Názory k článku Milníky internetového desetiletí

Jakakoliv historiografie zapasi s jednim problemem - subjektivnim vyber udalosti a osob. To se ale tezko resi. Takze nasleduje muj subjektivni pohled -

Chybi svetova perspektiva. Cesky internet nevznikl v hlavach genialnich ceskych vedcu a inzenyru ale povetsinou byl aplikaci toho, co bylo vyvinuto jinde. Vyjimky z tohoto pravidla (sice si na ne zrovna ted moc nevzpominam, ale urcite byly) by urcite staly za zmineni. Stejne jako kontext toho, co se delo ve svete.

Z hlediska obsahu je zminena statni sprava, politici, vyhledavace, casopisy, ale chybi jakekoliv zmineni e-businessu.

Jinak samozrejme nostalgie je prijemna.

Já bych například viděl jako mezníky zpřístupnění katalogů v našich knihovnách. Nejprve TELNETem, pak přes WWW-přístup (a to i Národní knihovna, Státní technická knihovna), vše dříve, než se tímto problémem začala u nás hlouběji zabývat komerční sféra.
Ale to je ona věc subjektivního pohledu.
Hlavně to však píši proto, že se nějak má automaticky předpokládat, jako by vše pokrokové u nás bylo kvůli komerci. Přece i ona historie Internetu u nás to vyvrací.
A vezměme si nyní Národní knihovnu. Tam se - podle mě kvůli jistému "komerčně povinnému" novinářskému podtextu většiny článků - nikoho ani nenapadne podívat, že lze třeba i generovat SeesionID jako náhodné číslo na vlastním počítači (viz jejich anglická verze). I jen počty spravovaných záznamů jsou pro mnoho "internetově sečtělých" lidí najednou překvapivé.
A nejsem si jist, zda nějaké takovéto překvapivé zjištění nemá na některé lidi ten vliv, že potom začnou přehlížet i odborně podložené názory irelvantní vůči onomu "povinnému novinářskému podtextu", který snad má mít za cíl vždy čtenáře správně světonázorově zorientovat.

Dobrý den,
dle mého názoru byl jedním z nejvýznamnějších mezníků českého Internetu listopad 1997 (nemýlím-li se), kdy byl změnou registračních pravidel CZ.NIC zahájen proces rozsáhlé privatizace adresního prostoru v doméně .cz . Myslím, že termín privatizace je asi nejvýstižnější, i když vím že ne zcela přesný. Nešlo samozřejmě o odstátnění (ani CZ.NIC není státní organizací), ale o privatizaci virtuálního prostoru vrcholové domény .cz, kterou lze z určitého hlediska charakterizovat jako veřejný statek sui generis.

Privatizaci virtualniho prostoru ?

Podotykam, ze, krome jinych detailu, domeny nejsou vlastneny :-)

Nevím, zda jsem dobře pochopil otázku.
Domény jsou samozřejmě vlastněny. Mohu doložit posudkem soudního znalce doc. Ing. Vladimíra Smejkala, CSc., že:
1) doménové jméno není automaticky či nahodile nebo z technických podmínek nebo jiných vlastností generované označení, jako tomu je u telefonních čísel; charakter "telefonního čísla Internetu" má IP adresa, ale ne její symbolické označení jménem;
2) doménové jméno je fantazijní slovní resp. znakové označení, reprezentující určitou IP adresu v síti Internet, přičemž neexistuje předchozí vazba nebo jiná funkce, která by spojovala nepřiřazené jméno domény a konkrétní IP adresu...;
3) tatáž IP adresa může být označena více, libovolně vytvořenými doménovými jmény;
4) doménové jméno vzniká jako výsledek tvůrčí činnosti konkrétní osoby, která toto jméno definuje (vymyslí) a označí jím určitou IP adresu (určitý server);
5) doménové jméno vyhovuje definici pro nehmotný statek, který lze pojmově vymezit jako statek vytvářený konkrétním duševním obsahem, jehož objektivní výraz je způsobilý být předmětem společenských vztahů, aniž by bylo třeba jeho ztělesnění v hmotné podobě;
6) doménové jméno vyhovuje definici pro duševní vlastnictví podle Úmluvy o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).
Co z toho mj. vyplývá?
"Technologický vývoj a jeho ekonomické dopady daly podle názoru znalce v souvislosti se sítí Internet vzniknout novému, samostatnému druhu duševního vlastnictví - doménovým jménům a právům k nim - podobně jako rozvoj rozhlasu, televize a nahrávacích technik dal vzniknout právům zvukových záznamů a rozhlasového a televizního vysílání. Doménová jména mohou v právních vztazích vystupovat jakožto nehmotný majetek, být zcizována a vkládána do obchodního majetku ..." (konec citátu).

