Vlákno názorů k článku Komerční server v akademické síti aneb Jak vzniká fáma od m - "Jinými slovy to, že se jedná o soukromoprávní...
-
Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
- Podle hodnocení
- Podle vláken
- Nejnovější
-
m (neregistrovaný)"Jinými slovy to, že se jedná o soukromoprávní subjekt s účelem dosahovat zisku není nutně překážkou k připojení do akademické sítě"
tak to nechapu, v tom vyjmenovani neni napsano nic o komercni firme..
takze pan autor rika, co neni explicitne zakazano, to je povoleno (ano, striktni vyklad zakona, tak obvykly v ceske republice..)
ani do jedne kategorie se mi nepovedlo nacpat Microsoft download...(urcite to do nejake pujde...- ale at z toho aspon udelaji oddeleny podniky (divizi)
-Microsfot plati firme Akamai, ta hostuje zdarma...
tak mi prijde, ze na tom nekdo vydelava - ze by Akamai?
nebylo by lepsi kdyby ty penize sly skolam? napr. proc by nemohl byt download umisteny na nejakych specialnich skolnich serverech ktere nejaka skola (cvut,....) vyhradi specielne proto? odborniky na to urcite ma.... (akorat ze ti vetsinou funguji na linuxu:-)
Microsoft to nedela z lasky k bliznimu, protoze by musel mit on vykonne servry a misto (ne ze by je nemel, ale ma je pro neco jineho...)
tak jsem zvedav jak se pan popirac fam vyjadri k tomuto...
P.S. ja chci na cesnetu hostovani vsech filmovych a hernich spolecnosti se svymi trailery, videy atd...(kdo to ma tahat z pretizenych americkych servru..)(a nemyslim warez...), takovych 50 mb preview se pekne protahne..., a prece i filmy je sluzba lidem/divakum... -
TomasV (neregistrovaný)Zkusim osvetlit - MS proda produkt a vydela na nem. Jeho update je bezplatny a tak je umisten na server pripojeny k Cesnetu. Je to komercni sluzba? Muzeme se hadat, tady je vysledek sporny. Ja zastavam nazor ze ne, protoze cim vice casu usetrim na downloadu, tim dele muzu badat.
Na serveru je vetsina downloadu testovaci software - 120 denni beta verze, presne to co 80% akademiku pouziva. O aktualnost se stara MS na vlastni naklady spolecne s Akamai. Je to komercni sluzba. Asi ne a na Cesnet2 na 100% patri.
Na serveru je ke stazeni software pouze po zaplaceni. Na 100% je server komercni a nepatri na Cesnet.
Zaver? Okurkova sezona a nekdo dela z komaru velbloudy... -
PaJaSoft (neregistrovaný)Ja bych rekl, ze ten komar je skutecne dost velky a CESNET (BTW 'znacka' CESNET neni prece z 1996 roku...!) coby zajmove sdruzeni ma tech skraloupu vicero, jen nejsou tak medializovane.
Zaujala mne veta - CESNET2 (drive TEN-155) - vzhledem k tomu, ze CESNET2 bezi na uplne jine bazi - technologie, rychlosti... napada mne logicka otazka, kam se podelo vsechno zarizeni, ktere bylo pro TEN-34, pozdeji TEN-155 potreba (a ktery jsme 'castecne' zaplatili z dani)?
Dale... - jak muze dojit akademicky pracovnik CESNETu (nikoli pracovnik za Contactel (CTT)!!!) za komercni firmou, ktera je ciste soukroma, ackoli uzitek z jeji prace ma cely verejny sektor, vcetne statu (podrobnejsi nebudu) a ktera dle meho nesplnuje ani jeden z vyjmenovanych bodu, ktere autor clanku jmenoval pro pripojeni (on ten 'vyzkum' muze byt vzdy diskutabilni. Vyzkum klidne bude delat temer kdokoli aby treba dostal finance (dotace)..., ale neni to pripad teto firmy, ta zadny oficialni vyzkum nedela, otazka vyzkumu je velice zajimava - nevim o tom, ze by MS delal otevreny ci verejny vyzkum, samozrejme, ze lije rocne vice jak 1mld do sveho research.microsoft.com (nemyslim Webu), ale pouze pro svuj vlastni zisk pozdeji, stejne to dela Inetl a stejne to dela jakakoli (kazda!) alespon castecne technologicka firma. Timto meritkem bychom mohli dospet k tomu, ze kazda firma z IT, krome montaznich dela vyzkum...), s tim, ze je teda na tu optiku pripoji, protoze se aktualne na metropolitni siti v Brne budou delat zmeny a nabidne cenu vice jak o 1/3 nizsi nez CTT, kteryzto 'oficialne' koupil komercni aktivity CESNETu (kterezto prece byly vzdy oddelene...).
