale oželet volbu rodiny fontu, mnohdy nemáte volbu ani řezu a velikosti.

Pro "ukládání databáze" se TeX pochopitelně moc nehodí, protože k něčemu takovému není primárně určen, ale asi by to zvládl (soubor TeXových maker, umějící hrát šachy, chápu jako frajeřinu typu "co z toho vyždímám"). Nicméně pro čtení databáze a její zpracování do výsledného presentovaného souboru TeX prostředky má.

Pokud se týká těch "šílených maker", TeX vše převede na jednotné kódování s odkazem, jaké fonty to má reprezentovat. A, mimochodem, poskytuje prostředky k tomu, abyste ta "šílená makra" zanalyzoval a zjistil, co vlastně dělají.

Jinak já vám UTF8 neberu, já jen říkám, že pro 90 procent a něco uživatelů PC je to zbytečná komplikace, ať už si toho jsou nebo nejsou vědomi, a že by bohatě stačilo ho mít k dispozici pro ten zbytek, co to reálně potřebuje, a ne to cpát všem.

Používám Adobe Reader i ezPDF, to mi v poslední době přijde přeplácané, takže skoro víc používám Adobe. Kindle aplikaci používám pro čtení iDnes a VTM. U té aplikace Kindle je fajn to posílání mailem, i když zrovna u iDnesu jim to dost zlobilo. Taky po prohnání tím mailem to vypadá jinak, než když to tam přímo nahraju.

Které jsou ty lepší čtečky pro mobi?

Tupej arogantní a nevzdělanej blb si akorát tak ty a stále zaměňuješ pojmy s dojmy. TeX je značkovací jazyk pro kompletní popis dokumentu, Unicode je jen znaková sada.

Pokud někomu dám PDF z TeXu s embednutými fonty, tak si to pochopitelně prohlídne stejně jako když mu dám PDF vytvořené v čemkoliv pracujícím s Unicode. Když mu dám zdroják v TeXu, tak s tím akorát tak vytře, kdežto unikódované HTML se zobrazí dobře na většině moderních PC out of the box.

Vy jste fakt totálně mimo.
unicode je tabulka všech existujících znaků
utf-8 je způsob kódování unicode do osmibitových znaků (použito pro kompatibilitu s aplikacemi které pracují s ASCII, efektivní uložení textu které obsahuje pouze ASCII znaky, celkem rozumná čitelnost v aplikaci, která UTF-8 nepodporuje)
TeX je aplikace/formát souboru pro počítačovou sazbu

Jestli si myslíte, že se TeX hodí pro ukládání textu například do databáze, tak jste se pomátl. TeX má všechny problémy, které vyčítáte UTF-8, jenže zatímco v UTF-8 je každý znak textu reprezentován právě jedním způsobem (kód podle tabulky), tak v TeXu to může být pokaždé jiná zběsilost podle toho jaká makra kdo použil. Interpretace řetězce v TeXu je o několik řádů pomalejší než interpretace textu zapsaného v UTF-8.

Na tablet normálně existuje od Amazonu aplikace Kindle, takže si tam můžu zobrazit cokoliv, co zobrazí hardwarový Kindle. A taky je tam PDF prohlížečka přímo od Adobe. Plus spousta prohlížeček všech možných i nemožných formátů od dalších výrobců, mraky software, prostě všechno co má smysl tam prohlížet bude čím prohlížet.

Tahá to sem proto, protože podle něj je unicode a jeho kódování do UTF-8 málo efektivní a mnohem efektivnější je prohnat každý řetězec nějakým interpretem TeXu. jestli v tom nejsou nějaké znaky mimo výchozí znakovou sadu.

Já se častěji dostal do situace, kdy bylo potřeba editovat nějaký hodně velký soubor (přiznávám, že GB+ to byly jen jednou) než s dokumentem, kde by byly dva jazyky a víc (a nebyla to vedle češtiny angličtina nebo latina, které lze pokrýt libovolným kódováním češtiny).

TeX vznikl v době, kdy autoři unicode a UTF8 dělali do plínek, nebo dokonce ještě nebyli. Přesto to má vyřešeno, včetně použití znaků z více národních abeced v jednom dokumentu.
Dokumentů vytvořených TeXem existuje velké množství, jak v elektronické, tak i v tištěné podobě.
Jednu takovou knihu můžete najít zde:
http://math.feld.cvut.cz/olsak/tbn.html
včetně TeXových zdrojových kódů.
Pro TeX si můžete vytvořit libovolné fonty (byly, pokud vím, vytvořeny i např. pro staroegyptská písma nebo klínové písmo, ale i např. pro pole šachovnice prázdná a se všemi možnými figurkami - to vše byste v unicode dost těžko hledal,) a ty pak používat. + má pochopitelně i fonty pro kdejaký živý jazyk, včetně těch, které se vám na PC s unicode stejně nezobrazí, byť by tam teoreticky měly být (což je značná, či spíše naprosto zásadní, nevýhoda unicode systému, protože nemáte záruku, že vám znaky systém vůbec dokáže zobrazit, pokud nemáte nainstalované kompatibilní fonty, které většinou nejsou k sehnání, a když, tak za peníze). PDF nebo PS vyvořené TeXem nebo jeho nádstavbami tohle zase zaručuje. A ke všemu se lze vcelku pohodlně dostat z klávesnice.
Prostě autoři UTF8 a unicode v důsledku své tuposti, nevzdělanosti a arogance jen zavedli naprosto zbytečný shit, který v reálu nebyl potřeba, protože existovalo a bylo cca dvacet let funkční kvalitnější řešení.

Aha, takže multibyte je na hovno, protože VY ho k ničemu nepotřebujete :-)

BTW dělal jsem něco pro firmu, která používá databázi ve win1250. Díky tomu se musely řešit problémy se jmény zákazníků, které obsahovaly znaky, které win1250 neobsahuje. Pochopitelně se řešily tak, že se znaky převáděly a tím pádem se prznily. Fakt úžasná výhoda.

Pokud jde o pomalost různých office aplikací, jste vedle jak ta jedle. Zkuste si:

1. porovnat práci s dlouhým dokumentem v národním a multibyte kódování a až zjistíte, že je to rychlostně naprosto srovnatelné, zkuste se zamyslet nad tím, proč že je ten office tak pomalý

2. práci s nějakým dlouhým textem v UTF8 v nějakém jednoduchém editoru, třeba notepad2, notepad++, nebo vim. Zjistíte, že žádný hendikep to nepředstavuje.

Nechápu, proč sem taháte TeX. Já se ptal, jak daný znak zobrazíte v kódování, který ho neobsahuje.

"Chybně vytvořené pdf" se prostě vyskytuje mnohonásobně častěji než e-book "chybně vytvořený" ve čtečkovém formátu. Takže když mám volbu mezi pdf a epub, mobi apod., tak je statisticky mnohem větší pravděpodobnost, že to pdf přečtu.

Manželka vlastní Kindle. Viděl jsem na tom e-booky ve vícero formátech.

U toho tabletu je ten samý problém jako u PC - musíte mít speciální SW (nečtečkový) pro čtečkové formáty a jste přesně tam, kde s PC.

A to by me velmi zajimalo, jak ten chudak TeX vygeneruje (bez utf/unicode) vyse zminene znaky ... opravdu jo, racej odkazat nejaky vysledek, chci to videt. A netreba se omezovat jen na ten, beru naprosto libovolny SW ... vyjmout si dovoluji snad jen sazbu oloveny matrice. Tam se da pravda udelat lecos u bez charsetu.

Cece, ten matros ma asi silu co? Protoze kapitoly jsou u epubu naprosty standard a chybi jen velmi vyjimecne. Zato klipaci PDF je naprosty extrem, a me rozhodne nemavi listovat jak idiot a hledat cislo stranky. To je asi tak stejny, jako kdybych do bowseru psat www.neco.nekde/clanek-123467 abych se dostal na spravnou stranku, protoze prolinkovany web zjevne neexistuje ...

přestaňte si vymejšlet pseudoproblémy s marginálním reálným významem. V reálu se situace, kdy je potřeba ukládat gigabajty plaintextu z jedné znakové sady bez jakéhokoliv formátování s potřebou přečíst znak z konkrétní pozice textu v souboru nevyskytují.

V aplikacích, kde by to mohl být skutečný problém, se používá transformace s pevnou délkou vyjádření jednoho znaku.

vy dáváte na stejnou úroveň TeX, unicode a UTF-8?? Chápate vůbec, co která z těch tří věcí znamená a k čemu se používá?

jednobajtově abyste v souboru naindexoval konkrétní znak textu, což třeba nejde u utf-8 a proto utf-8 odsuzujete?

přestaňte už konečně zaměňovat vlastnosti formátu, schopnosti toho kdo soubor v daném formátu vytváří a vlastnosti čtecího sw.
Vy pořád na jednu stranu stavíte chybně vytvořený ebook otevřený ve zmršené čtečce a naproti tomu stavíte jakýsi standard. Stejně tak se dá vytvořit chybné pdf které bude hw čtečkou chybně zobrazeno a teoretický standard vám bude k ničemu.
Navíc formátu pdf přisuzujete vlastnosti, které má jen jeho varianta pdf/a.

