Názory k článku Knihovny mají nástroje, o nichž se firmám ani nesní, internet je nemůže nahradit

Dobrý den, tím mamlasem jsem v případě Krameria zřejmě já, protože mám koordinaci jeho vývoje ve své kompetenci a taky asi můžu trochu za to, že tu teď je o čem diskutovat, protože jsem inicioval vývoj Krameria 4 v době, kdy se vývoj původní verze v podstatě zastavil. V rámci vývojového týmu se ke Krameriovi vyjadřuje několik knihoven, což je prezentováno i na hlavní stránce http://code.google.com/p/kramerius/. Čas od času vyzýváme na různých fórech, aby nám lidé posílali své připomínky a návrhy na vývoj. Zas tak moc jich nepřichází. Projekt je otevřený všem, kdo o něj mají zájem, nevzpomínám si že bychom někoho odmítali, aby vstoupil do diskuse. Vyjádřit se můžete například v mail listu kramerius@lib­.cas.cz., případně můžete využít http://code.google.com/p/kramerius/issues/list. Na příkladu této diskuze je vidět, že vyvíjet systém pod open source licencí je poměrně nevděčná věc. Přestože roční rozpočet na vývoj nebyl dosud výrazně vyšší než údržbové poplatky za běžný komerční knihovní systém v jedné knihovně, řada lidí za tím vidí velké peníze a jak zde bylo uvedeno jistý zdroj financování pro určitou firmu. Jak jsem již na příkladu uvedl, peníze zas tak velké nejsou a jistý zdroj financování to dosud nebyl a myslím, že ani nebude. Nejprve je potřeba získat zdroj financování (ideálně nějaký grant) a pak je nutné dodavatele vysoutěžit. Jistota je tedy poměrně vratká. Instalace a údržbu systému může také dělat každý, kdo je toho schopen. Knihovny Krameria používají. Možná je to proto, že není k dispozici nic s lepším poměrem výkon/cena. Pokud máte chuť se zapojit a vylepšovat, jste vítáni. Dokumentace byla výrazně rozšířena, takže i forkování by mělo být snazší a když nějaká informace chybí, je možné se zeptat. Pokud se někomu Kramerius vůbec nelíbí, ať zvolí jinou cestu nebo nabídne vlastní řešení.
Zdravím M. Lhoták

"protože se ve svých osmnácti letech poprvé dozvěděla" tak to me dostalo, to bud 18 let nezila v CR a nebo je naprosty ignorant. Takovy clovek vam knihovnu nezachrani.

Dobrý den,
dílo Karla Čapka bylo prvním, které Městská knihovna v Praze v roce 2009 zpřístupnila v podobě e-knih v různých formátech. A samozřejmě si uvědomujeme, že dnes už neodpovídají standardům e-knih, které se v mezidobí ustálily. I proto se k Čapkovi a dalším starším projektům plánujeme vrátit a nově zpracovat vydavatelské i licenční údaje a samozřejmě i podobu vydání.

Za zpětnou vazbu na e-knihovnu i jiné služby Městské knihovny v Praze jsme vždy rádi na knihovna@mlp.cz.

Lenka Hanzlíková
Městská knihovna v Praze

Podle te argumentace by to znamenalo, ze mezi knihovniky jsou odbornici na kazdy vedni obor, coz je nesmysl. Takze ve vysledku ta interpretace digitalniho obsahu stejne zustane na koncovem uzivateli, prip. na nejakem odbornikovi odjinud.

Mně také. :-) Ale to jsme si vysvětlili s panem redaktorem. Myšleno historické a kulturní dědictví na bázi dokumentů bude digitalizováno a přístupno. :-)

:-) -- nejlepší cesta, díky

:-) , naše mám rád, některé světové jsou vzorem. Díky, Michale.

Ten pan se myli, financni podpora pro digitalizaci je velka, bohuzel se penize vzdycky nejak rozkutali (rozumej rozkradou), nakonec zijeme v Cechach, tak snad je vsem jasny, jak to chodi.

