Vytvoreni "obecneho" vyhledavaciho klienta se skutecne zatim prilis nerysuje a pujde jiste o dlouhodobou zalezitost. Daleko pravdepodobnejsi je vytvareni "obecnych specializovanych" klientu - pro urcite oblasti. V clanku se mluvilo o problemu vyhledavani urciteho zbozi, coz muze byt komplikovane vzhledem tomu, ze co kram, to jiny popisek v ceniku. Da se tedy ocekavat, ze tak jako existuji ISBN, ISMN, ISRC kody pomerne jednoznacne specifikujici zbozi v zatim pomerne uzke oblasti objevi se drive nebo pozdeji podobny kod "obecny". Mimochodem, v nasi republice se tak vratime k necemu, co zde jiz bylo - drive narozeni jiste pamatuji na vyrobcich dlouhe cislo oznacovane jako JKPOV - jenze se k tomu vratime v celosvetovwem meritku. Kupodivu ale i v teto oblasti narazime na stejny problem jako pri indexaci WWW stranek. Kdo bude takove kody pridelovat - centralni organizace ? (odpovida centralnimu indexovani stranek) Se vsemi negativnimi dusledky tohoto kroku. Vyrobce ? To nam sice resi hledani kramu, kde maji "CD-RW YAMAHA 8824" i kdyz kazdy prodejce to bude mit v ceniku zapsane jinak, ale neresi nam to problem "kilo bananu" nebo "128MB DIMM noname" kdy principielne tutez komoditu vyrabi spousta vyrobcu. Mozna bude take zvolen nikoli system ciselneho kody, ale bude pravidly velice tesne svazan nazev vyrovku - tak, aby identicky vyrobek i u ruznych vyrovcu ziskal stejny nazevm - to bude ale v praxi znacne obtizne realizovatelne, krome toho, zarazeni vyrobku to tohoto systemu bude provadet vyrobce, ktery sice na jednu stranu nejlepe vi co vyrabi (obdoba - provozovatel WWW stranky nejlepe vi co obsahuje), na druhou stranu, marketingova oddeleni se budou moci pretrhnout ve vymysleni zpusobu jak zaradit vyrobek tak, aby se pokud mozno zobrazoval i na zcela irelevantni dotazy (analogie se svetem WWW je i z de dokonala).
Cim obecnejsi zaber bude mit takovy vyhledavaci system, tim vetsi mira podobnych komplikaci jej bude provazet. Obavam se napriklad, ze jednou z nutnych, nikoli vsak postacujicich podminek pro vznik takoveho engine je prijeti centralniho jazyka (v opacnem pripade bude nutne se vydat cestou centralne pridelovanych kodu, nebo omezit na oblasti, kde to neni potreba - napr. nazev pisen se s jazykem nemeni kdezto jmeno cervene korenove zelenity s vyznamnym obsahem beta-karotenu a nasladlou chuti je v takrka v kazdem jazyku jiny). I Proto vsechno se domnivam, ze mluvit o globalnim inteligentnim vyhledavacim enginu znamena mluvit o mestu velikem jehoz slava hvezd se dotyka. Tim samozrejme nechci rict, ze se o tom bavit nemame, naopak, je to velice zajimave. Jen bych si nevsadil na to, ze takovy system nekdy uvidim ... ;-)
Děkuji moc, pane Lukeš - právě tento (a hned následující) příspěvek mě inspiroval k rozdělení našeho problému na hledání
- jednoznačně identifikované informace či věci a
- hledání toho ostatního.
Pokud jde o vyhledávání konkrétní věci, problém se redukuje na jednoznačné označení hledaného předmětu (či informace). Bylo by velmi dobré v této diskusi zde pokračovat (náš eWorkshop "zítra ráno v šest" stočíme na tu druhou oblast). Člověka lze jednoznačně identifikovat otiskem prstu, hudební skladnu jejím "hudebním otiskem". Ale co obecné zboží? Mohl by se najít i jiný způsob, než klasické manuálně vytvářené katalogy? Šlo by (například) kombinovat hmotnost a hash funkci hologramu toho předmětu?
Pri oznacovani je velice ucelne prihlizet na to, k cemu je takovy system oznacovani urcen. System znaceni totiz znacne determinuje moznosti hledani nad nim. Pokud tedy vytvarime nejaky identifikacni system informace je prakticky nevyhnutelne vedet, jak bude tento system pouzivan. A obracene - bude obtizne se zamerit na debatu okolo "hledani" informace kdyz je zrejme ze mame zasadni nevyreseny problem v tom, ze neumime informace ani klasifikovat.
Kombinace hashfunkce hologramu (lepe panoramatickeho zaberu nez statickeho) a vahy by nedokazala indentifikovat predmet jednoznacne - kartonova krabice s kilem neceho uvnitr by davala stale stejne vysledky nez ohledu na "neco". Pripustme, pro ucely diskuse, ze misto viditelneho svetla pouzijeme tvrde zareni a pominme, ze to take neprochazi vsim. Pak jsme ziskali jednoznacny identifikator zcela konkretniho predmetu. Ale k cemu je takova identifikace dobra ? Pro evidenci vlastnictvi, pro pojistovny a jine podobne prilezitosti, to ano. Ale pro katalog zbozi - to uz je nepouzitelne. Ta identifikace bude totiz prilis jednoznacna (typicky, nedokazete zakaznikovi dodat zbozi s identifikaci, kterou si vybral) a zaroven postrada jakoukoliv hierarchicnost (u dvou ruznych identifikaci nelze napr. vubec rict, zda jde o podobne vyrobky nebo cokoliv jineho podobneho - jedine co lze rict, ze jde o dve ruzne veci). Takze v obchodnich katalozich by takovato identifikace nemela zadne misto.
Mimochodem, neni pravda, ze lze hudebni skladbu jednoznacne identifikovat jejim hudebnim otiskem - tim identifikujete az jeji naprosto konkretni interpretaci. Takze hudebni otisk sam o sobe neni dostatecna informace - tu k otisku teprve musi nekdo dodat - a zatim to musi byt clovek. Z toho plyne, ze pokud si ja ted tady hlasite zazpivam nejakou pisen, zadny pocitac nedokaze rozhodnout, zda nedoslo k neopravnenemu uziti dila ve smyslu autorskeho zakona - to je pripad sluzby, ktera je principielne nerealizovatelna dokud nevyresime prvni problem - strojova klasifikace informace.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
