Hlavní navigace

Názory k článku Peter Lelovič: Když práce přibývá aneb zničí už internet konečně dělení společnosti na třídy?

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 11. 6. 2013 8:45

    dino

    a vskutku promyšlený příspěvek do diskuse. Nemůžu si ale pomoci, přijde mi, že jste vyvrátil z páně Hlavenkových myšlenek vše až na to nejpodstatnější, totiž že kvůli pokroku mizí nekvalifikovaná práce.

    Hypotetické profese budoucnosti, jež navrhujete, "trpí" dvěma komplementárními problémy - může je dělat poměrně málo lidí a zároveň je potřeba, aby je dělalo poměrně málo lidí. Zcela banální příklad - deset kopáčů, od nichž nevyžadujete nic než schopnost trefit se krumpáčem do země, nahradí jeden bagrista, který musí umět ovládat bagr.

    Jsem nakloněn věřit tomu, že můžou vzniknout zcela nové obory, jež budou schopny zaměstnat neomezené množství lidí, jenže už mi vůbec není jasné, že tuto poptávku po pracovnících uspokojí osazenstvo žižkovské hospody či čerství absolventi ze španělského náměstí. Ostatně onen problém můžeme pozorovat už dnes, na jednu stranu roste nezaměstnanost, naproti tomu se ale zoufale nedostává odborníků v mnoha profesích.

    Ve svém článku pak sám připouštíte, že se tento rozpor bude nadále prohlubovat. Programátoři už nebudou kodéři schopní vychrlit rutinně tisíce řádek kódu, sloučí se s business analytiky a architekty. Počítačový psycholog bude muset mít jak technické, tak humanitní vzdělání a být schopen syntézy těchto oborů. Poslat do Austrálie esej o podobnosti počítače s primitivními amazonskými kulturami vyžaduje hlubší porouzumění počítačům i primitivním amazonským kulturám. No a jádro všeho je v myšlence nahrazení firem intelektuálními gangy - k tomu prostě potřebujete onen intelekt.

    Vaše vize budoucnosti počítá se vzdělaným lidstvem a to natolik, že co dnes stačí na zařazení mezi elitu (ať už v jakémkoliv smyslu), bude muset být standard, či spíše nezbytné minimum. Jak ale něčeho takového chcete docílit? Odkud se vezme takový evoluční skok? Když tvrdíte, že pastevec koz ze Zimbabwe může skončit jako virtuálně-čínský miliardář, je to hypotetická pravda, ale jak docílíte aby deset tisíc takových pastevců skutečně ušlo takovou cestu? Nebavíme se totiž o budoucnosti pro pár výjimečných jedinců (ať už z hlediska schopností či možností), ale lidstvu jako celku, o mase, průměru.

  • 11. 6. 2013 9:52

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    Přesně tak. Příležitost pro jedince je, byla a bude vždycky. O tom vůbec nemá cenu se bavit. Pro vývoj společnosti je podstatné, jaký je počet těch příležitostí ku počtu jedinců.

    Věřím i tomu, že za 100 mohou být lidé se základním vzděláním na úrovni dnešních programátorů (aspoň tak, aby se mohli uplatnit). Proč ne - dnes je taky na základce fyzika a chemie na úrovni, jaká by před 100 lety nikoho nenapadla. O počítačích nemluvě :)

    Problém, o kterém se baví p. Hlavenka, je ale jinde. Je v tom, že *dnešní* lidé (tedy ne ti, kteří tu budou za 100 let) s největší pravděpodobností budou mít za 20 let problém se uplatnit. Samozřejmě ne všichni, ale může to zasáhnout třeba 30-50% populace ve věku nad 35-50 let. To, že jejich děti/vnuci už do nových příležitostí dorostou, těmhle nezaměstnaným k práci nepomůže. Prostě jen budou mít před sebou 30-60 let života s nulovou perspektivou. A tak když těch lidí bude dost (a zatím to na to vypadá), tak buď společnost najde recept, jak se o ně postarat, nebo se o sebe postarají oni sami (revoluce je osvědčená metoda - co na tom, že požírá vlastní děti; hlavně, když je zase na pár dnů co do huby).

