Vlákno názorů k článku Nebuď netykavka od Jarda - Jojo, Poláci to tak mají zavedeno. A při...
-
Tak, kdysi ještě "za totáče" jsem dostal na starost tři Poláky, kteří se nějak dostali s vrtulníkem na jih Čech jako výpomoc na práce v zemědělství (tedy hnojení a ochranu rostlin). S pilotem jsme se tenkrát docela skamarádil, a u něj mne fascinovalo, jak celkem běžně oslovoval lidi křestními jmény, ale zpravidla s přidáním uctivého pane, paní atd., často s mírnou úklonou a současně s tykáním. Připomnělo mi to středověkou češtinu, protože tenkrát to bylo běžné i u nás... A v Polsku to prý zůstalo dodnes. Zajímavé bylo, jak to celé působilo velmi osobním a současně velmi uctivým dojmem, ač jsme se dorozumívali vlastním "esperantem", to jest směsí polštiny a češtiny. Čili zdvořilost zjevně může i u blízkých národů vypadat docela různě...
-
soumenvodnetbooku (neregistrovaný)
Přesná pravidla na to nejsou. Autorovy rozpaky chápu, ale myslím si, že vykání neznámému člověku je dobrá pojistka před případným feux-pas. Je to hodně o společenské mentalitě a my jsme v tomto velmi "němečtí". Shodou okolností jsem se právě vrátil ze země, kde je mentalita jiná a kde si všichni tykají, neboť v daném jazyce zní vykání velmi archaicky. Zpočátku jsem si na to musel zvykat.
