Můžete mi popsat odraz, který se dostane do ohniska satelní antény ( nikoliv do paraboly samé ) naladěné třeba na ASTRA 1 v Praze, kde azimut je 173° a elevace 32,39° ??? Klidně si zkuste namalovat pozici mraku, aby signál směřující z Brd na JV se odrazil do ohniska antény směřující na jih, a současně dopadající do paraboly pod úhlem 32,4°. Mám velký zájem takový obrázek vidět.
Satelitní anténa, není-li shitozní je dost přesné zařízení, výchylka 1° může znamenat ztrátu signálu. Kolega kdysi ladil profi anténu v Helsinkách, to už je dost na severu, a zaznamenal zkušenost, že každý závit na Az. a El. tyči už mu dal jiný satelit.
Plny souhlas.
1) Jako radioamater pracujici an 10.3GHz pouzivam spojeni typu "Rain Scatter RS".
30W PA (TWT) do 140cm paraboly = 200kW eirp. Spise nez o cisty dest se jedna o kombinaci s mrholenim.
Pokud se nad nemeckem udela peknej destovej mrak, tak je zaruceno spojeni po pulce EU. Na to staci uz 1W do 140cm paraboly.
See: http://www.ok1mjo.com/all/photo/Velky_Zvon_13072000/
Odraz od destovych kapek funguje od cca 5GHz do 14GHz. Ale nejlepsi je pasmo 10GHz.
2) Osobne se domnivam, ze to nebude tolik rusit prijem DVB-S, ale spise 30% MW linek na uzemi Cech. Mam tim na mysli linky podle GL pro 10GHz (Alcoma, SVM atd.).
Jde o to, ze druhy kanal z tech 6-ti co pouziva tento radar je na druhem kanalu nasi GL. Takze to zrusi tyto MW linky. Impulsy z radaru jsou sice kratke, ale bohuzel jejich sire je cca az 60MHz. Pri testu jsem na primo zarusil SVM pojitko na vzdalenost 98km (Zvon-Klinovec). Pri vykonu 1MW eirp a vyse se odrazeny vykon od destovych kapek (RS) rovna mnohem vetsimu vykonu nez co jsem zkusil pri onom testu.
3) Vykon Brdskeho radaru zacina od 1MW eirp.
4) Jsou i jine moznosti odrazu, ktere se prakticky pouzivaji (i v armade):
odraz od kridel letadel, odraz od povrchu mesice, odraz od ionizujicich stop meteoritu (proto HAMove cekaji na PRAVIDELNE Leonidy atd....)
Já! :-))) Ten radar bude sledovat prostor někde nad blízkým východem, takže nepřichází v úvahu, aby svým paprskem zasáhnul letadlo leticí ve výšce 10km tak, aby odražený paprsek od spodní plochy letadla dopadl zpět na území naší republiky. To je blbost! Elevační úhel radiolokačního paprsku se bude pohybovat těsně nad horizontem, jinak by totiž prohledával vesmír. Když to celé zjednoduším, pak paprsek s elevací 5st bude ve vzdálenosti 4000km 350km nad terénem, a to nepočítám zakřivení Země. Když připustím elevaci těch 5st, pak paprsek dosáhne výšky 10km ve vzdálenosti 114km od radaru. V takovém případě dopadne 228km od radaru zpět na zem, a to pod stejným elevačním úhlem, pod jakým byl vyslán, tedy 5st!!!!!! Trefit se do satelitní paraboly je naprostý nesmysl!
Bohužel nepomůže. Z uvedeného totiž není jasné, jestli je těch 170kW na vstupu do antény, nebo na výstupu z antény. To je totiž naprosto zásadní parametr!!! Stejně tak není jasné, jestli je těch 170kW právě tím průměrným výkonem, na který se odvolává maximální výkon impulsu! Plocha antény je sice príma věc, ale není jasné jestli se jedná o konstrukční plochu, nebo o plochu aktivní!!! Takže z pohledu technického jsou všechny tyto údaje kničemu!!!!!!!!!!!!! Když vezmů v úvahu tu minimální elevaci, pak je mi trochu záhadou, co chtějí amíci tím radarem sledovat. Paprsek vyslaný pod elevačním úhlem 2st do vzdálenosti 4000km bude ve výšce 150km nad terénem. To je fakt tak akorát na zachycení té rakety. To by ještě šlo!
Tak teď už tomu rozumím. Pokud bych měl tuhle analýzu brát vážně, pak už jsou mi parametry toho radaru poněkud jasnější!!! Aby bylo možné použít radar pro tyto účely, pak by bylo nutné, aby technologický výkon toho radaru byl v řádech MW! Vyzářený výkon by pak dosahoval řádu TW!!! To už je docela mazec. To už ovšem není ani tak radar, jako spíš špionážní centrum!!! Nic to ale nemění na tom, že k rušení telekomunikačních zařízení by nemělo dojít!
Ano souhlasím. Teď už se to opravdu začíná vyjasňovat. Přečetl jsem si ten článek na ATM. Pokud by ten radar opravdu měl dokázat rozpoznat tak malé objekty, je nezbytně nutné, aby jeho vyzářený výkon dosahoval řádu min. stovek MW. Osobně si troufám tvrdit, že to bude o jeden až dva řády víc. Pořád mi vrtá hlavou technologický a vyzářený výkon. Celá anténa bude tvořená desetitisíci T/R modulů, přičemž každý z nich má mít výkon 2,1W. To by ovšem znamenalo, že se jedná o výkon technologický,což by znamenalo, že ten vyzářený bude ještě o zisk antény větší. Tedy ne tak docela, ale lze to takhle zjednodušit. Pak by opravdu EIRP odpovídalo TW!!!
Ale nemuseli by verejne priznat, ze zavrenim vlastni cerstve dostavene jaderne elektrarny udelali tenkrat, pod vlivem vzedmute pocernobylske hysterie, peknou kravovinu :). To je myslim cele jadro rakouskeho protitemelinskeho hnuti. Vzhledem k tomu, ze vetsina vetru je u nas zapadniho smeru, meli by mit uplne stejne obavy Slovaci, Madari, Polaci. Jejich vlady ale nikdy zadne hysterii nepodlehli, takze se nemuseji tvarit, ze jim to vadi i kdyz jim to vlastne nevadi :)).
Vážený pane, jaký BOB??? já se nejmenuji Robert, ale Ivan, Ivan Jelen- vysokoškolský profesor, jméno a funkce má!!! Mluvte věcně! Vyzývám Vás!! Již zde nesmíte psát Vaše domněnky a nepravdy, zde na tomto mém fóru se musí diskutovat k věci!! Rovněž zde zakazuji, jakékoliv vtípkování, jako že nám budou padat družice na hlavu atd.!!! To sem nepatří!!!
Souhlas. Kazdopadne "jednosmerne" sireni signalu zamoruje eter mnohem mene nez obousmerne, napr. wi-fi nebo GSM. V momente, kdy si lide zcela dobrovolne a hromadne prikladaji k hlavam mikrovlnne vysilace (a podle pruzkumu ani to neni zdravi skodlive), jsou jakokoli vyjadreni, jak proti skodlivosti radaru, tak TV vysilani, prakticky bezcenna.
Spojnice s Pleseckem, stejně jako s potenciálně nebezpečným Iránem si umím udělat. Jak reálně by se mohla za deště na zhoršení sat příjmu projevit difuze brdského radaru na kapkách zatím nevíme, ale prostý útlum sat signálu vlivem déště můžeme pozorovat už nyní. A při pořádném lijáku z té správné strany, malé parabole a citlivostí celého systému na samé hranici nutné pro úspěšný digitální příjem, je to jasné.
Meteoradar Brdy má f = 5,66 GHz, 305 KW pulsního výkonu, úhel vyzařování 0,96 stupně. US radar dle dostupných informací pulsně 4 MW, elevace 2 st. (35m/km), f = 9 - 12 GHz, úhel 0,08 st.
