Všechno jde, pokud to vezmou do ruky správní lidé. Ti to však většinou dostanou až s křížkem po funuse Jako příklad mohu uvést příklad výukových materiálů pro projekt informační gramotnosti učitelů (doprovodný projekt Indoše). Původní materiály připravila za cenu něco kolem 2 mil. Kč firma spřízněná s Indošisty - byly to zcela nepoužitelné slátaniny typu "zmáčkni, klikni, ikona s modrým É", zhruba v duchu těch Hlavenkových "kuchařek", vypracované údajně nějakými študáky, kteří byli shodou okolností v té době v oné firmě na brigádě. Přes odpor pedagogické veřejnosti a odborných kritiků ministerstvo školství prosadilo, že se podle materiálů začalo učit - aby si pak "vychutnali" ten super mega průser, co přišel potom. Pět minut po dvanácté začali hledat někoho, kdo by připravil alespoň trochu použitelné materiály, aby bylo vůbec smysluplé v programu školení učitelů pokračovat. Nakonec jim to napsal Pavel Roubal, učitel z gymnázia v Pácově, za zlomek původní ceny v mnohonásobně lepší kvalitě, v duchu dané zásady výuky obecných principů (základy typografie, práce se styly, principy tvorby dokumentů a ovládání editačních nástrojů), demonstrovaných rovnoměrně na Wordu a OOo Writeru, ale takovým způsobem, aby byla obě prostředí bez problémů zaměnitelná. Pan Roubal má na výuku práce s textem didakticky velmi propracovanou metodiku, se kterou nás seznámil na listopadové konferenci "OSS/FS ve vzdělávání", takže není pravda, že "to" nejde.
Domnívám se, že příručky MICR potká podobný osud - v lepším případě, pokud "utáhnou" nějakou dobrou kantorskou duši na to, aby to po Hlavenkovi a Matějů dala do pořádku...
K tomu pár článků od zmíněného pana Roubala: K čemu je výuka MS Wordu?, Neučte (se) zpaměti nabídky programů a Osnovy kurzů Z0 a Z1 nejsou v pořádku. Jistě by se daly uvést i zkušenosti jiných učitelů, kteří třeba na linuxové platformě učí bez problémů běžnou školní výuku (světe div se, i takoví existují :-)).
Kolik takto "postizenych" petapadesatiletych uz jste vyucoval - a uspesne neco naucil ? To ja byl tedy rad, kdyz po nekolika tydnech jakz-takz umel ovladat prvni program - cimz se konecne podarilo alespon trochu prorazit barieru "ze to je cele pitomost, ktera k nicemu dobra neni". Teprve s tim prisla alespon castecna ochota se veci venovat sam a nikoli pod natlakem. Zbytek veci uz se dotycny naucil jen s mirnou pomoci, pozdeji dokonce sam ...
Na zacatku byl ale rozhodnujici ten moment, ze umel ovladat, tak jak pottreboval, prvni konkretni program ...