PastVina neměla dostatečné financování. Tým zkusí štěstí jinde

„Ten důvod konce je jednoduchý a jediný: financování. Věděli jsme, že na finanční soběstačnost potřebujeme dva roky. A věděli jsme, že budeme potřebovat externí financování, které nám s tím projektem pomůže. Nepodařilo se nám ho na celé dva roky zajistit,“ říká v rozhovoru pro Lupu zakladatel Hlídače státu Michal Bláha.

Projekt ve svém vyjádření uvedl, že mu vypadl klíčový zdroj podpory, který měl překlenout období do dosažení finanční soběstačnosti. Podle Bláhy však nešlo pouze o jednoho konkrétního dárce, investora nebo firmu. Projekt jednal s několika možnými partnery a zvažoval různé způsoby financování. Žádný z nich nakonec nepřinesl peníze potřebné pro pokračování.

„Měli jsme víc kontaktů a příležitostí. Postupem času se měnilo, jak moc podle nich projekt společensky dává smysl a jaká je potřeba podobného projektu. Pravděpodobně jsme trochu předběhli čas. Nám to prostě časově nevyšlo,“ hodnotí Bláha.

Přípravy začaly před rokem

Nápad na PastVinu vznikl přímo v Hlídači státu. Bláha oslovil reportéry Zuzanu Černou a Václava Crhonka poté, co na jaře 2025 odešli z České televize. Znal jejich práci z pořadů 168 hodin a Reportéři ČT. Současně měl pocit, že z televizního vysílání ustupuje politická a hospodářská investigativa zaměřená na fungování státu. Pořad 168 hodin Česká televize zrušila a také tematické zaměření Reportérů ČT se podle Bláhova pocitu měnilo.

„Kontaktoval jsem je, jestli bychom neudělali podobný projekt na internetu a nepokračovali v tom dál. Diskutovali jsme o tom delší dobu. Začali jsme na projektu pracovat o prázdninách a na konci října, respektive na začátku listopadu 2025, jsme vydali první reportáž,“ popisuje Bláha.

PastVina vznikala v době, kdy byl ještě politicky aktivní v České pirátské straně. Ze strany i z jejích vedoucích funkcí odešel krátce před zveřejněním první reportáže. „To, že jsem byl politicky aktivní v době, kdy jsme projekt začali připravovat, byl rozhodně jeden z negativních prvků, který jsem mu osobně vložil do vínku. Tohle riziko jsme si uvědomovali,“ připouští.

Zpětně uznává, že by pro vnímání projektu bylo lepší zahájit činnost až s větším odstupem od jeho politického působení. Tým reportérů by ale v takovém případě už pravděpodobně pracoval jinde.

Kvůli posílení nezávislosti projekt vznikl pod samostatnou společností On Record, kterou plně ovládá Hlídač státu. Nad dodržováním redakční nezávislosti a novinářských pravidel dohlížela redakční rada vedená zkušeným mediálním manažerem Michalem Klímou.

Bláha zdůrazňuje, že Hlídač státu poskytoval peníze a provozní podporu, ale nevstupoval do výběru nebo zpracování témat. „Nikdy jsme neovlivňovali obsah ve smyslu, že bychom říkali, která témata se mají nebo nemají zpracovávat,“ tvrdí.

Hlídač státu vložil dva miliony

První milion korun poskytl Hlídač státu projektu v roce 2025. Druhý milion přidal v lednu 2026. Další stovky tisíc korun získala PastVina prostřednictvím veřejné sbírky na Doniu a od dvou větších dárců.

Projekt se podle Bláhy ucházel také o podporu Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, se žádostí však neuspěl. Vedle dárců hledal rovněž investory a další možnosti společného financování.

Původní roční rozpočet přímých nákladů činil kolem čtyř milionů korun. V průběhu provozu ho tým postupně snižoval. Část výdajů se ukázala jako nižší, než byl původní odhad. Úsporná opatření měla zároveň prodloužit dobu, během níž mohl projekt hledat další zdroje.

Investigativní videa jsou podle Bláhy jednou z nejnákladnějších forem žurnalistiky. Redakce musí zaplatit nejen práci reportérů a rešerše, ale také natáčení, střih a další technické zpracování. PastVina tuto cestu přesto zvolila záměrně. Nechtěla vytvářet pouze studiové rozhovory nebo podcasty, kterých je na internetu velké množství.

„Chtěli jsme věci ukázat. Když na obrazovce vidíte, jak se politici chovají, jak reagují na otázky nebo jak utíkají před kamerou, je to mnohem silnější, než když si o tom budeme vyprávět nebo se to pokusíme přepsat do textové podoby,“ vysvětluje Bláha.

Dva tisíce předplatitelů jako cíl

Příjmy měly pocházet z kombinace předplatného a externí podpory. Samotné platby od uživatelů podle Bláhy nemohly projekt v prvních letech uživit. Na platformě HeroHero měla PastVina v době ukončení kolem dvou set odběratelů. Měsíční předplatné činilo šest eur a přes prázdniny se mělo zvýšit na sedm eur.

Cílem bylo získat po prvním roce mírně přes pět set předplatitelů. Pro dosažení provozní soběstačnosti jich projekt potřeboval nejméně dva tisíce. K této hranici se chtěl dostat během dvou let.

„Vašek se Zuzkou nemají a nikdy si nebudovali celebritní status. Nebyli tváří pořadu jako třeba Václav Moravec nebo Lucie Výborná. Od začátku jsme věděli, že zájem předplatitelů budeme získávat postupně,“ říká Bláha.