Ano znam tu knihu ... Nicmene Vas mohu ubezpecit, ze WIPO domenu za dusevni vlastnictvi nepovazuje - podotykam, ze uvedena informace pochazi ze seminare WIPO, ktery se konal v prosinci v Zeneve a tykal se domenovych jmen :-)

Děkuji za upozornění, na seminaři WIPO v Ženevě jsem bohužel nebyl :-) Jistě záleží na přesné formulaci, neboť - jak jsem byl poučen - doména a doménové jméno není totéž.
Posudek soudního znalce i nadále považuji za směrodatný.

Dovolil bych si pouze upozornit, ze soudni znalec je soukroma podnikajici osoba, jejiz nazor a posudek je zhusta poplatny osobe objednatele posudku. Navic, v tomto pripade je objednavatelem takoveho "posudku" (v tomto pripade nejde o skutecny posudek soudniho znalce) znalec sam, pro ucely sve vlastni knihy - a je v jeho primem ekonomickem zajmu vyjadrit takto verejne takovy nazor, ktery mu spise prilaka klienty, nez nazor, ktery mu klienty neprilaka. Proto je ponekud odvazne verit jednomu posudku - a to i v pripade, ze se vam hodi.

Nemluvím o knize, ale o Znaleckém posudku č.1820/2000, který doc. Smejkal podal jako znalec jmenovaný rozhodnutím ministra spravedlnosti ČSR ze dne 25.6.1987 čj. ZT 1972/87 a ministra spravedlnosti ČR ze dne 21.6.1995 čj. ZT 2262/95.

Pak se omlouvam, to jsem spatne pochopil - nicmene stale plati, ze znalec je soukroma podnikajici osoba s vlastnimi zajmy - a ja nevim, kdo zmineny posudek objednal a platil a k jakemu ucelu ho potreboval, coz, se domnivam, je udaj pro posouzeni jeho verohodnosti naprosto nezbytny (pro me, protoze ja vim, ze znalci v praxi pozadavky zadavatele, pokud je to jen trochu mozne, respektuji - vam samozrejme nebranim ho povazovat za hodnotnou informaci).

A jeste jeden dotaz mam - ten prvni z obou uvadenych datumu, to jste se preklepl vy, nebo byl doc. Smejkal jmenovan znalcem v takovem oboru, ktery mu umoznuje vystavovan posudky na tema "domeny" skutecne v roce 1987 ? Ja sice vim, ze on je clovekem vpravde renesancnim - alespon podle mnozstvi oboru, kterym rozumi natolik, ze v nich muze byt znalcem, ale tohle by pak lecos vysvetlovalo. Predpokladam, ze to je chybna informace od vas. Protoze pokud ne, tak to v mych ocich znamena dalsi ranu image soudnich znalcu (i kdyz to uz neznamena zadnou zasadni zmenu).

Jak je jednoduché, do někoho kopnout... :-) Doc. Smejkal je znalcem pro obory:

• ekonomika
• odvětví řízení, plánování a organizace ekonomiky,
• odvětví ceny a odhady se specializací elektronika, kybernetika, nehmotný majetek, oceňování duševního vlastnictví, oceňování podniků a know-how,
• elektronika
• kybernetika, výpočetní technika
• kriminalistika, odvětví informační systémy, ochrana dat a kriminalistická počítačová expertiza
• školství a kultura, odvětví umění literární, se zvláštní specializací tvorba, distribuce a užívání autorských děl.

Podle mého názoru je dobře, když soudní znalec má širší rozhled po příbuzných oborech. A nedomnívám se, že domény by byly samostatným oborem. Zahrnují tolik aspektů, že se dotýkají prakticky celého výše uvedeného výčtu.