    Nejde o to, že by si pokrok nakonec neporadil. Jde o to, že máme slušnou šanci na to, že si tu budeme za pár desetiletí podřezávat krky. Takže pokud nám na našich krcích záleží, měli bychom o tom přemýšlet a vymyslet, jak tomu předejít. Ne kvůli našim vnukům, ale kvůli nám samotným.

  • 11. 6. 2013 11:48

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    >> A sám bych si spoustu těch věcí nepodepsal jako prognózu. Nevidím o nic dále, než kdokoliv z nás. ;-)

    Ale p. Hlavenka přece taky netvrdil, že nás natvrdo čeká katastrofa. Smyslem jeho článku je upozornit na útes na obzoru - resp. na místo, kde se čeří vlny, a je tedy dobré včas začít zkoumat, jestli to útes opravdu je a kudy ho případně obeplout.

    Zatímco Váš článek je naopak v duchu "vždycky to nakonec dobře dopadlo, tak co bychom se starali". Jenže to je přístup ve stylu "Titanic sice ztroskotal, ale nakonec se stejně máme lépe". Já nevím, ale mně přijde lepší řešit, jak to udělat, aby se příště ten Titanic už nepotopil. Aby si to "lépe" mohli užívat i ti, kteří by se jinak utopili.

  • 14. 6. 2013 9:47

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    Tak ještě jednou a stručněji:

    (1) ZŠ nerovná se nekvalifikovaní. Z více důvodů (viz výše).

    Korelace bude nejspíš vysoká, ale zase ne tak vysoká, aby toto zjednodušení způsobilo jen zanedbatelné zkreslení. Např. bratranec pracuje jako jeden z hlavních techniků pro lokálního providera (vysoce kvalifikovaná práce v IT), přitom dlouho měl jen ZŠ (nedodělal gympl; nakonec si po letech tu maturu dodělal - na jeho "kvalifikovanost" to ale už v té době žádný vliv nemělo).

    (2) Nemůžete vytrhávat jedno číslo z kontextu a stavět ho jako neprůstřelný argument.

    Ale jestli fakt vést diskusi na úrovni vyvolávání absolutní čísel, tak to Vás snadno přebiju: Zmizelo 400 tisíc nekvalifikovaných pracovních míst. Kam se na to těch Vašich 6,5 tisíce hrabe :)

    Vtip je v tom, že máte nějakou rychlost úbytku ZŠ a nejakou rychlost úbytku pracovních míst pro ZŠ. Zatímco rychlost úbytku pracovních míst lze snadno interpolovat do budoucna (není důvod předpokládat, že úbytek změní tempo), rychlost úbytku "kvalifikace ZŠ" je dána především "vymíráním" (odchodem do důchodu). A to je závislé na věku osob se ZŠ - a ten nejspíš kopíruje porodní vlny. Čili tempo snižování "kvalifikace ZŠ" bude kolísavé (jak budou postupně odcházet jednotlivé populační vlny). Jaký bude v kterém roce rozdíl mezi těmi křivkami, to si na rozdíl od Vás netroufám odhadovat. Ale předpokládám, že zatímco ubývání nekvalifkovaných pracovních míst bude i nadále zrychlovat, tak ubývání osob se ZŠ bude spíš zpomalovat...

    >> Ano, zde byly změny daleko zásadnější a rychlejší než v západních zemích. O to lépe je vidět, co všechno dokáže společnost bez zásadních otřesů "absorbovat".

    Za komunistů vzdělání nebylo potřeba (navíc bylo mnohým znemožněno), a tak měla populace velkou rezervu (míra vzdělání byla hluboko pod mírou nadání). Tu rezervu jsme za posledních 20 let dohnali (kdo na to měl, ten už se dávno rekvalifikoval). Nelze proto čekat, že v příštích 20 letech bude vzdělanost/kva­lifikace růst stejně rychle: dnes máme úplně jiné výchozí podmínky.

    >> Naopak - tvrzení o devalvaci vzdělání je silně pochybné. Stačilo se babičky přeptat na fyziku nebo chemii. ;-)

    Obávám se, že míra jejích znalostí historie a jazyků značně přesahuje znalosti dnešních gympláků z fyziky a chemie. Náročnost tehdejších gymnázií má blíž k dnešní náročnosti bakalářských oborů (než ke gymnáziím).

