Hlavní navigace

O kolik a proč zdraží Internet?

26. 5. 2003
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

V době, kdy mnohé země hledají cesty ke zlevnění přístupu k Internetu (a někde jej dokonce dotují), přichází český stát s rozhodnutím, že jej zatíží podstatně vyšší daní z přidané hodnoty. Nakolik je to nečekaný krok a nakolik je pravdou, že jej k tomu nutí Evropská unie? Jak se to promítne do koncové ceny za telekomunikační služby a Internet?

Poslanecká sněmovna minulý týden schválila návrh vlády na přeřazení celé řady služeb (a některého zboží) z nižší sazby DPH (na úrovni pět procent) do vyšší sazby DPH (22 procent), v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Některá masová média to dokonce prezentovala tak, že jde o zcela nečekaný krok, o jakýsi příslovečný „blesk z čistého nebe“. To není pravda, o tomto kroku se mluví již delší dobu – ale asi ne každý byl ochoten si připustit, že k němu skutečně dojde, a navíc v takové podobě, v jaké jej Sněmovna odsouhlasila. Stejně tak nemusí být každému úplně jasné, co přesně po České republice chtěla EU, resp. k čemu se zavázala, a co si „uložila navíc“, vlastním rozhodnutím. Takže jaká tedy jsou základní fakta?

Pravdou je, že v souvislosti se vstupem do EU se Česká republika zavázala uvést mnohé věci do souladu s požadavky EU a že mezi těmito požadavky je i zařazení telekomunikačních služeb (včetně přístupu k Internetu) do tzv. standardní sazby daně z přidané hodnoty. Pravdou je také to, že prakticky všechny členské země EU tak učinily a telekomunikační služby zatěžují standardní výší své daně z přidané hodnoty.

Na druhou stranu EU nepředepisuje svým členským zemím (ani České republice jako kandidátské zemi), jak vysoká má standardní sazba DPH být – pouze požaduje, aby nebyla nižší než 15 procent. Kolik činí konkrétní výše této sazby v jednotlivých členských zemích, ukazuje následující tabulka (pochází ze studie Vat Rates Applied in the Member States of the European Community, údaje jsou k 1. květnu 2002).

Stát Zvláště snížená sazba Snížená sazba Standardní sazba Parkovací sazba
Belgie  – 6 21 12
Dánsko  –  – 25  –
Německo  – 7 16  –
Řecko 4 8 18  –
Španělsko 4 7 16
Francie 2,1 5,5 19,6  –
Irsko 4,3 12,5 21 12,5
Itálie 4 10 20  –
Lucembursko 3 6 15 12
Nizozemí 6 19  –
Rakousko 10 / 12 20
Portugalsko  – 5 / 12 17
Finsko  – 8 / 17 22  –
Švédsko  – 6 / 12 25  –
Velká Británie  – 5 17,5

Není tedy pravdou, že by po České republice Evropská unie požadovala, aby telekomunikační služby zatížila 22 procenty daně (DPH). Tuto konkrétní výši si stanovila sama, a sama také rozhodla (fakticky spíše nerozhodla) o jejím snížení. Stejně tak si sama naordinovala vyšší DPH již od 1. ledna příštího roku, a ne až od okamžiku vstupu do EU. Inu, když je státní kasa prázdná…

Parkovací sazba nebude

Z výše uvedené tabulky také vyplývá, že ani členské země nemají jen jednu jedinou sazbu DPH. Většina jich má také sníženou sazbu a některé ještě „zvláště sníženou“ sazbu. Zajímavá je také tzv. parkovací sazba. Ta je míněna jako přechodné opatření, které má zmírnit šok z přechodu z nižší sazby na sazbu standardní (tj. fakticky se zdanění zvýší nejprve na tzv. parkovací sazbu a teprve za určitou dobu se přesune do standardní sazby). Nebylo možné tento „mezistupeň“ použít také v České republice?

Pravdou je, že čeští politici něco takového plánovali. Ještě v loňském roce, v souvislosti s tzv. povodňovými balíčky, signalizovalo ministerstvo financí záměr zavést právě takovouto „parkovací sazbu“ ve výši 12 až 13 procent a převést do ní jak telekomunikační služby, tak i stavební práce a teplo. Ovšem povodňové balíčky neprošly a bezprostředně poté ministerstvo financí změnilo názor: ministr financí Bohuslav Sobotka se nechal slyšet, že pro zavedení přechodné parkovací sazby již není čas.

Výjimka nebude

V souvislosti s teplem a stavebními pracemi je vhodné zmínit také to, že EU není ve svém požadavku na zařazení služeb do standardní sazby DPH zcela kategorická – alespoň ne v tom smyslu, že by nepřipustila žádnou výjimku. Právě pro stavební práce (pro potřeby bydlení) a pro teplo si Česká republika sjednala výjimku až do roku 2007 – a tyto služby mohou do uvedené doby zůstat ve snížené sazbě DPH.

Nešlo něco podobného dojednat i u telekomuni­kačních služeb? Možná šlo, možná nešlo – podstatné je to, že Česká republika se o to vůbec nesnažila. Podle zprávy ČTK z 12. února 2001 Česká republika:

v oblasti daní nežádá už o dočasné používání nižší sazby daně z přidané hodnoty na telekomunikační služby a menší spotřební daně na pohonné hmoty.

