Oba autoři mají v něčem pravdu a u každého pohledu jsou styčné body. Řekl bych dokonce, že oba na ten vývoj mají stejný pohled, jen jinak vyjádřený a je úplně jedno, co může za pád Bastily. Jen v závěrech se oba mýlí, či spíše vyjadřují svůj subjektivní pohled.
Co takhle zkusit odhodit filozofování a dumky-želky nad zrychlující internetovou dobou a zkusit navrhnout řešení pro budoucnost svých dětí? Co doporučujete svým vlastním dětem, aby studovaly, a čemu se věnovaly? Jak by se měly nejlépe připravit na život, aby se nebály o zmizení jejich profese?
Necháváte je jejich osudu, odkázané na "kalamářovou výuku" zastaralých informací, nebo jim pomáháte objevovat i jiný pohled na vzdělání, průběžné celoživotní vzděláván? Jak podporujete jejich rozhled po světě, znalosti jazyků, nadšení pro život, řešení problémů?
Proč řešit problémy celého lidstva, když můžeme jednoduše vyřešit svůj život a život lidí okolo? Bohužel, hodně lidí si neporadí ani se svým životem, ale filozofování jim jde nejlépe :)
No, mne by zajímalo, pokud přistoupím na myšlenku, že potřeba práce, (resp. platící poptávka po ní) bude ubývat, tak k čemu bude vašim dětem celoživotní vzdělávání a rozhled po světě? To bude mít smysl jen tehdy, jestliže tím získají komparativní výhodu proti jiným. Prostě někdo jiný tu práci nedostane.
Je tu stále ta otázka, jestli práce lidí bude skutečně v masové míře potřeba. Jedna věc je společnost 20:80, tj. dvacet procent pracujících a zbytek, žijících ze státních nebo charitativních milodarů. A druhá, jestli technologický vývoj umožní zaměstnat většinu lidí. Protože nepracovat, být neužitečný, je pro většinu lidí dost nepřijatelná záležitost. Co to udělá s jejich identitou (od dětství si hrajeme na to, že budeme popelářem, lékařem nebo špičkovým kasařem), s osobním vývojem, sebevědomím, atd. Optimismus, že se uplatní většina, moc nesdílím.
Aby mohly zvednout kotvy. V globalizovaném světě je dobré být vysoce mobilní a když to na jednom místě půjde do hajzlu, můžete najít místo, kde to ještě jde.
Někde v Kanadě v chatě u jezera to ještě pár let může jít docela slušně :)
V Kanadě u jezera by jistě bylo krásné posedět, zvláště touto dobou :-). Jenomže se obávám, že bez civilizačních výdobytků (jako je apoň kudla, sekera, past na rosomáky, ale také kastróly, hřebíky, sůl nebo třeba zubař se neobejdete).
A pak že práce není. Tady na malinkém příkladu se jich objevilo hned několik: vykovat nůž a sekyru, zkonstruovat past na rosomáky, vylisovat kastroly,... A k tomu samozřejmě i další profese: najít a vykutat rudu, vytavit z ní železo, předělat ho na ocel, odlít pruty, vyválcovat plech,...
Kdo to zvládne všechno sám? ovšem že nikdo. Ale stejně tak nepotřebuje nikoho, aby mu centrálně nařizoval co je potřeba udělat. Ale to už opakuji jen to, co jiní sepsali dříve a zajímavěji. Viz http://www.mises.cz/clanky/ja-tuzka-10.aspx
Vzdělávání (obecně) a rozhled jim pomůže třeba pochopit, že jsou důležitější věci na světě, že se nemusí učit jen jednu profesi, ale můžou pendlovat mezi obory dle jejich nadšení a zájmu, že není nutné "pracovat" ve smyslu chodit někam do práce, že i když nás učí ve školách neschopní učitelé, že se můžeme něco naučit sami, že papír z nějaké instituce je jen jedno z "vysvědčení", co budeme dostávat celý život.
Myslím, že moje děti to třeba pochopily, když vidí na mém příkladě, že mi stačí pracovat (pro peníze) jen 2-3 měsíce v roce zbytek roku můžu s rodinou objevovat svět, dělat něco pro zábavu, učit se cokoliv mne napadne.
