Mobilní síť nemá jednou frekvencí pokryto celé území. Naopak, buňky používající stejné frekvence (jak v pásmu 900MHz, tak i 1800MHz je k dispozici několik kanálů) se stavějí tak daleko od sebe, aby se vzájemně nerušily. Mezi nimi jsou pak postaveny buňky, které používají další kanály z uvedeného pásma. Nevím, jak se to plánuje teď, ale někdy před 10ti lety se učilo, že buňky se staví od sebe ve vzdálenosti 4R, kde R je poloměr vzdálenosti od vysílače, kde se ještě dá daný kanál mobilem zachytit a použít - viz obrázek na http://en.wikipedia.org/wiki/Cellular_network
No, o tom uz byla rec. Nesmite se proste nachazet mezi vysilacem a jeho opakovacem na stejne frekvencni (mimo rezim SFN), coz je hodne nerealny predpoklad. Je to tedy mozne, ale v praxi naprosto nemyslitelne, protoze diskvalifikuje v prijmu vetsinu divaku lezicich na pomezi vice vysilacu (opakovacu). Je to ciste akademicka kravovina.
To se mi nějak nezdá. Územní rozsah jednofrekvenční sítě je dán velikostí (=časovou délkou) ochranného intervalu, který, jestli to dobře chápu, udává maximální možné zpoždění signálů od různých vysílačů nebo různých odrazů signálu od téhož vysílače, aby je v přijímači ještě šlo složit dohromady. Jestliže by jednotlivé signály vzhledem k sobě příšly zpožděné více než o ochranný interval, na vstupu příjímače by se to jevilo jako rušení, které by vedlo ke zhoršení možností rozpoznání digitálních dat.
V současné době použitý ochranný interval umožňuje maximální vzdálenost mezi vysílači asi 60km jestli se nepletu.
Protože to možné je. Ovšem jen za určitých podmínek, které je ovšem mnohdy velmi snadné splnit. Když si bude někdo chtít postavit opakovač na BH třeba ve vzdálenosti 100km od vysílače, tak bu bude fungovat, ikdyž je mimo parametry SFN. Podmínkou je, že odstupú obou signálů na anténě bude větší než 30dB, nebo že přijímací anténa nebude mezi BH a opakovačem. Pokud budou splněné tyto dvě podmínky, tak bude zařízení fungovat i mimo parametry SFN! Jedná se o myšlenku a informaci. Nikoliv o návod. Prostě to tak funguje, tak jsem se o tom zmínil. Na tom přece není nic špatného!
Protoze moznost neznamena realnou nemoznost praktickeho pouziti nekde jinde nebo jindy. To co se muze zdat jako bezny intelektualni odpad, tak muze byt docela dobre realne aplikovano v jinych situacich. Pripadne postupem casu bude aplikovano bezne. Bez techto uvah coby kdyby ale je to blbost by nebyl zadny pokrok.
Co to je za nesmysl? A co by si pocali ti co jsou na rozhrani hlavniho vysilace a opakovace? Takovy model by sice vykryl tesne okoli opakovace, ale vytvoril nove pasmo totalne nepouzitelneho signalu o kus dal, nemyslite?