Co a jak se zdraží?

Přesunutí telekomunikačních služeb ze současné pětiprocentní sazby DPH do standardní (22 procent) sazby se obecně dotkne všech telekomunikačních služeb. Formálně by tedy mělo dojít k tomu, že k základní ceně (bez DPH), stanovené poskytovatelem, se místo procentní daně připočítá a odvede daň ve výši 22 procent. Pokud dnes nějaký operátor poskytne zákazníkovi službu, za kterou si sám účtuje 100 korun, pak za ni zákazník zaplatí 105 korun, zatímco po 1. lednu to bude již 122 korun. Pokud zákazník není sám plátcem DPH, aby si mohl DPH odpočítat, šlo by o zvýšení ceny ze 105 na 122 korun. Z jeho pohledu by se tedy jednalo o zdražení o cca 16,2 procenta. Zatímco poskytovateli služby by šlo „do kapsy“ stále stejných 100 korun, stát si místo pěti korun přijde na 22 korun. Tedy na 4,4krát více.

Je nějaká šance na to, aby koncové ceny (včetně daně) stouply k 1. lednu 2004 o méně než o oněch 16,2 procenta? V zásadě ano, ale znamenalo by to, že se sníží základ, ze kterého se bude daň počítat. V našem uvedeném příkladu se službou za původních 100 korun (bez DPH) by zachování koncové ceny 105 korun vyžadovalo, aby poskytovatel snížil svou cenu na cca 86 korun. Pak by totiž, po zvýšení o 22 procent DPH, byla výsledná koncová cena původních 105 korun (86 + 0,22 * 86). Obecně by to znamenalo, že poskytovatel by musel zlevnit své služby o cca 14 procent oproti současné cenové hladině. Je k takovému zlevnění v telekomunikacích prostor? Či spíše: je šance na takovéto zlevnění reálná?

Osobně se obávám, že spíše nikoli. Pravda, jsou některé segmenty, kde lze očekávat větší změny cen. Například u ADSL by přechodem od stávajícího přístupu k režimu propojení (jak od začátku požadoval regulátor) podle mého názoru mohl vzniknout prostor k poklesu cen. U standardního dial-upu a hlasových služeb pevných sítí však takový optimista nejsem.

Ministr Mlynář je optimista

Ministr informatiky Vladimír Mlynář je optimističtější. Očekává, že:

‚Než vstoupí změna DPH v platnost, tak se nám podaří srazit běžné ceny poplatků za připojení na Internet o tolik, že se zavedení sazby promítne pro koncové uživatele jen málo,‘ uvedl Mlynář pro Český rozhlas 1 – Radiožurnál.

S přeřazením telekomunikačních služeb do standardní sazby DPH přitom souhlasí a považuje to za správný krok:

My jsme teď přeřadili tyto služby do té základní sazby, která je u nás 22 procent, což je sice nepříjemný krok, ale je to krok správný. Politicky musím říci to, že platí to, že se zvyšují daně nepřímé, tedy ty, které člověk může ovlivnit nějakou spotřebou.

Prostor pro snižování (základů) koncových cen vidí Vladimír Mlynář ve snižování marží telekomunikačních operátorů:

Říká se zvýšení, nebo přesun do vyšší sazby daně všech telekomunikačních služeb, tedy i mobilních telefonů, stejně jako pevných linek, ale musím říci, že to zvýšení z pěti na 22, tedy o 17 procent neznamená, že se automaticky zvednou ceny o sedmnáct procent. Ti provozovatelé tam mají poměrně slušnou marži a lze očekávat, že část toho zvýšení budou kompenzovat.

Šanci vidí také v právě projednávané novele telekomunikačního zákona, o zpřístupnění místní smyčky:

BRAND24

Myslím, že připojení na Internet o něco stoupne, to nebudu zastírat, ale pevně věřím, že do konce roku se nám podaří další liberalizační kroky. Ve sněmovně je teď novela telekomunikačního zákona, která by měla přinést větší konkurenci do pevných sítí, jde o takzvané zpřístupnění poslední míle a doufám, že se nám také do konce roku podaří dovést jednání, která se vedou mezi Telecomem a alternativními operátory, k závěru, pokud jde o paušální poplatek za Internet a (…).

interview pro Press klub na Frekvenci 1 odhadl výsledný efekt takto:

Moderátor: "(…) hodina připojení k Internetu stojí mimo špičku stojí nějakých 18 korun, podle těch nejnovějších tarifů.

Mlynář: "Dostala by se něco přes 20. Ale já znovu říkám, mým cílem je, abychom do konce roku, tedy než začne ta novela platit, dosáhli možnosti platit paušálem za Internet.

Svou představu o výši paušálu za dial-up Internet pak Vladimír Mlynář rozvedl takto:

Vy jste se ptal, jak to bude do konce roku, já jsem řekl, že můj odhad je, když se nám to podaří, a to – podotýkám – není v tuto chvíli jisté, dotáhnout paušál někam do tisíce korun.

Jaké zvýšení koncových cen za Internet očekáváte po 1. lednu 2004?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).