Mety dvou stovek předplatitelů PastVina dosáhla po sedmi měsících provozu, což víceméně odpovídalo předpokladům. Asi měsíc a půl před oznámením konce však PastVina utlumila kampaně zaměřené na získávání nových zákazníků. Tým už tehdy pochyboval, zda dokáže projekt udržet.

„Nechtěli jsme získávat dlouhodobé předplatitele, kterým za měsíc řekneme: Předplatili jste si nás na rok, ale my končíme. Jinak by ta čísla byla o sto až sto padesát vyšší,“ odhaduje Bláha.

Současně připouští, že se tým dopustil chyb. Některé se podařilo napravit, jiné mohly růst projektu zpomalit. Představa, že by PastVina získala dva tisíce předplatitelů během prvních měsíců, však podle něj nebyla realistická a finanční plán s ní nepočítal.

Bezplatný obsah jako upoutávka

PastVina neměla fungovat pouze jako uzavřená placená služba. Předplatitelé měli získávat exkluzivní obsah a dřívější přístup k reportážím. Část hlavních výstupů však byla volně dostupná.

„Naší ambicí bylo mít velké množství diváků, nikoliv velké množství předplatitelů,“ říká Bláha. Dosah obsahu na sociálních sítích se podle něj pohyboval ve stovkách tisíc uživatelů měsíčně.

YouTube se měl stát hlavní platformou až později. Umožňuje totiž na jednom místě kombinovat bezplatná videa s placeným obsahem. Nové projekty se ale na YouTube bez výraznější investice do propagace obtížně dostávají k dostatečně velkému publiku.

Lépe se PastVině dařilo oslovovat uživatele na Facebooku a Instagramu. Slabší odezvu měla na síti X, která není tolik zaměřená na delší videa.

Potíž tedy podle Bláhy nespočívala v úplné absenci zájmu publika. Projekt nedokázal tento zájem dostatečně rychle proměnit v příjmy a zároveň nezískal finanční rezervu, která by mu poskytla potřebný čas.

Pro klasické redakce moc drahé

Před založením samostatného projektu jednali Zuzana Černá a Václav Crhonek také s velkými pražskými redakcemi. Představovali jim koncept videoinvestigativy samostatně i ve spojení s Hlídačem státu. Podle Bláhy však žádná z oslovených redakcí neměla o projekt zájem. Takovou investigativu považovaly za příliš drahou a rizikovou.

Hlídač státu se proto rozhodl využít krátkého období, kdy byli oba reportéři volní. Nemohl čekat rok, než se podaří získat všechny peníze předem. Černá s Crhonkem si zároveň potřebovali najít další pracovní uplatnění. „Bylo to okno příležitosti. Rozhodli jsme se jít do rizika, že nemáme financované celé dva roky a peníze budeme získávat průběžně. To nám nevyšlo,“ shrnuje Bláha.

Připouští také, že první výstupy mohly příliš připomínat klasické televizní reportáže. Formát, struktura i tempo videí se proto během prvních měsíců měnily. Tým se učil pracovat s kratšími internetovými formáty a s odlišnou dynamikou sociálních sítí. „Když někdo srovná první a poslední reportáž, myslím, že je rozdíl na první pohled vidět i pro laika,“ tvrdí Bláha.

Investigace ano, ale jinak

Konec PastViny podle Bláhy neznamená, že Hlídač státu přestane s investigativní žurnalistikou. Změní se však její forma. Organizace už nepočítá s pravidelnou výrobou videoreportáží, protože na ni nebude mít dostatečně velký tým ani rozpočet.

Místo toho se chce vrátit k textovým výstupům, datovým aplikacím a interaktivním infografikám. Zvažuje také spolupráci s existujícími podcasty nebo vydavateli.

Přípravu rešerší má urychlit umělá inteligence. Hlídač ji chce využívat především ke sběru, třídění a analýze podkladů. Výsledné texty mají být podle Bláhy novinářsky zpracované a doložené zdroji.

„Hlídač bude stoprocentně pokračovat v investigativě. Můj cíl pro nejbližší rok je dostat se přibližně na jednu měsíčně. Bude kvalitní a odzdrojovaná, ale nebude mít videoformu, protože na to nebudeme mít tým,“ říká.

Základní záměr se tedy nemění. Hlídač státu chce dál hledat problémy ve veřejných datech a převádět je do srozumitelné novinářské podoby. PastVina podle Bláhy ukázala, že pro investigativní obsah existuje publikum. Zároveň však potvrdila, že nákladnou videožurnalistiku nelze budovat bez dostatečného kapitálu na několik prvních let.

„PastVina jako taková sice končí, ale já věřím, že naše novinářská práce nekončí a bude pokračovat. Budeme se snažit udělat to, k čemu jste nás celý rok tak vyzývali. Vyzývali jste nás ke spojování. A to je přesně to, na čem se teď jako novináři Zuzana Černá a Václav Crhonek snažíme pracovat. Snažíme se docílit toho, aby projekty, které mají smysl se spojovat, spojily pod jednou střechou,“ naznačila v rozlučkovém videu Zuzana Černá.

Podobu spolupráce chtějí oba novináři odhalit až v září. „Děkujeme, že jste byli s námi a na shledanou v lepších časech,“ rozloučila se novinářka stejnými slovy, která při svém odchodu z České televize použil moderátor Václav Moravec.

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem