Dnes koupenou knihu půjde přečíst za 500 let.
Že jsem tak zvědavý: kolik 500 let starých (výtisků) papírových knih jste už četl? Těch pár exemplářů, které se z té doby dochovaly, vám nikdo do ruky nedá, pokud nepracujete v oboru, a ani pak rozhodně ne k tomu, abyste si s nimi sedl do křesla a četl si.
kdo si dnes na tabletu poradí s textem v T602 v kamenické češtine?
Stačí jeden, který to zkonvertuje do něčeho dnes používaného, a pak už kdokoli. Přičemž zrovna T602 není moc dobrý příklad, protože ten formát je natolik jednoduchý, že to zvládne kdekdo - což náhodou vím, přotože jednou po mně jakýsi časopis (raději nebudu jmenovat) v tomto formátu chtěl dodat článek. Pokud vám půjde jen o to, abyste si přečetl text, tak můžete formát klidně ignorovat a stačí převést to kódování, což řada utilitek pořád ještě umí.
Tech formatu o kterych bychom mohli mluvit je cela hromada, a co si pamatuju, tak trebas v nemecku se resil ohromny problem s archivem stasi, ktery byl sice tecnicky perfektne citelny, ale SW, ktery bezel na nejakych tusim consulech, uz neumi temer nikdo obsluhovat, neni k tomu zadna dokumentace ... takze maji hromady jednicek a nul, ale nevedi co s tim.
A to se bavime o nejakych 20-30 letech. Kolik lidi dnes umi precist disketu? Kolik lidi by dnes umelo na 8mibit strojich nahrat neco z kazety? Kdo dneska umi precist derne pasky? Je to smesnych 30let zpet. A to jsou tu jeste lide, kteri s tim delali, ale za dalsich 50let uz proste nebudou.
Snad si můžu dovolit trochu nadsázky....
500 let starou knihu jsem opravdu nečetl, opravdu mi ji do ruky nikdo nepůjčí. Asi 200 letou jsem ale v ruce měl. A procházel jsem mnoho 300-400 let starých textů, které byly naskenovány a umístěny na internet v průběhu posledních 5-10 let. V papírové podbě tak vydržely čitelné hodně dllouho a jejich životnost stále nekončí.
T602 byl taky jen příklad mizející technologie, není třeba se točit na detailech.
Vy ale nepotřebujete, aby to uměl každý nebo aspoň většina. Vám stačí, aby to zvládl jeden jediný člověk na celé planetě. U důležitých archivů je pak samozřejmostí, že se konverze provede ještě před tím, než se starý formát přestane používat. Koneckonců i na svém počítači mám některé soubory z roku 1992, přestože z tehdejšího hardware už mi nezbylo vůbec nic.
Naopak, elektronická média mají z hlediska archivace jednu obrovskou výhodu: možnost kopírování bez ztráty kvality. Důležité soubory je tak možné uložit na několik serverů v různých lokalitách, čímž se riziko úplné ztráty oproti tradičním fyzickým médiím výrazně sníží.
EBOOK neni KNIHA. Obě entity mají společné jen to, že jsou nositeli obsahu.
KNIHU můžu koupit, prodat, darovat, odkázat, zdědit, půjčit, .... v případě katastrofy ji můžu použít jako palivo nebo izolaci.... Dnes koupenou knihu půjde přečíst za 500 let.
EBOOK v dnešním podání nakladatelů je v podstatě jen krátkodobá licence na čtení právě pro mě a teď. Nesmím ji prodat, darovat, půjčit, odkázat,... a pravděpodbě za 20 let nebude na čem číst (kdo si dnes na tabletu poradí s textem v T602 v kamenické češtine?)
A protože ebook NENÍ kniha, tak se jeho cena nemůže primárně odvozovat z ceny knihy, jak se snaží nakladatelé přesvědčovat zákazníky.
Pokud se někdo chce živit prodejem ebooků, tak musí vymyslet nový a přitažilvý obchodní model a ne si stěžovat na tzv. piráty a plnit články % marží. Čtenáři ale obchodní model vymýšlet nebudou, stejně jako to nedělali uživatelé MP3 a AVI za showbussines....