se nedá svítit, je to živý jazyk.
Výrok "stále méně zanedbatelnější" mi dosti jasně evokuje časový průběh, kde směrem k budoucnosti klesá bezproblémová možnost zanedbávat (cosi) - teď jsem tím vědomím šmatráním se v tom zmaten, nevěda kde by měla být gramatická chyba, ale přijde mi to smysldávající.
Obávám se, že se z toho hnusu začíná stávat normální konstrukce. A časem nezbyde ÚJČ než to dát do normy, takže pak to bude nejen normální, ale i normované.
Stupňování: autore, bez legrace - opravdu nedokáži dešifrovat, co bylo na mysli, když byl psán výraz "stále méně zanedbatelnější konkurence" - vím, co je "zanedbatelnější", vím, co je "méně", ale už nevím, co je "méně zanedbatelnější". Znamená to více zanedbatelný nebo méně zanedbatelný? {Pokud je mi známo, tak indoevropské jazyky mají 3 stupně přídavných jmen, ale takováto konstrukce je pro mne skutečně záhadou ...)
ČLÁNKY DO MAILU