Vlákno názorů k článku Nabídku online videoték placených televizních programů si čeští diváci příliš neužijí od vortimond - Nejlepší videotéka s plnou podporou češtiny je HBO...

Slova jsou symboly, takže je naprosto v pořádku, že nemají přesně definovaný význam. Slovo není od toho, aby nahrazovalo přímou zkušenost. Kříž není křesťanství.

Budete se divit, ale kdyby slova neměla význam, nemohli bychom se domluvit. A zajímavé také je, že v jiných jazycích než angličtina slova více-méně jednoznačný význam mají.

Angličtina a němčina jsou germánské jazyky (ich habe - I have; erde - earth; blühend - blooming). A pokud to chápu správně, tak tyto germánské jazyky mají ve svojí minulosti jisté šamanské symbolické období, řeč byla v té době chápána v první řadě jako posvátný nástroj nejenom k popisu světa, ale hlavně k jeho pochopení. Nemohla být tedy konkrétní, ale musela vyjadřovat v první řadě souvislosti. O této době víme z dochovalých literárních památek jako je tzv. Poetická Edda, což jsou severské (= severogermánské) pohanské mýty.

Chápete to nereálně: Angličtina je aglutinační jazyk, v němž si každé slovo z původních jazyků přitáhlo slova i s gramatikou. Protože se jednalo v některých případech (keltská nářečí/jazyky, germánská nářečí/jazyky atd.) o slova, která v příbuzných jazycích měla stejné (podobné) znění, ale různý význam, natáhla se s tím i řada různých významů do výsledného jazyka.
Katastrofu dovršil nefonetický pravopis. Rodilí mluvčí se biflují slova jako obrázky, byť poskládané z písmenek. Tudíž které slovo nemají "nabiflované" v jeho grafické podobě, to nemohou ani přečíst ani napsat (byť ho mají v aktivní slovní zásobě mluveného jazyka).
Z toho pak plyne lexikální chudost běžně užívaného jazyka a to, že některá frekventovaná slova "zastupují" v "ustálených frázích" slova, která většina populace nemá v aktivní slovní zásobě (a pokud má, neumí je napsat). Proto jsou také anglické texty gramaticky primitivní a lexikálně chudé.
Vzhledem k chudosti anglické abecedy (v porovnání třeba s českou) je vyšší riziko toho, že překlep vyrobí smysluplné slovo jiného významu (slovanské jazyky mají více hlásek a odpovídajících písmen, němčina zase v průměru delší slova, takže už na úrovni matematické kombinatoriky je v těchto jazycích uvedené riziko menší).

A pokud budete argumentovat panem J. R. R. Tolkienem, tak:
1. Studoval angličtinu, i jazyky, z nichž vznikla, několik desítek let (a údajně o každém anglickém slově věděl, ze kterého jazyka pochází a jaká byla jeho původní gramatika)
2. Psal jazykem, který je rodilým mluvčím silně nesrozumitelný (podstatně méně než nám třeba Vančurova čeština). Paradoxně si s jeho texty lépe poradí našinec se specializovaným (nebo hodně tlustým) slovníkem než rodilý mluvčí (viděl jsem na vlastní oči během své stáže ve Velké Británii).

Na nějakou mezinárodní komunikaci potřebujeme jazyk jednak jednoznačný a jednak snadno naučitelný, přičemž obě tato kritéria angličtina nesplňuje.

Já vám přiblížím proč píšu takové bláznivé věci na příkladu názvů dní. Zatímco v češtině nemají ABSOLUTNĚ žádný význam, jsou to jenom pořadová čísla, tak v angličtině dodnes obsahují jména starogermánských pohanských bohů a nebeských těles (!)

pondělí --- po neděli (angl. monday - Měsíc)
úterý --- tj druhý (angl. tuesday - Tyr, Tiw)
středa --- prostřední (angl. wednesday - Odin, Wodan)
čtvrtek --- čtvrtý (angl. thursday - Thor)
pátek --- pátý (angl. friday - Freya, Friga)
sobota --- sabat (angl. saturday - Saturn)
neděle --- volný den bez práce (angl. sunday - Slunce)

Germanske dny jsou pouze kopii rimskych dnu (rimske bohy vymenili za germanske ekvivalenty). napr. Saturn ekvivalent v germanske mytologii nemel, proto je Saturday stale dnem Saturna.