  • 11. 6. 2013 10:02

    JKL (neregistrovaný) ---.sprintel.cz

    Základní demagogie, která se učí už od jesliček až po televizní diskusi s panem premiérem je, že lidé jsou si rovni.

    Je to naprostá kravina, blbost, není to podložené žádným výzkumem a obecně přijímaná pravda to je jenom proto, že to už od dětí tolik lidí dětem tlačí do hlav!

    Jenže i když si budu neustále opakovat "je tam most", "je tam most", napíšu o tom stohy knih a nechám si to zopakovat největšími osobnostmi světa, ale most tam ve skutečnosti nebude, tak udělám první krok ze skály a spadnu dolů na hubu (dokonce i když budu řvát v letu "tady je přece most!!!")

    Stejně tak vznikají krize - šíří se demagogie o "rovnosti", ale realita pak ukazuje, že rovnost samozřejmě neexistuje a to se pak projevuje různými "krizemi", obrovskou nezaměstnaností a chudobou některých skupin...

    A Internet na tom nic nezmění. Je pravda, že ze Zimbabwe by člověk jako je Warren Buffett dokázal jenom prostřednictvím počítače připojeného na Internet vydělal miliony a miliardy dolarů - JENŽE, bez toho, aby někdo opustil Zimbabwe, jel do USA a podíval se, jak se vlastně dělá business, tak se takovým člověkem nestane... A pokud ano, pak se už jaksi do Zimbabwe vracet nebude :-)

    Já jsem kupříkladu musel cestovat tisíce kilometrů, měsíce pracovat v businessu, bavit se s tisíci lidmi, jenom proto, abych se od nich dozvěděl, že to dělám špatně, tohle dělám špatně, tohle by bylo vhodné dělat jinak a na tohle se můžu úplně vykašlat - jsou to věci, které by se vlezly na jednu A5 nebo které by mi někdo mohl poslat e-mailem.

    Problém ovšem je, že i když bych to já sepsal a někomu dal přečíst, tak ten člověk to NEPOCHOPÍ. Můžu kolem toho napsat třeba deset knih, ale čtenář to NEPOCHOPÍ... Aby to plně pochopil, musí zvednout zadek a jít jako já do business center a teprve až tam, když mu ukáží jaký je vlastně kretén, tak to (možná) pochopí a bude schopný dělat skvělý business.

    Dokonce i lidé z čistě "internetových" firem a to nejen světových, ale i těch našich, museli hodně cestovat, bavit se s hodně lidmi, vést spoustu jednání, aby měli úspěch.

    Jestli si někdo představuje, že díky Internetu si někde dělník ze šroubárny otevře pívečko, zapne notebook a rázem se předělá na finančního analytika Goldman Sachs, tak je neskutečný naivka!

    Hodně lidí, prostě nemá dostatečnou mozkovou kapacitu k tomu, aby dělali něco jiného než třeba seděli na zadku a točili volantem nebo pípali na pokladně. Můžete jim sice vyměnit jednu takovouto kravinu za druhou, ale až všechny takové automatické blbosti budou dělat počítače, tak prostě pro takové lidi ŽÁDNÁ PRÁCE NEBUDE!!!

    Stejně jako není žádná práce teď pro mentálně retardovaného, který dokáže dělat jenom jeden jednoduchý manuální úkon - například kopat motyčkou. Za středověku to byla pohoda, mohl si celou dobu kopat motyčkou a odváděl vynikající práci, protože kopal opravdu usilovně... Ale dnes? Nemůžete ho posadit ani za tu kasu, protože pečivo a ovoce už nenamarkuje, nemůžete ho ani posadit za ten volant, protože to nacpe do nejbližšího stromu nebo pojede úplně někam jinam než má...
    Jediná možnost je ho právě prohlásit za mentálně retardovaného, protože není schopen samostatného života (podle dnešních norem) a posílat mu invalidní důchod.

    A stejné to bude v budoucnu - prostě 80% lidí nebude dělat vůbec nic, budou jen sedět na zadku, čumět na TV nebo nějakou její obdobu, bavit se zábavou pro lůzu, aby nedělala bordel z nudy a jelikož takové věci jako jídlo, oblečení a energie budou díky strojům a výzkumu v obrovské nadprodukci, tak prostě tyhle věci budou dostávat zdarma.

