Vlákno názorů k článku MS updatuje data ve Windows XP bez vašeho vědomí od Jiří Šoler - Microsoft konečně pochopil, že mezi hlavními prioritami u...

Microsoft konečně pochopil, že mezi hlavními prioritami u seriozního operačního systému je jeho spolehlivost a stabilita. Dokud vyráběl DOS pro amatéry či WIN 3.1 pro jednoduché kancelářské aplikace, tak nestabilita systému a občasná nutnost restartu nebyla kritická - typický uživatel to přežil a rozhodujícím faktorem úspěchu byla nízká cena. Proto problémem nebyl i jakýkoliv software, který si k těmto systémům kdokoliv jakkoliv přibastlil - pověstný zlozvyk amatérů z rozvojových zemí, včetně Československa. Pro skutečně profesionální použití vyžadující spolehlivost tu byly jiné počítače.

Přechodem k Win NT začal Microsoft pronikat do oblasti reálného řízení, serverů které fungují 24 hodin denně apod., to vyvolalo požadavek na spolehlivost a stabilitu na zcela jiné úrovni než dříve - a systém NT na to alespoň teoreticky měl - chráněný režim, oddělené adresní prostory apod. Přesto jeho spolehlivost nebyla nejvyšší a nevyrovnala se jiným systémům, méně přátelským k uživateli. Příčiny: často pochybný hardware, pochybný software, včetně komponent OS.

Pamatuji, jak mi kdysi někdo poradil, abych na svém domácím počítači s procesorem 120 MHz nastavil frekvenci 133 MHz - prý to nevadí. Počítač chodil, ale když přišla letní vedra, končil tak jednou za hodinu modrou obrazovkou - po navrácení hodin na 120 MHz se vše spravilo - ukázka, jak citlivý je systém na chyby hardware.

Když na slušný OS nasadím pochybný uživatelský program, který sahá v paměti kam nemá, nesprávně se obrací na API systému nebo dělá jiné podobné zhůvěřilosti, potom ho systém správně vyhodí, pokud možno pochopitelně vypíše příčinu chyby a vše je OK. Pokud samozřejmě neohrozí jiné programy - princip sdílení vzniklý někdy v šedesátých letech. Samozřejmě z hlediska jádra, pokud je takovým programem např. shell Windows explorer (jak časté!), potom je chyba u jeho výrobce (Microsoft), ale ne v jádře systému. Pokud ovšem zařadím pochybný ovladač zařízení, zpravidla běží v privilegovaném režimu, používá privilegované instrukce a fyzická přerušení a při chybě vyhodí, zadře nebo citelně zabrzdí celý systém - nejen jeden obsluhovaný program - proto taková péče o řadiče.

Pokud sledujete poslední tiskové a propagační výstupy Microsoftu, deklaruje (konečně) zvýšenou pozornost stabilitě a spolehlivosti. Zatím jsou to pouze výstupy PR oddělení, ale doufejme, že se to projeví i v samotném systému. V každém případě je nutno takovou snahu vítat.

Ještě k průběhu diskuse: na malém českém dvorečku vládne povědomí, že celá výpočetní technika je válkou mezi Windows a Linuxem. Ve světovém měřítku tomu tak není - konkurenčních technologií je více a je naší chybou, že jiná prostředí nebereme v úvahu. Zpočátku díky JSEP - tak "kvalitnímu" systému dokázala konkurovat v širokém spektru aplikací primitivní PC pod DOSem, zatímco ve světě stále žijí velké "mainframové" systémy (samozřejmě, postupně se tato střediska stávala fyzicky menší a menší, i když stále výkonější) a osobní počítače pronikají jen tam, kam patří. Naše zchudlé školy neměly (většinou) na nic jiného, proto mezi studenty je ten zjednodušený PC pohled na svět - přitom právě aplikace kam pronikla až Win NT patřila jinde právě mainframům a různé serverové clustery je nahradily. Navíc se nezmenšily jen procesory, ale i externí paměťová media, tiskárny apod., proto vymizely i obrovské klimatizované počítačové sály, ale servery prakticky převzaly jejich funkci. Tedy opět nic nového pod sluncem.

Microsoft konečně pochopil, že mezi hlavními prioritami u seriozního operačního systému je jeho spolehlivost a stabilita. Dokud vyráběl DOS pro amatéry či WIN 3.1 pro jednoduché kancelářské aplikace, tak nestabilita systému a občasná nutnost restartu nebyla kritická - typický uživatel to přežil a rozhodujícím faktorem úspěchu byla nízká cena. Proto problémem nebyl i jakýkoliv software, který si k těmto systémům kdokoliv jakkoliv přibastlil - pověstný zlozvyk amatérů z rozvojových zemí, včetně Československa. Pro skutečně profesionální použití vyžadující spolehlivost tu byly jiné počítače.

Přechodem k Win NT začal Microsoft pronikat do oblasti reálného řízení, serverů které fungují 24 hodin denně apod., to vyvolalo požadavek na spolehlivost a stabilitu na zcela jiné úrovni než dříve - a systém NT na to alespoň teoreticky měl - chráněný režim, oddělené adresní prostory apod. Přesto jeho spolehlivost nebyla nejvyšší a nevyrovnala se jiným systémům, méně přátelským k uživateli. Příčiny: často pochybný hardware, pochybný software, včetně komponent OS.