Takze by se podle vasi teorie dalo rici, ze germani jsou take narodem bez historie...

Ne, germánské národy opravdu nejsou bez historie. Ta starověká historie totiž nestojí na těch názvech dnů, ale na existenci těch dochovaných literárních památek (veršovaná a prozaická Edda). Tam najdeme jejich myšlenky, nikoliv v názvech dní.

Uznavam ze jsem nepochopil dostatecne nepochopil vas argument o chybici slovanske staroveke historii.

Ale stejne s tim nemuzu souhlasit, i kdyz slovane nemeli pismo do devateho stoleti, tak byli ve blizkem vztahu s byzanci. Byzansti historici jako treba https://cs.wikipedia.org/wiki/Prokopios_z_Kaisareie se zajimali o slovany a nejen jejich bozstva a nabozenstvi. Samozrejme neslo jen o byzanc, ale treba i diky kyjevskemu knizectvi se zachovalo nemalo slovanskych bohu a zvyku.

Takze i kdyz zpostredkovane, slovanska historie vcetne mytologie je v urcite mire zachovana.

Ja jen narazel na vasi ideilizaci germanu, hodne z jejich historie je prevzato od rimanu, tak to ostatne ma vetsina evropskych kultur (treba i madari, kteri prisli par set let po konci anticke rimske rise).

Ono je to trochu složitější, protože Byzanc byla v kontaktu pouze s jižními Slovany. O náboženských představách kmenů, žijících severněji a západněji (včetně našich předků) máme představy jen velmi mlhavé. Včetně toho, že obrozenci "adoptovali" do staročeského panteonu božstva vzdálených slovanských kmenů, případně poslovanštělá božstva antická.

Ne, to s tou mytologií opravdu není pravda. Nic takového se nezachovalo ani u jižních Slovanů. Jsou tam určité útržky, ale nelze z toho sestavit nic co by nás přiblížilo k našim předkům blíže. Žádný most přes minulost se nekoná. Křesťanství vymazalo slovanský starověk z povrchu zemského. Nakonec vymazalo by i ten germánský, nebýt odlehlého Islandu, a určitě tam muselo být taky pár lidí, kteří předběhli svojí dobu a prokázali neobyčejnou prozíravost.

Kdyby to s mytologii nebyla pravda, tak bysme o zadnem Perunovi nebo Mokosi a dalsich vubec nevedeli. Jelikoz ale vime tak to je jeden z dukazu, ze se opravdu nejaka mytologie zachovala. Prvni zminka o Perunovi je ze 6 stoleti prave od zmineneho Prokopiuse.

A jelikoz se nejen Perun vyskytuje v Povesti davnych let (pocatek 12 stoleti kyjevska rus), tak je pomerne pravdepodobne, ze opravdu slovanskym bohem byl.

Nehlede na to, ze nekteri slovansti bohove byli adaptovani na krestanske svetce, takze lze ziskat podrobnejsi informaci i z krestanskych zdroju.

Naprosta vetsina polyteistickych nabozenstvi v Evrope vychazela z recko/rimskych bohu (a ty zase z babylonskych/e­gyptskych), z toho si lze take leccos odvodit.

Z podobnych zdroju si lze udelat pomerne slusny obrazek o slovanske mytologii.

Souhlasim s tim, ze severska mytologie obsahuje, diky odlehlosti islandu a pouzivani runoveho pisma spolecne s latinkou, mnohem detailnejsi podrobnosti.

Ano, ale opravdu nevíme, zda Perun a Mokoša (a např. někteří bohové Polabských Slovanů, o nichž jsou zmínky ve franckých a německých kronikách) byli uctíváni na našem území.
Dá se například předpokládat, že kult sv. Víta měl vytlačit z paměti lidí kult Svantovíta, a jeho poměrně hojné uctívání u nás může být považováno za nepřímý důkaz, že Svantovít byl božstvem i našich předků. A že "sluneční hra" chrámu sv. Víta, pozorovaná od Staroměstské mostecké věže (a zcela jednoznačně naplánována staviteli těchto objekt) mohla sloužit k vytlačení či substituci nějakých pohanských rituálů spojených se slunovratem. Ale všechno jsou to jen hypotézy, nepodložené přímými důkazy.