V první řadě je radar problém hlavně politický. Zastupné technické a zdravotní problémy jsou k smíchu :-)
nebylo by lepší se na tu otázku zeptat nějakého odborníka na radiový signál třeba z ČVUT? Než se ptát firem, které Vam na 100 řeknou, že to vliv mít nebude?
Navíc mi připadá, že ti "odborníci" hovoří o něčem jiném.
Pokud správně čtu, jde o to, že když radar náhodou ozáří nějaké letadlo nebo atmosférický objekt (třeba mrak), tak se to bude odrážet všude možně. A protože to je v pásmu 8-12,4 GHz a výkon v impulsu je 4,5 MW (!), tak i po odrazu to bude mít dost velký výkon. Pokud takový mrak bude zrovna ve směru, kterým kouká satelitní anténa, tak TV signál proti rušení nebude mít šanci.
Naproti tomu vyjádření "odborníků" věc bagatelizuje tím, že přece v cestě radarovému paprsku žádné satelitní antény nebudou. Jako že radar nebude svítit přímo do parabol. Tvrdí to snad někdo?
Odborník na rádiový signál z ČVUT Vám toho neřekne mnoho... Ptejte se skutečně odborníků na radiolokaci, kteří mají za sebou úspěšnou dlouholetou praxi a výzkum...
www.radiolokace.cz
Jak jste přišel na to, že meteorologický radar ČHMÚ pracuje s výkonem v řádu Wattů? Stačí se podívat sem http://www.chmi.cz/meteo/rad/index.html a je tam jasně napsáno, že impulsní výkon meteorologických radarů pro srážkové odrazy je 250 a 305 kW na kmitočtu 5,65 a 5,66 GHz. Podrobnosti viz pracoviště oddělení radarových měření ČHMÚ.
Ta informace o přetížení je nesmyslná. Ta fotografie je z doby testování radaru, kdy došlo k požáru krycí plachty kvůli přehřátí.
Byl to zase jeden z těch ruských megalomanských projektů, kdy střední vyzářený výkon radaru je 50MW. To znamená impulsy hodně přes 100MW.
Stavet technicke argumenty proti vire je uplna blbost.
"Ono to sice neni technicky (fyzikalne, matematicky...) mozne, ale co kdyby."
A dosadte si: mobilni telefony, televizni vysilac na Zizkove, CB radio, mikrovlnky a ted i radar. Ze to rikaji odbornici? Ti jsou (urcite) zaplaceni...A kdyz nerikaji to, co si myslim ja, tak tomu nerozumi.
watty asi nee, ale je treba rozlisovat stredni vyzareny versus impulzni vykon. Amici se nam take snazi namluvit neco o vykonu 170 kW (nebo tak nejak). I to je vsak pouze pro zakladni model radaru. Jaky zde bude instalovan, to 2x za sebou beze zmeny slov nikdo z politiku ani armady nerekl, takze vsechno jsou jen neuplne dohady.
Autor uvádí, rsp. cituje vyjádření techniků, k oběma alternativám. Jak přímé ozáření, které v některých případech způsobuje rušení signálu letištními radary, tak ozáření odrazem od atmosférických objektů. O obou variant také uvádí argumenty proč by v tomto případě nemělo v praxi k rušení docházet. O žádném pletení pojmů nemůže být řeč.
O radaru v Brdech se napsalo už docela hodně. Veškeré dění kolem mě zajímá především z technického hlediska. Marně pátrám po faktických technických parametrech tohoto zařízení. Zatím jsem na žádné seriózní údaje nenarazil. Žádný zdroj neuvádí, jestli výkon v řádech MW je výkonem technologickým, nebo výkonem vyzářeným. Dokud nebude tento parametr zcela zjevný, pak nemá smysl vést jakoukoliv debatu o jeho škodlivosti. Pokud by totiž ten radar měl výkon 4MW ERP, pak by jeho technologický výkon odpovídal přibližně mikrovlnné troubě. V takovém případě je jakákoliv diskuse o jeho nebezpečnosti šířením poplašné zprávy. Pokud by měl být onen výkon výkonem technologickým, pak by se jednalo o naprosto nesmyslné zařízení! Takový radar by totiž dokázal identifikovat leticího vrabce na vzdálenost několika tisíc km. To mi příjde naprosto absurdní!
Pokud jde o odrazy od oblačnosti, pak je potřeba vědět, že toto pásmo bylo pro satelitní komunikaci zvoleno právě proto, že prochází oblačností bez velkých ztrát. Jedná se o tzv. atmosferické okno. Využívání odrazů radioamatery v GP pásmu 10,5GHz je trochu něco jiného. Tam se využívá podélný odraz na rozhraní dvou prostředí. Kritici ovšem argumentují příčným odrazem od objektu. Jedná se o dvě naprosto odlišné věci! Těch aspektů, které je potřeba brát v úvahu je mnohem víc.
Např. porovnání s výkonem transponderu na družici je dost zavádějící! Vyzářený výkon z družice je kolem 53dBW EIRP, to je 200kW EIRP!!!! Nikoliv 800W! Průměr primárního svazku uvedeného radaru by měl bý ve vzdálenosti 40km cca 70m. V případě 100% odrazu by se jednalo o výkon který by byl o 145dB slabší, než vyslaný impulz. 145dB v tomto případě znamená 3x10-15, tedy 0,000000000000003 výkonu vyzářeného! Pokud by tento odraz dopadl do 70cm paraboly (přesně v ose příjmu), pak by měl tento signál výkon o další 4řády menší! Přitom neuvažuji vzdálenost mezi odraznou plochou, a parabolou! Z uvedeného vyplývá, že nebezpečí rušení čehokoliv je poněkud přehnané! Dokud ale nebudou známé kompletní technické parametry, tak nemá smysl tohle řešit!
Útlum signálu o frekvenci 10000MHz je 112,5dB/km + 3dB/okt (10dB/dek). Údaj 0,11dB/km je naprostým nesmyslem!!!! Kdo tohle mohl vyplodit, to mi není jasné! Jak je vidět, tak popuškování hovadin je našim národním folklórem!
tak to jsi trochu ujel - Ztráta_ve_volném_prostoru = 32.4 + 20 x log F(MHz) + 20 x log R(km)
F je kmitocet, R je vzdalenost. Oktavu, nebo dekadu si strc za klobouk. Takze utlum trasy je tech 112,5dB + 20 x log vzdalenosti(km). Po prvnim kilometru jiz je prirustek utlumu minimalni.
Aby se plně projevila odrazná plocha 300 až 500 m2 Boeingu 747 letícího 13km vysoko, musel by se objevit v ideální pozici mezi radarem a anténou. Takové místo se ale nebude nacházet v azimutu 173°.
Letadla startující z Prahy nedosáhnou na elevaci odpovídající příjmu satelitu.
45° je metr na metr, zkus si to spočítat.
Mimochodem, bydlím 400m od meteoradaru na Libuši, parametry jsem zmíněny výše. Signál, byť v tupém úhlu mi radar pere do antény přímo. Radar na Brdech bude 150x dále od mojí antény, a chytat budu jenom odrazy od hran křídel zmíněného Boeinga a té části trupu, která v daném míste bude odpovídat odrazu mým směrem.
Eriku, nezlob se, ale možná by sis měl něco málo nastudovat, než začneš psát o mystifikacích a papouškování hovadin? A nebo žijeme každý v jiném světě? V tom mém světě je v blízkém poli (což 40 km nepochybně je, neboť jen první Fresnelova zóna vychází na 42 km) atmosférický útlum 0,11 db/m. Shoduje se na tom řada autorů, za mnoho odkazů například Effect of the atmosphere on radio and radar performance, A.K.Verma, K.K.Jha, R.K.Tewari, IEEE Ant. and Prop., 844-847, 1989. Myslím, že to je jako placený článek dostupné i na internetu.
V tom tvém světě to je nějak jinak? A jak tam přes cca 10 km dolní vrsrvy atmosféry přijímáte satelitní vysílání, když jen průchod atmosférou to utlumí o 1000 dB ?!
