Hlavní navigace

Nebuď netykavka

20. 8. 2011
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Taky máte problémy s rozhodováním, zda někomu tykat nebo vykat, a to nejen v online světě? Etiketa je jedna věc a praxe věc druhá. I když se budete spoléhat na instinkt, můžete pochybit. Co to zjednodušit?
Jan Handl

Ilustrace: Nenad Vitas

Pokud jsem vás hned v titulku urazil tím tykáním, tak se hluboce omlouvám. Ale předpokládám, že nejsem první, kdo se vás takhle dotkl. I já se kolikrát podivím, kdo že mně to tyká. A to nejenom na ulici, ale i v online světě.  Už jsem si tak nějak zvykl, že na tykání vlastně není nic špatného, v online komunikaci zvlášť. I já občas tykám starším lidem, které neznám, ženy nevyjímaje. Chápu, že je to může občas rozzlobit, ale nemohu si pomoci.

Kdyby někdo rozhlásil, že si budeme na Internetu všichni tykat a lidé by to akceptovali, nebyl bych vůbec proti. „Nazdar Václave,“ oslovovali bychom ty největší šajby například při online rozhovorech v médiích a nikdo by se nedivil. Bylo by prostě zavedeno jednotné pravidlo o tykání na Internetu a hotovo, bez výjimek a bez pardonu. Škoda, že se o něco podobného nezasazuje EU, s tímto plošným nařízením bych i souhlasil.

Na Internetu není problém, jsme tak nějak schovaní za klávesnicemi a online svět snese skoro všechno. Když se pak ale máme potkávat osobně, je to trochu horší. Považte, který z mladých mužů by si dovolil nabídnout tykání (nebo rovnou tykat) starší a společensky výše postavené ženě? Asi jedině úplný hulvát. Když se offline a online světy a lidé v nich promíchají, může se stát, že si s někým online tykáte a osobně vykáte. A nebo jste ve skupince více či méně známých lidí u piva a se všemi si automaticky tykáte. Pak přijde někdo, koho znáte dlouho a vykáte si s ním. Vaše dvojička se stane středem pozornosti, jelikož už samotný pozdrav „dobrý den“ místo „nazdar“ působí komicky.

cif 24 - early cena - média

Možná jsem trochu hulvát, ale nemůžu si pomoct. Čím dál tím častěji při prvním setkání s člověkem (ať už osobně nebo elektronicky) začínám automaticky tykat bez podrobnějšího rozboru, o koho vlastně jde. Chápu, že to někoho může urazit a počítám s tím. Mimochodem, je i dost lidí, které urazíte vykáním. Spojení „můžeme si tykat?“ používám často, věk na to mám. Pokud je příhodná situace, zcela nespolečensky nabídnu tykání i lidem, ke kterým bych si to neměl podle etikety vůbec dovolit.

Online tykám novému kontaktu skoro automaticky. Tedy pokud mi dotyčný nezačne okatě vykat. Když bychom z toho přestali dělat vědu, bylo by líp. Lidi, kteří se znají jenom online a nemají mezi sebou nějaké další vazby, by si měli prostě tykat a hotovo.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je kromě jiného publicista, více informací najdete na LinkedIn. Na stránkách iNazor.net odkazuje na své články pro Lupu a další média. Ze všech vymožeností moderní doby má nejraději Twitter, zajímá ho historie a píše HistorieBlog.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).