Ze by slunecni hra mohla slouzit jako substituce pohanskych zvyku me nikdy nenapadlo, ale urcite zajimava hypoteza, ktera dava smysl.

Dekuji vortimondovi (jeden z nekolika prichozich z digizone, ktery neprispel k vulgarizaci diskuzi) a A.S. Pergillovi za vecnou a snad nejen pro me zajimavou diskuzi.

Podívejte se, nelze se divit těm militantním češtinářům na různých fórech, to je ještě slabý odvar. Podívejte se na ty exempláře z Ústavu pro jazyk český, kteří řeší různé prkotiny, ale vůbec jim nevadí, že neexistuje v použitelné elektronické podobě slovník spisovné češtiny. To je úroveň přímo světová. Hlavně, že mají pěstěný plnovous jako patriarcha Kyrill.

To je, ale není absolutně žádná možnost, jak to používat offline, tedy bez připojení na internet. Prostě máte smůlu. Angličtináři mají offline aplikace i pro tzv. staroangličtinu (Old English nebo také anglosaština). Tam si můžete krásně dohledat, jak moc se to podobá jazyku starých Vikingů. A že opravdu pátek je dnem bohyně, která se jmenuje Freya. Online verze pro webové prohlížeče je zde:
http://www.bosworthtoller.com/012393

Pokud by se chtěl někdo dozvědět více o šamanském náboženství starých Germánů, tak se podle mého názoru nevyhne knize s trochu matoucím názvem Germánská kniha mrtvých. Matoucím proto, že žádná germánská kniha mrtvých není, jsou jenom dva hlavní autentické zdroje: Veršovaná a prozaická Edda. Zde se jedná o pokus o ezoterický výklad těchto významných literárních památek, které nemají v Evropě srovnání. Z naší vlastní, tj. ze staré slovanské kultury se v porovnání s tímto nazachovalo prakticky vůbec nic. Takže jsme národem bez starověké historie. A protože tato kniha je svým přístupem zcela originální, lze ji jenom doporučit, ať už si z toho čtenář odnese cokoliv. Nic podobného u nás nevyšlo.

No ale musíš přiznat, že neexistence Slovníku spisovného jazyka českého (ve formě nějaké snadno přístupné aplikace) je dost překvapivá. Pak se samozřejmě nelze divit, že slovanské jazyky nejsou jazyky světové, když se zuby nehty brání technickému pokroku. A že bez angličtiny dostaneš přístup jenom k základním informacím, i když určitá záchrana bude nepochybně umělá inteligence strojových překladačů. Slovník v knižní podobě už je dost obstarožní záležitost. A přesto kde nic, tu nic. Možná zjistili, že se na těch tištěných knihách dají vydělat slušné peníze. Ten slovník totiž patří údajně mezi bestsellery.

Čeština (a ostatní slovanské jazyky) mají sice složitější gramatiku, ale ta má daleko méně výjimek. Navíc mají fonetický pravopis, takže se člověk učí pouze jeden jazyk a nikoli dva (psaný a mluvený, které jsou u angličtiny jak ty tunely, kopané z protějších stran kopce, co se nesešly).

Nějaký věcný, na faktech postavený, argument by nebyl?

Nechápu, kde v mé věcné argumentaci vidíte nějaké emoce.

"Hatmatilka" je prostě slovo, označující chaotické blábolení bez gramatických pravidel. Zcela věcný popis bez jakýchkoli emocí. Hatmatilkou mluví třeba zlatoděj, dělající zlato ze švestek, ve filmu Pekařův císař.

"Navíc mají fonetický pravopis, takže se člověk učí pouze jeden jazyk a nikoli dva"
Sice je to u nás o dost lepší než u Angličanů, ale i my se učíme fakticky dva jazyky. Psát se dítě naučí v první třídě. Ale psát správně česky se pak učí od druhé do osmé... Jako děcku mi to tak nepřipadalo, ale když mi neteř přinese něco, co napsala metodou piš jak slyšíš, tak je ten rozdíl proti správnému zápisu až neuvěřitelně velký. Nejde jen o oblíbené i/y, ale těch "detailů", co je třeba znát, je spousta.