Zjevně nechápeš vůbec nic. Pojem "atmosferický útlum" mi není docela jasný. Je mi ale jasný útlum vlivem vzdálenosti od vysílače. 1000dB/10km je tvůj nesmysl. Napsal jsem to naprosto jasně: ve vzdálenosti 1km od vysílače je signál z antény zeslaben o 112,5dB vlivem šíření v prostoru. Každé zdvojnásobení vzdálenosti zeslabí signál o dalších 6dB. Ve vzdálenosti 10x větší je signál o20dB slabší!!!! Ve vzdálenosti 40km od vysílače je tak signál 112,5+20+6+6=144,5dB (v předchozím příspěvku jsem zaměnil parametry 10dB namísto 20dB, a 3dB namisto 6dB), takže signál je ještě slabší než jsem uváděl! Pokud si neumíš vypočítat ztráty vlivem šiření v prostoru, tak si najdi kalkulátor na webu. Třeba tady: http://www.qsl.net/ok1awk/czech/technika/kalkulator/kalkulator.htm
Cela diskuse mi prijde uplne zbytecna a zjevne ucelova (na podporu odpurcu radaru). Copak snad jeste nikde na svete podobne zarizeni nemaji? Proc musime proboha vzdycky znovu objevovat "ameriku" tam, kde se muzeme pouzit jinde (viz napr. problem DUAL)? Promennych velicin ohledne sireni signalu je opravdu spousta a nikdo nikdy nic nevylouci. V tomto pripade tedy kaslu na odborne zvasty (ty budou vzdycky rezervovane) ale zajimaji me realne zkusenosti realnych divaku satelitnich televizi v oblastech, kde podobna zakladna je. Jsem si jist, ze je jich dostatecne reprezentativni vzorek. Novinari ale pochopitelne maji jednodussi navstivit nejakeho odbornika, ktery pochopitelne jasne rekne ani A ani B (to dost dobre nemuze), coz media pochopi jako, ze na tom neco pravdy bude. Ach jo :-(.
Ne nemáš to špatně! Já sice používám jiný výpočet, ale výsledek je stejný. 1km od antény je útlum 112,5dB, na tom se shodnem. Na dvojnásobné vzdálenosti je to 112,5 + 20xlog2 = 112,5+6=118,5dB. Chybu jsem udělal já, protože jsem násobil jen 10xlog, namísto 20xlog. Na destinásobné vzdálenosti je to tedy 112,5+20log10=132,5dB. Takže si to můžeš spočítat. Výjdou ti úplně stejné výsledky jako mě. Hlavně nikde nenajdeš ten nesmysl o 0,11dB/km!!!
obavam se, ze ac nam tvrdi pokazde neco jineho, tak ze obdobny radar nikde ve svete neni, ze tam jsou "jen" jeho podvyziveni bratricci. Uvidime co se nam budou snazit zakryt do budoucna.
Nestačilo by třeba zadat dotaz do Googlu? Například dotaz xbr radar brdy dává 75200 odkazů. Přitom hned v prvním odkazu najdeme odhadnuté, ale vcelku realistické hodnoty. Například střední (trvalý, průměrný) efektivní vyzářený výkon plánovaného XBR radaru BRDY se odhaduje na 120,7 dBW. A je vcelku rozumně zdůvodněno, proč. (Ale možná se mýlím, nebo lidem, co jsou přesvědčení, že to celé je mystifikace, Google dává jiné výsledky?)
sherlocku nejdrive pises 0,11 dB/km pak se opravujes na 0,11dB/m takze je tech vypoctenych: "200 kW z 50 km" spravne?
a otazka zni: i kdyby to bylo spravne (i kdyz pochybuju o tech 100m2 odrazove plochy leticiho letadla), jelikoz se zdroj i odrazova plocha(letadlo) pohybuji, a dojde k expozici jen po zlomek sekundy, co to za ten zlomek sekundy udela? protoze paklize to "nespali" HW tak si toho nikdo ani nevsimne....
Ještě jsem si všimnul další věci. Původně jsi uváděl 0,11dB na kilometr, teď uvádíš 0,11dB na metr. To druhé by se dalo vysvětlit 0,11 * 1000 = 111dB/km. To se hodně blíží tomu mému údaji 112,5dB na km. Jenže to platí jen pro vzdálenost 1km. Zdvojnásobení vzdálenosti znamená další pokles signálu o 6dB. Ve vzdálenosti 2km je tak útlum 118,5dB (6db/okt.) Pro desetinásobek vzdálenosti platí útlum o 20dB větší. Ve vzdálenosti 10km je tak signál slabší o 132,5dB než signál na anténě. 100km od antény je signál o dalších 20db slabší, tedy -152,5dB! Tedy platí -20dB/dek. Intenzita signálu totiž klesá se čtvercem vzdálenosti, takže není možné počítat lineárně 0,11dB/cokoliv!!!!
V BL o tom vysly dva velice neduveryhodne clanky:
Radar XBR Brdy - Technická analýza a odhad výkonových parametrů http://www.blisty.cz/art/36097.html
U textu chybi popisky obrazku, je to ANONYM: "Redakce respektuje přání autora ing. Ludvíka NERADA, CSc. a neuvádí jeho skutečné jméno. článek vychází v zářijovém čísle odborného měsíčníku ATM, který bude v prodeji od 7. 9. 2007." a po pravde receno mi prijde, ze se tvari zasvecene (oceni zejmena cestinar Culik a akademicky sochar Kotrba), ale pritom nakonec toho zas moc nerika:
...Odraz energie impulsu od letounu vzdáleného 50 a více km mimo zónu Brdy, směrem k Zemi a do náhodných směrů, bude realitou s těžko předvídatelnými následky na zdraví lidí, provozuschopnost avioniky na palubě letounů a různá pozemní zařízení.
Zvláštním a velmi nebezpečným případem je vytvoření „atmosférického vlnovodu“, kterým se šíří výkon s minimální ztrátami až na stovky kilometrů. Vlnovodový efekt vzniká na teplotních rozhraních atmosféry v malých výškách nad Zemí nebo nad vodní hladinou a v ČR je opakovaně pozorován v praxi."
Proc jsou nasledky tezko predvidatelne, opravdu letadla jsou ovlivnena radarovymi paprsky, jaka je pravdepodobnost atmosferickeho vlnovodu?
Opet anonym: "Poznámka redakce: doc. ing. Jaroslav BRDSKÝ, Csc. pracuje v oboru více než 35 let. Redakce respektuje přání autora a neuvádí jeho pravé jméno." a k tomu vysvetlujici poznamka Jana Culika: "Reakce JČ: Zásadou Britských listů je zveřejňovat příspěvky anonymně anebo pod pseudonymem pouze výjimečně - také jsme přesvědčeni, že v demokracii by lidé měli stát veřejně za svými názory. Článek pana "Brdského" je však společným dílem několika čelných odborníků z význačných výzkumných (i armádních) institucí - přišli by o zaměstnání a existenci, kdybychom zveřejnili jejich jméno. Bohužel." A zase se jedna o zdanlive odborny text, ktery nakonec nic moc netvrdi (a to, ze radar slouzi k ochrane uzemi CR se snad obecne vi).
Nejsem technik, znam jen neco matematiky z VS. Mozna proto mi prijdou BL ponekud blaznive. A nebo ma opravdu verit tomu, ze se za texty na urovni matematicke olympiady pro stredni skoly vyhazuje z prace? ;-))
Tak jsem si početl, a nic nového jsem se nedověděl. Nic to nemění na tom, že útlum příslušného signálu je takový, jaký jsem napsal výše. Dodatečný útlum vlivem troposféry je totiž "dodatečný" nikoliv základní. Takže o tento útlum se ještě ta základní hodnota zvětšuje.
Ještě k tomu letadlu. Jen tak ze srandy :-) Součet všech úhlů trojúhelníku je 180°.
Známe úhel paraboly = 32°, úhel odrazu od plochy je 90°, letadlo je v 10km.
Máme vše ke setrojení trojúhelníku.