V TeXu to ø řešitelné je.

To, že "multibyte řetězce" řeší OS, je mi známo (případně to řeší nějaká knihovna v hloubi příslušného jazyka), nicméně na konci je pořád ono procházení souboru byte po byte a zjišťování, kde končí jede a kde začíná další znak. Že je to před BFU skryto, na věci nic nemění. Výkon to žere tek jako tak.
A editace delšího textu je pak těžká zátěž i pro výkonný počítač (viz jak se třeba zasekávají různé "office" u trochu delších textů). Naproti tomu, pokud je soubor v ASCII nebo rozumném jednobajtovém kódování jazyka (jakéhokoli), tak lze ručně procházet (ale i editovat, je-li to potřebné) v jednoduchém textovém editoru i obrovské (několik GB) databáze v textovém formátu. Pokud byste na to nasadil SW, detekující bajt po bajtu, zda bajt není marker vícebajtového znaku, tak to, co se dá v jednobajtovém kódování zvládnout za pár desítek minut, byste dělal celé dny (a většinu toho času byste čekal na načítání UTF8 znaků).

UTF8 mi vadí proto, že je to systém, mající podstatně větší nároky na výkon počítače, který ke své práci naprosto nepotřebuji (až na pár výjimek, kdy bych byl schopen teprve výsledek předchozí činnosti takto zakódovat a odeslat).

Od konce 70. let existuje podstatně elegantnější řešení: jmenuje se TeX.
Unicode, potažmo UTF8 je v mnoha případech humpoláčtější a tupější.

Zatím jsem neměl v rukou knihu ve čtečkovém formátu, která by uměla skoky na kapitoly (apod.) Umělo to jen čísla stránek, jejichž obsah se měnil po každém zásahu do velikosti a typu fontu.
Prostě jste odkázán na to, že tam někdo takové hyperodkazy udělá a na to, že si s jejich typem bude čtecí SW rozumět. Což nakonec může skončit i tím, že na knihy od každého výrobce budete muset mít extra čtečku nebo alespoň čtecí SW.
PDF je proti tomu standard, hlídaný firmou Adobe, takže se moc zprasit nedá.

E-pub, mobi, pdb apod. jsem v ruce měl, byť jen na PC. Čtečka je černobílá, což ji u řady textů (o magazínech s barevnými obrázky nemluvě) hendikepuje.
Faktem je, že uvedené formáty "prasí" patrně čtecí SW. Tomu se nedá dost dobře vyhnout, a proto je zapotřebí tomu "prasení" poskytnout co nejmenší prostor, a na to pdf vyhovuje daleko lépe (případně ps, ale to spousta lidí na win nebude umět otevřít).

Marde, nemůže. Do knih, ani těch elektronických, nelze vkládat žádnou reklamu - můžeme tam jen propagovat jiné knihy téhož autora. U těch nejvstřícnějších autorů můžeme propagovat i jiné knihy. Ale reklamu na jiný produkt, než je kniha z našeho nakladatelství, tam skutečně vložit nemůžeme.

Vaše otázka týkající se Amazonu je vskutku zajímavá. Uvidíme, co se stane, pokud se to stane. Pravdou ovšem je, že se na to musíme připravovat a poučit se z událostí v zemích, kde se to už stalo:-)

Vážená paní, děkuji za Váš článek. K předchozí poznámce bych zase rád dodal, že nakladatel může do ebooku vložit interaktivní reklamu s mnohem větším impaktem než tištěná reklama do běžných knih. Zkrátka ebook není totéž co tištěná kniha (nehledě na to, že ebook vlastně je jen licence na přečtení). Vydavatelé musí využít možností ebooku co v nejširší míře, jinak je budoucnost nepěkně smete. Kolik zdejších nakladatelů přežije potenciální vstup Amazonu na náš knižní trh?

Metal píše: z hlediska morálky je krádeží cokoliv, co si přivlastníte bez svolení majitele

No fajn, ale já si licenci na přečtení eknihy nepřisvojuji. Jinak bych jí mohl prodat nebo půjčit. Takže ani podle zákona ani podle Vaší definice nejde o krádež. Jsem rád že to chápeme oba stejně!

Kolego Pergille, silně jste mne zklamal. Možná že si někdo půjčil Váš nick :-( Jinak doufám chápete že v eknize jsou čísla stránek málo k potřebě. Takže raději uvítám skok na kapitolu, než abych musel 50x přehodit stránku nebo jít do menu a provést skok na nějakou stranu. Chápu že máte rád pdfprinty, ale o tom ebooky nikdy nejsou a nebudou.

Se divím, že ti nakladatelé jsou vůbec ochotni používat diakritiku, vždyť nejjednodušší je ji nepožívat vůbec, že :-) Mimochodem jak se vydavatel vyrovná s tím, když v národním kódování nenajde nějaký znak, který se v autorském textu vyskytuje? Jak napíšete v jakémkoliv CZ kódování třeba Jo Nesbø?

Pokud máte nějaký pomalý hardware (fakt mě žádný rozumný příklad nenapadá) a nechcete počítat bajty, použijte klidně UTF16 nebo plnohodnotné Unicode.

Aha, UTF8 je zbytečné. Takže místo abychom měli jedno univerzální kódování, tak budeme jen pro Češtinu řešit CP1250, 8859, kamenické, latin 2... úžasná výhoda.

Těch "pár magorů", jak je jinde zde nazýváte, mělo pro to, aby vzniklo Unicode, celkem pádný důvod: aby se nemuselo mezi jazyky, aplikacemi a systémy řešit právě milion různých kódových stránek a převody mezi nimi, které jsou v mnoha případech neřešitelné, protože, na rozdíl od UTF8, národní kódování neobsahuje např. samohlásky s vlnovkou nebo německé tvrdé s, takže si je nezobrazíte, i když by to bylo záhodno.

BTW vy píšete aplikace, že Vám UTF8 vadí?
BTW2 pokud ano, víte, že operace s multibyte řetězci zajistí systém a vývojář to nemusí vůbec řešit?

to kódování není dementní, je to způsob jak uložit unicode způsobem který je kompatibilní s ASCII a znaky z unicode pak mohou například přenášet aplikace které nebyly pro unicode navrženy.

Apropos, mr propagator PDF ... fakt by me zajimalo, jak bez UTF (potazmo unicode) udelate spravnou sazbu = > misto (-) pouzijete pomlcku (–), misto ... …, vedle +− pripadne jak napisete „ceske uvozovky“, ‰, € a spoustu dalsich znaku.

UTF8 neni subset Unicode, UTF8 je způsob kódování unicode

- Není chybou aplikace, že pár magorů dodatečně zavedlo naprosto dementní kódování, kde jedno písmenou může být v jednom, dvou, třech (a snad i čtyřech) bajtech
- Někteří nakladatelé se prostě nechtějí zbavovat kvalitního SW jen proto, že daný formát "vyšel z módy" (jiný důvod než móda k jeho opuštění opravdu není, a to říkám jako někdo, kdo T-602 zrovna neprožíval).
- Pozice znaků: To samozřejmě pravda je. Mám-li konstantní počet byte na znak, mohu snadno skočit na n-tý znak na základě jednoduchého přepočtu. Při používání UTF8 musí aplikace číst soubor byte po byte, dělat z nich písmena a ty odpočítávat. Je to proces podstatně delší a podstatně víc zatěžující systém, byť je to před programátorem skryto, takže si toho někteří z nich ani nejsou vědomi.

A reagoval jsem na hlášku, že UTF8 používají všichni a všechno.

UTF8 je subset Unicode ...

A zbytecne to neni absolutne nikde, protoze je to proste vseobecne uznany standard, ktery prinasi prave to, ze az/kdyz zacnu resit nejaky dalsi jazyk, tak nemusim resit charset.

Praci pak davno komplikuje jen tem, kteri zustali 100let za opicema.

UTF8=!unicode.
Jinak UTF8 je pro řadu aplikací naprosto zbytečné. Jakýsi význam má jen u nadnárodních firem, kde se blekotá (i po majlu a ICQ) mnoha jazyky, tam je asi nejlepším řešením. Ve všech jiných případech spíš komplikuje práci, jak se systémem, tak i s aplikacemi. Pokud dělám v češtině a angličtině, tak prostě UTF8 ani Unicode nepotřebuji, jen mi komplikují život jejich vady a chyby.

"Řada aplikací pořád ještě vyžaduje 8bitové kódování češtiny."