Pamatuji, jak mi kdysi někdo poradil, abych na svém domácím počítači s procesorem 120 MHz nastavil frekvenci 133 MHz - prý to nevadí. Počítač chodil, ale když přišla letní vedra, končil tak jednou za hodinu modrou obrazovkou - po navrácení hodin na 120 MHz se vše spravilo - ukázka, jak citlivý je systém na chyby hardware.

Když na slušný OS nasadím pochybný uživatelský program, který sahá v paměti kam nemá, nesprávně se obrací na API systému nebo dělá jiné podobné zhůvěřilosti, potom ho systém správně vyhodí, pokud možno pochopitelně vypíše příčinu chyby a vše je OK. Pokud samozřejmě neohrozí jiné programy - princip sdílení vzniklý někdy v šedesátých letech. Samozřejmě z hlediska jádra, pokud je takovým programem např. shell Windows explorer (jak časté!), potom je chyba u jeho výrobce (Microsoft), ale ne v jádře systému. Pokud ovšem zařadím pochybný ovladač zařízení, zpravidla běží v privilegovaném režimu, používá privilegované instrukce a fyzická přerušení a při chybě vyhodí, zadře nebo citelně zabrzdí celý systém - nejen jeden obsluhovaný program - proto taková péče o řadiče.

Pokud sledujete poslední tiskové a propagační výstupy Microsoftu, deklaruje (konečně) zvýšenou pozornost stabilitě a spolehlivosti. Zatím jsou to pouze výstupy PR oddělení, ale doufejme, že se to projeví i v samotném systému. V každém případě je nutno takovou snahu vítat.

Ještě k průběhu diskuse: na malém českém dvorečku vládne povědomí, že celá výpočetní technika je válkou mezi Windows a Linuxem. Ve světovém měřítku tomu tak není - konkurenčních technologií je více a je naší chybou, že jiná prostředí nebereme v úvahu. Zpočátku díky JSEP - tak "kvalitnímu" systému dokázala konkurovat v širokém spektru aplikací primitivní PC pod DOSem, zatímco ve světě stále žijí velké "mainframové" systémy (samozřejmě, postupně se tato střediska stávala fyzicky menší a menší, i když stále výkonější) a osobní počítače pronikají jen tam, kam patří. Naše zchudlé školy neměly (většinou) na nic jiného, proto mezi studenty je ten zjednodušený PC pohled na svět - přitom právě aplikace kam pronikla až Win NT patřila jinde právě mainframům a různé serverové clustery je nahradily. Navíc se nezmenšily jen procesory, ale i externí paměťová media, tiskárny apod., proto vymizely i obrovské klimatizované počítačové sály, ale servery prakticky převzaly jejich funkci. Tedy opět nic nového pod sluncem.

No samozrejme, ze ano!!! Pokud program spadne sam, tak se nic nedeje, ale pokud spadne cely system, je v cudu prace i v jinych programech. Samozrejme, ze za to muze OS. Uz jenom z principu: Oper. systemu je jenom par (desitek). Programu jsou statisice.Az by byl novy program testovan, tak by treba s polovinou jinych programu padal a z ostatnimy ne???

Je to blbost - OS se _ma_ starat o stabilitu. Je to jeho problem. Nema ani dovolit programum pristup do pameti, kam nemaji a Windows ...ehm. Vetsinou i pokud spadne jen program, tak je to vina OS.

Většinou Microsoftu, jelikož když vám počítač zamrzne při MS Office na MS Windows s nejnověšími updaty, tak to snad ani jinak nejde ne?

i kdyz pouzivam program, ktery je pod woknama nestabilni, nepotrebuju, aby mi MS jeho pouzivani zakazoval. O jeho ne/postradatelnosti jsem schopny rozhodnout sam. System je od toho, aby takovou aplikaci v pripade jejiho padu vicemene "korektne" ukoncil a ne aby spadl s ni.

Pokud dotycny program vezme s sebou OS, pak za to samozrejme muze OS ;-)

No podle me de predevsim o prachy :-) Stabilita a dobro uzivatelu jsou zaminka. Kdyz je firma mala, tak zisk = spokojeny uzivatel, ale kdyz firma preroste, tak uz se na zakaznika tolik ohlizet nemusi. To neplati zdaleka jen o microsoftu - vzpomente si jen jak se velke obchodni retezce branily oznacovani masa testovaneho na BSE, aby mohly nakupovat levnejsi netestovane a lhat ze je vse vporadku. V tomto pripade proste Microsoft jen hleda dalsi zdroje svych prijmu tim, ze bude zase vydirat vyrobce hardware, ktery bude drazsi a ve finale to zaplati onen spokojeny uzivatel.

No, ono je to moc zjednodusene. Pokud mi spadne program z duvodu chyby progamu (napr. vzdy na nejakem konkretnim miste apod.), nadavam na program.
Pokud ten program ale spadne proto, ze system dela bordel nebo dokonce s sebou vezme i celej OS a zuchne to vsechno, logicky nadavam na Billovu bandu, co to vyplodili. OS je prave od toho, aby bylo na cem stavet aplikace a ten zaklad musi byt stabilni a ne labilni!

Na jednu stranu to může vypadat jako prasárna, ale na druhou stranu by to byl celkem logický postup Microsoftu - díky jeho "blacklistům" ubude padajících programů -> opticky vyšší stabilita Windows -> spokojenější zákazník (lidi přestanou na MS tolik nadávat).
Když vám spadne program, dáváte vinu tomu programu nebo OS? HE?!