Tak schválně, jak daleko musí být radar od Prahy, aby v ideálním případě odraz od 300m2 plochy letícího letadla zasáhl plnou silou ohnisko antény ?
Kdo bude první :-)
Nojo, ale v meterologii se používají jiné vlnové délky myslím že cca 2 GHz. Signál 12 GHz mnohem lépe prochází vlhkostí a proto se používá pro satelitní vysílání. To už musí být velmi silný déšť aby signál vypadl a pak nedochází k odrazu, ale k tomu, že energie svazku se spotřebuje na ohřívání vody ve vzduchu (samozřejmně o nepatrné zlomky stupně). Odraz by mohla způsobit nějaká síť s oky menšími než 1/10 vlnové délky, nebo velká souvislá kovová plocha, nejlépe parabolického tvaru :-)
V rámci všeobecné radarománie by se měli teď ozvat naši zemědělci. Navrhoval bych demonstraci, nejlépe před čínskou ambasádou.
Nikdo totiž expertně nedokázal, že radar svým pulsem do bouřkového mraku nespustí déšť s krupobitím. Jedni tak přijdou o úrodu rajčat a druhým zase následkem vypršeného a toužebně očekávaného mraku uschne na poli česnek.
Vzhledem k tomu, že tuto teorii nelze a nikdy ani nepůjde odborně popřít, měl by se radar strhnout, pokropit svěcenou vodou a zakopat tři sáhy hluboko. Podobná situace nastala 10. března 1760, Prokop Diviš by o tom mohl vyprávět!
Ten článek jsem četl, a moc podrobně. Jedná se o naprostou hovadinu. Autor ignoruje hned několik zásad a pravidel týkající se anténařiny a radiolokace. Jednoduchým výpočtem je tedy možné zjistit, že uváděný výkon 120,7dBW je 1,2 TeraWattu. Tedy 1,25 krát deset na dvanáctou Wattu. To je hodnota naprosto absurdní. Už jsem tu jednou psal, že by ten radar dokázal identifikovat letícího vrabce na vzdálenost několika tisíc kilometrů. Takováto hodnota je naprosto nesmyslná. Už to samo o sobě jasně hovoří o kvalitě celé analýzy! Autor tohoto pamfletu totiž ignoruje princip elektronického rozmítání paprsku. Autor totiž provedl prostý součet výkonů všech jednotlivých zářičů, a následně tento součet prezentoval jako vyzářený výkon. To je ovšem naprostý nesmysl. Pro elektronické rozmítání paprsku se totiž používá časový rozdíl mezi vyzařováním jednotlivých dílčích vysílačů, platí tedy zásada, že nikdy nezáří všechny zářiče v jeden okamžik na plný výkon. Vyjímkou je pouze vyzařování v geometrické ose radaru. To by ale mělo za následek různou rozlišovací schopnost v různých směrech, proto se používá takový výkon jednotlivých zářičů, aby rozlišovací schopnost byla pokud možno rovnoměrná. Takže prostý součet výkonů vůbec o ničem nevypovídá!!!! Ta analýza je nesmysl od začátku až do konce. Tváří se to sice vědecky, ale autor zcela zjevně neříká pravdu!
Civilní dopravní letadlo snadno může mít efektivní odraznou plochu stovky m2, ale je třeba mít na paměti, že to není geometrický průřez, ale koeficient, kterým se přepočítá výkonová hustota dopadající vlny na výkon izotropického zářiče, který z hlediska pozorovatele způsobí stejnou výkonovou hustotu jako odraz od cíle.
Takže mějme radar se středním vyzářeným výkonem 170 kW a ziskem antény odhadnutým z vrcholového úhlu svazku na cca 60 dB, který svítí ze vzdálenosti 40 km na 10 km vysoko letící letadlo s efektivní odrazovou plochou 300 m2.
Výkonová hustota ozařující letadlo bude 170000*10^(60/10)/(4*pi*40000^2). To máme cca 8,45 W/m2. Při efektivní odrazové ploše 300 m2 to bude ekvivalentní zdroji s EIRP 2,536 kW.
O deset km níže dole na zemi bude výkonová hustota odraženého záření 2536/(4*pi*10000^2), to jest dva mikrowatty na m2. Hygienický limit pro střední výkon je 10 W/m2, tedy pětimilionkrát vyšší.
Stejný výpočet platí pro impulsní výkon (4,5 MW), hodnoty budou 4500/170 = 26x vyšší a hygienický limit bude tisíckrát vyšší - 10 kW/m2. Což mimochodem pěkně ukazuje, že ačkoli antiradarníci milují co nejvyšší čísla, ve skutečnosti je přísnější limit pro střední výkon.
2 mikroW středního nebo 52 mikroW spičkového výkonu na metr zjevně nic neodpálí. S rušením je to složitější - za mimořádně nepříznivé konfigurace a odrazu v ose paraboly by to to zaškodit mohlo, ale vzhledem k pohybu letadla i rozmítání paprsku by výsledkem bylo jen mžikové prakticky nepozorovatelné rušení jakého je spousta i tak.
Chtěl jsem, aby si antiradaristé nejdříve namalovali, o čem mluví.
Paprsek pro sat. anténu protíná výšku 10km ve vzdálenosti 14km od sat.antény.
Pokud dodržíme úhel odrazu, musí radar vysílat s elevací 58°, což je totální hovadina.
Nejhorší je, že ti ještě někdo vyčte, že nemáš pravdu.
TOTO JE UČIVO ZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY !!!!!
Pravda, to JUMBO zrovna může měnit kurz a naklopí to. Náhoda je blbec :-)
Souhlas. Neznám blba, co by měl mikrovlný spoj bez směrové antény. Autor se ve své kritice raději zapomněl zmínit že vstupní vlnovod je přesně naleděn na přijímanou frekvenci. Tudíž mikropáskové vedení nechytne jiné kmitočty v dostatečné síle. To by pak nemohl fungovat setalitní příjem v Praze v okolí Strahova a Žižkova, kde jsou silné vysílače. Je zajímavé,že se vždy vynoří spousta "odborníků", tak jako před uvedením Žižkovského vysílače do provozu a "jasně vědecky dokážou" že lidé v okolních domech budou usmaženi jako kuřata. Stejně tak v Libuši (schválně, doufám že zatahujete okénka u auta když projíždíte kolem radaru, který je od vás max. 20 m) bylo všem jasné, že jim budou v noci svítit zářivky a naopak nepůjde televize - a nakonec světe div se, vše funguje a nikdo se neskvaří. Problém je v tom, že blbové, vždy raději uvěří katastrofické zprávě, třeba o vakuové bombě, než aby si řekli, že se jen zapálí mrak benzínu ve vzduchu, což sice hezky vypadá na obrazovce, ale škody to moc nenadělá. Takže holt je nám souzeno, abychom až do zprovoznění radaru v Brdech četli katastrofické zvěsti o konci světa s tím související. To je holt život.
Sherlocku, co to blábolíš?!? To letadlo podle tebe bude placatá deska, nebo to bude vypuklý trup?!? Zjevně to druhé, tedy paprsek to ROZPTÝLÍ nikoliv aby to někam soustředilo nebo směřovalo.
Asi nějakých 64 km, ne? Ale uvědom si, že ten paprsek poletí z radaru k letadlu a zpět na zem a po zemi se s ohledem na rychlost letadla dejme tomu 600 km/h bude pohybovat rychlostí cca 600 m/s, tj. při velikosti terčíku třeba 10 m znamená, že doba ozáření bude cca 16 ms! To je nezaregistrovatelný mžik. Přičemž uvažujeme odraz od ideálně rovné plochy. V případě vypuklé odrazové desky (což je spíše obdoba letadla) bude intenzita dopadajícího záření o několik řádů menší (a spousta energie bude odražena do vzduchu, mimo pevnou zem).