A ja se ptam - jak to CESNET dokaze jit pri tak vysoke technologii s cenou o 1/3 nize nez komercni sfera, ktera je zavysla ciste na pomeru prijmy/vydaje(rezie)? Jak muze fungovat konkurencni prostredi, kdyz se delaji takove podpasovky?
PS: Tento pripad je ani ne mesic stary a neni to JPP... (pokud se dotycna komercni firma rozhodne tuto nabidku akademiku vyuzit, jako ze to k tomu smeruje, zrejme Vas po 1.7. budu moci informovat jak to presne je)
-
David Rohleder (neregistrovaný)Zařízení, která byla zakoupena pro TEN-34 samozřejmě stále fungují, ale na jiných vrstvách než původně.
Co se týká metropolitních sítí jednotlivých univerzit, tak ty nejsou součástí CESNET2. Ty vlastní jednotlivé vysoké školy, které mají právo (podle celkem nedávno schváleného zákona) podnikat. Takže školy pronajímají vlákna nebo připojení ovšem ROZHODNĚ NE k CESNET2 , ale k některým komerčním poskytovatelům. Ta zařízení, která slouží k jejich připojení nejsou zakoupena z prostředků na vědu a výzkum, ale řídí se tímto zákonem. -
PaJaSoft (neregistrovaný)Vas nazor akceptuji a je logicky. VS nebranim (a ani nemohu) v podnikani... Pisete, ze zarizeni, ktera slouzi k pripojeni nejsou zakoupena z prostředků na vědu a výzkum - s timto nesouhlasim, protoze:
- ktera VS ma prostredky na nakup takovych zarizeni za trzni ceny a pro komercni provoz?
- ktera VS se chce stat ISP na komercni platforme (a tedy ktera si muze dovolit z jinych zdroju investovat timto smerem)?
- i kdyby odpovedi na predchozi dve otazky byly kladne, jak je mozne, ze VS investovali prostredky (z jinych zdroju nez ucelovych dotaci) do teto cinnosti davno drive nez byl chvalen prislusny zakon (inkriminovane zarizeni, ktere prochazi pres mnou zminovanou firmu tam je jiz pres 3 roky (co ja vim), firma si pouze ma koupit 'pripojku', lonska cena cca 80.000,- Kc)?
Jinymi slovy - v tuto chvili mohou VS podnikat. Ovsem prostredky, ktere potrebovali k 'rozjeti' podnikani jim opet zaplatili obcane ze svych dani. Nyni ovsem VS temto svym chlebodarcum konkuruji (nebo zacinaji konkurovat) a to dosti spinavym zpusobem. V komercnim svete se to a) bud nedela, b) dela a zpravidla se to deklaruje, v jake mire hodla dodavatel spolupracovat se 'spoludodavateli', c) dela narazove, ale zakaznici houfne utikaji.
Abych nebyl spatne pochopen, ja si myslim, ze bohatstvi naroda stoji mimo jine na jeho vzdelanosti, rozhodne si nemyslim, ze v urcitych odvetvich je penez dost, ovsem, kdyz kolem sebe vidim, jak VS vyhazuji temer oknem miliony korun dotaci a veci, za ktere maji zaplatit max. jednottky milionu (a ktere se samy diky vyuziti zaplati behem 6 mesicu (fakt bych v komercni sfere chtel mit takovou navratnost investic)) tak tyto projekty radeji ani neprihlasi, protoze papalasska loby je silnejsi nez snahy nadsenych akademiku (asistenti, treba i 'mene pohodlni' Docenti apod.)... pokud si myslite, ze uvnitr VS panuje pratelska a tvurci atmosfera, tak v obecne rovine mozna ano a mozna nekde, nicmene ve vetsine pripadu, co jsem se seznamil se to odehrava typicky cechackovskym "ja na brachu, bracha na mne".
PS: Omlouvam se za snizenou srozumitelnost meho predchoziho prispevku, myslenek hodne, jazykove moznosti horsi...
