myslim, ze Graham ma na mysli "normalni" lidi, kteri by to podnikani snad zvladli, ale je pro ne taktez pohodlnejsi byt zamestnan. (mozna trochu rozdil USA a CR - otazka, kde je vetsi mnozstvi toho papirovani apod.)
no a pak si reknete - vydelal bych si ve vlastni firme (priklad) dvojnasobek, to mi za to nestoji. Graham ukazuje, ze takovy clovek muze doufat v mnohem vetsi prijem. A jeste jednou: on ma na mysli jakysi "prumerny" prijem schopneho/chytreho cloveka ve start-upu, ne nutne genialni napad ani "byt v pravy cas na pravem miste" (typu Seznam).
nicmene dodavam, ze ja po precteni jeho knihy napsal glosu, nikoliv zalozil start-up :-).
primarni otazkou take je zamereni kazdeho - podlehl mamonu nebo ne... skutecny zivot neni o penezich a rozumna suma na relativne luxusni zivot (v celosvetovem meritku) se da vydelat s VYRAZNE lepsim pomerem zisk/casove naklady nez pri soukromem podnikani
Ne vzdycky to musi byt "nedokazi". Mnohdy to je "nechteji". Muzete to treba brat tak, ze jsem zvazil, co umim nejlepe a co me bavi, a zbyle cinnosti jsem na nekohou outsourcoval (na zamestnavatele). Dokud tohle rozdeleni pro me zustava vyhodne, tak zustavam zamestnancem.
Niektori ludia su vyslovene typ "zamestnanec" a nedokazu sami podnikat, starat sa sami o seba, niest rizika, rozmyslat vecne, otvorene a pragmaticky atd... Trufam si povedat, ze vacsina to nedokaze. Ked sa taky clovek pusti do start-upu, skonci to krachom. Toto by malo byt tiez spomenute v clanku!
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
