Meteoradar Brdy má f = 5,66 GHz, 305 KW pulsního výkonu, úhel vyzařování 0,96 stupně. US radar dle dostupných informací pulsně 4 MW, elevace 2 st. (35m/km), f = 9 - 12 GHz, úhel 0,08 st.
Autor uvádí, rsp. cituje vyjádření techniků, k oběma alternativám. Jak přímé ozáření, které v některých případech způsobuje rušení signálu letištními radary, tak ozáření odrazem od atmosférických objektů. O obou variant také uvádí argumenty proč by v tomto případě nemělo v praxi k rušení docházet. O žádném pletení pojmů nemůže být řeč.
Nojo, ale v meterologii se používají jiné vlnové délky myslím že cca 2 GHz. Signál 12 GHz mnohem lépe prochází vlhkostí a proto se používá pro satelitní vysílání. To už musí být velmi silný déšť aby signál vypadl a pak nedochází k odrazu, ale k tomu, že energie svazku se spotřebuje na ohřívání vody ve vzduchu (samozřejmně o nepatrné zlomky stupně). Odraz by mohla způsobit nějaká síť s oky menšími než 1/10 vlnové délky, nebo velká souvislá kovová plocha, nejlépe parabolického tvaru :-)
fuj potůčku to je manipulace jak kráva.
nahoře píšeš paprsek odražený od blízkého cíle a pak plácáš že paprsek radaru by rozhodně nebyl namířený v takovém úhlu, aby mohl dopadat na obydlené domy a satelitní paraboly.
od redaktora bych čekal že si nebude plést přímý a odražený signál.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