No, vidim, ze se mi nektere antipatie nedari skryvat uplne dokonale. Pripoustim, ze doc. Smejkalovi nemohu odpustit, ze se snazi vytvaret dojem (nebo prinejmensim nijak nebrani jeho samovolnemu vzniku), ze jako soudni znalec na nejake obory je opravnen poskytovat obecne pravni vyklady na (skoro) "cokoliv", ktere by mely mit vetsi relevanci nez nazor jakehokoliv jineho pravnika. Krome toho, zpusob, kterym on se snazi o vseobecnou akceptaci sveho osobniho pohledu na vyklad prava ja povazuji za ukazkovy pripad lobyingu - a ten je obvykle vyvolan zcela jinymi nez altruistickymi zajmy o blaho spolecnosti, i kdyz v nekterych pripadech mohou tyto zajmy splyvat (pozor, ja v zadnem pripade neodsuzuji, kdyz se nekdo stara o sve zajmy - jen varuji pred tim, aby se to zamenovalo za starost o vseobecne blaho). Nicmene, nechci vest tuto diskusi v osobni rovine (i kdyz jsem s tim asi zacal, za coz se omlouvam). Rad bych jeste dodal, ze ta psaz o "prodejnosti" soudnich znalcu, kterou myslim smrtelne vazne, byla zcela obecna a tu jsem v zadnem pripade nijak osobne nemyslel.

Vratim to tedy do urovne obecne - to, jestli "neco" spada pod nejaky pojem pouzivany a/nebo definovany v ceskem pravu - to je v podstate vyklad zakonu a prava - a daleko vic je nutne v tomto pripade byt odbornikem na pravo, i kdyz samozrejme neskodi byt odbornikem i na "neco". Mezi vyjmenovanymi obory neni zadny, ze ktereho by se dalo usoudit, ze p. docent je odbornikem na vyklad prava nebo pravnich pojmu. Neznam ten posudek cely - a tak nevim, ceho se vlastne tykal, a zda je vami uvadena informace dulezitou soucasti toho posudku, nebo zda jde o pomocny vyvod slouzici ke pomocnemu zduvodneni jinych zaveru - kazdopadne, pokud je to to prvni, pak jde IMHO i posudek v oboru, ve kterem neni znalec znalcem - prinejmensim ne oficialnim, pokud jde o pomocne tvrzeni, pak jde o pomocne tvrzeni mimo obor, na ktere je autor znalcem. A v tomto kontextu je nutne relevanci informaci v tomto posudku uvedene posuzovat. Aby bylo jasno - ja sam nejsem schopen posoudit, zda je to, co se v posudku uvadi pravda ci nikoliv, ja se vas jen snazim varovat pred prilisnym spolehanim se na cizi nazor, protoze ani to, ze jde o posudek soudniho znalce, ani to, ze se vam nazor v tomto posudku uvedeny libi jej nepovysuje na zavazny vyklad.

No ono neni dulezite, zda clovek nekde byl :-) Spise bych byl opatrny v nekritickem prejimani okolnich nazoru. Jak uz psal Dan, zadny clovek neni vykladac vsehomira a obcas se vyplati spolehnout se na selsky rozum.

Domenu muze clovek (nehlede na nazor WIPO ci dalsich vice ci mene slovutnych organizaci) vlastnit jen velmi tezko. Vzhledem k tomu, ze cely provoz jakekoliv TLD je v soucasne dobe zavisly na libovuli DoC (Department of Commerce) US vlady a kdyz to rekneme velmi eufemisticky, tak podlozenost vztahu ICANN vs. okolni svet neni prilis velka, by stalo vlastnictvi Vasi domeny jaksi na vode.

Nicmene mate-li vlastni nameserver, muzete na nem mit samozrejme (skoro)nekonecne mnoho domen, ktere Vam budou skutecne patrit. Jen je uvidi pouze ti, kteri se budou obracet primo na dotycny nameserver. Mozna mel prave tento stav na mysli Vami citovany soudni znalec.

