Blbost. Hned 2x
Jednak zapomínáš na skutečnost, že žádný ze ztracených BC není a nemůže být z principu nahradit. To je tak nastaveno.
Druhak vůbec nemyslíš. Jde o hypotetickou situaci, kdy by BC měl postupně nahradit ostatní platidla. To nutně znamená, že stále více zboží a služeb by bylo směňováno za skoro stejné množství oběživa. To je nezbytně obrovská deflace. Jestli mezi rokem 2080 a 20140 vznikne 3% nových BC, tak ty to fakt nevytrhnout.
To že se množství oběživa zvětšuje neznamená, že je to oběživo inflační. (Co vás to v té škole učí, vždyť to nic není, to jsou naprosté základy, které neovládáš. Tobě chybí elementární finanční gramotnost.
Ano, snížení cenové hladiny znamená, že si za stejnou částku (tj. nominální cenu) koupíte více. Pokud ale k deflaci dojde všude stejně, reálně si budete moci koupit stále to samé, protože ve stejném poměru, v jakém klesly ceny toho, co nakupujete, klesly i vaše příjmy. I vaše mzda nebo plat je cenou v ekonomice.
Splácení dluhu se stává dražším oproti situaci, kdy by k deflaci nedošlo – za předpokladu, že nominální úroková míra není vázána na inflaci. To ale neznamená, že by na tom někdo musel vydělat, protože normálně se při určování nominálního úroku s inflací (nebo deflací) počítá. Jak už jsem psal, problém nastane tehdy, pokud se skutečná inflace/deflace výrazně liší od té očekávané – pak na tom opravdu někdo vydělá a někdo prodělá. To je také důvod, proč je problém hyperinflace – protože v takové situaci není prakticky možné inflaci předvídat a započítat jí do obchodů.
Někdy je ve smlouvách inflační doložka, a záleží na přesné formulaci, zda by se vztahovala i na deflaci.
Pokud nedojde k poklesu cenové hladiny všude stejně, vznikají problémy z toho rozdílu cenových hladin, ne z toho, že došlo k deflaci. Pokud dojde ke snížení cen produktů a nedojde ke snížení platů a mezd, musí to být vyrovnáno zvýšením produktivity práce. Opravdu nemůže celý stát vydělat na tom, že se prostě jen přepíšou čísla na cenovkách. Peníze jsou jednom odrazem reálných výkonů ekonomiky. Obrazem sice nepřesným, takže na „kurzových“ pohybech může někdo vydělat a jiný prodělat, ale nemohou na tom vydělávat všichni, perpetuum mobile nefunguje ani v ekonomice.
s tou deflaci je to zajimave .. puvodne jsem si take myslel ze je to naprosto jasne a neni nad cim uvazovat. Jenze pokud se budeme zabyvat ovlivnovanim mnozstvi penez v obehu tak mne napada ze misto v BTC se v prubehu casu a vzrustajici cene zacne obchodovat s mini bitcoiny, micro bitcoiny, nano bitcoiny atd... se stejnou hodnotou co puvodne mel BTC a z tohoto pohledu lze pripustit ze defacto jakoby roste mnozstvi penez v obehu .. nebo se mylim ?
Inflace a deflace z definice znamenají změnu úrovně cenové hladiny, tedy změnu nominálních cen. Definici najdete v každé učebnici základů ekonomie.