Ohledne toho systemu Kramerius a vyuzivani open-source v ceskych knihovnach, on je to takovy "cesky" open-source, sice jsou volne zdrojaky, ale firmy co na tom delaj k tomu nikoho "radsi" nepusti, treba uz jen tim, ze nedaji dokumentaci. "Open-source" vyvijeny komercnima firmama, ktere z nej chteji mit dlouhodoby zisk je leda na dve veci.

Promiňte.

Knihovna ovšem může sehrát roli místa (a u odborných knihoven, třeba na školách také sehrává), kde se dá takový odborník najít, případně kde se mohou setkávat lidé se stejnými zájmy a rovnou nabídnout zdroje. Nakonec ne každý si chce platit přístup do různých oborových databank a tak by knihovny nakonec mohly sehrávat roli zprostředkovatelů přístupu do těchto databank (IEEE, ACM, apod.).

Na tom není nic špatného. Můžete to kdykoliv forkovat a pracovat si na vlastním klonu.

Sorry. Vyjmenovával jsem spíš možnosti a v tomto bodě mně napadla knihovna pro nevidomé, která pro ně digitalizuje papírové knihy.

Dobry den, ja jsem na rozdil od Vas pesimista, ci realista: tj. knihovny to maji spocitane. Paradoxne, cim vice se budou otevirat svetu (a digitalizovat), tim vice obsahu budou poskytovat zdarma online (u volnych del) a zbytek si uzivatele ukradnou a umisti volne na netu (proc chodit do knihovny, kdyz si to lze stahnout treba z uloz.to?). Misto setkavani je fajn, ale na to jsou knihovny prilis uzavrene (taky prochazite pri vstupu do knihovny overenim totoznosti? muzete si s knihou sednout u kafe? muzete vubec mluvit nebo jsou vsude jen cedulky ze mate byt zticha...?) Kazda hospoda vam jako misto setkani poslouzi mnohem lepe. A tak bych mohl pokracovat dale. Je to cele samozrejme skoda, ale vyvoj jde dal.

Ne každý vidí naše knihovny tak růžově:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6501

Omlouvám se některé chyby jsou na mě - snažil jsem se občas zjednodušit některé obraty, ale občas jsem to zřejmě přestřelil :-) snad to nejsou tak zásadní věci.

Precetl jsem ten clanek a porad tam vidim dve nepochopene veci: 1. Stat do knihoven strka hodne penez, problem je, ze se penize nekdy primo v knihovne, ale casteji uz po ceste do knihoven rozkradou. 2. Nas autorsky zakon neumoznuje vytvoreni skutecne digitalni knihovny a lobbisticke skupiny jakekoli snahy o to posunout informace na internet zdarne mari, stejne tak volici nevytvareji na poslance zadny tlak, aby autorsky zakon zmenili, o to se snazi jen par knihovniku a piratska strana, jenze narozdil od lekaru za nimi zadni dalsi volici nestoji.

:-), hezký den

Mnoztvi papirovych knich je konecne - s trochou nadsazky se da rict, ze jiz zadne dalsi nevznikaji (v drtive vetsine pripadu bude k dispozici i elektronicka verze) => i potreba digitalizace je konecna.

Vyber relevantnich del? Uz dneska pomoci hledani na netu najdu daleko vic a relevantnejsich vysledku nez v knihovne. Navic si, narozdil od te knihovny, muzu ihned precist nazory ctenaru, recenze ...

Na uspani ditete je treba papirova kniha - nejlepe s pevnou vazbou (hardback).

Dobrý den, to co říkáte dává smysl, nicméně si myslím, že je to obdobné jako tvrdit, že hudebníci zmizí protože dneska si každý může hudbu stáhnout z internetu.

