V knihovnách ještě dlouho může být podstatně více informací než na internetu. Ale těžkou mohou těžit z toho, že zdigitalizované texty budou nadále uzavřeny v knihovnách. To mi přijde nerozumné. Síla internetu je mimo jiné v tom, že informace, které obsahuje, jsou dostupné okamžitě. Okamžitě přístupné informace jsou většinou lidí preferovány. Knihovny jsou určeny spíše pro hlubší studium, ale ani to už neplatí absolutně.
Myslím, že knihovny slouží k tomu, aby různé bariéry překonávaly. Když nebudou bariéry, nebudou potřeba knihovny. Primární bariéra je ekonomická - není ekonomické si kupovat všechno, co potřebuji jen na omezený čas. Půjčim si to v knihovně. Bariéra autorského zákona - knihovny mají pár výjimek, mají tak větší možnosti zpřístupňovat. Dál zajišťují bezbariérový přístup k informacím pro postižené. Bariéra informační (ne)gramotnosti - informační vzděláváni čtenářů nebo vyhledávání informací za ně. Asi by se toho našlo víc.
Jestli toto nebude potřeba, mohou se knihovny přeměnit v archivy papírovych a elektronických dokumentů nebo jejich prázdné budovy přeměnit ve zmíněná komunitní centra, což je spíš z nouze ctnost.
Zrovna u te digitalizace a nasledneho zpristupnovani je ta bariera autorskeho zakona celkem vyrazna. Treba u vyse zminovaneho krameria je pevne nastaven limit dle data vydani publikace (i kdyz by to samozrejme melo byt individualne dle data umrti autora) a mladsi dokumenty (tj. cokoliv z 20. stoleti) jsou pristupne pouze z pocitacu v knihovne (i kdyz mnohe knihovny samozrejme umi autentizaci svych ctenaru pres web), v horsim pripade (resp. lepe odpovidajicim autorskemu zakonu) pak z pocitacu v knihovne, kde neni mozne pouzivat USB ani tisknout. V takovem pripade je ta bariera autorskeho zakona praktickou vyuzitelnost pro ctenare velmi omezuje.