Děkuji za vysvětlení. Asi se shodneme na tom, že doména je nehmotný statek a že lze vlastnit právo doménové jméno užívat. Teď, nyní a snad i dlouhodobě... :-))) Vím, že je uplatňování tohoto práva závislé na činnosti správců nameserverů domén 1. a v našem případě i 2.řádu (tzn. ICANN a CZ.NIC). Domnívám se, že CZ.NIC vlastní (jeho předchůdce zprivatizoval) užívací práva k doméně .cz a od tohoto práva se odvíjí privatizační proces užívacích práv k virtuálnímu prostoru v rámci domény .cz . Protože CZ.NIC vlastní užívací práva k vrcholové doméně .cz, může mj. za registraci (privatizaci) domén 2.řádu vybírat poplatky. Chová se jako vlastník. Nebo se snad mýlím?

Nevim, zda se da zprivatizovat neco, co neni a nikdy nebylo statni ...

Vím, že termín privatizace není zcela přesný. Již v prvním příspěvku jsem napsal: "Nešlo samozřejmě o odstátnění (ani CZ.NIC není státní organizací), ale o privatizaci virtuálního prostoru vrcholové domény .cz, kterou lze z určitého hlediska charakterizovat jako veřejný statek sui generis." Použiji-li selský rozum a jednoduché přirovnání, pak mnohé pozemky na území České republiky (srv. virtuální prostor .cz) mají privátní majitele, tzn. byly zprivatizovány, ač historicky nikdy nebyly v majetku českého státu (nikdy nebyly státní). Kdysi dávno (např. v době kamenné) byly jakýmsi veřejným prostorem tehdejší veřejnosti ... :-)))) S kolonizací virtuálního prostoru světového Internetu mi to připadá hodně podobné. Předchůdce CZ.NIC vykolíkoval území .cs (později .cz) a následně začal parcelovat "svůj" prostor pro další zájemce (domény 2.řádu).

Dobra, slovickarit nebudu. Nicmene, pokud pristoupim na vasi argumentaci, pak musim konstatovat, ze ani v dobe kamenne nebyl domenovy prostor "verejny". Naopak, v dobe kamenne, v dobe kdy byl domenovy prostor ve sprave vysoke skoly byl v daleko privatnejsich rukou nez je dnes, kdy snad privatni je, ale "spolumajitele" se muze stat prakticky kazda pravnicka osoba. Takze "privatnost" domenoveho prostoru se od doby "kamenne" spise snizila nez zvysila - a proto mi pouzivani pojmu "privatizace" nepripada jako uplne nejadekvatnejsi ...

Jsem rád, že naše diskuse má věcný charakter. Pokud dobře chápu Váš pohled, ovládání doménového prostoru v době, kdy byl ve správě vysoké školy, bylo mnohem více ovlivněno privátními zájmy soukromých fyzických osob, než dnes, kdy je ovládáno sdružením právnických osob CZ.NIC. To je docela možné, avšak já se vyjadřuji k něčemu jinému. Skutečnost, že nějaký subjekt (např. zmíněná vysoká škola) získal užívací práva k vrcholové doméně, začal o ní rozhodovat a nakládat s ní, vytvořilo předpoklad k další postupné privatizaci podřízeného adresního prostoru. Asi to bude názornější od systému vrcholových domén (vždyť také se říká, že ryba smrdí od hlavy :-)). V momentě, kdy ICANN nadefinuje základní strukturu nejvyšších domén a rozhodne o správcích, nastává okamžik privatizace dosud veřejného (tzn. konkrétní osobě či subjektu nepatřícího) prostoru na nejvyšší úrovni. Bez ohledu na to, zda se správcem stává privátní či státní organizace. Nebo snad CZ.NIC jako privátní subjekt rozprodává užívací práva k doménovému prostoru pod .cz, aniž by je vlastnil?

Aha, uz vam rozumim. Pak ale musim konstatovat, ze okamzik "privatizace", v tom smyslu v jakem o nem hovorite, je identicky s okamzikem "vzniku". Pred tim, nez ICANN (v te dobe to sice nebyl ICANN, ale nebudeme slovickarit) nadefinoval domeny, s jejich podstrukturou a jejich spravci - zadny domenovy prostor neexistoval. Stejne tak jako neexistovala ceskoslovenska TLD - do okamziku, nez byla vytvorena a jeji sprava byla sverena do rukou vysoke skoly. Me z toho vychazi stale totez - od samotneho okamziku vzniku domenoveho prostoru byl tento v daleko vetsi mire v privatnich rukou nez v jakychkoliv jinych. A kazdy spravce kazde domeny umoznuje vznik poddomen v ramci sve domeny, jejichz spravu sveruje (obvykle) do privatnich rukou.