Knihovny se stejně jako dneska vydavatelské domy budou muset přizpůsobit poptávce a místo produktů (knih) poskytovat služby. Ona ostatně práce jako výběr relevantních děl, jejích skladování, zpřístupnění a digitalizace (u papírového obsahu) a na druhou stranu právě různé informační nástavby které umožní těžit z dokumentů efektivně informace musí někdo spravovat a udržovat potřebné know how. Knihovna je narozdíl od ulož.to instituce, která tvoří nějakou hodnotu. Ulož.to je pouze uložiště, kde někdo dává to co chce sdílet a to je velký rozdíl v kvalitě.

Ja nerikam, ze zmizi hudebnici ci autori, ja rikam ze zmizi tradicni zprostredkovatele v podobe knihoven. Napriklad videopujcovny temer zanikly a knihovny maji jedine stesti v tom, ze jsou dotovane. Me jako uzivateli je totiz suma fuk, jake pridane know how mi knihovna nabizi - ostatne, jake to je? - ale jde mi o to, jak se co nejrychleji a nejlevneji dostat k obsahu. Pokud mi to nabidne Uloz.to, nejaky cesky Amazon, vydavatel, autor ci knihovna, je mi srdecne jedno. Knihovnam ujel vlak. Je to skoda.

Pracoval jsi někdy s Krameriem? Opravdu jsi přesvědčen, že takto nějak by měl ten software vypadat a fungovat? On by ho někdo už dávno forkoval, kdyby tam bylo něco, na čem by se dalo kvalitně stavět.

Kramerius je typický příklad jednookého, co je mezi slepými králem.

Poznej sveho nepritele se rika...a tim se odjakziva ridim ;-] Jinak ale souhlasim, nektere knihovny opravdu nezaniknou. Pokud by ale ty ostatni vcas reagovaly, byly by konkurenceschopne. Takhle bohuzel ne.

Takhle vypadaj tzv "OS" projekty, ktery dela jeden mamlas (at uz fyzickej nebo pravnickej, to je fuk) a nenecha si do toho od nikoho kecat, protoze sam prece nejlip vi, jak by to melo vypadat.

A kdo rika ze mate mlatit to dite ... ;D

CR je prece ten "specificky" trh. A nemluvim o tom, zda neco vyjde jako e-book, mluvim o tom, zda je potreba to digitalizovat. U prakticky 100% toho co vychazi neni - existuje prece zdroj.

Nebo me poucte, trebas se bezne odlejvaj oloveny pismenka a pekne manuelne sazej do matric ...

Vetsina lidi co do knihoven chodej zadny jiny sluzby nez pujcovani knizek nevyuzivaj, a ani netusej, ze neco takoveho knihovny umej. Ostatne, knihovny se ani nijak zvlast nechlubej.

Jediny co jeste "par mesicu" knihovnam dava, je to, ze kdyz si stoupnu pred regal "westerny", tak muzu vytahat trebas pet knizek ruznych autoru o kterych sem vzivote neslysel, pricemz stejny knizky bych si po netu musel dohledavat jednotlive, mozna na ruznych mistech ....kvuli "ochrane autoru" (to aby se nahodou nestali prilis znamymi a nemohli vydavatele poslat ke vsem certum).

To vam porad vychazi na nejakych 10M pucenych knich rocne ;D A knihovny uz zanikaji, zatim predevsim ty mensi - obecni, pripadne ruzne pobocky. Pamatuju, ze knihovna v obci o cca tisicce obyvatel mela otevreno kazde odpoledne, aktualne ma otevreno jedno odpoledne za 14 dnu. Dtto pobocka knihovny umistena v ZS kam sem chodil mela otevreno denne, dnes jednou tydne.

Na internetu neni vsechno..........v cestine. V anglictine si najdu uz cokoliv a mnohonasobne vice.
Mozna ze na netu najdu jen 10/20 ceskych knih o programovani ale v anglictine mi to nasype stovky, ucebnice od O´Reily - nejnovejsi dily ktere v cestine nebudou ani za 100 let, video tutorialy, stack oveflow atd.
S globalizaci a ubytkem cechu je jasne ze zbytecnost jako fyzicke knihovny zanikne. Uz ted se to drzi jen kvuli duchodcum a ctyricatnikum.

Mily pane, IT neni vse.