Moje schiza rehta pokud si myslite, ze na vysostnem americkem uzemi (coz radar ma byt) Vam amici reknou co, jak, s jakym dosahem a s jakym rozlisenim vlastne sleduji (= jsou schopni v pripade zajmu sledovat)... (mozna jste jen nedocenil tu super nabidku Putina... ono to totiz VUBEC neni o radaru a raketach ve stredni evrope...)
Radar mi tu vzhledem k poloze určitě nehrozí, ale stalo se mi že mi jeden obří mikrovlný spoj jistého neslušného místního ISP, který má pojítko na stožáru jako kráva rušil příjem družice Thor. A to konkrétně na transpondérech kde vysílá Nautik a vedlejších. Tento stav trvá
Jasne. To jsou proste novinari. Rychleji pisou nez premysli (pokud to vubec umeji). A myslite, ze tuhle malou nasobilku pochopi? A i kdyby nakrasne pochopili, myslite, ze uznaji svou chybu a vydaji stejne bombasticky clanek s velkym titulkem "Radar satelitni prijem nenarusi"? Ha ha ha. To uz totiz prece neni zadna senzace!
O technických parametrech k tématu vím jen něco málo z doslechu a ze školy. Jako technicky vzdělaný byste ale měl zůstat u radiotechniky a nehodnotit výkon podle rozlišovací schopnosti v závislosti na 4MW ERP technologicky jako "nesmyslné zařízení". Některé aspekty funkce vojenské techniky, které jsou zcela mimo váš obor, jsou zajímavé právě v rozlišení na centimetry a právě v příslušné vzdálenosti...
Sherlocku, jste si jistý, že balistická křivka potenciálních útočných raket S.Koreje či Íránu s cíly v USA probíhá nad Grónskem? Jste si také jistý, že jde o balistickou křivku? Věnujte se raději tématu, kterému zjevně lépe rozumíte :) Elementary, no terrorists, but energy resources war is what's on...
V jedné chytré knížce nabízeli " pomůcku " pro pochopení. Vzít globus a pokusit se spojit dva body co nejkratší nití. Pro zajímavost, proveďte tento pokus mezi Teheránem a New Yorkem. Vychází velice zajímavá trajektorie :-), Sherlocku.
No, pokud to ma byt reakce na to co jsem napsal, tak jen dve poznamky:
1. Teoretickou matemetikou jsem se nikdy nezabyval - pouze nekterymi jejimi aplikacemi. To ze rozumim derivacim a zapisum rovnic apod. ze me matematika nedela.
2. Pokud chcete Culikovo presvedceni, ze se za uvedene clanky vyhazuje z prace, nazvat "vrtochem", proc ne. To ale neznamena, ze je to (i) blbost. A nebo vy verite opravnenosti tohoto vrtochu?
Pánové, v pondělí jsem byl v Plzni na besedě Klvani a spol. s pár desítkami lidí o radaru. Rozdávali tam brožuru, kde byly velkými písmeny napsány tyto technické parametry plánovaného radaru: výkon v anténě: 170 kW, vlnová délka 3 cm, plocha antény 105 čtvereč. metrů, nejmenší používaný elevační úhel 2 stupně, úhel rozevírání svazku 0,18 stupňů, úhel rozmítání svazku 12,5 krát 12,5 stupně, okamžitý výkon impulsu nepřekročí tisícinásobek průměrného výkonu vysílače.
Pomohly vám tyto údaje v zhodnocení toho, zda radar ohrozí satelitní příjem, či nikoliv?
170 kW je střední vyzářený výkon; maximální pulsní výkon je vztažen k této hodnotě. Plocha antény ja aktivní, konstrukční je asi 123 m2.
Skutečný pulsní výkon není a asi ani nebude zveřejněn, takže si Klvaňa vypomáhá tvrzením, že bude menší než tisícinásobek toho středního. Což je shodou okolností zrovna požadavek bezpečnostní normy. Není ale důvod mu zrovna tohle nevěřit, protože polovodičové radary mají vysoký činitel plnění a špičkový výkon GaAs T/R modulů určitě není 1000x vyšší než střední.
ale o tom to je - ze pokud to delame my, pak je vse v poradku, at nam tady ten radar postavi a budeme pany nad vojackama. A ne ze si zde budou delat co se jim zlibi....
Ano, naprosto přesně... Radiolokace má svá "jistá tajemství"...I pro jinak odborně vzdělané jsou bez patřičných hlubších znalostí a praktických zkušeností korektně neuchopitelné...
Bylo by docela zajímavé zjistit, jestli by proti tomuto radaru byl stejný odpor, kdyby jeho rozměry byly podstatně menší. Např. kdyby průměr antény nebyl 12m, ale třeba jen 3 nebo 5m. Z technického hlediska totiž existuje velmi zajímavý paradox: Čím větší je totiž anténa, tím větší je účinnost celého radiolokačního procesu, a tím menší množství energie radar vysílá. Kdyby tedy průměr antény byl třeba 50m, pak by sice impulsní výkon razantně stoupnul, ale stalo by se tak při nižším technologickém výkonu, a současně by se i zúžil primární vyzařovaný svazek, včetně postraních laloků. Celé zařízení by tedy mělo mnohem menší vliv na životní prostředí, a současně by bylo mnohem bezpečnější.
To se přece dá snadno ověřit. Naši moudří poslanci už na výletě na Marshallových ostrovech byli, ale Senilát ještě na výletě nebyl. Tak až tam pojedou, ať si s sebou vezmou pár satelitů a uvidí se. A nejlíp bude, když se už nebudou vracet!
Víte, problém je, že když odborník řekne, že impulz z radaru neovlivní kruhově polarizovaný signál z družice, tak našinec řekne "odborník ví hovno, Pepa z hospody říkal pravý opak"! Zkrátka pochybuji že by lidi kateré zaměstnává Czechlink byli nějací blbci, takové by si kapitalista neplatil. A když lidé co se o příjem zajímají v praxi, řeknou že je to silně nepravděpodobné, tak bych to bral za bernou minci. Holt ono se skutečně nedá vyloučit nic. Je TEORETICKY možné, že impulz z radaru naindukuje takové napětí ve vstupním vlnovodu LNB konvertoru na anténě, že přebudí vstupní tranzistor, který se pak dostane mimo lineární oblast a nebude umět nezkresleně přijmout signál z družice. Ale protože LNB je v centru parabolické antény, která není namířena na radar, LNB je pod signálem radaru, který se ve vzduchu (i v případě deště) špatně odráží, neboť impulz se po fourierově rozvoji skládá z velkého množství vyšších harmonických signálů a na vlastním kmitočtu není až tak silný signál, pak je pravděpodobnost rušení přijmu velmi minimální. Nehledě na to, že fázově řízená anténa skládající se z cca 60 tis. malých vyzařovacích vlnovodů má laloky téměř neměřitelné tak je pravděpodobnost pouhé možnosti změření impulzu z radaru dost težká věc. Jsem přesvědčen, že téměř nikdo nebude mít možnost změřit zda radar funguje, nebo odpočívá. I při přímém nasměrování paraboly proti radaru (v místě přímé dohlednosti) dle mého soudu bude indukovaný signál porovnatelný se šumem.
Ondřeji, mnohým matematikům v roli rozhodovatelů v reálném světě celý život vrtá hlavou, zda pro tu svou exaktnost nepřehlédli některé, řekněme stochastické a nemodelovatelné, zato podstatné jevy zvané lidské vrtochy. Prosím, nehodnoťte raději nic, co se netýká matematiky a matematické metody v teoretické podobě.
Taky budu. Na hlavu si kálet nenechám. Ten stožár je 2x vyšší než největší BTSka na střeše paneláku.Ať si laskavě to pometlo doktorantský dá ten svůj tympán někam jinam. Takhle si může zajišťovat primární konektivitu jen vyndanej úchyl. Že má 100m od bubnu gigabitovou konektivitu a neni od telecomu a je na optice si jaksi nevšiml ten vyndanej. Jenomže to je konkurence. A on konkurenci nemusí. Takže si radši namíří kolo od traktoru na nejbližší třítisícovku. To radši bude nabízet dál těch svých upatlaných překládaných 256/128 za čtyřkilo na wifi. Chudáček jeden ješitnej. Přitom jinej slušnej ISP tu má opravdu pěkně dělaný spoje a poskytuje na licencovanym pásmu s veřejnou ip. Na těhle si rád smlsnu. No ještě že už nedělám pro providera. Sranda musí beat.
hmm - presunuty - uz to nekdo potvrdil? vzdyt koule pry ma byt o polovinu vetsi, nez na M. ostrove. A co maximalni pocet modulu - prej 65k nebo 80k? To co rikas je nekde popsane?