Prohodil jste významy „reálné ceny“ a „nominální ceny“. To, co vidí kupující v obchodě na cenovkách, jsou nominální ceny – je tam nějaká částka vyjádřená v měně (např. českých korunách). Reálné ceny jsou ceny očištěné o inflaci nebo deflaci. Když bude vaše práce ohodnocena pořád stejně a za minutu práce si vyděláte na rohlík, je jeho reálná cena pořád stejná, bez ohledu na to, jaká cenovka (nominální cena) u něj bude uvedená. Pokud rostou reálné mzdy nebo klesají reálné ceny, můžete si za svůj plat koupit více. Pokud je inflace, rostou nominální ceny i nominální platy, ale pokud obě strany porostou právě o inflaci, pořád si za svůj plat koupíte to samé.
vubec nepochopil podstatu meho prispevku, mimochodem pokud bude v prubehu casu rust realna hodnota meho fixniho platu (koupim si za stejnou vyplatu podstatne vice), vubec nepotrebuji zvyseni platu natoz vyplaceni fixniho platu v mincich (to zase nechapu ja kam tim mirite, kdyz uvadim ze drobnejsi mince budou v budoucnu mit stejnou realnou hodnotu jako pred tim vetsi mince - ty samozrejme take alikvotne vetsi realnou hodnotu, je uplne jedno v jakych mincich mi bude vyplata vyplacena), pro cloveka s iq nad 60 je muj prispevek snad jasny
muzete uvest zdroj ze deflace znamena pokles nominalnich cen a ne realnych ?
podle mne deflace obecne znamena ze za stejne mnozstvi penez si za rok koupim vice zbozi stejneho druhu (spotrebni kos) nez nyni, tedy znamena vseobecny pokles cen, tedy realnych cen jak je kupujici vidi v obchodech na cenovkach. Nevim co by v tomto pripade mely znamenat nominalni ceny a jejich pokles, imho nesmysl.
Take pri deflaci roste hodnota REALNEHO dluhu, nikoliv nominalniho
nikdo netvrdi ze by VSICHNI meli vydelat, to jste zase pootocil predmet debaty tam kam chcete. V pocatecnich obdobich na tom vydelaji spotrebitele se stejnou mzdou ci mzdou klesajici pomaleji nez vseobecna cenova hladina (zvlaste ti kteri si to spocitaji a budou odkladat nakupy) a prodelaji vyrobci (prodejci), v dlouhodobejsi perspektive imho na tom prodelaji vsichni (otazka je kdo v jakem pomeru), deflace neni cestou k optimalnimu ekonomickemu rustu
ale hlavne jak uvadim v jinem postu ja si myslim ze kdyby z BTC se stala v budoucnu rezervni mena misto USD, k zadne deflaci by nedoslo
https://en.wikipedia.org/wiki/Deflation
trvam na tom, ze proste za rok si za stejnou castku koupim vice (spotrebni kos), protoze VSEOBECNE doslo k poklesu cen (ne jen treba spotrebni elektroniky pri existujici inflaci ve vsem ostatnim, u spotrebni elektroniky to muze byt pokles cen vzhledem k nizsim vyrobnim nakladum, optimalizacim, zajistenim levnejsich subdodavek atd. v dalsim roce), jen pro pripad namitky deflace nema co delat s vyrobnimi naklady zbozi prodejce, je to proste vseobecny previs nabidky nad poptavkou (ktery muze byt zpusoben vice faktory) ktera vede k vseobecnemu poklesu cenove hladiny
take trvam na tom, ze napr. splaceni dluhu se stava REALNE drazsim
jeste jsem u nas nevidel deflacni dolozku v uverovych smlouvach
jinak pokles mezd je jen kdyz dojde k deflacni spirale, jinak v prvnich obdobich kdy to neni jiste na tom kupujici (ten kdo ma stale stejny prijem) vydela a navic snizeni mezd nemusi casove odpovidat snizovani vseobecne cenove hladiny (jde o timing, muze na tom vydelavat i nadale staci kdyz bude odkladat spotrebu do budoucna tam kde uzna za vhodne)
A kterou tu inflaci mate na mysli?
http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts
Kdyz stat neustale zamlzuje a meni metodiky, aby vychazela co nejnizsi (a ospravedlnilo se tak vyssi zvyseni menove zasoby).