To je chyba aplikace, potažmo autora, nikoliv kódování.

"Někteří nakladatelé dodnes vyžadují formát editoru T-602"

To je chyba nakladatele, nikoliv kódování.

"Řada časopisů, včetně impaktovaných, vyžaduje angličtinu v holém ASCII."

No a? Není interpunkce, není problém. Pro angličtinu v holém ASCII nepotřebujete řešit kódování.

"UTF8 má řadu nevýhod, včetně toho, že nelze vypočítat předem z počtu bajtů počet znaků, tím pádem i jednoduše skočit na určitou pozici v textu."

To samozřejmě není pravda. Pokud aplikace pracuje se znaky, nikoliv s bajty, a podporuje UTF8, lze přesně určit pozici znaku.

Tak nějak nechápu, co mají výše uvedené věci, včetně TeXu, společného s ePub :-) Není problém před vytvořením ePub udělat konverzi 8852 -> UTF8.

A co dokazuje fakt, že někde jsou dementi a používají zastaralé a mnoho let opuštěné aplikace neschopné akceptovat Unicode a že američani sou zabedněný sebestředný hovada odmítající akceptovat existenci jiných jazyků a znakových sad?

Čili je to jak sem myslel - pokud nakladatelé dělají ebooky nadvakrát, tak to není proto, že by to z nějakého důvodu bylo nutné, ale protože jsou zkostnatělí a neschopní so zorganizovat práci tak, aby nedělali věci zbytečně několikrát.

Řada aplikací pořád ještě vyžaduje 8bitové kódování češtiny.
Někteří nakladatelé dodnes vyžadují formát editoru T-602, bylo to zmíněno buď zde, nebo pod článkem pana Hlavenky.
TeX vyžaduje striktně vstup v ISO-8859-2 (a odpovídajících kódováních pro jiné jazyky)
Řada časopisů, včetně impaktovaných, vyžaduje angličtinu v holém ASCII.
UTF8 má řadu nevýhod, včetně toho, že nelze vypočítat předem z počtu bajtů počet znaků, tím pádem i jednoduše skočit na určitou pozici v textu.

Paradoxně jejiné "klikací" e-booky, které jsem kdy viděl, byly v pdf: TeXbook naruby od pana Olšáka a manuál k jazyku R.

Slevy již nejsou ve čtvrtek, ale o víkendu v sobotu a neděli.

V jakém století to člověče žijete? Už nejméně deset let nikdo neřeší žádné kódování češtiny. Weby i i e-booky se dělají v UTF-8, které obsahuje všechny potřebné znaky pokud nepotřebujete řešit nějakou mandarínštinu či nějaký hodně obskurní jazyk.

Obsah, rejstřík a poznámky pod čarou fungují i v moderních čtečkových formátech (mobi a ePub). Kdežto práve v PDF se mi například obsah zopbrazí jenom jako text ale mezi jednotlivými kapitoly přecházet nemohu, stejně tak mi nejspíše nebude fungovat odkazy na vysvětlivky na konci textu. Vždy když mám knihu v PDF, tak nemohu ani přejít přes menu čtečky na konkrétní stranu.

Cece ... to prece nejde ... to musite sam zprovoznit shop, sam presvedcit vydavatele, nejspis jim za to jeste zaplatit ... a pak si to muzete na vlastni naklady ve vlastni rezii sam provozovat ... ;D Samo, za kazdy precteni budete nakladatelum platit jako za prodany papir ... ze to pak lidem date za pausal uz je vase vec ... pokud k tomu pribalite poradne DRM samo... aby si to nejde boze nemohli ulozit lokalne.

Tako naivni snad nejste ze by ste cekal, ze nekdo uspokoji poptavku svou nabidkou.... takze si dal budete muset to oc mate zajem obstarat tam, kde to je dostupne. Trebas na ulozto, a pripadne ty 200mesicne poslat jim. Nakladatele zcela zjevne o vase penize nemaji zajem.

Zkusme se poučit z hudebního a filmového průmyslu, který bojuje s elektronickým obsahem a jeho kradením již dlouho. Argumenty, které předkládáte, se podobají počátečním argumentům velkých hudebních vydavatelství. Nyní je běžné si za měsíční paušál okolo 150Kč (Google+, Spotify, Netflix apod.) koupit nelimitovaný přístup k hudbě či filmům. Za tyto peníze si rád ušetřím snahu o stahování "zdarma".

Za papírové knihy jsem před přechodem na čtečku utrácel cca 3000-4000 ročně. Dnes NULA Kč a za ebooky platím tak do 1000 Kč, protože není oficiální a dostupná nabídka. Odvětví u mě přichází o cca 2000-3000 Kč ročně :-(

Čekám na to, čím mě oslovíte ... což takhle paušál 250 za nelimitované čtení měsíčně?

Jinak na Amazonu prodávají Dana Browna následovně (US$ cena papír/cena ebook)
= Inferno 30/12
= Lost symbol 16/10
= Angels & demons 26/4
= Deception point 16/10
= DaVinci code 10/10

...což je pořád moc, v tomto kontextu.

Já jako čtenář si písmo měnit nepotřebuji, v papírové knize to jde stejně problémově a musí se používat různá externí zařízení.
A jak bylo napsáno výše, ekniha je prostě šidítko, ať je u ní kolik chce "fičur na vylepšení"

a koho zajímá číslo strany? V obsahu najedu na název kapitoly, "kliknu" na to a jsem tam kde chci být. To samý rejstřík. btw v obsahu PDF mě zajímaj čísla stran jen pokud tam nějaký pitomec neudělal aktivní odkazy.

Ale to je jedno na jaké to bude stránce, protože to bude hyperlink.

Ta položka obsahu bude pokaždé na jiné straně. Dtto rejstřík. Bude se v tom hledat podstatně hůř a bude to podstatně méně přehledné.

tohle bylo u vložených textů (poznámek) k tématu. Palmknihy doporučují mobi, či epub, bohužel u některých (asi starších) knížek tyhle formáty nemají.

Nicméně i kdyby bylo PDF jen v jednom sloupci, tak stejně by to byl opruz. Čtečka mi povoluje u mobi nastavit řádkování, písmo (font), zarovnání, velikost písma. Pokud z nějakého důvodu chci číst na šířku, tak prostě změním nastavení zobrazení.
A vy mně o tyhle možnosti chcete připravit. Jednak byste všechny možné kombinace nevyrobil. A z těch, který byste vyrobil, bych si je musel postupně stahovat - zkoušet jestli vyhovují, když ne tak stáhnout a zkoušet znovu, nemluvě o tom, že manželka má jiné preference a tak bych musel všechny verze mít na čtečce nahrané a zabíraly by tam zbytečně místo.
Nehledě na to, že poznámky napsané do jedné verze by se nezobrazovaly ve verzi jiné.
Už se vám to snažilo vysvětlit více uživatelů - PDF na čtečce je opruz. Nechte uživatele zvolit, co mu vyhovuje a neřešte, co řešit nemáte. Jako kdyby vám výrobce auta odmítal dodat auto s nastavitelnými sedačkami, a nutil vás vybrat si už nějaké konkrétní nastavení volantu, protože byste si to mohl nastavit blbě.

Když o tom tak uvažuju.. jo, to by šlo. :-D

Aby bylo jasno, já se bavím čistě o tom, že někdo zveřejní dílo někoho jiného, ani by k tomu měl svolení držitele práv, o ničem jiném.

To, že nakladatelům, nebo komukoliv jinému ujíždí vlak, je věc jiná, a tady souhlasím. Nicméně to prostě není omluva. Ani cena není omluva. Kniha, film, nebo písnička není nic, bez čeho by se nedalo žít. Když není dostupná jedna, je vedle ní dostupných milion jiných.

U mě jsou "piráti" nemorální hyeny, nic jiného. Kdyby aspoň měli dostatek odvahy říct ano, vím, že se to nemá, dělám něco špatného. Místo toho si vymýšlejí různé výmluvy, aby si ospravedlnili své jednání. Jednoduše zbabělci, kteří sami nikdy nic hodnotného nevytvořili, zato jsou schopni v diskuzích nadávat do idiotů těm, kteří s tímto jednáním nesouhlasí.

a to jako proč k ničemu? Ta položka obsahu je realizovaná jako odkaz na značku v kódu textu a je naprosto jedno jaký font je nastaven. Najděte si na netu elektronickou knížku kterou nedělal matlák a zřejmě budete překvapen, co všechno ve formátech elektronických knih udělat lze.

Bože ty si blb, formáty pro čtečky jsou na podobné úrovni jako HTML, takže, u nadpisu bude něco ekvivalentního <a name="xyz"/> a v obsahu <a href="xyz"/>, rejstřík to samé. V HTML to funguje i když měním font a velikost okna, ve čtečce bude zrovna tak.

