Hlavní navigace

Názory k článku Některé kontroverzní prvky novely zákonů zřizujících bankovní identitu

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 3. 11. 2020 8:40

    AlS

    Zákony nelze číst tak, že se jednotlivé paragrafy účelově vytrhnou z kontextu celého zákona a kolem takto vytrženého textu vařit z vody. Již dle autora údajně kontroverzní paragraf 2 zákona 250/2017 je v detailu rozveden hned následujícím paragrafem, kde je terminologie řádně a dostatečně osvětlena. Takže paragraf 2 vůbec kontroverzní není, autor se pouze snaží o nějakou rádoby-senzaci a používá u toho nepříliš validních argumentů. Následující paragraf 3, odstavec 1, písmeno c) napojení na národní bod pro identifikaci a autentizaci pro kvalifikovaný systém explicitně zmiňuje a novela obsažená v tisku 554/0 tuto podmínku rozhodně nevyjmula.

    Autor se v polemice o umožnění přístupu k základním registrům nijak nezaobírá specifickými povinnostmi bank daných legislativou, které se výrazně odlišují od povinností dalších zmiňovaných subjektů. Dejme tomu, autor sám není právník a nejspíš příliš svého času studiu legislativních rozdílů mezi bankou, operátory a energetickými firmami nevěnoval. Ten odstavec je zcela nadbytečný. Stejně jako požadavek autora, aby se v důvodových zprávách u jiných zákonů tyto rozdíly opakovaně vysvětlovaly. Celé toto téma by obsahově naplnilo seriál na dlouhé měsíce.

    Nelze si neodpustit poznámku, že CZ.NIC svým působením tržní prostředí rovněž aktivně deformuje. Nelze přehlédnout, že v poslední době jsou věnovány značné prostředky na činnosti, které mají i komerční ekvivalent. Z výnosů plynoucích především z registračních poplatků za domény se křížově financují služby jiné. Provoz národního bodu pro identifikaci a autentizaci pod hlavičkou MojeID dnes přímo konkuruje komerčním službám společnosti První certifikační autorita, a. s.. A v rámci marketingové propagace CZ.NIC již přibližně 400 tisíc utratil za uživatelům zdarma rozdávané tokeny umožňující přihlášení k národnímu bodu a narozdíl od I.CA není ze strany CZ.NIC vyžadován žádný další udržovací poplatek - tento právě skrytě platí držitelé domén. Omezení pro bankovní identitu jsou ve světle predátorských aktivit CZ.NICu v oblasti národní identity naprosto batatelní.

  • 3. 11. 2020 8:48

    Filip Jirsák

    Ministerstvo vnitra totiž v oblasti identifikace osob hodilo celý nestátní sektor přes palubu. Že musí osoby identifikovat školy, obce, zaměstnavatelé, banky, pojišťovny, spolky? Nezájem. Zrušíme používání rodných čísel, státní instituce jsou přece napojené na základní registry, identitu osob tedy berou přes ně. A malé obce, školy , firmy, spolky – ty ať si poradí, jak chtějí. Můžou používat třeba číslo občanského průkazu. Které se sice s každou změnou průkazu mění, takže se nedá použít jako jedinečný identifikátor osoby – ale to MV nemusí zajímat, oni mají základní registry.

    Že se to nakonec stejně prolomí a přístup do základních registrů získají i některé soukromoprávní subjekty – ty silnější, které si to dokážou vyboxovat – tedy bylo jen otázkou času.

  • 3. 11. 2020 13:56

    Jaromír Talíř

    Díky za obsáhlý komentář. Ohledně paragrafu 3, odstavce 1, písmena c) ZoEI, tak ten se týká vlastností kvalifikovaného systému a nemám pocit že by se jakkoliv týkal mojí námitky, že ZoEI nikde nespecifikuje, že poskytovatel služeb za účelem splnění podmínky paragrafu 2 musí tuto vlastnost využít. Tato poznámka se navíc nijak netýká novely, což vás možná zmátlo.

    Tvrzení, že tuto podmínku novela vyjmula v článku nikde neuvádím. Možná se vám popletla role kvalifikovaného systému a poskytovatele služeb. V článku naopak poukazuji na to, že zatímco ZoEI nařizuje povinnost vybraným poskytovatelům služeb kvalifikovaný systém použít, tak novela tuto povinnost v případě bank (v roli poskytovatelů služeb) mění na možnost. A že je to škoda.

    Co se týká vaší další poznámky týkající se specifických podmínek bank, tak předpokládám, že máte na mysli to, že banky dostali přístup do ZR kvůli těmto specifickým podmínkám. V článku explicitně zmiňuji, že je možné, že pro důvěryhodné posouzení totožnosti zákazníka musí udělat banky víc než ostatní kvalifikovaní správci. Pokud mi tento rozdíl zdůvodníte, rád se nechám poučit.

    V článku pouze zmiňuji rozdíl mezi kvalifikovaným správcem podle ZoEI a bankami podle ZoB a ZoAML. Není zde nic specifického pro CZ.NIC. Pokud zmiňujete I.CA, tak její zástupce se o faktu, že se na ně s přístupem do ZR zapomnělo zmiňoval už veřejně. I z důvodu, aby ještě někdo další měl v budoucnu chuť stát se také kvalifikovaným správcem, je důležité aby v našem systému neexistovali kvalifikovaní správci první a druhé kategorie.

  • 3. 11. 2020 15:48

    LRA

    Celá sada změn související s "Bankovní identitou" vytvořila velké pokřivení oblasti elektronické identity, protože zde proběhl legislativou krytý směnný obchod. Stát "zadarmo" dostává širokou uživatelskou základnu lidí, kteří používají internetové bankovnictví. Bankám za to jednak ulevil v oblasti prokazování identity pro AML a zároveň bankám připravil půdu pro obchodování se službami elektronické identifikace v soukromoprávní sféře.

    Po schválení zákona už jsme tady o tom jednou diskutovali: https://www.lupa.cz/aktuality/e-government-pres-internetove-bankovnictvi-vlada-schvalila-zavedeni-bankid/#newIndex1

    Z mého pohledu se jedná tvrdě vylobbovanou výhodu pro bankovní sektor. Efektivně brání dalším subjektům vstupovat na trh identifikace. Nemají přístup k registrům, nemohou financovat provoz služby z jiných zdrojů, které jim zákon "přihrál".

    Jak by to mělo být správně? Nechť státá nastaví rovné podmínky pro všechny strany. Komerčním subjektům nechť za provoz kvalifikovaného systému platí. Soukromoprávním subjektům, nechť zpřístupní el. identitu a take nastaví rozumné poplatky. Vše transparentně a pro všechny stejně.

    Mimochodem - nikde jsem nezaznamenal, zda bankovni identita resp. její jednotlivé implementace, bude notifikována do EU a tedy použitelná i přeshraničně?

  • 3. 11. 2020 21:10

    Martin

    Je to pravděpodobně další důkaz velké míry vstřícnosti ANOfertu k bankám.
    Osobně bankovní identitu nikdy a nikde používat nehodlám.

    Je smutné, jak se vládě ANOfertu podařilo zneužít tématu e-governmentu k politikaření...

  • 3. 11. 2020 19:31

    Random Guy (neregistrovaný)

    Samozrejme ze si to banky vylobovali, pokud si pamatuji tak banky maji povinnost mit treba kapital v nejake minimalni vysi pokud se nepletu 500mega, takze proc by k tomu samemu trhu mel mit pristup Franta sro s kapitalem 200tis? Je to nefer? Je

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).