Myslim, ze zaverecna veta ukazuje jednoznacne proc si nerozumime. Dle meho nazoru totiz CZ.NIC na zaklade pozadavku domeny - a uzivaci prava k nim - zrizuje soucasne. A pravo domenu uzivat i domena sama take soucasne zanikaji. Neregistrovane domeny tedy "neexistuji". To je velice podobne (uvedomuji si, ze prirovnani jsou vzdy nepresna) tomu, ze vy, jako autor knihy, ziskate autorska prava, jejichz vykon muzete prevest na jinou osobu (vydavatele) take okamzikem vzniku autorskeho dila - a nikdo se nepta na to, jake jsou vase autorska prava k dilum, ktera jste jeste nenapsal (ale teoreticky je napsat muzete). Bavime se o nehmotnych vecech, pro ktere neplati zakon zachovani hmoty a energie...

Kdybych pripustil vas vyklad o pravech k (zatim) neexistujicim domenach, melo by to velice zajimave nasledky - obzvlast pokud je aplikuji smerem "nahoru". Domenovych prostoru je totiz potencialne nekonecne mnozstvi (prinejmensim je jich tolik, kolik je ruznych IP adres) - domenovy prostor je totiz definovan svym korenovym nameserverem. (Krome nejznamejsiho bezne pouzivaneho domenoveho prostoru i v dnesni dobe existuji nebo v nedavne minulosti existovaly alternativni domenove prostory - at uz to byl ten definovany spolecnosti AlterNIC, nebo, abych zasahl do domacich vod, magazinem NetMag, ktery definoval TLD .exe). Pokud aplikuji vas vyklad, tak existuje dokonce jeste nekonecne mnozstvi domenovych prostoru dalsich, ktere momentalne nemaji sveho spravce. V zde ma skutecne pojem "privatizace" sve misto. Takovy vyklad je sice mozny, ale ja ho povazuji za neprakticky - napriklad z nej plyne, ze ICANN neni monopolnim spravcem DNS a CZ.NIC neni monopolnim spravcem TLD .cz - protoze kazdy si muze zalozit a provozovat svuj vlastni domenovy prostor a v nem se klidne ustanovit spravcem jakekoliv TLD, vcetne .cz. A proto mi muj vyklad, ze nepridelene domeny neexistuji pripada daleko bezpecnejsi. Pak je ale pojem "privatizace" pevne svazan s pojmem "vznik" a ztraci tedy jakykoliv obvykle uzivany smysl.

Kdyz nad tim tak premyslim - vlastne jde o spor, jestli domenovy prostor ma byt definovany "shora" (panem je ICANN, zprostredkovane CZ.NIC a pak teprve dalsi), nebo jestli ma byt definovany zespodu (tj. uzivatele ceskeho domenoveho prostoru jsou zakladem, CZ.NIC je spravcem prostoru z jejich vule a ICANN je spravcem celosvetoveho prostoru z vule spravcu jednotlivych domen. To je ovsem rozdil filosoficky. Me osobne vice sedi varianta "zdola", i kdyz jsem si vedom toho, ze ma take sva uskali - a ostatne, myslim, ze to vice odpovida tomu jak byl domenovy prostor a jeho sprava koncipovana.

Myslím, že si již plně rozumíme. Neregistrované domény samozřejmě neexistují, jsou oním veřejným prostorem sui generis, který za určitých okolností může být začleněn do systému pro konkrétního nabyvatele (může být privatizován pro konkrétního vlastníka práv k doménovému jménu). Jsem přesvědčen, že doménový prostor je principiálně definován shora, neboť každý správce definuje pravidla, za nichž je ochoten svůj prostor parcelovat (privatizovat) a za převedení práva k doménovému jménu nižšího řádu na nabyvatele inkasuje poplatek. Tak jako ICANN definuje pravidla pro CZ.NIC a další správce vrcholových domén, CZ.NIC určuje pravidla privatizace svého doménového prostoru (prostoru, k němuž má jako privátní subjekt užívací práva). Také vlastník doménového jména 2.řádu může buď celý svůj doménový prostor využívat zcela sám nebo jej rozparcelovat na doménová jména 3.řádu pro další nabyvatele atd. atd.