Pokud vám někdo prodá exkrement rozmíchaný v horké vodě coby kávu, tak to rozhodně není důkaz, že všechna kávsa jsou exkrementy rozmíchané v horké vodě.
V Palmknihách jsou prostě blbci, řečeno tvrdě, ale stojím si za tím, kteří těmto věcem naprosto nerozumějí, jinak by něco podobného ani nezvažovali udělat, natož aby to nabídli.
Něco takového by mělo význam u nějakých publikací s velkými a nezmenšitelnými obrázky, plány a schématy (pár takových jsem viděl), a i tam by se to dalo mnohdy nějak obejít.

Jsem povídal, že je to zbytečné.

Pokud vám tam bude čtečka (nebo dokonce sám uživatel) měnit velikost a řez fontu, tak je ten obsah a rejstřík v xml naprosto k ničemu. A pochybuji, že by tam byl soft schopný tyhle části dokumentu vygenerovat po každé takové změně automaticky znovu.

Mr kecal, eknihu se muze kazdy precist jen tolikrat, kolikrat mu to dovoli tvurce. To jak si muzou sve !koupene! skladby neomezene prehravat racej vysvetlit byvalym zakaznikum i-legalne.

Taková koncepce skutečně (v souvislosti s tvrdým DRM) existovala. Zlikvidoval ji totální nezájem čtenářů. Mj. na tom mají zásluhu i "piráti", kteří omezili počet zoufalců, co by do téhle prasečiny z nouze šli.

Právě že vyzkoušel. Palmknihy nabízejí něco čemu říkají "PDF pro čtečky".
Na výšku jsem nebyl na kindlu schopen luštit blechy, na šířku to bylo lepší, ale díky dvousloupcovému uspořádání jsem po jednom sloupci zase musel skrolovat na začátek stránky.

Nemá cenu se z toho vykrucovat. Jen do toho zabředáváte víc a víc. Pokud vám židli navrhl a vyrobil truhlář, tak je to výrobce a peníze bere on. Stejně jako, když si autor vydá knihu sám, tak je výrobce a peníze bere on. Jenže tady jsme se bavili o situaci, kdy je kniha vydávaná klasickým způsobem přes nakladatele a ten je v tomto případě výrobce knihy. Autor je jen subdodavatel. Víceméně to samé, co editor nebo designér obálky. Jen je jeho podíl na celkovém díle přece jenom vyšší. Úkolem autora je dodat text. Úkolem autora není vybírat peníze od zákazníků a rozdělovat je ostatním. Od toho placený není a nezajímá ho to. Často ani nemá právo hotovou knihu prodávat a inkasovat za to peníze, protože to do důsledku ani není jeho dílo. Podílel se na tom jen určitým poměrem.
Mimochodem na knížce je většinou velkým písmem uvedený i nakladatel a na rozdíl od autora tam na něj najdete i kontaktní údaje.

A ten koncert je opět špatná analogie. Když jdete na koncert a tím myslím nějaký pořádaný na profesionální úrovni, ne, když vesnická kapela hraje na místním fotbalovém hřišti, tak opravdu neplatíte kapele. Platíte produkční firmě, která pak zaplatí kapele jako subdodavateli stejně jako zaplatí subdodavatele další - ozvučení, ochranku, toitoiky apod.

1. to že někdo zprasí knížku v epub, mobi a pod neni chyba formátu, ale toho kdo to zprasil. Stejně tam může zprasit i pdf.
2. viděl jsem epub, mobi s obsahem, rejstříkem i poznámkami pod čarou (ano technicky to byl odkaz do seznamu poznámek pod čarou na konci knihy, ale to neni nic co by mělo vadit). Většina knih v pdf na které jsem narazil obsah obsah, rejstřík ani poznámky pod čarou taky neměla.

Vy si pořád zaměňujete vlastnosti formátu a schopnosti toho kdo ten formát používá. To že to neumíte nemusí znamenat, že to nejde.

Právo jednoho přectení... Proboha, co to melete za nesmysly - e-knihu si můžete přečíst kolikrát chcete - přestaňte už touto (a kecama o drahotě) demagogií omlouvat to, že nechcete platit vůbec.

Bobek na pdf hazou ctenari, protoze oni si chteji menit pismo.

PDF má smysl u něčeho jako je vědecká literatura s grafy, vzorci, tabulkami a natolik komplikovanou sazbou, že to prostě nejde strojově přesýpat podle velikosti displeje na zřízení s možnostmi jako je čtečka tak, aby to k něčemu vypadalo. Pak vezmu to PDF, které sazeč vyladil pro tisk a holt se musím smířit s tím, že to budu číst na 10" tabletu nebo čtečce typu Kindle DX a nebo to prostě budou příšerné blechy.

Pro beletrii, kde veškeré formátování spočívá v označení nadpisů a odstavců je PDF kravina.

Kolik formátů čtecí plochy čtečky mají? Obávám se, že je to prakticky vše mezi A5 a A6. To pokryjete nějakými třemi velikostními variantami, na to, že na jedné čtečce budou písmenka o 0,2 mm větší, nebo naopak menší, můžete hodit bobek. Důležité je, že tam bude fungovat vše, co pdf umí (asi mimo hyperodkazů a animací, protože to neumí ta čtečka, a mimo barvy). Možnosti pdf jsou podstatně větší než u xml.
A v důsledku kvalitnějších fontů bude i menší písmo čitelné než stejná velikost toho, co je zadrátováno ve čtečce.

Pokud mám v tom XMLku označeny nadpisy a slova do rejstříku, což musím mít tak jako tak, pokud chci udělat obsah a rejstřík, tak tím stylesheetem udělám i ten obsah i rejstřík, nebo by to klidně na základě těch značek mohla dělat i přímo ta čtečka, to je prostě triviální úloha.

Vyzkoušel jste si pdf optimalizované na čtečkový formát?
IMHO:
1. Dává relativní jistotu, že to půjde přečíst. E-booků v epub, pdb, mobi apod., které mají jakousi směsku různých kódování češtiny, případně (v lepším případě) část písmen s diakritikou z jiných fontů a podobných příšernosti jsem viděl spoustu. Zprasené pdf jsem viděl tak jedno dvě.
2. Funguje tam obsah, rejstřík, poznámky pod čarou a podobné doplňky textu - to čtečkové formáty prostě nezvládají a ani nemohou.

A co takhle:
- autorsky krácená verze zadarmo, fulltext za peníze
nebo
- starší verze zadarmo, aktuální za peníze
?

Proto je takto udělaný e-book totální shit. V podstatě se v tom nedá udělat ani obsah (to potřebuje i řada titulů beletrie), ani rejstřík.

Problém spočívá v tom, že velice často jde o díla, která nikdo (ani ten autor) znovu nevydá.
Na konci téhle diskuse je příspěvek od Jezevce: Naprostý souhlas s tím, vydavatelům prostě ujel vlak. Nedokázali pochopit, že kdyby nabídli svou dosavadní produkci (kterou mají hotovou, i kdyby to tahali ze scanů přes OCR, jak to dělají piráti, z archivních výtisků) široké veřejnosti, tak i kdyby se prodalo od jednoho titulu pár desítek e-booků ročně, tak při těch kvantech titulů, co velá nakladatelství mají, jsou to desetitisíce až statisíce jednotlivých prodejů s naprosto minimálními náklady, tedy "čistý zisk" a jistý na mnoho let dopředu.

Vzhledem k tomu kolik lidi si vubec kdy neco precte ... tak resit zcela jakoukoli reklamu jsou ciste vyhozeny prachy.

Vemu textovy soubor, kde jsou odstavce tvorene proste "entrem".

Pak vemu (trebas) free editor sigil, a jednoduse do nej ten text ctrl+c ctrl+v vlozim. Pak uz jen najdu a oznacim nadpisy. Tagovani odstavcu se vlozi "samo". Pak spustim z menu vytvoreni TOC a vyplnim meta. A voiala, zcela vpohode pouzitelny ebook je na svete.

Variantne muzu totez udelat trebas v LO ... a pouzit plugin pro export do epub.

Zadna ID nikde nicemu prirazovat nemusim.

Nevim jestli vasi zidli vyrabi nakladatel, ale tu moji vyrobil a navrh truhlar. Tomu dam $, a jestli mu s tim pomaha jeste ferda od vedle, je mi zcela uprdele. Na knizce je velkym pismem autor ... tak poslu prachy jemu, a jak si to poresi s "tiskarnou", je mi taky uprdele. Stejne tak kdyz jdou na koncert, platim interpretovi, a je mi uprdele, jestli mu nekdo muziku pise za pivo nebo za zlaty cihly.

