Ne, opravdu ne. Aby platilo pravo zeme spotrebitele, resp. pravo takove, ktere mu zajisti minimalne prava na urovni zeme spotrebitele je nutne, aby obchodnik vuci danemu trhu aktivne vystupoval. Dostudujte Rim 1 apod.
Pri vasem vykladu prava by se jakykoli nakup spotrebitele v jedne zemi ridil pravem jeho zeme. Protoze ta platnost neni ohranicena prodejnem pres internet ale celkove.
Ne, nic takoveho neplati, je to soucasti legislativy ochrany spotrebitelu, a spotrebitel rozhodne nemusi a nebude resit, kdo se na trh "zameruje" ale resi, kdo mu proda. Rozhodnym faktorem je pouze to, ze oba (jak prodavajici tak kupujici ) pusobi v EU a obchod je uzavren na dalku (po internetu ale i telefonem). Zpusob dopravy v tom uz nehraje roli, takze pokud nekdo ted prodat bude muset, tak to, ze dopravu si dotycny zaridi osobne nebo pres prostrednika, je irelevantni.
To plati pouze v pripade, ze se obchodnik aktivne na dany trh zameruje, tzn. ze je to jeho standardni situace, ze na dany trh dodava.
Pokud ovsem je to obchodnik, co je zamereny jen a pouze na cesky trh, presto si jej najde nejaky zakaznik z Nemecka a nakonec se nejak nesystemove domluvi na prodeji, plati co je v clanku.
"Pokud obchodník prodává zboží do jiného členského státu pouze na základě zákaznické poptávky a na danou se přitom primárně nezaměřuje, řídí se smluvní vztah pouze právem země obchodníka."
Nikoli, v ramci cele EU v pripade ze jde o prodej koncovemu spotrebiteli plati, ze rozhodne pravo pro reseni sporu si vybira zakaznik(a ten si prevazne vybere pravo sve zeme), a to az v pripade ze na spor dojde. Obchodnik ten vyber nemuze nijak ovlivnit.
A mimo jine prave proto spousta prodejcu omezovala a snazila se vsemozne znemoznit nakupy z jinych zemi, protoze presne toto nechteli resit.