Vazeny pane, lito je mne, at uz citite, co chcete. V zarizenich mikrovlnnych spoju bod-bod v pasmu 10GHz se vyuzivaji kmitocty presne v pasmu, kde bude tento radar pracovat, nebo jen do stovek MHz daleko. Vzhledem k tomu, ze ty vstupni jednotky zpracovavaji signaly na hranici sumu, stejne jako u satelitnich LNB, zacinaji relativne sirokopasmovym zesilovacem. Mikropaskovy filtr na vstupu neni, nebo pokud je, tak jeho selektivita na odstup 200 MHz je jen okolo jednotek dB. Vezmete si nekdy takovou jednotku a zacnete laskave merit. Je to docela uzitecna zabava. Pokud je nekde nejaky opravdu selektivni filtr, je to vlnovodny filtr, protoze ma vetsi Q, nez nejaky mikropaskovy filtr. Ale ani ten tu vec nezachrani, protoze tyto filtry jsou navrzeny pro izolaci mezi RX a TX, pricemz "okno" pasmove propusti takoveho vlnovodneho filtru je 300 i vice MHz. Pokud tedy nebude strategicky radar rusit jednu stranu spoje, tak bude rusit tu druhou. Pokud to nevite, tak vysilac takoveho spoje ma povoleny vykonovy limit 2mW (!). A firmy s timhle vykonem delaji spoje bezne na deset i vice km, takze odstup signal/sum na prijimaci strane nebyva nijak zazracny a takovy spoj je vestinou provozovan jen s malou energetickou rezervou... Uvedomte si take laskave, ze ackoli maji pouzite anteny vysokou smerovost, tak signal radaru, odrazeny od rozsahlejsi oblacnosti bude dopadat na prijimaci antenu takoveho mikrovlnneho spoje nikoli jakoby odrazeny od jedineho mista na obloze, ale soucasne od mnoha meteorologickych utvaru, ktere signal v tomto pasmu odrazeji nikoli jako zrcadlovy bodovy odraz, ale spise formou difuze, takze odrazeny signal je nesmerovy, bez polarizace a prichazi zpet na zem jakoby z mnoha zdroju soucasne. Ergo kladivko, pravdepodobnost, ze se strefi do nejakeho postranniho laloku prijimaci anteny zase tak mala neni.
Napadá mne i další dotaz na megawatové odborníky. Zejména na ty, co věští likvidaci značné části VF technologií, zdraví a života lidí v širokém okolí. Co kdyby náhodou i radar postavili v Polsku. Nezasahovaly by negativní vlivy až na naše území? Jak bychom se proti tomu bránili? Proč ještě proti brdskému radaru neprotestují rakouští/temelínští aktivisté? Záření půjde přece se všemi riziky i přes jejich území.
jeste to aby - aby nam zacaly padat druzice na hlavu - to si snad promysleli, ze spalit druzici by nebylo nejproziravejsi. Ale o prijmu ma BOB alias BOM pravdu :-)
To neni vtipkovani, to je zamereni na cil. Necim je treba uderit do hlavy profesory, kterym se posleze v hlave rozsviti. Proto jsme si vybrali druzici, jejiz rana bude k zamyslenemu ucelu dostatecna
Pokud máte na mysli Frankfurt nad Mohanem a umím správně počítat, máte to tam více než 600km daleko. Zakřivení Země na tuto vzdálenost a refrakce signálu na uvedených kmitočtech za běžných meteorologických podmínek činí více než 25km. Že by se na těchto výškách běžně pohybovala letadla, nebo dokonce přistávala či startovala, ale pochybuji. Proto za dálkový příjem s nejvetší pravděpodobností nemohou odrazy od letadel, ale ranní inverzní situace v troposféře v době východu slunce. Dávat to do souvislosti s předpokládanými likvidujícími vlastnostmi brdského radaru mu proto přijde poněkud přehnané. Na druhé straně by se likvidační účinky radaru musely takto projevovat na značném území celé Evropy a zatím se nikdo neozval! Ani z té pravděpodobněji více ohrožené jihovýchodní.
Estetika žižkovského vysílače byl jen podružný problém. Moc dobře si pamatuji na prognózy sterilizace obyvatel v blízkém okolí, rození zrůdiček, poškození zdraví všech vrstev obyvatel. I když uznávám, že jakýkoliv "smog", o libovolné úrovni, lidem neprospívá. To je ale daň pokroku a neochotě lidstva slevovat ze svých požadavků na blahobyt podle jeho představ, ať to stojí, co to stojí.
Jakou vahu ma nazor jednatele spolecnosti distribujici karty?
Jako vahu ma nazor medialniho zastupce SES?
Jakesi nepodlozene informace odkazujici na prijem BskyB nebo DVB-T na britskych ostrovech.
Sli by proti svym obchodnim zajmum, kdyby tuto informaci potvrdili :-)
UPC-se odpovedi vyhyba, kupodivu mi toto jednani jako jedno z mala prijde ferove.
CTU nema potrebne udaje pro mereni a simulaci stavu a odvolava se na zakon o uzivani kmitoctu podle pridelenych frek.pasem.No nevim, amici si radi delaji, co chteji.
Tak jsme se toho moc nedozvedeli. :-(
vystihl jsi to presne, jen bych dodal ze autor clanku pres to, ze vetsina dotazanych rekla, ze nema dost informaci z jedne odpovedi vydoloval zaver, ktery ruseni popira. O5 Bleskovy styl - vitejte ctenari na bulvarnim propagacnim webu americke armady.......
fuj potůčku to je manipulace jak kráva.
nahoře píšeš paprsek odražený od blízkého cíle a pak plácáš že paprsek radaru by rozhodně nebyl namířený v takovém úhlu, aby mohl dopadat na obydlené domy a satelitní paraboly.
od redaktora bych čekal že si nebude plést přímý a odražený signál.
Souhlasím, že bez přesných parametrů se záležitostí nemá cenu zabývat, přesto bych rád ocenil, že váš příspěvek je první, který má z technické ztránky hlavu a patu. Mnohé, co píše výše, to je hrůza čtenářů blesku, alt. výplody ekoteroristů.
Je mi to lito, ale mohu s pravdepodonosti hranicici s jistotou konstatovat, ze v pripade zahajeni provozu tohoto radaru v pasmu 3 cm dojde za nekterych situaci k silnemu ruseni satelitniho prijmu prakticky v cele ceske kotline i na Morave. Take bych se chtel ohradit proti "expertize" Jarka Glisnika, ktery, jak znamo, nema se sirenim elektromagnetickych vln v techto pasmech zadne hlubsi zkusenosti.
