Vlákno názorů k článku Krušná budoucnost novin? Spíš jejich čtenářů od Aleš Miklík - "jako by to dělali podle nějakých už 100x...
-
"jako by to dělali podle nějakých už 100x použitých šablon"
Vam to mozna zni nepochopitelne, ale prave jste vystihl jednu ze zakonitosti novinarskeho remesla. Novinarova denni praxe se bez sablon, rutiny a zazitych postupu (vcetne nutnosti odstupu od zpracovavaneho tematu a osob v zajmu zachovani dlouhodobeho psychickeho zdravi) neobejde. Jen maloktery zurnalista vsak s timto jevem dovede zachazet tak, aby to nebylo na ukor ctenare... -
quo (neregistrovaný)Mozna jsem prilis cilivy, ale kdyz si v novinach prectu neco cemu rozumim nebo u ceho jsem byl, tak mam pocit ze to byva casto docela vzdalene skutecnosti a nemam pak moc duvery cist ostatni clanky, ktere pisi o necem co neznam. Na Internetu je mozne zpravu, ktera se mi nezda ale pride mi dulezita, zkusit overit z jinych zdroju. Nekde to jde lepe, nekde hure. V pripade papirovych novin jsem odkazan pouze na praci novinare, jeho schopnosti, moznosti a umysly.
-
anonymníTaky jsem si tý kvality informací všiml. Ještě horší je, když je člověk přímo svědkem nějaký události a pak vidí její odražení v tisku (rádiu, televizi). Třeba je člověk celý den u soudu a pak slyší, jak to zpracuje Radiožurnál, ČT, tisk. Všechno naprosto nepravdivé, překroucené, nevystihující podstatu problému, jako by to dělali podle nějakých už 100x použitých šablon. Po takové zkušenosti už se člověku za "seriózní" tisk už platit nechce.
Další postřeh s Dnes: když člověk přijede třeba po týdnu ze zahraničí a prolistuje si Dnes za poslední týden, zjistí, že ty jednotlivé výtisky jsou z velké části téměř shodné. Takže dříve jsem ji odebíral každý den, teď 1x týdně (spíš kvůli TV programu pro rodinu) a někdy ji ani za ten týden celou nepřečtu. Internet skoro stačí.
ČLÁNKY DO MAILU