V praxi je ale domenovy prostor definovan shora-zdola. Presneji, na zaklade navrhu nebo souhlasu zdola stanovi ten shora to, co ti zdola pozaduji. Vypada to divne, ale je to asi nejblize realite. A soucasne trenice mezi TLD spravci a ICANN vzesly do znacne miry prave z toho, ze ICANN provedl v posledni dobe nekolik uprav, ktere podle nazoru spravcu TLD nedostatecne konzultoval s komunitou - a tedy nebyl k jejich provedeni opravnen. Pro vasi informaci - ICANN v zasade zadna pravidla pro CZ.NIC (a dalsi spravce TLD) nedefinuje, to je omyl (ale rad by). Ani CZ.NIC nijak nedefinuje pravidla pro spravce domen druhe urovne - alespon ne zadna takova, ktera by upravovala otazky vzniku domen treti urovne.

Obavam se, ze mira vzajemneho nepochopeni je velmi vysoka. CZ.NIC neprodava uzivaci prava, protoze je IMHO nevlastni.

Vy povazujete domenu za komoditu, se kterou se da bezne operovat (prodej, nakup). Druha strana (pokud spravne chapu Dana) ovsem na problem nahlizi pouze z hlediska rejstriku. Domeny jsou pouze rejstrik, do ktereho lze definovanym zpusobem (via port 53) nahlednout.

Jak uz jsem si dovolil poznamenat, nejsem odbornik na pravo statu California, ale troufam si tvrdit, ze se od naseho bude velmi lisit. Proto jen tezko mohu predjimat dopady faktu, ze ICANN predlozi cosi mistnimu ccTLD managerovi.

Opravdu tomu mám rozumět tak, že CZ.NIC nevlastní užívací práva k prostoru pod doménou .cz? Že vede jen jakýsi rejstřík, do kterého lze definovaným způsobem nahlédnout? Vždyť pokud někdo má právo spravovat rejstřík a někdo jiný nikoliv, pak to nepochybně je celkem jasně definovaná výhoda s významným ekonomickým přínosem. Dokáži pochopit, že smluvní vztahy, na jejichž základě ICANN spolupracuje s ostatními správci vrcholových domén, nejsou ideální (je to opravdu problém mezinárodního práva a z právní nejistoty může těžit DoC, resp. US vláda), avšak pro CZ.NIC jako privátní tuzemský subjekt ve vztahu s tuzemskými vlastníky doménových jmen je jistě rozhodující právní systém České republiky. Proto bych opravdu rád slyšel konkrétní stručnou odpověď na konkrétní dotaz: Je od svého vzniku do dnešního dne CZ.NIC jako jediný subjekt na trhu oprávněn užívat a spravovat prostor doménových jmen pod doménou .cz, který je nehmotné povahy? Nechce se mi věřit, že by CZ.NIC nevěděl, jaké významné právo vlastní a zpoplatňuje.

Nevim, jak tomu mate rozumet vy, ale ve smyslu nasi diskuse v jinem threadu, neregistrovane domeny neexistuji - a tedy k nim nelze mit uzivaci pravo. A ty domeny, ktere existuji, k tem ma zase uzivaci pravo uz ma nekdo jiny. Takze, CZ.NIC ma uzivaci pravo k domene .cz, ale nema uzivaci prava k zadnym domenam druhe urovne, ke kterym si jej explicitne nezridil.

Pravo spravovat rejstrik jeste samo o sobe neznamena zadne konkretni pravo k udajum v tomto rejstriku obsazenym - tj. uzivaci pravo k domene .cz samo o sobe nezaklada uzivaci pravo k jakekoliv domene druhe urovne - to pouze umoznuje takove uzivaci pravo zridit (treba i sobe).

