Vlákno názorů k článku Medián Petra Koubského: Povinná četba pro čtenáře Lupy a spřízněné duše od jm - Tichý Don je od Šolochova. Ale já jsem...

Tichý Don je od Šolochova. Ale já jsem zase byl během čtení článku stoprocentně přesvědčen, že Otec Goriot je samozřejmě od Zoly :)

Tichý Don je připisován Šolochovovi, byť je to údajně s autorstvím sporné. Asi v r. 1983 jsme ho měli jako povinnou četbu na gymplu a pravda, přečetl jsem ho taky v době nemoci. Ovšem víceméně ze zvědavosti, jestli budou opravdu obě ty tlusté bichle až do konce taková blbost :-)
To Dostojevskij, Turgeněv, Gogol... jsou, pokud na ně má člověk náladu, literatura velmi dobrá.

Tichý Don se přečíst dá a má to dost do sebe, ale popravdě jako školní povinná četba mi to přišlo jako úlet. Já si na čtení vždy potrpěl nadstandarně, tak jsem to dal celkem snadno, ale velká většina spoužáků z toho byla "na prášky". A zrovna v tomto případě bych jim to ani nevyčítal...

Máš pravdu - Michail Šolochov. Budu se muset nad sebou zamyslet. Alzheimer - ale zase ta úleva ;-)

Z mého pohledu jsem až časem pochopil, že (nesnášená) povinná četba je vlastně zábavná forma encyklopedia věcí a lidství.
Sám jsem u sebe poznal, že vybrat tituly nelze.
Jako s jídlem, s věkem se mění chutě. Co mne zaujalo v 10ti -> 15ti -> 20ti -> ...a tak dále, bylo vždy zásadně odlišné.
A pak vliv prostředí. Například jsem v 19ti ležel měsíc v nemocnici a zhltnul jsem tlusté knihy Dostojevského Tichý Don. Předtím - ani potom - už bych nevzal tak objemnou četbu do ruky, ač nadále mi utkvělo, jak skvělé je to dílo.