Tuto reakci jsem čekal. Dokonce jsem měl podobnou zmínku e ve svém příspěvku. Nakonec jsem to smazal, protože to není až tak úplně pravda. Samozřejmě, že limity vzdáleností mezi vysílači jsou dané délkou ochranného intervalu. Pro současné sítě je to kolem 30km. Tohle se ovšem týká striktně vysílačů. Pokud jde o opakovače, tak už je situace trochu jiná. Opakovač je totiž napájený signálem z vysílače z určité vzdálenosti, ovšem zpoždění mezi signálem přímým a "opakovaným" je dán pouze technologií toho opakovače, a místem příjmu. Opakovač tedy může být i dál než je omezení ochranného intervalu, přijímaný signál ovšem nesmí být rušen signálem z jiného vysílače nebo opakovače, který by byl mimo limit OI. Stejně tak může nastat problém, kdyby místo příjmu bylo mezi vysílačem a opakovačem, kdy by mohlo dojít k situaci, kdy by byl porušen limit OI. Ono je to celé poněkud složitější. Striktně samozřejmě platí omezení. Nicméně reálně může nastat situace, kdy některé prvky budou spolehlivě pracovat i mimo tato omezení. S počtem vysílačů a opakovačů v síti se ovšem počet těchto vyjímek bude snižovat. Je to opravdu o sčítání vektorů. Kdo si to neumí reálně představit, tak v tom má trochu zmatek. Jinak ten opakovač by i na tu vdálenost mohl na některým místech příjmu pracovat jako SFN. Na jiných místech by ovšem mohl být příčinou úplné ztráty použitelného signálu.
Jen poznámka na okraj: Kromě limitů, které popsal Enik (technic. řešení samotného opakovače) je pro opakovače DVBT dalším limitem vzdálenost mezi primárním vysílačem a jeho opakovačem (-či), která závisí od parametrů DVBT sítě. Takže prakticky by ten opakovač (jako SFN) v Chrudimi být nemohl. Tím jsem chtěl jenom upřesnit, že umístění opakovače je také limitováno vzdáleností od prim. vysílače.
Opakovač je technické zařízení které příjme signál z jiného zdroje, následně jej zesílí, a pomocí vysílací antény jej opět vyšle do prostoru. Takováto zařízení se používají i u analogové TV. Jsou však používána vyjímečně, a jen v omezených podmínkách. Jistým problémem u těchto zařízení je nutnost velmi dokonalého oddělení přijímacích a vysílacích antén. Tím oddělením je myšleno to, že signál z vysílací antény nesmí dopadat zpět na anténu přijímací. Došlo by totiž ke kladné zpětné vazbě, která by způsobyla rozkmitání celého systému, čímž by vzniklo obrovské rušení.
Možnost použití opakovačů je tak do jisté míry vázána na kvalitní signál z primárního zdroje. Izolace kvalitních anténních systémů umožňuje použít pro opakovače zesílení i 60dB, což je v praxi dostačující. Někdy se pro zvětšení izolace používá změna polarizace. Teoreticky by tedy bylo možné postavit opakovač BH třeba v Chrudimi. Problém by byl v tom, že výkon takového opakovače by byl velice malý. Na přijímací anténě by bylo kolem 60dBuV, po zesílení by bylo dosaženo max 120dBuV, což na 75Ohm je cca 13mW technologického výkonu. Vysílací anténa by vyzařovala asi 0,1 - 0,15W, což je výkon zcela zanedbatelný. Je pravda, že v místě bez rušení by dokázal pokrýt celou vesnici. To je ovšem jen extrémní ukázka možností. Nikoliv nástin praktického řešení!
opakovac pouze zesili prijaty signal a posle jej do druhe anteny? Pod pojmeme opakovac bych si predstavil spis zarizeni, ktere zkontroluje, zda tvar signalu odpovida , pripadne jej opraci a az posleze jej pusti dal. Dik za pripadnou odpoved.
Přimlouval bych se za technicky přesnější vyjadřování ve vztahu k televizním převaděčům ... Televizní převaděč je zařízení výhradně analogové! Pro DVB-T se používají opakovače!
Název "televizní převaděč" je myšlen od slova "převádět" na jiný kanál. Což je věc která se u DVB-T neděje. DVB-T se jen "ohýbá" do jiného směru, případně zesiluje. Proto se také opakovače někdy nazývají "Ohýbač paprsku." To se ovšem používá spíš v mikrovlnné technice. Pro televizní pásma se používá výraz "Opakovač." Jasně se tak odlišuje použitá technologie, druh vysílání i použitý kmitočet. Proto bych chtěl všechny poprosit, aby v souvislosti s DVB-T používali výraz: "Opakovač."
Děkuji. S pozdravem Enik
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).