Hlavní navigace

Názory k článku Peníze hoďte do kanálu

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 30. 11. 2000 15:03

    Martin Caslavsky (neregistrovaný)
    ... kdyby každý uživatel mohl bez námahy zaplatit měsíčně pár dolarů, k žádné žalobě by nemuselo nikdy dojít.

    Pochopitelne, ze by doslo; a navic by k ni bylo pridano to nezakone obohacovani, ktereho by se provozovatele Napsteru vyburanim mikroplateb dopustili, coz by bezpochyby melo daleko horsi dusledky.

  • 30. 11. 2000 15:55

    Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
    Samotne mikroplatby by u hudebnich zaznamu opravdu nestacily. V systemu by se musela stanovit i cena, a to tim, kdo je opravnen ji stanovit. V pripade copyrightovych nahravek kameniku by to byli kamenici. Zabezpeceni prava stanovit cenu opravnenym subjektem v sitich peer-to-peer je zasadni problem, pro ktery jeste neexistuje jednoznacne reseni. Skladbu X by do site nemel mit moznost dat kdokoli jiny s jinou cenou. Timhle tematem jsem se do sytosti mockrat zabyval ve svem zpravodajstvi News on Net.
    Pokud vim, mikroplatby ani v USA nejsou rozsirene tak, jak se snazi sdelit autor clanku. Jediny system, ktery zavedl mikroplatby, je sit peer-to-peer Mojo Nation, ale jsou to platby znacne specificke (jen za vyuziti technickych zdroju). Problemem vsech mikroplateb je jejich stradani/presuny a prevadeni na hotovost. Cili banka. Jednou z moznosti, jak by to bylo mozne provadet, je PayPal, kde se za interni presuny mezi ucty nic neplati (ale mezi PayPalem a kamennymi bankami uz ano).
  • 30. 11. 2000 17:06

    Nikola Rafaj (neregistrovaný)
    Priklad s Napsterem me vedl k myslence, na jakem obchodnim principu by musely tyto vymenne site fungovat, aby byly:

    1. pravne v poradku
    2. prijaty zavedenymi firmami

    Mate nejaky napad? Napr. muze stacit reseni "zvukova reklama v MP3" (www.digitalpayloads.com)? Nebo mesicni poplatky za pouzivani Napsteru? Dosud jsem uspokojive reseni nikde nenasel.
  • 1. 12. 2000 3:06

    Hynek (neregistrovaný)
    Trend peer-to-peer systemu se neda zadnou rozumnou cestou zastavit, zkratka se s nim musi ruzni vydavatele a agentury smirit a najit cesty, jak se s tim vyrovnat nebo zbankrotuji. Ruzne soudy tento smer na Internetu nanejvyse pribrzdi. Vskutku efektivni system mikroplateb by mohl znamenat konsensus. Domnivam se totiz, ze i v peer-to-peer sitich nebudou si vsichni rovni. Nekdo bude nabizet vyssi kvalitu sluzeb, rychlejsi pripojeni, novinky apod. a konzumenti radeji takovemu kavlitnimu serveru zaplati - zprvu docela malinko, ale to bude stacit, aby to byla dalsi motivace pro servery zlepsovat sluzby a dig. zbozi apod. A uz tu mame trzni vztahy, ale ty jsou podminene nejakou rychlou, anonymni, efektivni menou - a to ma autor clanku namysli. Proc by nemohl nejaky velky producent casem vyuzit mikroplateb? Je to jen otazka casu. A potom me zajima kdo s kym bude soudit :)

    Rozhodne nazor (autora predchazejiciho komentare) ze, "Jediny system, ktery zavedl mikroplatby, je sit peer-to-peer Mojo Nation, ale jsou to platby znacne specificke (jen za vyuziti technickych zdroju)." je pravdivy pouze z druhe poloviny. Nekolik uspesnych mikroplatebnich systemu autor clanku uvedl - staci se podivat na jejich www stranky a presvedcit se o tom, ze existuji a nevedou si vubec spatne.

  • 1. 12. 2000 3:42

    Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
    V clanku uvedene systemy nejsou mikroplatebni (krome NetCheque, ktery je teprve ve vyvoji). Mikroplatebni systemy, ktere umoznovaly platby zlomku centu, zkrachovaly pred dvema tremi lety, protoze pro ne nebylo prakticke vyuziti. Hlavne slo o problemy kontaktu s bankami. Mikroplatebni system musi byt sam o sobe bankou s pseudopenezi, aby jimi mohli platit uzivatele systemu. Zadna banka neprovede platbu desetiny centu. Kazda ma stanoveny spodni limit, ktery si uctuje za provedeni prevodu z karet apod. Mojo Nation proto zavedla pseudopenize zvane Mojo. Minimalni hodnotou je tisicina centu.
  • 1. 12. 2000 8:20

    Nikola Rafaj (neregistrovaný)
    Provozovatele platebnich systemu vetsinou uvadeji horni hranici pro mikroplatby v radu desitek dolaru - tzn. dokud se bankam podobne transakce prilis nevyplati (naklady per transaction pres 1 dolar).

    Jak jsem uvadel v clanku zpozdeni ve vyvoji, k mnoha dobre navrzenym mikroplatebnim systemum se zatim ani nedostalo - napr. na MIT delaji velmi dobre hodnocene "plne mikroplatby" (i ty desetiny centu) PayWord a MicroMint snad uz 4 roky, realne vsak dosud nejsou spustene.