A ... dalsi pitomec ... jak lze pripravit o zisk nekoho necim, co ten nekdo nikdy nevytvoril? Nejspis by ste se mel stat poradcem vyrobcu trebas aut ... skodovka by mohla vymahat penize po vsech ostatni automobilkach a prestat auta vyrabet ... oni ji preci pripravuji o zisk ...

Jediny debil tu ses ty, protoze zcela zjevne vubec netusis, jak se urcuji ceny.

Tak nikdo netvrdí, že tohle všechno se dá generovat z čistého plaintextu. Samozřejmě se musí do toho plaintextu doplnit značky. Jenže když ty značky budou mít nějakou jednoduchou syntaxi (typu textila, texy a pod) tak to je označkovaný za pár minut a pak stačí nějaký procesor, který z toho vygeneruje html pro text, ToC i to NCX, id pro odkazy se vygenerují automaticky, zkonvertí to do epubu a vygeneruje mobi. Samozřejmě se bavim o běžné beletrii obsahující odstavce, nadpisy, občas jiný typ písma a obrázek.

Já vím, jak se odsazují odstavce ale docela by mne zajímalo, jak chcete nalinkovat stylopis pro HTML soubory do plain textu. Navíc je třeba u všech odstavců následujících hned za nadpisy (či na jiných místech) toto odsazení zrušit. V některých knihách jsou na začátku kapitol iniciály.

ToC a NCX se jen tak sám od sebe nevygeneruje. Navíc musíte i do textu té knihy přiřadit do všem nadpisům příslušná id-čka.

Bože ty jsi pitomec. O problému zase nic nevíš ale budeš ostatní posílat do mateřské školy. Tak si aspoň zjisti, jak ty doporučené ceny konkrétní v knížkách fungují a pro koho jsou doporučené. Nebo snad někdo má původní (doporučenou) cenu knihy 10 000 Kč což sedí na tvůj debilní příklad s rohlíkem?

Zapomínáš na jednu věc - ty si třeba koupíš knihu sám bez reklamy (budiž, reklama není jen inzerát apod., ale budeme to brát prostě tak, že si dané knihy, které tě zajímají, najdeš sám).
Ale kolik takových lidí je? Někdo si sice najde knihu, tak říká, že reklamu nepotřebuje na knihu. Ale najdeš si úplně všechno co potřebuješ koupit nebo zařídit úplně sám? Asi těžko a asi nikdo. Takže že ty nepotřebuješ reklamu na knihu neznamená, že ji nepotřebuje (nebo nenasměruje) někoho jiného.

e-book je normalni xmlko, ke kterymu je pripojen stylesheet. zadna sazba :-)

Asi jsem anarchista, ale já čtu e- knihy /ať už je to cokoli/ na sedmipalcovém tabletu. Celkem neřeším, o jaký se jedná formát - něco mám v mobi, něco jako text a značné množství v pdf. Dle mého je to i jinému čtenáři pumpička, pokud to jeho zařízení korektně zobrazí. Je jedno, jak špatně nahradíte klasickou vázanou, nebo brožovanou knihu - "e-kniha" bude vždy šidítko. :o)

Jo, musí.... Sazba e-booku se nedělá v sazečských programech (i když to ty nejnovější asi umí - otázka jak dobře)

Nejspíš je zbytečné, protože to nepochopíte, ale to je stejně hloupý argument, jako kdybych řekl, že ten zloděj, co vykradl banku, dal do plánování akce mnoho set hodin, vybavení ho stálo statisíce a ještě navíc upozornil na slabiny v zabezpečení, takže místo toho, aby ho zavřeli, by mu měli ještě zaplatit.

Fakt nechápu myšlení lidí, kteří tvrdí, že by měl autor zaplatit někomu, kdo zpřístupní dílo všem bez ohledu na to, co si přeje autor. Za co by měl platit? Nejspíš za to, že ho nějaký mamrd, který si myslí, že vše patří všem, nebo který by chtěl určovat, za co bude kdo dostávat zaplaceno, ho připravil o možný zisk.

Tak to jste si s tím přirovnáním dobře naběhl. Autor se dá v případě židle přirovnat např. k výrobci sedátka. Když si objednáte židli, tak peníze taky pošlete výrobci sedátka, aby on poslal peníze dalším subdodavatelům, které třeba vůbec nezná? Sám uznáte, že je to naprostý nesmysl.
Peníze za židli dostává a distribuuje je mezi subdodavatele ten, kdo tu židli kompletuje - výrobce, což je v případě knihy nakladatel.

A to snad v tištěné verzi není? Je, tedy to nemusím dělat extra/znovu jen pro ebook.

A co kurzíva nebo tučné písmo? Co poznámky pod čarou? Co Obsah s propojením do struktury dokumentu?

S těmi počítačovými hrami - jak podle vás dopadly? Možná o tom nevíte, ale docela dobře. Už dost výrobců pochopilo že na systém "kup si placku a neotravuj" jim zákazníci kašlou a množí se způsoby jak ke hře přijít nelegálně. Takže kdo chtěl, vymyslel jiný, funkční způsob. Kdo nechtěl, skončil poprávu v propadlišti nul a jedniček...

Například online hra Lineage - je letitá, stařičká, ale pořád se drží, a víte proč? Původně byla klasická, kup placku, vyjde update - kup další; a hrát se dala legálně pouze na placených serverech... takže placky se kopírovaly a zřizovaly se neoficiální servery, většinou vedené fanoušky zdarma.
Dnes tu samou hru lze hrát na ofic serverech zadarmo, updaty jsou zadarmo a hádejte jak to funguje? Skvěle - platí se pouze za to když si někdo chce pořídit něco navíc - např. aby se mu postavička vyvíjela rychleji, aby si mohl změnit některé vizuální detaily... a na tom se odehrává zisk. Běží to už přes dva roky a provozovatelé si nestěžují. ;-)

Takže u her to šlo, u muziky to šlo - a u knih to nejde? Nebo se nechce? :-D

Ano, jen je vždy otázka míry absurdity nebo funkčnosti systému. Já také nechápu proč se hrstka věčných nespokojenců rozčiluje nad tím že jistá sociálně slabá skupina obyvatel dojí veřejné finance, nebo že politici dělají to samé, jen mnohonásobně více. Prostě dokud vše dělají v liteře zákona, dokud se drží byť na hraně znění zákona, je vše v naprostém pořádku. Já jim fandím, protože čím víc majetku a financí drží přímo lidé, tím lépe pro ostatní, ktří z toho také něco mohou mít.

Já nebojuji s větrnými mlýny, za to mi to nestojí, já sám mod dobře vím, kde jsou jaké skuliny a dokáži si legálně velmi dobře přilepšit. Jen se vysmívám těm co své počínání zabalují do lží (viz nekoupím si to protože je to drahé, ale stejně to chci). Protože sami jen přispívají k tomu aby pak sami byly okradeni, a navíc aby systém našel další způsob, jak jim to utnout.

Tudiz je treba vsechny autory postrilet, protoze si zcela bez vedomi svych rodicu, ucitelu, pratel, kolegu ... privlastnuji jejch pribehy, jejich myslenky ... doslova kradou vse co potkaji.

Az mi privedete cloveka, ktery nikdy vzivote neopustil mistnost 2x2m, ve ktere neni nic nez hole steny, a on neco napsal, pak uznam, ze je to zcela jeho vytvor.

Ten co knihu nasdili ji velmi casto oscanoval, protah OCRkem, proved kontrolu a formatovani => klidne do toho zverejneni investoval i 100+hodin prace, proste proto, ze "oficielni" elektronicka verze jednoduse neexistuje. Tudiz by mu naopak autor mel tu praci platit.

Bavime se o beletrii, tak jsou podobne veci velmi vyjimecne. Dale, nadpis se proste oznaci jako nadpis ... ze ... a nasledne do CSS se jednim zaznamem rekne, jak maji vypadat vsechny nadpisy H1, vsechny nadpisy H2 ... ze, pricemz se tak nejak samo "od prirody" zaroven vygeneruje seznam kapitol. Navic ten stylopis samozrejme lze proste vzit a pouzit u tisice knih stejny.

Apropos, odstavec vypada trebas takhle:

p {
text-indent: 0.5cm
}

neskutecne slozite, neniliz pravda?

Diskusi o použití PDF na čtečce tu A.S. Pergill vedl už s mnohými pod různými články a přesto se nenechal přesvědčit, že to pro čtečku opravdu není vhodný formát a jeho vynucování připravuje uživatele čtečky o její výhody.

Na to je jednoduchá odpověď, z hlediska morálky je krádeží cokoliv, co si přivlastníte bez svolení majitele. Ale lidé dnes na morálku kašlou, jim vyhovuje právo, třeba naprosto legální znehodnocení úspor nesmyslnou devalvací, nebo že si nechají napařit legální DPH nebo spotřební daně na kde co. Třeba i na takovou triviálnost jako je vyrobený alkohol.

