Nechci rozebírat situaci ve světě, tam zkušenosti nemám, ale chci se zaměřit pouze na naši krásnou postkomunistickou a v mnoha směrech stále socialistickou republiku.
Autor článku se zmiňuje téměř výhradně o bariérách přístupu k teleworkingu či networkingu pouze na straně zaměstnance. Nicméně největší bariérou u nás jsou paradoxně zaměstnavatelé. Zde se plně projevuje má narážka na začátku komentáře. I dnes, po deseti letech "kapitalismu" je většina lidí z vedení firem poznamenána socialistickou výchovou a hlavně jejich chápáním lidských zdrojů. A překvapivě zde vůbec nehraje roli věk zaměstnavatelů. U lidí věku padesáti či více let jistou averzi vůči internetu a práci z domova plně chápu a jsem hodně dalek tomu, abych jim cokoli vyčítal. O to větší překvapení je pak moje překvapení, setkám-li se se stejným názorem u lidí kolem 25 let.
Na vlastní kůži jsem si prožil takovou kolizi prožil. Má profese mi umožňuje pracovat z domova - jsem DTP grafik. Stačilo by tedy dojet si jednou či dvakrát do týdne do sídla zaměstnavatele, vyměnit si nezbytné papírové podklady (tj. fotky, diáky apod.) a zbytek komunikace provozovat po internetu a telefonu (stejně se tak děje i v rámci firmy). Dělal bych v domácím prostředí, které by bylo klidnější, pohodlnější a já bych si mohl práci rozvrhnout dle svého. Po svých zkušenost mohu i říci, že bych byl mnohem produktivnější a výkonější. Nicméně to se nelíbilo mému zaměstnavateli. Následovala dlouhá a nakonec marná argumentace. Na straně pro model networkingu stály takové "nepostatné" věci jako snížení nákladů za nájem, vyšší produktivita zaměstnance, snížení nákladů za údržbu techniky - zajišťoval bych si to sám a další. Proti pak byly postaveny argumenty typu nemožnost kontroly zaměstnance (proč?), riziko zbytečného vyplacení mzdy za neodvedenou práci (jestliže ji neodvedu, tak ty peníze nedostanu. proč by mi je měl dávat????) apod. Jediné dva argumetny byly rozumné. První z nich je zvýšení mzdových nákladů, což je ale pravda jen částečná - vzhledem k tomu, že si sám zajišťuji technické vybavení (počítače, linka atd.) a přitom jsem zaměstnanec, je vhodné zvýšit plat právě na nákup těchto věcí. Nicméně není to nezbytné! Druhým pak nutná změna organizace. A to je ten největší kámen úrazu.
Zaměstnavatel by byl donucen perfektně systematizovat svou práci. Pokud bych dělal z domova, nebudu jezdit do sídla dvakrát denně, protože kdosi není schopen dodat podklady v dohodnutém termínu. Nastala by opačná situace oproti dnešnímu stavu. Vázanější by byl zaměstnavatel. A to se většině zaměstnavatelů ani trochu nelíbí. Je pro ně mnohem pohodlnější mít své "vazaly" hezky pod jednou střechou a pěkně po ruce.
A tak vede ještě dlouhá cesta k organizačním změnám, které donutí firmy větší produktivitě a systematičnosti. Ještě dlouho zde bude doma, kdy spousta lidí se bude v pracovní době "kousat nudou do zadku" a následně pak týden nebudou vědět kam dřív skočit a přesčasy jen pokvetou. Těžká a dlouhá cesta vede k lepší organizace práce.
Tem zamestnavatelum se zase tak nedivte. Najati zamestnanci inklinuji k pohodlicku a k podvadeni. Jim je burt, jake plany s cim ma zamestnavatel. Cili zaklad pro vznik prostredi neduvery. Jen naprosto idiotsky zamestnavatel by odmital skvele pracovni vykony zamestnancu, at se deji kdekoli. Nejde tak o technicky problem, jako o moznost zrodu a existence opravnene duvery. Naivita taky neni OK. Tim ovsem nevylucuju moznou nizkou predstavivost zamestnavatele.
Je to hlavně o organizaci práce. Přechod na networking předpokládá příliš velkou změnu v uvaževání a organizaci, že se do toho spousta firem z lenosti nepohrne.
Ja myslim ze nejdulezitejsi pro sefa je mit pocit absolutni kontroly (moci) na vami jako podrizenym.
Mel sem uplne stejnej problem (prace doma), a drsnou diskusi se sefem - neuspesne. Hlavni argument se mi podarilo vypacit od sefa az pri jedne oslave. A sice ze kdyz mne nema v baraku, tak mne nemuze obcas necekane prekvapit a zkontrolovat jestli nahodou nedelam nake kseftiky bokem.
Kdyz totiz sem v praci a udelam vse za co dostavam penize, tak prave proto, ze nemuzu makat na nake bokovce (to si ohlida), tak me ZDARMA muzou vytezovat jinak.
A zkuste si v pulce pracovni doby odejit se slovy, uz mate vse hotove, a ted uz je to na jinych...
Nastesti to je uz minulost.
Tedko se situace obratila, sem content provider na Inetu, a makam jen doma. Veskera firemni agenda jede pres Inet a jeden ze spolupracovniku je dokonce uz pul roku ve statech.
Ovsem na druhou stranu casto citim silene silnej nedostatek skutecnych lidskych vztahu (rodina a kamosi je prece jen neco jineho nez spolupracovnici a zakaznici) a tak se snazim delat i min lukrativni zakazky mimo Inet jen abych nezakrnel:-)
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