-
David Rohleder (neregistrovaný)ktera VS ma prostredky na nakup takovych zarizeni za trzni ceny a pro komercni provoz?
v případu o kterém vím, a o kterém patrně mluvíme jsou zařízení nakoupena za jejich skutečnou cenu (od normálního dodavatele).
ktera VS se chce stat ISP na komercni platforme (a tedy ktera si muze dovolit z jinych zdroju investovat timto smerem)?
pokud je ta činnost zisková, tak o co jde?
i kdyby odpovedi na predchozi dve otazky byly kladne, jak je mozne, ze VS investovali prostredky (z jinych zdroju nez ucelovych dotaci) do teto cinnosti davno drive nez byl chvalen prislusny zakon (inkriminovane zarizeni, ktere prochazi pres mnou zminovanou firmu tam je jiz pres 3 roky (co ja vim), firma si pouze ma koupit 'pripojku', lonska cena cca 80.000,- Kc)?
v tomto případě se jedná prostě o porty, které VŠ prostě nemůže spotřebovat (zkuste koupit 3 portovou kartu do switche). Jako přebytečné jsou tedy k dispozici k jiným účelům.
Máte pravdu, že se může zdát nefér, pokud může škola podnikat s penězi, které jí dal stát, ale takový je zákon a já proti němu nic nemám :-)
Se zbytkem nebudu polemizovat, nemám k tomu co říct.
-
PaJaSoft (neregistrovaný)Napsal jste: pokud je ta činnost zisková, tak o co jde? a nize Máte pravdu, že se může zdát nefér, pokud může škola podnikat s penězi, které jí dal stát, ale takový je zákon a já proti němu nic nemám :-). Ono se to nemuze jen zdat, on to je fakt. Podivejte se na to takto (treba mne pochopite lepe) - ja pracuji, musim si v komercnim svete (a verte mi ze v IT je velmi drsne prostredi, ale nespilam si) vydelat na sve zivobyti, pripadne na rozvoj firmy. Stat, coby zrizovatel statnich VS mi pravidelne uzme 1/3 vydelku spolecnosti aby mel na sve rozhazovani (pardon, spravedlive prerozdelovani do potrebnych oblasti). Kdyz si dovolim mit neco, cemu se rika vyplata za poctive odvedenou praci, sebere mi ze zbytku dalsich temer 50% (ano skutecne 1/2!!! - spocitejte si cistou mzdu a srovnejte s nakladem, ktery musi ovest zamestnavatel (tedy kolik ho realne stoji Vase pracovni misto - je to dost jina suma nez hruba mzda a o tomto se radsi nemluvi)). Je to v nasem state takto, narodil jsem se na divne planete, co uz, mysim s tim zit a prizpusobit se... - jenze tento stat ted udelal to, ze mi zacne prostrednictvim svych 'subjektu' konkurovat za mnou vydelane a odvedene penize a to takovym zpusobem, ze mne hodla zlikvidovat - trznim chovanim, samozrejme ze v mezich zakona. Skutecne nevim o jedinem cloveku, ktery by se v te chvili nezacal branit...
-
David Rohleder (neregistrovaný)Ano, máte pravdu, jenomže pokud stát dává takové možnosti, tak by VŠ musely být blbé, aby toho nevyužily. Je to možná nemorální a rozhodně si nedělám iluze, že takové podnikání povede ke snížení dotací pro univerzitu, ale na druhou stranu alespoň povede ke zlepšení financování školy. Alespoň ty peníze nejdou do něčí soukromé kapsy (tedy kromě platů).
-
Stefan (neregistrovaný)Nejprve diky za Vasi reakci. Patrim take k "potrefenym husam", ktere politika statu a "prerozdelovani" vzdy znovu prekvapi. Posledni dobou zejmena u prilezitosti "nekomercnich" aktivit CESNETu a vysokych skol. Sam se musim priznat k tomu, ze jsem se musel v roce 1995 stat clenem Spolecnosti otevrenych systemu, abych mohl byt pripojen k Internetu (tim jsem deklaroval svou "nekomercnost"). Takze je mi bohuzel jasne, ze jedinou definici "komercniho" subjektu je to, ze zatim nepodepsal smlouvu s CESNETem. Pro ostatni podnikajici v tomto segmentu IT a Internetu to neni prilis lakava vyhlidka. Pri teto prilezitosti mi na mysli vyvstava pouze jedna otazka: Contactel si, myslim, koupil pred casem CESNET (snad i klientelu) a co ma nyni ? Jak je mozne , ze se tu objevi CESNET A+7 a pan Gruntorad se nam ukazuje na verejnosti s lehkym usmevem ve tvari....?
