Články plné osvěty mám opravdu rád - poskytnou mi okénko do světa, kterému nerozumím.
Rád bych zde nadhodil čtyři pro mě zásadní problémy:
1) Viz argument o kradení duševního vlastnictví - když si stáhnu nějaké elektronické dílo, opravdu si dobře nepřipadám, ale zároveň ne stejně jako bych kradl něco hmotného. Proč? Zkrátka, kdybych ebook neukradl, téměř jistě bych si ho ani nikdy nekoupil. Rád si ve volných chvílích přečtu něco zajímavého, ale některé knihy nedočtu, jiné mě nebaví nebo mi přijdou uhozené do hřbetu - takové knihy bych si prostě nekoupil.
2) Nákladný hardware a software na vydání elektronické knihy - to jako vážně? Možná software by mohl být dražší, ovšem za jednu zakoupenou licenci můžete vydat stovky a stovky knih. Ovšem že si autor určuje spodní hranici poměru ceny z papírové knihy mě zarazilo.
3) Proč nedistribuovat spolu s tištěnou knihou také elektronickou verzi? Vážně - proč ne? Náklady na překlad, redigování a z části i sazbu, stejně jako autorský honorář byly uhrazeny již při zaplacení papírové knihy. Proč bych autorovi za jednu knihu měl platit dvakrát? Sice budu vlastnit dvě kopie, ale stále si ji budu číst pouze já. Jasně, knihu můžu někomu půjčit - ale to je snad problém spíše papírového vydání.
Já sám bych byl takovou možností nesmírně nadšen. Velice rád bych většinu knih, které si koupím vlastnil fyzicky - souvisí to spíše s tím, že mám knihy rád, pocit papíru pod rukama a také třeba vůni nové knihy. Ale pro praktičnost jsem si pořídil čtečku ebooků a do MHD nebo na cesty beru téměř výhradně ji a ne tištěné knihy.
Nemyslím si ani, že by to bylo nějak náročné. Na pokladně knihkupectví by mi mohli na účtenku vytisknout kód pro stažení nebo „odemčení“ knihy. Případně bych na pokladně nechal mail, na který by mi zaslali kód nebo přímo ebook. Snesl bych jistě i nějaký poplatek za sazbu elektronické knihy, webhosting, apod. - třeba 20, 30 korun k původní ceně.
4) Tohle nejspíš není návrh relevantní pro nakladatele, ale pokud by se podařilo zprovoznit službu, která by shromažďovala ebooky různých nakladatelství, jistě by zde byl potenciál výrazně ušetřit na terminálových platbách. Čtenář by mohl mít příležitost ebook zakoupit, případně za paušální poplatek zapůjčit - viz poznámka o knihovnách. Pokud by si mohl čtenář dobíjet kredit a za něj si pak knihy půjčovat a kupovat, jednotlivých bankovních transakcí by výrazně ubylo. Jednotlivým nakladatelstvím by se peníze za prodané a zapůjčené knihy mohly posílat třeba měsíčně - za stovky a tisíce nákupů. Stejně tak čtenář by učinil třeba 5 transakcí místo 50...
Ovšem že si autor určuje spodní hranici poměru ceny z papírové knihy mě zarazilo.
V tom je samozřejmě také ukrytý háček. Klást si takové podmínky může autor, který je v pozici toho silnějšího. J.K. Rowling nebo D. Brown bezpochyby ano (tedy spíš agentura, která je zastupuje); ale může si takové podmínky klást i Franta Vomáčka, který chce vydat svou první sbírku povídek? Asi těžko... což koneckonců autorka nepřímo přiznává, když při svých výpočtech operuje "bestsellerem světově uznávané autorky". To jí ovšem bohužel nebrání, aby z této kalkulace vyvozovala závěry, které pak prezentuje jako obecně platné.
Nevím, jak je to s Frantou Vomáčkou, s ním smlouvu nemám. Uzavřela jsem ale smlouvy na přibližně 250 e-booků a zatím jen u jediné mám nakročeno k tomu, že v ní nebude stanoven limit ceny e-booku. Musím vám tudíž oponovat - závěry vyvozené z mé kalkulace jsou u překladové literatury obecně platné.
Byly časy, kdy tato hranice stála na 70%. To už, alespoň u našich autorů, naštěstí neplatí. A jak píšu výše, i toto se v budoucnu doufejme změní - ovšem upozorňuji, že knihy, na které uzavírám smlouvy nyní, vyjdou před Vánoci nebo až v roce 2015.
A opět je tu nenápadná vsuvka "u překladové literatury", která by měla čtenáře varovat, že závěry, které se snažíte prezentovat coby univerzální, jsou podloženy kalkulací vztahující se jen na speciální kategorii knih (té, která se vám nejvíc hodí). Teď už přestávám věřit, že to žonglování s korelací a kauzalitou (nebo spíš dokonce obracení implikace), na které jsem upozorňoval ve své první reakci, bylo nevědomé. Stejně jako tam, ani tady není náhoda, že překlady se vydávají téměř výhradně u toho, co už se v osvědčilo, ať už jde o konkrétní titul (úspěšný v zahraničí) nebo o úspěšného autora.
Vzhledem k tomu, že vydáváme výlučně překladovou literaturu, je možno mnohé z mého článku považovat za univerzální. Dovoluji si upozornit, že článek pojednává o nakladatelství Domino, nikoli o knižním trhu obecně.
Bylo by úžasné, kdyby platila rovnice kniha úspěšná v zahraničí = kniha úspěšná v Česku. Tato rovnice vskutku univerzální platnost nemá.