Já s tím problém nemám, je přece spousta právně průchozích způsobů jak to obejít, nebo jak někoho cizího oškubat.

PDF je tiskový formát, obsah je uzpůsoben pro konkrétní velikost papíru a ne čemkoliv větším a zejména menším to bude opruz, to by musely být desítky či spíš stovky verzí optimalizovaných pro pro všechna myslitelná čtecí zařízení a jejich uživatelská nastavení.

... jop, koukám že z vašeho pohledu je celý AZ také krádeží :D

Neřeším co je a není legální, můžete si k tomu doplnit škodlivý SW soukromých subjektů, který bude monitorovat co v tom počítači máte. Také nelegální ale jste si jistý, že to dávno není? Jak dnes dopadly počítačové hry? Jsme totiž na úplném počátku celé digitální éry, zatím si úžíváme nezřízené svobody, kterou nám na 100% "někdo" zařízne, a uvidíte že ospravedlnění bude poukazem na ty co "mají na to přece právo". Já osobně s knihami nebo e-book nemám nic společného, mě tímto stylem "krádeží" peníze neutíkají, jen neuvažuji pouze 5 minut dopředu a dozadu.

Co se dělá? Čtečky mají vlastní písma, uživatelé si často sami volí z různých řezů a velikostí, různé jsou i velikosti displejů, takže veškerou typografii a zlom dělá v reálném čase čtečka podle preferencí uživatele podobně jako webový prohlížeč, jediné co je potřeba tam mít je značka kde začíná kapitola a odstavec.

To je pouze váš problém jak vnímáte svět a jak naivní jste, třeba vás život vyléčí. Já nemluvím jen o stahování knížek, kdy je to prostě krádež, ať se budete odvolávat na jakékoliv paragrafy. Ale to je celkem jedno, ve finále jste obětí krádeží sám samotinký. Už jen fakt kdy někdo zdůvodňuje krádež, tím že je to drahé, že za to normálně nezaplatí, ukazuje, že je vlastně chudý a sám okradený. Proč asi na to nemá, proč jsou zde tak nízké příjmy?

Ale to sám poznáte, jam krásné jsou zákony, které omlouvají krádež. Krádež auta, není krádeží, jen nedovoleným užitím cizí věci, okradení státu není krádež, jen neúmyslné jednání, dlužník vám nezaplatí a firmu převede na bílého koně? OK, nic neukradl, on je čistý. A tak se dá pokračovat do nekonečna. Že platím minimální daně? Jasně, jen je optimalizuji, proč bych je někomu dával, když ty peníze stejně někdo jiný ukradne.

Já jen reagoval na to jak to dopadne, jak se to zařídí. Hádejte kde jsou velké osobní svobody v USA dnes, jak se někteří nabalí na výpalném za média, tiskárny, za co vše dnes platíte daně, co vše je zakízané, proti tomu co bývalo. A myslíte že tomu zabráníte, že vás se to netýká, že vy to natřete tomu s vygumovaným mozkem.

Ano, Dům knihy znám, ale bohužel netuším, jestli nový majitel zachoval "slevový den". Přímo s nimi nespolupracujeme; a ani jako zákazník jsem tam už pěkně dlouho nebyla. Rozumím vašim argumentům a souhlasím s nimi.

I já vám přeji všechno dobré a děkuju za příjemnou diskusi.

Autor si to vyridil jak chtel - zvolil nakladetelstvi a opravnene ocekava ze *jeho volbu budete respektovat.

Prekladatel a grafik maji co se tyce distribuce knih posledni slovo kde prosim?

Jsem rád, že jsem Vás pobavil. :-) Pokud se nemýlím, jste z Ostravy, takže budete znát Dům knihy a jistě víte, že mívali (snad ještě mají po změně majitele) den, kdy prodávají knihy se slevou. Takže pokud nepotřebuji knihu okamžitě, počkám a blížím se cenám na internetu i v kamenném obchodě. Z pohledu zákazníka tak za doporučené ceny nakupuje ten, kdo nemůže, nebo neumí jinak. A s e-knihami je to stejné, navíc mají zmiňované omezení, které jejich "hodnotu" sráží. Přeji hodně štěstí a hlavně ať se shodneme a panuje spokojenost na obou stranách.

Stemi at si to vyridi autor jak chce - ve vlastni rezii. Kdyz si objednam zidli, tak taky nezaplatim vyrobci hrebiku, ze ...

Navic se v tomto pripade vsichni rovnym dile podili na produkci nepouzitelneho zmetku => jejich problem.

Nikoli, tomu se rika totiz trh - cenu za kterou se prodava urcuje pak vyhradne pomer nabidky a poptavky. kdyz budu tvrdit, ze doporcena cena rohliku je 100Kc ... tak se na me budou taky vsichni divat jak na debila.

Prodejce ktery prodava s 5% marzi neexistuje - absolune zadny. Tyhle zvasty si nechte pro deti do matersky skolky.

zmrdská praktika je neprodávat za doporučenou cenu, nastartovaly to distribuční společnosti, které od vydavatelů nakupují s 50% slevou a na svých maloobchodech tak můžou směle k****t cenu - normálním prodejcům pak nezbývá než prodávat za chcípácké marže okolo 5-15% a pomalu zavírat byznys.

Za doporučenou cenu najdete knihy v kamenných knihkupectvích. V těch dobrých vám tuto cenu vyváží kulturou prodeje, odborným poradenstvím, autogramiádami... Je toho dost, co vám oproti e-shopům mohou nabídnout.

Vy jako zákazník máte pochopitelně plné právo se rozhodnout, jestli zvolíte kamenné knihkupectví, anebo nakoupíte v e-shopu za nižší cenu (k níž se vám ale mnohdy připočte poštovné).

A s tím pátým BMW jste mě pobavil:-)

A překladateli, grafikovi nic?

To jste udeřil hřebíček na hlavičku. Paní nakladatelka z nás dělá blbce. Doporučená cena je totiž pěkná habaďůra. Psychologicky má ovlivnit zákazníka, že už vlastně šetří. Přitom za doporučené ceny se nikdy neprodává. Hnus a zmrdská praktika.

A jak jste do toho prostého textu dostal různě strukturované nadpisy, odsazení prvního řádku odstavce, kurzívu, tučné písmo, případné poznámky pod čarou.

Proč bych měl platit za něco, co nebudu používat? To raději pošlu nějakým způsobem peníze přímo tomu spisovateli.

Ale já Vás vůbec nechci obviňovat z toho, že e-knihami chcete rychle vydělat na páté BMW! Musím ale podotknout, že ve Vaší odpovědi vidím právě možná základ problému. Pokud nakupuji v e-shopu, tak si najdu nejlepší cenu. To je momentálně vaše, ale třeba Kosmas má aktuálně cenu 314 Kč. Nechce se mi hledat, jestli někde opravdu prodávají za doporučenou cenu, ale doporučená cena je podle mého právě kámen úrazu. Když budu nakupovat, zajímají mě ceny reálné a tam je bohuže poměr cen ne tak příznivý.

A to je takový problém si koupit eknihu a pak si stáhnout její pro vás použitelnější verzi? Je, protože tím padají výmluvy...

Tome, Světové krimipovídky stojí 349 Kč. Cena, kterou uvádíte, je z našeho e-shopu, kde nabízíme 15% slevu:-)

Přece bych si tady pod sebou nepodřezávala větev a netvrdila něco, co byste mi mohl tak snadno vyvrátit? Dělám všechno, co je v mých silách, aby naše e-booky stály nejméně, jak mi smlouvy dovolují.

Rozumím, co vám vadí. I já sama bych lecjaká zákonná ustanovení ráda změnila. Je to ale tak, jak píšu v článku - některé věci zkrátka prozatím budeme muset brát tak, jaké jsou - jakkoliv se nám nelíbí.

Tak já Vám tedy budu oponovat dále. Vybral jsem si Světové krimipovídky z vašeho nakladatelství. Cena knihy je 296 Kč. Cena e-knihy na eReading.cz je 179 Kč. Což je 60% ceny papírové knihy. Vím, že můžete oponovat doporučenou cenou, kterou máte ve vaší nabídce, stejně tak se eReading chlubí slevou z doporučené ceny knihy. Samozřejmě nemá cenu řešit procento sem nebo tam. 60% ceny papírové knihy je už relativně přijatelné, pokud mě kniha opravdu zajímá. Vadí mi to, že si za cenu e-knihy koupím právo jednoho přečtení (pokud se nejedná o výjimečnou knihu, ke které se rád vracím). Chápu, že máte omezený manévrovací prostor, ale mi, jako čtenáři, bohužel cena e-knih zatím stále připadá poměrně vysoká.

Asi jste nikdy neviděl PDF optimalizované pro stránky menších rozměrů než A4. Reflow PDF je IMHO totální zhúvěřilost.