Vsem , kteri pracuji v telekomunikacich ci IT preji klidny zbytek zivota. -
David Rohleder (neregistrovaný)Pri teto prilezitosti mi na mysli vyvstava pouze jedna otazka: Contactel si, myslim, koupil pred casem CESNET (snad i klientelu) a co ma nyni ? Jak je mozne , ze se tu objevi CESNET A+7 a pan Gruntorad se nam ukazuje na verejnosti s lehkym usmevem ve tvari....?
Ano, prodej komerční části CESNETu považuji za opravdu velký obchodní úspěch tehdejšího vedení. Contactel koupil komerční část sítě CESNET, která patřila vysokým školám (ale co bylo se subprovidery, to bohužel nevím). Contactel rozhodně nekoupil síť CESNET jako takovou, ani značku CESNET.
CESNET2 je pokud mne paměť neklame označením sítě. Sdružení se stále jmenuje CESNET (asi analogie Internet2).
BTW: nezdá se vám nečestné porušovat podmínky smlouvy, kterou jste s CESNETem uzavřel? Tj. pokud vaše firma byla ryze komerční, tak jste porušoval AUP, která byla patrně součástí smlouvy o připojení.
-
Stefan (neregistrovaný)Re: BTW
Problematika cti a pravdy je velice zajimava v kazde lidske cinnosti. Nejvice jasno jsem v ni mel asi kolem 15 let. Postupem casu se mi hranice cim dal tim vic mlzi. Drive jsem si dokonce myslel, ze pravni rad by mel fungovat a byt jednoduse schvalitelny vetsinou. Bohuzel na zaklade zkusenosti s historii si to nemyslim. Ale to patri jinam.
K memu pripojeni s CESNETem mohu uvest pouze nasledujici. V roce 1995 nebylo prilis sanci, jak se dostat na Internet. Nechci se hadat, protoze jsem sklerotik :-)), ale v dobe kdy ja jsem hledal pripojeni, jeste nemeli v otazce "komercni a nekomercni " pristup na Internet jasno ani za nasimi hranicemi. A co teprve my... Takze moje UUCP pripojeni online 4x denne po dobu 3 minut za "krvave mezimesto"...BYLO ZCELA JISTE NEKOMERCNI :-) A ZA UCELEM VYVOJE OTEVRENYCH SYSTEMU...
Ostatne skutecne se podarilo Internet "otevrit".
BTW: Mimochodem v te dobe mohla byt dokonce v platnosti i podminka, ze nikdo , s vyjimkou Telecomu, nesmel prenaset data jinych subjektu... Obdobne pozadavky byly i na pronajem pevnych okruhu od Telecomu a tedy i zde vyvstava otazka zda je cestne prenaset i cizi data po takto zrizenem okruhu. A zda tedy v siti CESNET v roce 1995 "behala pouze akademicka a nezavadna data" a zda vsechny 64kbitove okruhy CESNETu splnovaly podminky dodavatele. A hlavne JESTLI SE TIM VUBEC NEKDO TRAPIL ...
Preji hodne optimismu do dalsiho konani.
-
MK (neregistrovaný)uvedene nazory jsou ciste soukrome
napada mne logicka otazka, kam se podelo vsechno zarizeni, ktere bylo pro TEN-34, pozdeji TEN-155 potreba (a ktery jsme 'castecne' zaplatili z dani)?
Take neznam inventuru zarizeni zakoupenych pro TEN-34 CZ :-). Pokud je mi znamo, slo z valne vetsiny o smerovace CISCO 7505/7507 a prepinace CISCO LightStream 1010 (presna specifikace tech krabic je nekde ve vyrocni zprave CESNETu - jsou na webu CESNETu).
Myslim, ze vsechny C7505/7507 se stale pouzivaji, vetsinou v roli pristupovych smerovacu. Prece jen se do nich STM-16 karta neda koupit a vubec jejich pouziti v gigabitovych sitich neni uplne to prave. Pokud se tyce ATM prepinacu, castecne se pouzivaji v mistech, kde je jeste ATM (napriklad okruhy do Zlina, Usti nad Labem) a castecne lezi ve skladu nebo se pouzivaji pro ruzne testy.
-
a (neregistrovaný)Souhlasim, pouzivaji se pro testy a body kde je ATM, dale k napojeni zakazniku (instituci) s ATM pripojkou a tech nekolik jeste je :-)
Dale pokud se podivate sem http://www.ten.cz/provoz/zatizeni/ tak tam zjistite ze se ATM pouziva pro zalozni trasy
Jinak Zlin neni pripojen pres ATM ale pres gigabit