Netuším, proč zpochybňujete závěry studie, která se týká selfpublishingu v USA. Mohu-li vás poprosit, přečtěte si tu studii znovu - třeba vás to přiměje změnit názor - například v tom, že žongluji s korelací a kauzalitou.
Dovoluji si upozornit, že článek pojednává o nakladatelství Domino, nikoli o knižním trhu obecně.
Aha. A pan Hlavenka, jehož článek se snažíte vyvracet, také psal výhradně o nakladatelství Domino?
Netuším, proč zpochybňujete závěry studie, která se týká selfpublishingu v USA.
Já nezpochybňuji statistické výsledky, ty jsou celkem očekávatelné a nic překvapivého na nich není. Jenže ty výsledky ukazují pouze korelaci mezi tím, zda autor vydává přes nakladatelství, a jeho příjmem. Co zpochybňuji, je způsob, jakým v článku tento výsledek používáte, protože se snaží čtenáři vsugerovat, že se jedná o příčinnou souvislost (mají vyšší příjmy, protože vydávají přes nakladatelství). To ale z té studie vůbec nevyplývá a je to klasický argumentační trik. Kdyby nic jiného, tak proto, že je-li tam vůbec nějaká příčinná souvislost, může být stejně tak dobře opačná (kdo má vyšší příjmy, ten spíš svěří své knihy nakladatelství).
Když se podíváte na článek pana Hlavenky, zjistíte, že jeho část stojí na polemice se mnou. Respektive na dezinterpretaci mého článku na blogu Domina. A protože celou řadu údajů buď opsal nesprávně, anebo z neznalosti problematiky poněkud překroutil, cítila jsem jako svou povinnost uvést věci na pravou míru.
Z hlediska toho, co v souvislosti se svým článkem vidím jako podstatné, je v tomto případě příčinná souvislost irelevantní. Autoři s vyššími příjmy vydávají prostřednictvím nakladatelství. Anebo, chcete-li: prostřednictvím nakladatelství vydávají autoři s vyššími příjmy. Tady nezkoumáme, jestli byla dřív slepice nebo vejce. Pojďme opustit teoretickou rovinu: zavedení spisovatelé, kteří už ty vyšší příjmy mají, jsou již dávno v péči svého nakladatele. A autoři, kteří vydali své dílo sami a setkali se s obrovským čtenářským ohlasem, se v drtivé většině případů také dříve nebo později obrátí na nakladatele (a agenta, který se postará o prodej překladových práv). Za všechny případy z poslední doby největší světový bestseller: Padesát odstínů šedi (teď nehodnotíme žánr, nýbrž komerční úspěch). EL James to původně psala jako fan fiction, bez jakýchkoli komerčních ambicí. Následný úspěch jí přinesl nabídky od řady nakladatelství, z nichž si jednu vybrala. O důvodech, proč k takovému rozhodnutí autoři obvykle dospějí, píšu v první části svého článku.
Když se podíváte na článek pana Hlavenky, zjistíte, že jeho část stojí na polemice se mnou.
Docela malá část - většina je obecné zamyšlení nad problematikou ceny elektronických knih. Vy si ovšem vyberete jeden specifický případ a na základě něj nevybíravými slovy strháte celý článek.
Z hlediska toho, co v souvislosti se svým článkem vidím jako podstatné, je v tomto případě příčinná souvislost irelevantní.
Pro vás bohužel asi ano. Pak jsou ale pro mne zase irelevantní závěry, které se takovými triky (po přečtení vašich příspěvků v diskusi už jsem přestal věřit, že by mohlo jít jen o logické chyby) snažíte dokládat.
"jeden specifický případ a na základě něj nevybíravými slovy strháte celý článek".
Nestrhala jsem nic, natožpak nevybíravě. Poukázala jsem na to, že pan Hlavenka v reakci na můj článek tu něco špatně opsal, tu něco dezinterpretoval (netuším, zdali záměrně, z ledabylosti, nebo z pouhé neznalosti problematiky). Porovnejte si prosím ty dva texty, třeba pochopíte, proč jsem cítila potřebu se proti výrokům pana Hlavenky ohradit. Ke zbytku jeho článku jsem se nevyjadřovala, protože jsem to považovala za zbytečné.
"Pak jsou ale pro mne zase irelevantní závěry, které se takovými triky (po přečtení vašich příspěvků v diskusi už jsem přestal věřit, že by mohlo jít jen o logické chyby) snažíte dokládat."
Lichotí mi, že v mých odpovědích již nenacházíte logické chyby. Tím spíše mě malinko udivuje, že mé závěry považujete za irelevantní - nicméně smířit se s tím dokážu velmi snadno.
ad 2) Na výrobu e-booku stačí v podstatě PC "bazarového" výkonu (tj. prakticky to nejlevnější, co je na trhu má výkonu na tuhle činnost nadbytek.
Příslušný soft existuje zdarma, buď jako freeware nebo pod některou rozumnou licencí (BSD, GNU/GPL apod.) Že si to nakladatelé neumějí stáhnout, nainstalovat a zprovoznit, je jejich problém, ne náš, ať už mluvím za autory nebo za čtenáře.
Přímý prodej bude v podstatě vyžadovat konektivitu, a ani to není tak horké, protože na server s vysokou konektivitou se dají dát čerstvé tituly, které momentálně "frčí", a ty starší, které se dostanou pod třeba jedno stažení denně, se dají umístit na server s horším připojením.
ad 4) Při půjčení vidím problém v tom, že by to muselo být ve formátu, který nebude platformově omezen (což je i řada čtečkových). Jinak to nebude mít dost zákazníků a zbytek bude "pirátit" dál.