Váš návrh (předposlední věta) představuje velmi zásadní porušení autorských práv, obávám se, že horší v konečných důsledcích pro autory, než aktivity pirátů. Tomu se říká "vyhánět čerta ďáblem".
Druhou věcí je, že pokud si někdo takto pozměněnou knihu stáhne, tak
1. stahování pro vlastní potřebu je legální
2. čí autorská práva porušil? toho počítačového programu, co to vygeneroval?
Další je, že to zkoušel už hudební a filmový průmysl a výsledky byly tristní. U e-booků bude neúspěch akcentován ještě tím, že se stahují vteřiny až minuty (na rozdíl od filmů).

Nejde o "vadí". Jde o to, že knihu s DRM na řadě zařízení vůbec nepřečtu a kupovat si kvůli tomu extra zařízení prostě nechci. Netýká se, pochopitelně, jen e-booků dtto i hudba a video.

PDF neni, nikdy nebyl a nikdy nebude ebook, je to naprosto nepouzitelny format, ktery neumoznuje ani tak zakladni funkcionalitu jako zmena pisma.

Osobne sem par e-booku vyrabel (do epubu). Jako nejlepsi zdroj sem nakonec vyhodnotil prosty text. Je totiz nejmin prace s odstranovanim vsemoznych kravovin.

Podotykam, ze sem epub vyrobil samo vcetne meta, a pokud bylo kde vzit, tak i vcetne obrazku. V zakladu je to tak na hodinu - a to vcetne zbezne kontroly textu.

Co vic, ebook sebou nese takovou krasnou vlasnost, ze neni problem naprosto libovolnou chybku opravi naprosto kdykoli po vydani - narozdil od tistene knihy, kde se to dela dost blbe.

... zástupci cechů jistě také mívali podobné názory. A kde jsou cechy teď?

Tj, pokud nekdo neumi pracovat s textem, tak to chapu ...

Zlodej a jeste k tomu s vygumovanym mozkem ste leda vy. Tady se bavime o zcela legalnim jednani a to jak v pripade ziskani dila odkudkoli, tak v pripade nekterych zemi (napriklad svycarsko - to je takova ta bananova republika) i nekomercnim nasdileni.

A dokonce uz i nase soudy zacinaji dospivat k tomu, ze ony "zpusobene skody" jsou ciste virtualni. http://www.novinky.cz/krimi/323849-za-nelegalni-sireni-filmu-kral-piratu-platit-miliony-nemusi.html

Komentář o výkonných serverech byl míněn jako lehká nadsázka. Omlouvám se, jestli jsem se vyjádřila tak nešťastně, že to působilo jako vážně míněný výrok. Reagovala jsem na názory některých lidí z diskusí, kteří prohlašují, že e-knihy by zvládli prodávat třeba hned zítra, kdyby se jim chtělo:-)

5,5% pořizovacích nákladů za reklamu u titulu, který je celosvětový bestseller a jehož filmové zpracování jde právě do kin, nepovažuji za nadsazené - zejména pak ne v tomto specifickém žánru. Takovéto náklady nejsou pochopitelně obvyklé - výše stoupají jen v případě, že se jedná opravdu o velkoplošnou kampaň, nebo do Česka přijede autor.

Na obálky knih se dívám denně:-) Asi úplně nerozumím tomu, kde vidíte onen tunel. Zmíněná 4% pořizovacích nákladů sestávají ze dvou částí: odměna autorovi obrazové předlohy a odměna grafikovi, autorovi layoutu. Oba jsou Američané a výše odměny se odvíjí od toho, nakolik si svou práci cení. Celá tato série vychází s remaky jejich obálek a naši čtenáři by nám určitě měli za zlé, kdybychom to nyní změnili. Nicméně je pravda, že drtivou většinu obálek pořizujeme o něco levněji.

Jsem moc ráda, že našich obvyklých 50% považujete za adekvátní poměr ceny e-booku k tištěné knize.

Jazykovou korekturu, o které jsem psal, ale děláte až v hotové sazbě, ne?

To vůbec není o ceně, to je pouze výmluva zlodějů, jak zdůvodnit své počínání, stejné jako když někdo vykrade vynohrad/ ovocný sad, s tím, že majitel se nemá co rozčilovat, příští rok mu to vyroste znovu, navíc to roste samo. Kdyby to bylo o ceně, tak ti lidé odmítnou to dílo jako takové, ani si ho nestáhnou. Když si ho stahují tak pro ně cenu má. Navíc kolik ty zloděje stojí hodina v restauraci, kavárně, jejichkoníčku, kolik stojí hodina jejich práce, a kolik pak stojí hodina čtení nebo hraní hry? Zdůvodňovat to cenou je prostě lež.
Ale to se časem vyřeší, né tím, že lidé budou dsotávat práci jiných pod cenou, že si budou diktovat podmínky, za kolik pro ně budu dělat. Prostě se to celé přizpůsobí, plus se vypilují represivní metody. Trh se zahltí zmetky, strojově generovanými padělky, které nepoznáte hned, ale to dílo vám na nic nebude, současně bude snadné nabourat se do skupin lidí co budou šířit "správné" kopie. Pak stačí jen několik trestů v řádu stovek tisíc Kč, aby se zlodějina dostala do tolerovatelného pásma. Naše civilizace si poradila s horšími problémy.

Teoreticky ano. Prakticky to ovšem znamená, že zákazník musí vědět, jaký má ve čtečce displej (kvůli volbě mezi různými PDF dělanými pro různou velikost displeje), musí si vybrat mezi pěti velikostmi písma (protože třeba hůř vidí, tak potřebuje verzi s většími písmenky) a rezignovat na možnost jejich velikost měnit dynamicky (na slunci stačí menší písmenka, v budově budou potřeba větší). A ideálně si stáhnout všechny varianty, protože kdo ví, jakou čtečku bude mít za rok, jak uvidí za rok a jaké na té dovolené, kam jeden příští týden, budou světelné podmínky.

Ale Inferno není z našeho nakladatelství.

Dovolím si jen předpokládat, že Brownův agent trval na 70% podílu e-booku oproti knize tištěné. Také jsme se s tím před časem u některých autorů setkali, naštěstí se mi to už podařilo všude srazit na těch 50%.

Když jsou knihy v akci, pak je na ně obvykle sleva dalších 50%. Což v praxi znamená, že e-book kupujete za čtvrtinu ceny výtisku.

>> Ještě jednou: nekupuji knihy podle reklam.

Tak tedy ještě jednou: Nekupuju kožichy. Znamená to, že vyrábět a prodávat kožichy je ekonomický nesmysl?

>> Koupit ne použitelnou věc s DRM a použitelnou stáhnout od pirátů?

Přijde mi fér buď používat a zaplatit, nebo neplatit a nepoužívat. Prohlásit, že Vám vadí DRM a proto budete číst od pirátů, je pokrytecké: to už radši rovnou řekněte, že platit nechcete. To je totiž ten základ: kdo nechce platit, záminku si vždycky najde.

.pdf formát je výborná věc za předpokladu, že Vaše čtečka umí reflow, tj. konvertovat velikost písma a upravit stránky při změně velikosti psíma tak, aby se to dalo číst. Při čtení e-knih jsem začínal s PDA a později přešel na Kindle DX, to ještě šlo, tam byly stránky dost veliké samy o sobě, ale je řada čteček, které to neumí a potom máte stránky v pdf tak malé, že se to nedá číst.

Možná když jsou v akci. Třeba tady: http://www.kosmas.cz/knihy/179030/inferno/ jsou ceny i alternativ knihy. Cena e-knihy je asi 72% ceny papírové knihy a to už např. pro mě je za hranicí přijatelnosti, když vezmu v úvahu, že po přečtení už s e-knihou legálně nic nemůžu provést.

Tak se to holt naučí dělat už před zalomením. Tohle je asi stejný argument jako: "pazourkovou sekyrou takovýhle strom neporazím".

Problém vidím v tom, že to DRM pak bude vázáno na jeden konkrétní operační systém a spousta lidí se do té knihovny nedostane a nebude chtít platit tisíce jen proto, aby měli, jinak zcela nepotřebný, OS od firmy, spolupracující s výrobcem DRM.

Mýlíte se.
Text se poprvé rediguje ještě v rukopisné podobě, protože redakčních zásahy a také autorské korektury by zásadně rozhodily sazbu. Teprve následné dvě či tři korektury probíhají v zalomené knize.

PDF, optimalizované pro čtečku, bude vždy lepší než čtečkové formáty, kde jste odkázán na velmi nekvalitní soft, který v podstatě ani nemusí soubor korektně načíst. PDF je po této stránce dost "blbuvzdorné".

