Ano, a proto mám v ČR stejné zboží dražší než kilometr za hranicí v Německu.
Asi proto, že jak píšete máme jinou životní úrověň než v Německu, proto je to u nás dražší.
Protože máme jiné chutě, tak místo opravdového cukru kokakola je slazená umělím cukrem (který je samozřejmě levnější, ale o tom pššš), proto je u nás práše na praní o hodně dražší, než v zahraničí, i když se vyrábí u nás nebo v polsku a dováží se přes nád do německa.
Proto mezinárodní T-Mobile, O2, Vodafone mají různé ceny v ČR a za hranicema platíme jak mourovatý když chcete zavolat do ČR zpátky, protože prý rooming, ale náklady mají nula, nebo nula, nula nic, protože je to jejich síť jsou mezinárodní společnost. a stejně tak i pro velké obchodi na internetu.
Bohužel jak všichni nadávají na Brusel, tohle je to jediné v čem nám Brusel hodně pomohl, protože jinak by ČR pořád tyhle společnosti obírali, protože češi bohužel snesou všechno a je jim to jedno. Češi si myslí, že jsou něco víc, ale pro západ jsme pořád východ a odpad. Takže nás odírájí kde můžou.
Četl jste vůbec ten článek?
Cituji:
>> Ten v takovém případě nemá ani povinnost zajistit na zboží popisky v jazyce zákazníka
A zkoušel ses zamyslet nad tím, co znamená nutit, a jak jsem to využití geolokace popsal já? On je třeba rozdíl mezi vnutit přesměrování a nabídnout přesměrování (jak jsem psal já).
Pokud ti nestačilo naznačit, není to můj problém.
Mně jako spotřebiteli to naopak přijde fajn.
Pokud prodáváte kozí mastičku místním, proč byste měl mít povinnost překládat návod k použití do němčiny a platit zahraniční DPD kvůli jednomu Němci?
Pak tedy text v obou článcích asi chápu špatně, já do jeho země odesílám, z CZ domény odesílám do CZ a z SK domény do SK, ale dle textu jsem pochopil, že ho nesmím diskriminovat a nutit ho použít konkrétní doménu a musí být schopen si objednat z libovolné, takže musím nabízet doručení do SK i na CZ doméně a obráceně.
Dále jste neodpověděl na ty platební metody, když si objedná plátce DPH na Slovensku, prodávám mu pak zboží s 0% DPH, když to plátce není, pak se uplatňuje česká DPH. Tzn. pokud chci umožnit platbu kartou pro SK zákazníky, musím vědět jestli je plátce DPH ještě před zaplacením, proto tam platbu online zatím nenabízíme, dokud nedořešíme modul, který to bude automaticky ověřovat a na základě toho bude měnit DPH v objednávce.
Mě osobně to přijde jako další nesmyslná povinná regulace jiné kapitalisticky vytvořené dobrovolné a logické regulace. Nechápu proč nemůže mít prodejce rozdílné ceny na základě destinace kam prodává (to není náš případ), když dané destinace mají různou životní úroveň a lidé v nich jiný rozpočet na utrácení a např. jiné ceny lokálních distributorů.
Po sankcích ze zahraničí spočívajících v odstavování účtů by mohl mít mimo Rusko účet jen blázen.
Nejen nemusí, ani nesmí. A být Vámi, tak se nikde moc nerozšiřuji, že sledovaná léčiva dovážím nelegálně ze zahraničí.
V Rusku, pokud bys chtěl pracovat ve státních službách, bys měl smůlu. Protože už tam platí, nebo brzy platit bude, že žádný státní zaměstnanec nesmí mít v cizině bankovní účet, jinak okamžitý vyhazov a mastná pokuta.
Vykládáš tu kraviny.
Nikdo ti nebrání použít informaci o uživatelově lokaci třeba na to, abys mu řekl, že do jeho země neshipuješ, nebo abys mu nabídl přesměrování na lokální verzi webu.
Pokud je prodej léku v daným státě omezen zákonem (resp. na zákon navázanou vyhláškou apod.) a ten zákon je v souladu s legislativou EU , tak máš prostě smůlu a s novým nařízením se ničeho nedomůžeš.
Dislajky potěšily a co takhle odpověď na otázku nebo nějaká konstruktivní připomínka, když se to tak nelíbí. :)
Vygeneroval jste krásný příklad a možná je pravdivý, ale i pokud je, tak se řídí stávajícími pravidly a nikoliv novou úpravou, která je tématem článku.
Ne, opravdu ne. Aby platilo pravo zeme spotrebitele, resp. pravo takove, ktere mu zajisti minimalne prava na urovni zeme spotrebitele je nutne, aby obchodnik vuci danemu trhu aktivne vystupoval. Dostudujte Rim 1 apod.
