Zajímalo by mě, jestli když si zaplatím nějakého člověka, který každé ráno vykoupí trafiku a v poledne mi přinese vystřižené články, jež by mě mohli zajímat, jestli je to totéž. Nebo když píšu, řekněme, vědecký text a odkazuju přímo na konkrétní stránku nějaké publikace, jestli tím mým "deep linkem" něco porušuju. Můžu také do mého textu napsat, ať si to laskavý čtenář všechno najde sám, ale nebyl bych asi oblíbený autor...
Podobné příklady byly často uváděny u ostatních případů "deep linking" a ze setrvačnosti někdy i u tohoto. Nicméně myslím, že zde nejsou příliš na místě.
Jestliže vám někdo vystřihá články z novin, tak si jednak ty noviny musí nejprve koupit a jednak musí články sám nalézt a výstřižky následně uspořádat. Nemůže tedy použít databázové prostředky (uspořádání, klíčová slova, atd.) vytvořené a vlastněné vydavatelem.
V případě odkazů ve vědecké publikaci pro změnu nedochází k systematickému (dlouhodobě denně prováděnému) vytěžování zdrojů, publikace nejspíš není určena totožné cílové skupině jako samotné články (a vydavateli tedy nekonkuruje) a navíc v ní uvedené odkazy pravděpodobně tvoří jen zlomek její hodnoty (zatímco v případě newsletterů Newsboosteru to je značná část hodnoty).
Přesně tyto rozdíly, tj. využití *databáze* a *konkurenční vztah* produktů vedly k rozhodnutí dánského soudu a odlišují tak tuto kauzu, včetně jejích výsledku, od starších případů "deep linking".
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
