Před časem jsme se na Lupě věnovali možnostem uplatnění českých odborníků v oblasti informačních technologií v zahraničí. V návaznosti na tyto komentáře dnes pokračuje se svým článkem Jan Šeda. V současné době pracuje v zahraničí jako programátor a nabízí proto řadu praktických zkušeností.
V současné době, kdy píši tento článek, se podílím na vývoji jednoho „enterprise“ systému pro mezinárodní clearingové centrum zaměřené na obchodování se vším (prodej peněz, komodit, akcií…). V sekci, pro kterou vyvíjíme software, proběhne řádově kolem 5.000 transakcí za minutu (v hodnotě až 5 miliónů dolarů). Celé řešení je založeno na kombinaci Javy a C/C++, což je na 16-procesorovém stroji se Solarisem ideální, běhá to naprosto spolehlivě a nesmírně rychle (po této zkušenosti mě již nikdo nepřesvědčí, že je Java pomalá!!!).
Tím jsem se ale dostal do technické oblasti, která není tím hlavním, čemu bych se v tomto článku rád věnoval. Především bych se s vámi rád podělil o své zkušenosti ze zahraničí (v této chvíli týkají Lucemburska a Švýcarska).
Co se týká finančních otázek, které asi čtenáře napadnou jako první, není to vůbec špatné. Nemohu mluvit o konkrétních číslech, ale není problém si vydělat kolem 100–150 tisíc mesíčně + extras (vedlejší výdaje, mobil, hotel apod.). Pochopitelně pokud zde budete žít a tedy i nakupovat a provozovat běžný život, tak vám z této částky moc nezůstane (především ve Švýcarsku, i když zde to zaměstnavatelé obvykle dorovnávají). Obvykle vydáte tak kolem padesáti tisíc na provozování vaší vlastní domácnosti a nákup nějakého toho jídla. Ostatně všechno je zde asi tak 2–4× dražší než u nás, takže je nutné se nějakou dobu aklimatizovat a zvyknout si na zdejší cenové poměry, které se od našich dost liší.
Profesní život se asi podobá našim velkým firmám, které jsou hlavně zahraniční. Pokud jej porovnám například se svojí zkušeností z české pobočky Sybase, režim je podobný, jen máte relativně volnou pracovní dobu (pokud nepracujete v roli konzultanta, což naštěstí není můj případ). Pro mne začíná tak kolem 10.00–10.30 a vzhledem k tomu, že jsem tu sám, končí kolem 21.30–24.00; jsem zvyklý pracovat tímto způsobem a vyhovuje mi to.
Asi vás napadne: „A co domov?“. Pochopitelně i já se rád vracím domů a rád vidím své rodiče, takže mám svojí práci rozdělenou tak napůl. Tak na 10–14 dní vždy přiletím sem (letenky pochopitelně patří do extras), načerpám nové informace a pak se vracím domů a komunikuji s kolegy přes Internet. Nikomu tady to nevadí a je jim úplně jedno, kde svoji práci odvedu, což pokládám za klasický znak západního stylu práce – nikdo vás nesleduje jestli si odsedíte 8,5 hodiny (to nikoho nezajímá), důležitý je jen výsledek.
Jiná otázka se týká pracovních povolení a povolení k pobytu. Nebudu zde popisovat všechny peripetie s obíháním úřadů a s tím, že musíte se vším za notářem a pak ještě žádat na Ministerstvu spravedlnosti o apostylu na jednotlivé notáře (něco jako ověření, že notář může ověřovat – fakt pitomost :). Někdy, když jsem viděl i ta „dětská“ razítka, co mi dali, tak mi přišlo jednodušší to zfalšovat a ušetřit čas, protože to stejně nikdo nepozná a nedohledá, ale to vám opravdu neradím!.
Pokud se chystáte vycestovat za prací ven, tak to určitě nedělejte ilegálně, protože postihy jsou opravdu značné – třeba Švýcarsko vás může i na několik let poslat do vězení. Proto raději protrpte svízele s povolením a buďte v klidu.
Jak ale najít práci v zahraničí? Pokud něco umíte (dnes je primárně zájem o počítačové odborníky), je to poměrně snadné. Pochopitelně váš plat a vaše šance rostou s tím, co znáte, neboli konkrétně v Německu, Lucembursku, Belgii, Švýcarsku stoprocentně uspějete, pokud znáte velmi dobře Javu nebo C/C++. Tyto dvě programovací platformy patří mezi nejlépe hodnocené a tento trend má vzrůstající tendenci.
Co tedy nejvíce letí? Rozhodně je to Java na serverové straně a to u bankovních a finančních institucí (tedy tam, kde se točí nejvíce peněz). Taky je hodně velký zájem o klasické céčkové programátory pro velké unixy (HP nebo Solaris), kteří často píší úzce zaměřené enginy třeba jen pro vkládání dat do databáze (to je i naše zkušenost z clearingového centra). Kromě programátorů zde ale asi největší šanci mají konzultanti na SAP, ale to vidím spíše jako lokální trend, související s budováním mySAP a proto bych tento trend viděl tak na 2 roky (s ohledem na „rychlost“ SAPu). Ale pokud znáte SAP, určitě vám doporučuji toho využít, protože si můžete vydělat opravdu hodně velké peníze (co vím o prodeji konzultantů, tak německá firma je může prodat až za 15 – 20 tisíc DEM/měsíc – a z toho vám určitě něco kápne).
Tolik tedy pro začátek; pokud budete mít další dotazy, můžete mne kontaktovat. Přeji vám hodně štěstí ve vaší profesionální kariéře.
Poznámka redakce: Článek byl původně napsán pro server E-Business