Vaše námitka je, ale oprávněná:

Proč ta čárka za "ale"?

hexene

"Vždyť jenom národní knihovna obsahuje veškeré knižní dokumenty, které byly kdy v češtině napsány!" - To není pravda.

http://www.metropol.cz/zpravy/kultura/navstevnost-mestske-knihovny-stoupa/

Dostupná čísla na internetu jsou povětšinou z roku 2008, ale co se týče pražské městské knihovny tak: V roce 2011 mělo platný průkaz 222 tisíc lidí, což je zhruba o deset tisíc víc než v roce 2010. Průměrný věk dospělého čtenáře je 34,4 let, toho dětského pak 10,8 let. Knihovní fond získal také na 100 tisíc nových dokumentů. Městská knihovna začala půjčovat i e-čtečky a v minulém roce vydala více než 100 nových knih v elektronické podobě.

S pozdravem

Věta "bude téměř veškeré digitální dědictví našeho národa dostupné v elektronické podobě" mě celkem pobavila :-)

Jestli ma digitalizace ala cesko vypadat (pro ilustraci) nejak takto: http://search.mlp.cz/?lang=&tovarna=1&action=sTitul&key=3347566

Tak je to jen jeden ohromnej hrebik do rakve.
Kde jsou nejake kapitoly, indexy, ... jde jen o naprosto nezpracovany nascanovanec - tedy vytvor, ktery se ani "sprosty pirat" neodvazi zverejnit ...

Dobrý den, Vaše otázka je namístě. Dokonce velmi. Díky za ní. Nejprve bych rád zmínil, že proti sobě nestojí svět knihoven a svět internetu. Naopak je to vztah velmi symbiotický, neboť knihovny se přesouvají se svými fondy čím dál více do prostoru internetu a dělají mu skvělou reklamu a rozšíření napříč generacemi, včetně neodmítnutí nejstarších obyvatel, kteří tam dříve v době dřevného internetu a jeho drahému připojení k němu hledali útočiště. Kolik seniorů má doma internet a počítač? Knihovny chtějí více internetu obecně, proto boj za internetizaci knihoven, která je ve světě tak normální. A ve světě na to tlačí právě více než u nás a vyčleňují na to větší prostředky. Problémem internetu je často jeho náplň. A knihovny spolu s dalšími hráči informačního sektoru tuto kvalitu nejen obohatily, zvedly, zpopularizovaly. Navíc knihovny obohacují informacemi z pohledu nekomerčního, často neideologického, dá se říci, že knihovny a jejich služby jsou veřejnou službou lidem bez rozdílu společenského a ekonomického postavení. Knihovny stojí u prosazování programu gramotností včetně té informační na celém světě. A to v rámci finančních, technických, legislativních možností. Knihovny tedy svým obsahem nesmírně obohatily volný internet obecně. Nemusí na to být jen statistická čísla, ale stačí se podívat "subjektivně pocitově" na nabídky přístupu - namátkou vybírám z velkých knihoven jako www.loc.gov, www.nkp.cz, www.mzk.cz, www.mlp.cz, www.techlib.cz, www.lib.cas.cz, http://knihovny.cvut.cz/knihovna/ ... Čím dál více lidí si čte z domova, ale přes knihovnu a její informační brány a přes internet. Ale často se musí registrvaně coby uživatel nebo čtenář. Důvodem je od respektování autorského práva, licencí až po tržní aspekty informačního průmyslu, ale často i technické omezení zpřístupnění fondů knihoven (musí to někdo zaplatit). Čisla jistě existují, vídám je při čtení odborných publikací hodně, "obliba" by se musela převést na indikátory, ale to jistě jde, ale jen tak namátkou a Z PRVNI VODY jsem vytáhl http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Knihovny_a_publikace_web.pdf -- je třeba brát s rezervou, neboť existují další knihovny a další informační instituce v dalších rezortech, sektorech apod. Dříve nepracovaly, jak měly nebo resp. nebyly pod vlivem směřování k informační společnosti - viz např. akademické, vysokoškolské knihovny, které nabízejí dnes přístupy nejen z prostor knihoven, ale právě tzv. vzdálený, a v rámci dalších služeb umožňují studentům využívat prostor ke scházení a sdílení společných zájmů. A s prominutím: dříve často vysokoškolské knihovny byly jen skriptárny, tedy půjčovny skript. A dnes jsou oblíbenou destinací studentů. A to platí pro knihovny obecně. V rámci možností - a u nás v ČR možností. Statistiky jdou nahoru v mnoha ohledech, jistě nepřekročí určitou mez, která je daná limity té dané společnosti a jejího vztahu ke vzdělání, kultuře, četbě, vědě atd. Nakonec jsem napsal více, než musím, čísla se dají ale dohledat. tak mi to promiňte. :-)

