Dost dobře jsem nepochopil kapitolu "Táhne trh anebo inovační duch?". Není mi jasné, kde se bere to buď a nebo. Inovujeme přeci proto, abychom něco popřípadě sebe prodali na trhu, ale určitě ne proto, abychom to strčili někam do šuplíku a po pěti letech se plácali po zádech, jak že se nám ta inovace pěkně zdařila...
Ano, ale aby inovace byla opravdovou inovací, musí se ujmout na trhu. Firmy inovují za nějakým účelem, ať už je to například za účelem zvýšení zisku z prodeje produktu, zvýšení odbytu produktu, posílení prestiže nebo značky, snížení nákladů, zlepšení výrobního procesu atd. atd. Důsledek inovace je kladný - pokud není, dá se těžko hovořit o inovaci. To, že se sejde parta "nadšenců" ve firmě a snaží se i třeba na vlastní zodpovědnost "udělat něco nového" bych nazval spíše jako výzkum a vývoj než inovací. U toho samozřejmě často nechybí pozorné oči zaměstnavatelů nebo konkurence, kteří sledují co, jak a jestli by z toho nemohli "něco" vytěžit...
Chtěl jsem tím tedy říci to, že není inovace bez trhu, tedy že těžko lze z "trhu" a "inovace" udělat dva "opoziční" tábory. To platí i obráceně - těžko si dovedu představit firmu, která by se dokázala prosadit v silně konkurenčním tržním prostředí bez inovací.
Lapidarne receno, jsou napady, do kterych by firma jednotlive (zatim) nesla. Takze se sejde par nadsencu, kteri se snazi dany napad prosadit jako normalizacni projekt. Pokud se jim to podari, muzou na nem v klidu pracovat (pokud je zivi jeste neco jineho) - jejich zamestnavatele samozrejme vetsinou pozorne deni sleduji a drive nebo pozdeji se stejne vlozi. To je ta "inovacni" kategorie.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