Pri vasem vykladu prava by se jakykoli nakup spotrebitele v jedne zemi ridil pravem jeho zeme. Protoze ta platnost neni ohranicena prodejnem pres internet ale celkove.
Omyl, presne techto pripadu se to tyka. jednoduse pokud nekdo napriklad prodava muziku, a prodava jinou v nemecku a jinou v CR, tak vam nesmi odmitnout prodat tu nemeckou z nemecka. A protoze se bavime o digitalnim obsahu, tak by ani nebyl schopen zduvodnit pripadne "nedorucovani" a uz vubec ne blokovani VPN.
Nemusi vam ovsem tu "nemeckou" muziku nabizet na ceske variante obchodu a nemusi vam k tomu dodavat cesky navod.
Dtto i zde probirane nabidky satelitnich TV ceske vs slovenske na jedne/dvou kartach ... coz ted dostane jeste zajimavejsi konturu. Protoze onen provozovatel vam proste prodat musi a jak zaridi, ze satelit nepujde na uzemi CR/SK prijimat by mne pomerne dost technicky zajimalo, protoze to je jedina varianta, jak by s tim mohl neco udelat. Potom je naprosto logicke vam proste jen pridat k vasemu uctu/karte dalsi kanaly (on se nekdo jeste diva na TV?).
Ne, nic takoveho neplati, je to soucasti legislativy ochrany spotrebitelu, a spotrebitel rozhodne nemusi a nebude resit, kdo se na trh "zameruje" ale resi, kdo mu proda. Rozhodnym faktorem je pouze to, ze oba (jak prodavajici tak kupujici ) pusobi v EU a obchod je uzavren na dalku (po internetu ale i telefonem). Zpusob dopravy v tom uz nehraje roli, takze pokud nekdo ted prodat bude muset, tak to, ze dopravu si dotycny zaridi osobne nebo pres prostrednika, je irelevantni.
Pokud mam sluzbu, kde mohu legalne delat geoblokaci, tak si muzu stanovit pravidla jaka chci. Tudiz mohu vam umoznit nakup, ale za podminky, ze pouzijete platebni system/kartu co vam dovolim. Protoze umozeneni nakupu v takovem pripade je moje dobrovolnost nad ramec zakona a tudiz i ty dalsi kroky nebudou tim predpisem ovlivneny.
Ví někdo, jak je to s léky? E-shopy v zahraničí (EU) nechtějí do ČR poslat lék, který je u nich bez předpisu, ale v ČR na předpis je.
S Vaším názorem nesouhlasím. Poskytnutí služby a zaplacení za službu jsou dvě nezávislé věci (po právní stránce). Poskytnutí služby neznamená zaplacení (mohu poskytovat zdarma) a taktéž zaplacením služby nemusím službu obdržet (protože se třeba vyskytuji mimo oblast, kde se služba pro můj region neposkytuje).
Z logické stránky, pokud chcete provést geoblokaci z důvodu, že mátesmlouvu na poskytování služeb na území ČR (třeba proto, že pro USA má smlouvu někdo jiný), tak budete ji řešit přes vydavatele platební karty? Sídlo vydavatele platební karty přece neříká nic o tom, kde se právě nachází nebo má sídlo objednatel služby.
Pokud můžete diskriminovat u prodeje služby, resp. se toto nové nařízení na prodej vybraných služeb nevzahuje, tak se logicky nebude vztahovat ani na platební metodu a placení za takovou službu, protože celý ten nákupní proces je vyjmut. Takže nadále budete moci prodávat takové služby s omezením, např. tím, že budete diskrimonovat platbu.
Hergot chlape,
dokážete pochopit, že já se nebavím o geoblokaci těchto služeb?!? Dokážete rozlišit poskytování služeb (to co citujete a to nerozporuji) a placení (tj. to, co tady řeším celou dobu)?
Poskytování služeb na základě geolokace není totéž, co zaplaceni!
Kristova noho, chlape, už nevím jak to říci. Je to výjimka z celého nařízení upravujícího geoblocking.
https://www.podnikatel.cz/clanky/co-prinese-e-shopum-a-zakaznikum-konec-zemepisneho-blokovani/
"Jaké jsou výjimky
Výše zmíněný zákaz používání rozdílných všeobecných podmínek se neuplatňuje, pokud prodávání nebo poskytování služeb zakazuje právo Evropské unie nebo vnitrostátní právo daného členského státu a je to v souladu s právem EU. Nařízení se vztahuje jak na prodej zboží, tak na poskytování služeb. Mezi výjimky však patří služby obecného zájmu nehospodářské povahy, mezi které patří například aktivity vládních a nevládních neziskových organizací. Dále zdravotní služby, finanční, sociální a audiovizuální služby a také činnosti spojené s výkonem veřejné moci, sociální služby poskytované státem nebo soukromé bezpečnostní služby. Výjimku tvoří také služby související s obsahem chráněným autorským právem nebo nehmotná díla, jako jsou elektronické knihy nebo streamovaná hudba."