nicméně ve snaze být za každou cenu vtipným si plete informační gramotnosti s výukou retardovaných děti. Ta spíše spadá do oboru sociálních služeb. Informační gramotnost je v současnosti, tedy době, kdy většina mladých lidí používá jako primární informační zdroj facebook, docela zásadní věc. Naučit se využívat správné informační zdroje a umět z nich vytěžit informace dnes bohužel není samozřejmostí. Také se mi zdá, že se redaktor snaží nálepkovat digitalizaci dokumentů někam do dob středověku a novověku. Při lhůtě 70 let po smrti autora se dostáváme někam k dílům první poloviny 20. století. Takže jistě ne Kosmova kronika.

Na tohle jsem upozornil v autorizaci. Vim to dobre. Ale neni snadne delat zazznam povidani. Nebylo zmeneno nedoptarenim. Daval jsem sluvko temer, vysvetlil to, proc tomu tak neni. Ale na druhou stranu to neni clanek vedecky (klidne pavedecky :-) ), ale rozhovor, kde rada veci se muze posunout. Zdravim a preji hezky den. :-))

Ta knihovna, ktera sype penize do externi komercni firmy na nicem dalsim pracovat nebude, bude jen sypat a sypat a jednou zjisti, ze bez dokumentace se ve zdrojaku stejne nevyzna, tak zase zacne sypat jinam a penize se rozkutali a nic z toho nebude.

Pan Lhoták zapomněl dodat, že sám vlastní firmu UNIDATA, která se živí právě servisem Krameria. Takže z pozice ředitele knihovny AV vyvíjí za milionové částky "opensource" Kramerius a potom na něm soukromně vydělává jeho servisem. Více v diskuzi pod tímto článkem:
http://www.inflow.cz/kramerius-4-kramerius-5

Myslím, že knihovny slouží k tomu, aby různé bariéry překonávaly. Když nebudou bariéry, nebudou potřeba knihovny. Primární bariéra je ekonomická - není ekonomické si kupovat všechno, co potřebuji jen na omezený čas. Půjčim si to v knihovně. Bariéra autorského zákona - knihovny mají pár výjimek, mají tak větší možnosti zpřístupňovat. Dál zajišťují bezbariérový přístup k informacím pro postižené. Bariéra informační (ne)gramotnosti - informační vzděláváni čtenářů nebo vyhledávání informací za ně. Asi by se toho našlo víc.
Jestli toto nebude potřeba, mohou se knihovny přeměnit v archivy papírovych a elektronických dokumentů nebo jejich prázdné budovy přeměnit ve zmíněná komunitní centra, což je spíš z nouze ctnost.

pár knihoven jsem v životě viděl, než jsem usedl na vozík, ale bezbarierová nebyla ani jedna.

V knihovnách ještě dlouho může být podstatně více informací než na internetu. Ale těžkou mohou těžit z toho, že zdigitalizované texty budou nadále uzavřeny v knihovnách. To mi přijde nerozumné. Síla internetu je mimo jiné v tom, že informace, které obsahuje, jsou dostupné okamžitě. Okamžitě přístupné informace jsou většinou lidí preferovány. Knihovny jsou určeny spíše pro hlubší studium, ale ani to už neplatí absolutně.