Dobrý den, tím mamlasem jsem v případě Krameria zřejmě já, protože mám koordinaci jeho vývoje ve své kompetenci a taky asi můžu trochu za to, že tu teď je o čem diskutovat, protože jsem inicioval vývoj Krameria 4 v době, kdy se vývoj původní verze v podstatě zastavil. V rámci vývojového týmu se ke Krameriovi vyjadřuje několik knihoven, což je prezentováno i na hlavní stránce http://code.google.com/p/kramerius/. Čas od času vyzýváme na různých fórech, aby nám lidé posílali své připomínky a návrhy na vývoj. Zas tak moc jich nepřichází. Projekt je otevřený všem, kdo o něj mají zájem, nevzpomínám si že bychom někoho odmítali, aby vstoupil do diskuse. Vyjádřit se můžete například v mail listu kramerius@lib.cas.cz., případně můžete využít http://code.google.com/p/kramerius/issues/list. Na příkladu této diskuze je vidět, že vyvíjet systém pod open source licencí je poměrně nevděčná věc. Přestože roční rozpočet na vývoj nebyl dosud výrazně vyšší než údržbové poplatky za běžný komerční knihovní systém v jedné knihovně, řada lidí za tím vidí velké peníze a jak zde bylo uvedeno jistý zdroj financování pro určitou firmu. Jak jsem již na příkladu uvedl, peníze zas tak velké nejsou a jistý zdroj financování to dosud nebyl a myslím, že ani nebude. Nejprve je potřeba získat zdroj financování (ideálně nějaký grant) a pak je nutné dodavatele vysoutěžit. Jistota je tedy poměrně vratká. Instalace a údržbu systému může také dělat každý, kdo je toho schopen. Knihovny Krameria používají. Možná je to proto, že není k dispozici nic s lepším poměrem výkon/cena. Pokud máte chuť se zapojit a vylepšovat, jste vítáni. Dokumentace byla výrazně rozšířena, takže i forkování by mělo být snazší a když nějaká informace chybí, je možné se zeptat. Pokud se někomu Kramerius vůbec nelíbí, ať zvolí jinou cestu nebo nabídne vlastní řešení.
Zdravím M. Lhoták
O systému Kramerius, který se v knihovnách používá, se píše v novinách Open source & praxe. České knihovny a archivy hodně využívají open source.
Ohledne toho systemu Kramerius a vyuzivani open-source v ceskych knihovnach, on je to takovy "cesky" open-source, sice jsou volne zdrojaky, ale firmy co na tom delaj k tomu nikoho "radsi" nepusti, treba uz jen tim, ze nedaji dokumentaci. "Open-source" vyvijeny komercnima firmama, ktere z nej chteji mit dlouhodoby zisk je leda na dve veci.
Pan Lhoták zapomněl dodat, že sám vlastní firmu UNIDATA, která se živí právě servisem Krameria. Takže z pozice ředitele knihovny AV vyvíjí za milionové částky "opensource" Kramerius a potom na něm soukromně vydělává jeho servisem. Více v diskuzi pod tímto článkem:
http://www.inflow.cz/kramerius-4-kramerius-5