Ne. Puvodni definice inflace (od slovesa TO INFLATE) bylo NAFOUKNUTI menove zasoby. A jejim DUSLEDKEM je zvyseni cenove hladiny. Viz Milton Friedman:
"Dalším jeho tvrzením, dlouho považovaným za kacířské, byla věta, že inflace je pouze monetární jev (anglicky zkráceně a v populární formě: „only money matters“). Jediným důvodem, proč ceny rostou, je podle Friedmana neustále se zvyšující množství peněz v oběhu. Inflace tak nemá v dlouhém období žádný přímý, a zejména ne pozitivní vztah k hospodářskému růstu a nezaměstnanosti"
http://www.cevro.cz/cs/212408-milton-friedman-vsim-hledej-penize
http://journal.fsv.cuni.cz/storage/683_539_549.pdf
Navíc bitcoin je a až do roku 2140 bude inflační :-)
Znovu, pro neabsolventy:
1) Deflace nicemu nevadi, to je jen propaganda tech, co maj v rukach tu monopolni tiskarnu. Opravdu jsi peclive cetl to PDF?
2) Puvodni definice INFLACE je NAFOUKNUTI menove zasoby (od slovesa to inflate). To teprve az socialni inzenyri zacali za inflaci vydavat rust cen (coz je ale jen dusledek), navic v tom mereni maj dost chaos, respektive stale menej metodiky, aby jim inflace vychazela co nejnizsi (a oni mohli vesele dal tisknout):
http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts
3) Jelikoz bitcoin na rozdil od statnich men nikdy nemuze mit vynuceny monopol (jak by se anarchisticky asi vynucoval?), tak lide a firmy zcela svobodne mohou pouzivat X dalsich men, cimz se tva utkvela predstava o katastrofalni deflaci dale dost vyvraci.
Přesně tak.
Ostatně většinu historie lidstva byla deflace. Platilo se zlatem a toho se těžilo jen tolik, že ho přibývalo podstatně pomaleji, než o kolik rostla produkce či produktivita (s výjimkou skokového nárůstu po objevení Ameriky).
Že pokles cen ničemu nevadí jasně vidíme např. u plochých televizí.
Jejich ceny jdou dolů (kvalita a uhlopříčka při tom roste). A ZCELA ZJEVNĚ to nevede k tomu, co deflační alarmisti tak rádi tvrdí:
- že lidé při setrvale klesajících cenách budou odkládat nákupy, aby později nakoupili více za méně peněz: NEDĚJE SE a lidé obměňují LCD televize, řekl bych dokonce se stále se zkracující periodou
- že výrobci klesající cenou budou trpět: nevypadá to, že by LG, SONY a SAMSUNG nějak trpěly, ne??
Efekt je přesně opačný: když jdou ceny dolů, s chutí si TV koupím po kratší periodě, než minule. Díky tomu, že je TV levnější, zbudou mi peníze i na nákup něčeho jiného (dříve nezbyly) a tak svým dalším nákupem podpořím i producenty jiných statků.
O nutnosti inflace nás přesvědčuje pouze propaganda státu a centrální banky. Zdůvodňují tím měnovou expanzi, nutnost zvyšovat množství peněz. Ostatně, kdybych já měl monopol na tisk peněz, tak také všude trousím, jak prospěšnou činnost dělám! A je tu ještě jeden aspekt: inflace prospívá dlužníkům (na úkor věřitelů). A zdaleka největším dlužníkem široko daleko je STÁT. Proto každý politik, úředník, státem placený či vzdělaný ekonom trousí tuto státní propagandu.
http://www.hayek.sk/wp-content/uploads/2012/12/rothbard_penize.pdf
V příkladu s televizemi píšete o poklesu reálných cen. Deflace znamená pokles nominálních cen. To je každé něco úplně jiného a nemůžete to volně zaměňovat.
inflace prospívá dlužníkům (na úkor věřitelů)
To je také nesmysl, záleží na poměru inflace a úroků. Problém tedy nastává jenom tehdy, pokud se skutečná inflace liší od očekávané.