Audio a video streaming má výjimku.
"A nakonec tu máme trh s elektronickým obsahem (například audio- či videostreaming) ohledně kterého se okolo nařízení o geoblokaci vkládala také určitá naděje. Ten pro změnu nařízení neupravuje vůbec."
Na podnikatel.cz jsem o této problematice také četl článek a ta výjimka je tam také uvedena a o něco zřetelněji.
Jak to, že se jich to netýká?
Co tento bod? "diskriminace z důvodů souvisejících s platbou za zboží"
Bavíme se přece o kartách vydaných v EU, ne mimo EU. Jsem Čech, bydlím v Čechách, účet mám mimo ČR v jiné zemi EU a kartu mám vydanou k tomuto účtu. Je to snad zakázané? Pokud ne, tak pak je to diskriminace.
Přece tím, že mám kartu vydanou bankou mimo svoji zemi, nejsem automaticky podvodník nebo zloděj...
Myslím, že zrovna jich se to netýká. On by to byl i nesmysl, mají pro různé oblasti různě vyjednaná práva a tím se liší i cena a nabídka obsahu pro danou oblast.
Např. známý zkoušel založit účet na Filipínách a sice ho stálo předplatné jen cca 90 Kč na měsíc oproti 280 Kč v ČR, ale dostupnost obsahu byla opravdu hodně omezená a pro Českého posluchače úplně k ničemu.
Tak to jsem zvědav na Spotify...
Když jsem se pokusil vložit zahraniční kartu (ale vydanou v EU) do svého profilu na Spotify, tak to odmítlo s tím, že musím zadat kartu vydanou v zemi, kde mám adresu v profilu...
Tam jde spise o to, ze nektere firmy vam neumoznily ani lokalni web navstivit, jelikoz nad nim meli geo filtr. To nyni padne a nemuzou vas natvrdo odmitnout ci presmerovat. Je treba si uvedomit, ze vy jako zahranicni spotrebitel muzete mit zajem nakoupit napr. ve Francii treba proto, ze tam mate rodinu a chcete jim tam neco koupit a poslat. Nyni tento pripad sel blokovat, jiz nepujde. zaroven vam nebudou moci uctovat nejake extra naklady apod. Nemuzou vam odmitnout prijmout treba Visa kartu kdyz Visa prijimaji jen proto, ze neni vydana lokalni bankou apod.
Ono v prvni fazi se to interpretovalo (diky jenomu clanku) tak, ze od ted bude muset kazdy dodat kamkoli. Ale o tom to neni.
To plati pouze v pripade, ze se obchodnik aktivne na dany trh zameruje, tzn. ze je to jeho standardni situace, ze na dany trh dodava.
Pokud ovsem je to obchodnik, co je zamereny jen a pouze na cesky trh, presto si jej najde nejaky zakaznik z Nemecka a nakonec se nejak nesystemove domluvi na prodeji, plati co je v clanku.
"Pokud obchodník prodává zboží do jiného členského státu pouze na základě zákaznické poptávky a na danou se přitom primárně nezaměřuje, řídí se smluvní vztah pouze právem země obchodníka."
Nikoli, v ramci cele EU v pripade ze jde o prodej koncovemu spotrebiteli plati, ze rozhodne pravo pro reseni sporu si vybira zakaznik(a ten si prevazne vybere pravo sve zeme), a to az v pripade ze na spor dojde. Obchodnik ten vyber nemuze nijak ovlivnit.
A mimo jine prave proto spousta prodejcu omezovala a snazila se vsemozne znemoznit nakupy z jinych zemi, protoze presne toto nechteli resit.
A kdo to bude kontrolovat a jaké za porušení hrozí sankce?
Již teď vím, že v případě našeho eshopu toto budeme nějakou dobu porušovat. Z hlediska UX je to nesmysl, buď bych musel vyžadovat zadání osobních údajů ještě před výběrem dopravy (což spoustu koncáků odradí) nebo bych musel na všech doménách nabízet dopravu do všech zemí kam doručujeme a to by byl bordel.
Další problém je platba kartou, nemůžu všude nabízet platbu kartou do doby, dokud si eshop nedokáže sám automaticky ověřit plátcovství DPH v dané destinaci, na tom makáme, ale není to tak jednoduché, zvlášť od nabytí platnosti GDPR. A spoléhat se na to, že zákazník vyplní údaje správně včetně checkboxu ohledně plátcovství je naivní představa a generovalo by se tím ohromné množství reverzací a tím by došlo ke zvýšení administrativní zátěže.