Provoz radaru nejenze zlikviduje cas od casu provoz znacneho mnozstvi mikrovlnnych spoju bod - bod v uvedenem kmitoctovem pasmu (v tomto pasmu jsou dnes, prevazne pro lokalni ucely zajisteni konektivity malych provozovatelu internetu) provozovany tisice spoju), tak i individualni satelitni prijem. Jak k tomu dojde: predevsim je treba si uvedomit, jak vypada zapojeni mikrovlnne hlavicky jak pro prijem satelitniho vysilani, tak i vetsiny prijimacu takoveho mikrovlnnych spoju. Z duvodu minimalizace sumoveho cisla takoveho prijimace je na vstupu zarazen nizkosumovy zesilovac, a to prevazne dvoustupnovy, navic, z duvodu eliminace ztrat, ktere by prinasel vstupni mikropaskovy filtr, prakticky bez jakekoli selektivity - vstupni obvod pouze prizpusobuje jalovou vstupni impedanci GaAs FETu k nizke realne impedanci prechodu vlnovod - mikropaskovy obvod. Teprve za timto neladenym vstupnim zesilovacem nasleduje mikropaskovy filtr, zarazeny ovsem predevsim pro vylouceni zrcadloveho prijmu, ktery by zhorsoval sum prijimace, nasleduje dalsi zesilovac a teprve za nim smesovac do mezifrekvencniho pasma L. Pokud se na vstup takoveho LNB privede silny signal o urovni desitek a stovek mV jen o nekolik stovek MHz mimo spektrum prijimanych signalu, zpusobi s urcitosti zahlceni vstupniho zesilovace a krizovou modulaci uzitecnych vstupnich signalu (v tom lepsim pripade) a zabrani prijmu. V tom horsim pripade bude vstupni vykon tak velky, ze zpusobi zniceni nizkosumovych vstupnich tranzistoru.
Reknete si jiste: jak je mozne, aby se na vstup tohoto prijimaciho konvertoru dostal takto silny signal, kdyz paprsek radaru miri jinam, nez prijimaci antena satelitniho prijimace a navic diky pozemskym prekazkam na sebe nevidi? Jednoduse: mikrovlnny signal v tomto pasmu se intenzivne odrazi od hydrometeoru - cesky od destovych a snehovych mraku. Jen diky tomu muzete napriklad videt predpoved pocasi, kde radar relativne maleho vykonu jednotek Wattu (oproti tomuto Megawattovemu monstru) vysila smerem do mraku a dostava od nich odrazy. Jak se kazdy muze presvedcit na strankach CHMU, relativni odrazivost techto objektu kolisa v pres 60dB, takze signal, vysilany smerem do mraku (predevsim v pripade intenzivni, vysoke bourkove oblacnosti) se vraci zpet k zemi nekdy v ohromujicich silach. A protoze na techto objektech dochazi vzhledem ke tvaru destovych kapek k odrazu prevazne smerem k zemi, bude i jen od mraku odrazeny signal strategickeho radaru tak silny, ze muze a v praxi take obcas s jistotou zpusobi likvidaci satelitniho prijmu i s moznosti zniceni satelitnich konvertoru. To, co zde o mikrovlnne odrazivosti mraku rikam, neni zadna teorie, ale fakt, ktery radioamateri, pracujici na kmitoctech v oblasti 10368MHz, davno vyuzivaji pro sva daleka spojeni az do vzdalenosti okolo 1000 km prave s vyuzitim odrazu svych malych vysilacu o vykonu jednotek wattu. Uroven elektromagnetickeho pole, ktere se na zemsky povrch vrati odrazem od kupovite bourkove oblacnosti bude dokonce tak silne, ze muze v oblastech, cca do vzdalenosti 200 km vychodne od radarove zakladny atakovat hygienicke limity.
V praxi tedy dojde k tomu, ze vzajemne ruseni pravdepodobne nevznikne v pripade modreho nebe, ale v pripade silne oblacnosti, prevazne nad Ceskomoravskou vysocinou, je intenzivni ruseni jak satelitniho prijmu, tak i mikrovlnnych spoju v pasmu 10GHz, prakticky jiste. Za zhorsenou bezpecnostni situaci tak navic zaplatime jeste vypadky satelitniho prijmu a internetove konektivity, protoze predevsim v mensich sidlech je dnes tato konektivita zavisla na spolehlivem provozu mikrovlnnych linek primo v kmitoctovem pasmu, ktere bude tento strategicky radar vyuzivat. Prosim vezmete tuto informaci na vedomi jako fakt.
smerovost parabolicke anteny je dana vyzarovacim diagramem. Tento ale neklesa mimo prijimany smer na nulu, takze i z boku prijima. Proto pokud se divas na budovy Telecomu, nebo Radiokomunikaci ma mnoho parabol limec - ktery brani prijmu z bocnich smeru. Kolik TV parabol takovyto limec obsahuje? (napoveda - zadny)
Druzice vysila vykonem 16W(?) a je ve vzdalenosti 36 000 km - pokud to srovnas s MW z radaru 200km vzdaleneho, byt i treba odraz, pak i nepatrny zisk anteny z bocniho laloku muze mit podstatny vliv na kvalitu prijmu.
Tomuhle se říká dobré PR. Spousta přesných informací smíchaných do nepřesného celku :-)
Uznávám vaše argumenty s možností přebuzení vstupních obvodů signálem na podobné frekvenci, ale zrovna z radaru je to prakticky nesmysl. Parabolický přijímač je vysoce směrové zařízení a vzhledem k poloze ČR jsou antény otočeny přibližně na jih. Pravděpodobnost, že se signál odrazí od mraku zpět na sever v takovém úhlu, aby dopadl na parabolu ve vhodném úhlu a aktivoval tak přijímací část soustavy je extrémě malá.
Stejně tak mikrovlné spoje. Pokud někdo na mikrovlný spoj používá všesměrové antény, je to jeho problém. Pokud používáte vysoce směrovou anténu (vzhledem k povoleným vysílacím výkonům to je pravděpodobné), platí stejná argumentace jako u paraboly.
PS. Osobně mi je jedno, jestli tu radar bude nebo ne, přestože často pobývám na příbramsku nedaleko vojenského prostoru. Jsem vystudovaný v oboru a tenhle radar s tím, co se používalo za éry východního bloku je dětská hračka, viz. různá monstra typu Darjal (ten má dosah taky 6000km a vzhledem k ruské technice toho vyzáří rozhodně více než moderní radary).
Balistické rakety, ať už z Koreje :-) Iránu :-) či z Ruska, by na USA letěly na sever od nás, přibližně přes Grónsko. Proto také antirakety budou umístěny v severním Polsku, aby byly co nejblíž předpokládané trajektorie. Tudíž je naprosto reálné a pravděpodobné, že radar bude mířit převážně na severovýchod.
Takže například letadlo, které poletí na trase Praha-Brno, Praha-Vídeň nebo Berlín-Vídeň v běžném leteckém koridoru, někde poblíž Benešova se dostane do pozice, kdy bude radarové signály odrážet ponejvíce na Prahu. Současně bude azimutálně blízko pozice, kde pražáci mají Astru. Výškově to spočítat neumím (sférická geometrie), ale jak ukážu dál, moc na tom nezáleží. Protože útlum atmosféry je do 0,11 dB/km, tak nám taky moc nepomůže.
A teď počítejme dál. V té době bude letadlo nějakých 40 km od radaru. O parametrech radaru se moc neví, ale předpokládá se impulsní výkon 4,5 MW a šířka vyzařovacího diagramu 0,18 stupně. Z toho vychází, že ve vzdálenosti 40 km bude mít paprsek radaru výkonovou hustotu nějakých 2000 W/m2. Když uvážíme, že efektivní odrazová plocha dopravního letadla je nějakých 100 m2 (třeba Boeing 747-200 má plochu 300 až 500 m2), tak to z hlediska přijímací paraboly bude, jako kdyby ve vzdálenosti cca 50 km (Praha-Benešov) letěl vysílač, který vyzařuje 200 kW impulsy. Pravda, ten příměr kulhá (třeba v tom, že odrazy nebudou izotropní atd.), ale řádově to sedí. 200 kW vysílač z 50 km a na blízké frekvenci vám na přímou viditelnost spolehlivě zaruší všechno. Smutný fakt.
Citace:
s těžko předvídatelnými následky na zdraví lidí, provozuschopnost avioniky na palubě letounů a různá pozemní zařízení...
-----------------------------------------
My se tady furt bavíme o odrazech, ale takové letadlo dostane " prdu " napřímo.
Nebezpečného radaru se začnu bát, až BA, DL, KLM, Emirates, a další začnou odklánět své stroje mimo území ČR.
Nejsem pro radar, ani proti, ale jsem proti nesmyslné demagogii.