    Zapomnel jsem zminit, ze u nas se uz mikroplatby vyjimecne objevuji - Liberalni institut (http://www.libinst.cz/knihy.php3) pouziva e-gold.
  • 1. 12. 2000 20:46

    Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
    To, co identifikuje hudebni skladbu, se jmenuje zvukovy otisk. Samotny (mikro)platebni a otiskovy system jsou "jen" technicke zalezitosti, ale samy o sobe neresi zdaleka vsechno. Dokud cely system uzivatele i hudebnici nebudou brat jako chytry a pro vsechny uzitecny, nebude mit slusnou odezvu. Predpokladam, ze ani tak technicky zajimavy system, jako je Mojo Nation, nebude mit stejne zajimavou odezvu, protoze v nem chybi prave "to neco". Chybi to ale i v mene technicky zdarile Gnutelle i ve Freenetu. Napster radsi ani nezminovat, protoze uz je to jen zaostaly bulvar.
  • 8. 12. 2000 16:27

    fugas.patrik@seznam.cz (neregistrovaný)
    řeknu vám docela ujde ale lepší by bylo kdybi mi napsala nějaká kočka na můj email!!!!!!! fugas.patrik@seznam.cz
  • 3. 12. 2000 16:09

    Petr (neregistrovaný)
    S temi naklady to neni presne, to neni totiz pravda a banky se tim ohaneni jen proto, ze jde spise o "urednicka rozhodnuti". Problem je totiz v privatnich ATM sitich, ktere jsou pekelne drahe a kde jsou stanovene minimalni platby za kazdou transakci.
    Ale predstavte si, ze by se platby mezi bankami provadeli ciste po Internetu. Zabezpeceni by bylo velmi vysoke (bereme-li v uvahu symetricke sifry nad 128 bitu a asytricke kolem 4k v pripade RSA, nemluve o tom, kdyby se pouzili ECC, ktere se prakticky dnes svoji rychlosti i velikosti rovnaji silnym sifram jako RC4,5).
    Osobne jsem jeden takovy system navrhoval a resil jej s nasimi prednimi bankami, ale problem je ciste UREDNI. Proste oni VUBEC netusi, jake penize se v tom pohybuji a proto proste je to nezajima. A to plati dokonce pro Expandia banku, kde jsem o tom jednal skoro pul roku.
    A co jsou moje zkusenosti ze zahranici, tak situace neni o nic lepsi - konkretne znam stav v Deutche bank, a jak potom neco delat?
    Pres Internet by bylo mozne provadet bezpecne transakce a zadne pseudo-banky by VUBEC nemuseli vznikat a dokonce by bylo mozne i autorizovat dane subjekty v transakci a overit celou transakci (rychlost by byla zavisla ciste jen na prenosove kapacite Netu). Ale jak jiz jsem napsal, problem je v KONZERVATIVNICH bankach. Jinak technicky je to jiz vyreseno a nas system je patentovan, ale neni kde ho uplatnit.
  • 4. 12. 2000 16:30

    Dan Lukes (neregistrovaný)
    Ony skutecne nejsou ani tak problem "interni" prevody - to je vnitrni problem kazdeho financniho ustavu jakou minimalni castku stanovi a jak jeji prevod zpoplatni (mala reklama: nejvetsi dosud nezrusena druzstevni zalozna umoznuje prevod jiz od 1 hal a prevod na jiny ucet u teze zalozny neni zpoplatnen - precemz maji el. homebanking a jsou jednou ze dvou zalozen opravnenych poskytovat sluzby i pravnickym osobam). Problemem jsou prevody do jinych ustavu a s tim souvisejici pravidla a poplatky stanovene CNB. Neni asi realne, aby si potencionalni obchodnik oteviral ucty u vsech financnich ustavu (cimz by se mezibankovnim prevodum malych castek vyhnul).

    Nevim co jste vymyslel a nechal patentovat, ale pokud vim, ze zakona musi korunovy mezibankovni clearing probihat vyhradne pres clearingove centrum CNB - z tohoto pohledu si nejsem jist jak se mam postavit k vasemu "predstavte si, ze by se platby mezi bankami provadeli ciste po Internetu" - predstava je to pekna, vas system muze byt take pekny, ale zadna banka neni v teto chvili opravnena neco takoveho udelat jinde, nez ciste ve svem vnitrnim systemu (tak jako napr. zminene FIO). Vnejsi prevody visi na zakonech a CNB. Nejprve je tedy potreba zmenit bud' zakon nebo pravidla CNB a pak teprve budou banky moci neco takoveho zavest (i kdyz souhlasim, ze v soucasne dobe nejsou zadna z nich na neco podobneho ani pripravena a neciti ani nejaky zvlastni zajem neco takoveho zavadet).

  • 1. 12. 2000 12:34

    Jiri Kudelka (neregistrovaný)
    pokud by existoval jednoznacny system urceni "majitele" mp3, ktery zminujete ve svych NEWS, pak by snad ve spojeni s mikroplatbami nemusely nastat problemy

    uzivatel si stahne mp3 (odkudkoliv, vyhoda proti klasicke web strance)), pokud dojde mp3 cela (pripustme vypadky), zjisti se adresat (z nejakeho toho digitalniho otisku, ci jak se to jmenuje), automaticky se posle mikroplatba "majiteli" a mozna i peer-to-peer systemu za zprostredkovani a vsichni mohou byt spokojeni

    nebo se v necem mylim?

    samozrejme beru v uvahu pouze stahnuti mp3 pouze v nejakem peer-to-peer systemu a ne dalsi distribuci uz zaplacene mp3 jinymi kanaly (e-mail, ftp, jina peer-to-peer sit atd.)

    taktez beru v uvahu nutnost "skladovat" mp3 v nejake nepouzitelne forme do doby, nez se skutecne odesle mikroplatba (aby nebylo mozno stahnout a odpojit se jeste pred poslanim mikroplatby) a pravdepodobny vznik hacknutych verzi peer-to-peer klienta, ale to uz je problem peer-to-peer klienta a jeho bezpecnosti.