Boj proti tzv. Fake News je prakticky jen jiný název pro cenzuru nekorektního obsahu. Netvrdím, že neexistují podvodné zprávy. Existují ! Tzv. Fakes news, hoaxy či dezinformace jsou na internetu záležitostí poměrně běžnou. Podobně jako u aféry se síťovými komponenty Huawei a jejich údajnou rizikovostí pro kritickou infrastrukturu i u fake news je záběr oné tzv. rizikovosti mnohem širší a nevyplatí se selektovat a zaměřovat fokus jen jedním směrem. Tak jako praxe s programem USA - PRISM poukazuje na rizika i na jiné než vybrané strany potenciálních konkurentů i u Fake news může být tvorba dezinformací v rámci informační (hybridní) války motivována různě a může pocházet z různých stran. Může jít o lži (černé spektrum) ale častěji o spekulace vydávané za fakta, která jsou skryta mezi skutečnými fakty (šedé spektrum). Může jít také o false flag dezinformace což jsou dezinformace vytvořené jednou stranou a vydávané pak za produkt druhé (nepřátelské) strany. Cílem je diskreditace protistrany a vytvoření nedůvěry. Sem spadají například weby Paralelní listy podprahově-názvem útočící na Parlamentí listy nebo webAZ247, kde je vsunuta podprahová slovní vazba na web AC24. Nic na účelu nemění fakt, že se tyto weby prohlašují za satirické a pod linkou upozorňují, že vyrábí Fake news. V první řadě je u prověřování tzv. důvěryhodnosti zpráv potřeba sestavit seznam Důvěryhodných informačních zdrojů a to je kámen úrazu celé snyhy o potírání Fake news. Ono je totiž pro každého důvěryhodné něco jiného a ani informační zdroje, kde se informace ověřují z několika nezávislých zdrojů nezarůčí "pravdivost" oněch informací. Často půjde jen o zprostředkovaný a subjektivně komentovaný úhel pohledu jedné strany opírající se z velké části o spekulace vydávané za fakta. Další zdroje k ověření přitom budou jen informační klony čerpající z jednoho a toho stejného zdroje. Ve světě je běžné, že na určité věci existuj různé úhly pohledu a pokud jsou jiné úhly pohledu označovány za dezinformaci jen proto, že se liší od těch našich úhlů pohledu a čerpají z nějakých zdrojů na indexu nevhodných alternativ, pak je snaha o omezení nebo znemožnění přístupu k těmto informacím klasickou totalitní praktikou. Jde o eliminaci alternativ a likvidaci dialektické diskuze tak nezbytné k zachování svobod a demokratických principů. Jakkoliv cenzuru zdůvodníme a obhájíme, vždy to bude cenzura a jejím zavedením popíráme ústavní principy naší země. Dobře .. "A co tedy když nás někdo chce rozložit pomocí lží ?" namitně někdo. "Máme jen nečinně přihlížet?". V první řadě musím poznamenat, že v každé totalitě byl ústředním bodem propagandy nějaký nepřítel o němž naši ideologičtí mentoři přesně věděli co má v úmyslu. On dělá to a to a jeho cílem je nás zničit rozvracením důvěry. Za socialismu se mluvilo jazykem práva o rozvracení či podvracení. Dnes je v tomto ohledu právo volnější (přestože paragraf § 310 Rozvracení republiky existuje) ale mimo právo se čím dál častěji používá termín subverze, který je z pohledu propagandy tímtéž co jsme tu měli před více než třiceti lety. Tak co tedy s dezinformacemi ? Vzhledem k tomu, že je a vždy bude nejasný původ a dezinformace mohou vyrábět i ti, kteří proti nim bojují mj. i coby důvodový prefabrikát k přijetí restrikce, nelze bez cenzury a popření ústavních principů bojovat jinak než informacemi. Informacemi proti dezinformacím. Nedělat z občana hlupce, přestože mnozí občané na všech stranách názorového spektra jsou nekritické "ovce" a nechat občana ať si sám vybere z různých úhlů pohledu. A klidně i ať si zaplave i v moži dezinformací. Alespoň se stykem s nimi naučí ověřovat. Sám ! Je to rozhodně lepší než sepisování indexů a seznamů nepřátel a programování mozků tou jedinou a správnou pravdou. To už to bylo. Několikrát.