Tvoje Zjevně nechápeš vůbec nic. Pojem "atmosferický útlum" mi není docela jasný. je kouzlo nechtěného, že?
---
Jinak viditelně mluvíme každý o něčem jiném, ale nemám čas ani chuť se dohadovat. Chceš-li, přečti si http://www.comtel.cz/files/download.php?id=2803, je to česky a je tam vysvětlen nejen tvůj vliv šiření v prostoru, o kterém nehovořím, i útlum způsobený průchodem atmosférou (přesněji: troposférou). Hezky je to vysvětleno také zde http://www.urel.feec.vutbr.cz/web_documents/studium/doc/dre2/optika.pdf, i když pro oblast blízkého IR, kde je atmosférický útlum ještě větší.
Pokud to pochopit nechceš a raději budeš bezhlavě dosazovat do vzorečků, aniž bys jim rozuměl, je to tvoje věc. Mně je to fuk.
Cože ?!? Parabola má límec aby to bránilo příjmu z boku :-) Hehehehe, ty jsi fakt vtipálek. To je tam proto, aby se tvar nebortil. Parabola žádné vyzařovací laloky ze svého principu nemá. A vstupní vlnovod v konvertoru také ne. Resp. ten vlnovod má je může mít na úrovni nějakých -90dB to je číslo s DEVADESÁTI NULAMA!!!! Jsi fakt vtipálek :-)
Radar má vypuštěnou raketu navádět. Když budou chtít Amíci letový provoz u Putina sledovat, stačí Věra umístěná na střeše soukromého penzionku v Beskydech a každý ví prd !!!
BTW, v Čechách je Věr rozmístěných několik. Kdo z vás ví, co vůbec sledují a kam data jdou ???
Lampasákům na penzi z ATM uniká, že v GBR-P a SBX nejsou stejné T/R moduly. Modernizovaný GBR-P přesunutý do Brd bude mít cca 17000 stejných modulů jako SBX - tj. se středním výkonem kolem 10W - odtud těch 170 kW.
Střední EIRP bude stovky GW a špičkový kolem TW, ale to není u velkých radarů s úzkým svazkem nic zvláštního.
P.S. Říkat EIRP "vyzářený výkon" není úplně šťastné - to slůvko efektivní či ekvivalentní je tam dost podstatné.
Tenhle radar má mít rovněž 100 MW impulsního výkonu. A to je dost na to, aby zadním vyzařováním a postranními laloky zarušil kdeco. (A kdyby jen zarušil!) A pokud jde o směrování paprsku: Ví někdo opravdu přesně, kam bude tenhle megareflektor svítit? V Galvestonu způsobilo podobné, ale mnohem slabší zařízení, nainstalované několik kilometrů od města rapidní zhoršení zdravotního stavu obyvatel.
Eriku, to vyjadreni "Tam se využívá podélný odraz na rozhraní dvou prostředí. Kritici ovšem argumentují příčným odrazem od objektu. Jedná se o dvě naprosto odlišné věci!" je s dovolenim uplny nesmysl. Odraz od destove prehanky je odrazem od jednotlivych kapek, jejichz velikost je v pripade bourkove oblacnosti jiz v tomto pasmu srovnatelna s delkou vlny. Tyto destove kapicky se tedy stavaji sekundarnimi zarici. Protoze jejich poloha, velikost a tvar je obecna, je obecny take odraz co do smeru vyzarovani, polarizace a dopplerovskemu rozmazani vlivem ruzne rychlosti padu jednotlivych kapek. Takze podelny odraz na hranici dvou prostredi je pro sireni typu "rain scatter" na 3cm nesmyslem. Neplest si to prosim s atmosferickym vlnovodem v pasmu VHF, kde skutecne dochazi k podelnemu odrazu od rozhrani mezi studenym a vlhkym vzduchem ve vrstve jedne a teplym a suchym ve vrstve druhe.
Mimochodem, CTU pripravuje prechod nelicensovanych mikrovlnnych spoju na GP do pasma 57GHz - proc asi?
Že EBR vznikne přesunutím GBR-P a rozměry antény budou stejné je třeba součástí oficiální prezentace MDA (07-MDA-2564) z května tohoto roku.
Fámu o mnohonásobně vyšších rozměrech a počtech modulů EBR systematicky šíří kompartajníci z ATM a BL. Dokládají ji touto brilantní úvahou: Protože se někde domákli, že T/R moduly GBR-P mají střední výkon něco nad 2 W, nesedí jim pro EBR udávaný střední výkon 170 kW s počtem modulů, kterých by muselo být ne 17000, ale cca 4-5x více. Tedy by se na GBR-P anténu nevešly, tedy imperialisté opět balamutí pracující, a tedy bude ve skutečnosti anténa v Brdech čtyřikrát větší a atmosférickým vlnovodem usmaží Příbram.
Radarovým expertům zoceleným mnohaletou obranou tábora míru a socialismu ale unikla taková drobnost. T/R moduly první generace použité před deseti lety v GBR-P se už ani nevyrábějí. Nemá je ani SBX ani poslední inkarnace THAAD, protože druhá generace spojila příjemné (nižší cena) s užitečným (střední výkony kolem 10W) při zachování mechanické kompatibility.
Jednou z modernizací, kterými projde GBR-P při přeměně na EBR je právě výměna T/R modulů, a tedy vládní zpráva o plnění limitů počítá s rozměry antény GBR-P, ale středním výkonem 170 kW, který odpovídá už modernizovanému EBR.
Jako radioamatér používám 2m parabolu na 1,3 a 2,3 GHz a 100W s umístěním 200 km východně od Prahy. Když parabolu otočím na západ s nulovou elevací, tak se trefuji do letadel nad Frankfurtem. V období, kdy jich vzlétá a přistává hodně (hlavně ráno 8-9 hod.) mám běžně odrazy v délkách minuty, což na navázáni spojení s Německem v pohodě stačí. Takže žádné mžitkové. A teď chci vidět FrantuPepu, jak čumí na satelit a má opakovaná rušení (výpadky) v délkách desítek sekund.
..."Ani z té pravděpodobněji více ohrožené jihovýchodní."... Houby s octem jihovýchodní. Udělejte si spojnici Brd a Plesecku. Směr je přes Prahu, Polsko a pobaltské republiky. Samozřejmě výkon na plochu ubývá se čtvercem vzdálenosti, takže problém se satelitním příjmem bude hlavně v Praze, východních Čechách a při pohledu na jižní Rusko na Českomoravské vysočině. Odrazy od letadel jsou sice silné, ale směrové a na 3cm se již z hlediska rušení satelitního příjmu neuplatní. Horší je to s odrazem, resp. difúzí od dešťových srážek (rain scatter). To bude opravdový problém a jak jsem napsal někde výše, nejenže to v době provozu toho strategického radaru zlikviduje satelitní příjem, ale může to způsobit i "spadnutí" řady mikrovlnných spojů, které se po vesnicích používají jako páteřní síť pro WIFI access pointy.
ale o tom cela debata je, ze nikdo nam nechce sdelit CO vlastne zde chteji stavet. A to uz vubec nemluvime o Emericke vlastnosti se povazovat za polobohy a ze "nejakej Pepik" mne nebude omezovat - mohou byt radi, ze nas zde maji. S timto pristupem at jdou jinam.
a o tom to je - ODHADNUTE - proc se k nam US chova jako k poddanemu? Proc nereknou JEDNU PRAVDIVOU informaci co zde budou delat, cim to budou delat a kdy zase vypadnou? Takhle to vypada jakoze Havla dostali z basy a ten jim je neskonale vdecny. Ale oni tam jsou u vesla uz jini tajtrlici a pokud jsou schopni obetovat statisice civilistu v Iraku, tak bych nerad, kdyby obetovali 10M spojencu......
Pan Potůčk je žvanil, tak jako většina novinářů. Pokud se spokojil s tím co mu řekly firmy a vyvozuje z toho závěr, že radar škodit nebude, řekl bych, že se jedná buď o duševní zkrat, nebo novinářskou lumpárnu.