A je pro to nějaký důvod, nebo je to jen pozůstatek doby kdy se knihy tiskly na knihtisku?

mne DRM apod. nevadi, kdyz tomu bude odpovidat cena. E-book je pro mne spotrebak na jedno precteni (spis skim text), nebudu ho nikam prenaset ani prodavat, skonci v propadlisti dejin, pokud bych chtel opak koupim si papirovou knihu tam at je cena pro mne za mne jako ted ale uz dlouho jsem si papirovou knihu nekoupil.

Třeba jazykové korektury se dělají až v zalomené knize.

zobecňovat složitost konverze některých knih je nesmysl. Většina běžné beletrie se dá kvalitně zkonvertovat od pár desítek minut do pár hodin podle míry zprasenosti vstupů do konverze, pokud jsou připravené vhodné postupy a nástroje.

Elektronické knihy stojí polovinu toho, co tištěné.

Par textu jsem si do Kindle konvertoval do MOBI. Předtím než mate tiskové PDF tak tu knihu v elektronické podobě nemáte? B*TCH please! Neříkám ze ma vydavatel kaslat na přípravu el. verze. I když už jsem par nezvladnutych eknih viděl. Já chci odstranit náklady na distribuci, promo a dopravu...

On autor dodava text v podobe pevne vysazenych radku? A ja mel za to, ze text se zpracuje nejdriv postrance obsahove ... a sazba se dela az ve finale. Pritom se jen do textu vkladaji lamaci znacky, ktere lze pro ebook snadno vypustit.

Ale jo, pokud ma nekdo pocit, ze pdf je ebook, tak to pak chapu ze to je problem, kdyz je kazda ctecka jinak velka.

Hmm, kromě jazykové části se dělá vše znovu :-) Sice to jde rychleji, než sazba v Quarku / InDesignu, typografie je zde jednodušší, ale i tak s tím práce je :-)

Jistě, knihu překlopím za pár okamžiků a hned mohu prodávat. Nemusím řešit žádnou typografii, nadpisy, kurzivy, vkládání obrázků, chyby, které programy pro tvorbu e-booků stále generují.

No a pak si to dám na server doma nebo v kanclu, kde to moje ADSL od O2 bez problémů utáhne.

Docela by mě zajímalo, jak je možné, že Palmknihy investovaly do serverové části takových peněz a přesto byly přes svátky tak přetížené? :-))

Ještě jednou: nekupuji knihy podle reklam.

Koupit ne použitelnou věc s DRM a použitelnou stáhnout od pirátů? Skrabete se na pravém uchu levou rukou pod kolenem? To nemůžete myslet ani vážně.

Klidně at se vydavatele dal chovají jako hudební byznys a at tvrdí, této nejde dělat levněji. Ti kteří nepochopili, ze lidi nekoupi ebook na který mají pouze licenci a nemohou jej třeba prodat dal za stejne nebo skoro stejně velké peníze jako papírovou knihu, tak skončí. Nedelejte stejně chyby jako hudební společnosti a nabidnete lidem co chtějí...

"stejně tu knihu v elektronické podobě mám a zbývá ji jen překlopit do MOBI a podobných formátů."

Jde vidět, že s tím nemáte žádné zkušenosti. Výstupem přípravy tištěné knihy je tiskové PDF, což je pevná sazba, zatímco MOBI a ostatní ebook formáty jsou flexibilní sazby. Hlavně v případě knih, kde jsou obrázky a další vizuální prvky, je to dost zásadní problém.
U některých knih může být kvalitní "předklopení" do ebooku náročnější než příprava knihy pro tisk. Samozřejmě, že to jde překlopit i automaticky nebo dát čtenáři jako ebook PDF, ale výsledek je hodně suboptimální.

Fyzická papírová kniha vam patří, můžete ji někomu pujcit, prodat. Ebook ne. Proto nemůže být prodáván za cenu podobnou.

A muzete mi prozradit co by jste ladil na el. knize kdyz uz mate tistenou? Mne to zajima. Jedine co ladite je jazykova sada. A to je tedy kumst nastavit.

Proc by proboha nekdo kupoval krumpac bez nasady? To je totiz presne totez, jako si koupit knizku s DRM ... a pak si nekde sosat warez verzi ... ebz toho shitu. Proste nekdo prodava nepouzitelny shit, tak je jen v nejlepsim poradku, pokud krachne.

Vyrozuměl jsem, že pro elektronickou verzi ho [překlad] nakladatel musí zaplatit znovu.

To asi ne, ale když si někdo koupí jenom papírovou knihu a někdo jenom ebook, bylo by docela normální, kdyby člověk co si koupil ebook přispěl na náklady spojené s překladem úplně stejnou částkou jako člověk, co si koupil papírovou knihu, protože překlad je v papírové knize a v ebooku úplně stejný. Když si člověk kupuje ebook, neplatí za KONVERZI, ale za KNIHU (stejně jako člověk co si kupuje papírovou).

>> Za celý život jsem si nikdy nekoupil knihu kvůli reklamě.

Nekupujete kvůli reklamě v tom smyslu, že by Vás reklama předvědčila. Smyslem reklamy je informovat - hodně lidí, kteří si knihu koupili, se o ní jen díky reklamě dozvědělo. Tzn. viděli plakát, pak si té knihy všimli ve výloze, prolistovali ji a rozhodli se, že ji koupí. Bez toho plakátu by ale mnoho z těchto lidí kolem té výlohy prošlo bez povšimnutí.
Ať chcete nebo ne, takhle prostě prodej funguje: bez reklamy prodáte polovinu. A když prodáte polovinu, musíte jít s cenou mnohem výš než o těch 5%, co ta reklama stála...

>> Než si koupit cokoli s ochranou, která legálního vlastníka vůči pirátům omezuje, tak to si raději "ukradnu"

A co zlatá střední cesta: koupím ebook (aby z toho autor něco měl) a pak si knihu stáhnu někde jinde, ve formátu, který mi vyhovuje. Vlk se nažere, koza zůstane celá, řešení je legální.

>> Myslím si, že e-book by měl být v prodeji za 50-66% ceny papírové.

To je z kategorie "zbožná přání", nebo pro to máte i nějaký objektivní důvod?

Za celý život jsem si nikdy nekoupil knihu kvůli reklamě. Ani jednu.

Vážně? Já si tím tak jistý nejsem. Jasně, nekoupil jsem knihu na základě toho, že bych v televizi viděl reklamu, ale docela určitě jsem si koupil knihu, protože mi ji někdo doporučil nebo protože si o ní povídali lidi, jejichž úsudku věřím. Ale oni se o té knize také odněkud museli dozvědět, a dá se očekávat, že aspoň část téhle počáteční informace skutečně přišla z reklamy.

Konkrétním příkladem by mohly být Hunger Games (česky Aréna smrti), u které jsem si dost jistý, že na úspěšnosti knihy zapracovala právě reklama a ne word-of-mouth těch pár z nás, kdo to četli anglicky (a kteří jsme se o anglické verzi stejně dozvěděli odněkud, ve finále zřejmě z reklamy).

kvůli tištěné knize přece stejně dělám překlad

Vyrozuměl jsem, že pro elektronickou verzi ho nakladatel musí zaplatit znovu. Hotové je to rychle (protože samotný překlad se předělat nemusí), ale stojí to další peníze.

stejně tu knihu v elektronické podobě mám a zbývá ji jen překlopit do MOBI a podobných formátů

Za prvé ta elektronická verze knihy neobsahuje všechny opravy, za druhé nemusí být rozumně konvertovatelná, za třetí ta konverze je pro různá cílová zařízení různá a je nutné všechny varianty odladit. Rozhodně bych to neformuloval jako "mám elektronickou verzi, kliknu na tlačítko a mám e-book."

Na to jak je to dlouhé, to tedy nepřesvědčilo. Komentář o výkonných serverech (pokud chci prodat víc jak 10 knížek) upřímně pobavil. Mimochodem si nemyslím, že je nutné (a jestli to vydavatelé dělají u každé knížky, pak se nedivím, že nechtějí vymizet z potravního řetězce) vyhodit přes 5% za reklamu. Za celý život jsem si nikdy nekoupil knihu kvůli reklamě. Ani jednu. Nechci aby ebook stál 20 korun, ale kvůli tištěné knize přece stejně dělám překlad, stejně tu knihu v elektronické podobě mám a zbývá ji jen překlopit do MOBI a podobných formátů.
4% za předlohu obálky (tisk)? Byli jste se podívat na obálky knih v poslední době? To zavání skoro tunelem ;) Jinak je pozitivní, že autorka vnímá, že DRM je cesta do pekel. Než si koupit cokoli s ochranou, která legálního vlastníka vůči pirátům omezuje, tak to si raději "ukradnu" (právně je to OK!), byť jinak souhlasím s tím, že ani elektronické věci se krást nemají.
P.S. Myslím si, že e-book by měl být v prodeji za 50-66% ceny papírové.