Na vasi tucne vytistenou otazku mohu odpovedet pouze svym nazorem - v nasem pravnim radu je kazdy radne zaregistrovany subjekt opravne vest jakekoliv rejstriky, pokud tim neporusi zakon. Je plne opravnen vnitrnimi predpisy stanovit za jakych okolnosti lze do takoveho rejstriku zanest jake zaznamy a za jakych okolnosti lze s nimi manipulovat - pokud tim neporusi zakon. Je opravnen udaje z rejstriku poskytovat v souladu s vnitrnimi pravidly a tim, co ma dohodnuti s temi, jejichz zaznamy jsou v rejstriku zaneseny - samozrejme, pokud tim neporusi zakon. A za pouzivani sveho rejstriku je opravnen vybirat poplatky. V souladu se zakony. Z pohledu zakona neni rejstrik domenovych jmen nic jineho, nez seznam neplaticu najemneho nebo seznam fan-klubu piva Staropramen. Proto se jasne, konkretne a strucne domnivam, ze CZ.NIC je opravnen takovy rejstrik vest, za podminek, ktere si sam stanovi. (Rad bych podotknul, ze tady se ukazuje nevyhovat vaseho nazoru, ze Internet je rizen "shora" - pokud plati moje, ze je rizen "sdola" pak je CZ.NIC opravnen takovy restrik vest ve prospech uzivatelu daneho domenoveho prostoru - kazdopadne, v obou variantach mi vychazi, ze "je opravnen vest").

Děkuji za odpověď, uklidnil jste mě :-)))
CZ.NIC vlastní užívací právo k doméně .cz.

Víc jsem ani nepotřeboval slyšet, neboť vím, že nemá užívací práva k žádným doménám druhé úrovně, ke kterým si jej explicitně nezřídil, ani že právo spravovat rejstřík ještě samo o sobě neznamená žádné konkrétní právo k údajům v tomto rejstříku obsaženým... V opačném případě by to byl právní "paskvil" (slušně řečeno). Vedení rejstříku domén je jistě nejdůležitějším technickým nástrojem k uplatňování onoho práva, o němž diskutujeme.

Pokud CZ.NIC má užívací právo k doméně .cz, pak každý majitel užívacích práv k doménovým jménům pod doménou .cz je také v každém konkrétním případě jejich vlastníkem a může - podobně jako CZ.NIC - zřizovat užívací práva pro jiné majitele na úrovni podřízených domén řádu 3.,4.,5.,6.,....

Takto byla moje poznámka o privatizaci adresního prostoru myšlena.

Děkuji za odpověď, uklidnil jste mě

Doufam, ze si uvedomujete, ze jsem jen soukroma osoba - a muj mazor ma asi tak stejnou obecnou vahu, jako ma obecnou vahu v jine casti diskuse zminovany posudek soudniho znalce - a nemel byste ho tedy povazovat za fakt, jen proto, ze se vam libi ... ;-)

Kéž by měl Váš názor alespoň stejnou váhu jako názor soudního znalce :-)))

Ale vážně: vážím si toho, že jste měl chuť a odvahu diskutovat o tématu, kterému se CZ.NIC podle mého názoru na oficiální rovině poněkud vyhýbá (snad proto, aby měl v případě potřeby větší manipulační prostor kličkovat mezi paragrafy?). Ubezpečuji Vás, že se nesnažím hodnotit fakta podle toho, zda se mi líbí, ale pokud možno podle toho, jaká ve skutečnosti jsou. Pokud mám k užívání např. doménové jméno horoskopy.cz, které jsem si vymyslel a za jehož registraci jsem zaplatil a stále platím CZ.NIC, je to moje nehmotné majetkové právo, ať si o tom kdokoliv myslí cokoliv. To je fakt.

PS: omlouvám se, ale zapomněl jsem na pointu :-)

Pokud má CZ.NIC k užívání správu domény .cz, kterou získal jakousi shodou okolností (historickým vývojem), je to jeho nehmotné majetkové právo, ať si o tom kdokoliv myslí cokoliv. To je fakt.

kterému se CZ.NIC podle mého názoru na oficiální rovině poněkud vyhýbá

Kdyz ono je dost tezke mit "oficialni" nazor, kdyz nazor pravniku se da charakterizovat nejlepe vyrokem, ze ruznych pravnich vykladu v teto veci je vice, nez je pocet pravniku vec vykladajicich. A jelikoz zatim neexistuji ani zadne judikaty je prakticky nemozne zaujmout takove oficialni stanovisko, ktere by bylo necim vic nez soukromym pranim "jak bych si to pral mit".