    Přičemž zbylých 20-10% myslících lidí bude vykonávat skutečně potřebnou a inteligentní činnost a jejich postavení bude podobné jako postavení šlechticů. Dá se očekávat, že díky jejich výjimečnosti budou zákony jakékoliv napadení nebo nutné neposkytnutí pomoci takovým lidem velmi silně trestat...

    Navíc to, co lůza chce (hlavně chlast a cigára), má velmi nízké výrobní náklady už teď, takže i ona sama by byla s takovým řešením spokojená. Myslím, že kdybych navrhl ve volbách, že všichni "manuálové" budou jenom sedět doma na zadku a ve speciálních výdejnách dostanou potřebný žvanec a v "hospodách pro manuály" mají NOLIMIT zdarma na pivo, levný tvrdý chlast a levná cigára, tak mě budou manuálové líbat ruce, protože většina jich chodí do práce jenom proto, aby měli kde bydlet, základní jídlo a zbytek mohli dát za chlast a cigára. :-D.

    No a my ostatní se pak můžeme věnovat skutečné činnosti, která něco vytváří a není to "aby lidi, měli práci" :-D.

  • 11. 6. 2013 9:47

    Vanamond (neregistrovaný) ---.248.broadband13.iol.cz

    ale ty bláboly nehodlám řešit ( obzvláště už vidím, jak Robespierre přijímá Váš "fakt", že jeho konání způsobila sopka, nikoli on, apod. )

    Fakta, obhajovaná ve starším článku p. Hlavenkou mají platnost - tedy je technický fakt, že pokud je nějaký systém stabilní ( kupříkladu zmíněná textilní výroba, kde se Luddité pokoušeli ničit nové stroje ) tak nové stroje a výrazné zvýšení efektivity výroby prostě stávajícím dělníkům berou práci. Faktem také je, že tito lidé se tehdy lehce mohli přeorientovat na nové primitivní profese, a tím si zvýšit svoji životní úroveň, protože za mzdu v nové profesi ( stejnou jako dříve ) si mohli koupit více - textilního - zboží. S každým zvýšením efektivity se snižují ceny "zefektivněného" zboží.
    Fajn - ale tento nárůst má své technické meze. Dvě. První mezí jsou schopnosti lidí - prostě na programátora kosmických technologií se není schopen přeškolit každý a ten "nepřeškolitelný" zbytek nebude mít práci - když ostatní práce již bude "zefektivněná".
    To jako příklad, teze je taková, že vyžadovaný nárůst schopností dosáhnul mezí průměrné populace. Důsledky jsou logické a jsou vidět.

    Druhý fakt je, že nárůst efektivity je možný jen u profinancovaných velkovýrobních celků ( tedy když si koupíte CNC centrum, tak můžete sám zvládnout automatizovanou výrobu třeba nožů pro celou ČR ) - ovšem za předpokladu, že výrobu monetizujete. Tedy všichni si tu Vaši výrobu musí být schopni koupit a musí ji také chtít koupit. A Vy pak můžete hodně vydělávat. Ale zvyšování životní úrovně dosáhlo již dnes maxima ufinancovatelného systémem samořízených bank. A aby ta úroveň mohla nadále růst a tedy aby se "kola továren" mohla dále točit a vyrábět nové a nové zboží, tak to musí být schopen spotřebitel platit. Proto dnes vznikají finanční bubliny, jejichž cílem je finančně podpořit spotřebu, aby mohla jet výroba. Jev je logický a má logická vyústění, poněvadž je bohužel jasně exponenciální.
    Tyto jevy - pochopitelně na jiné úrovni financí, z dnešního pohledu směšné - tu byly a mnohokrát a ústily vždy do války a tedy ohromné destrukce s výsledným přerozdělením majetků a následně noví velkomajitelé opět nějakou dobu mohou financovat své bohatnutí na intenzivní výrobě ( sem patří i výroba idejí a peněžních vztahů ) - až do doby, kdy budou vlastnit tak výhradně moc, že se systém začne zevnitř hroutit. Což se děje.
    Vaši ideu, že všechno může jít lineárně hezky dál, raníčko sluničko, snídanička pohodička, sláva, jen se všichni musíme více snažit a učit, protože díky celosvětové komunikační síti s námi soutěží každý Ind a Číňan. A že se společnost přizpůsobí ( - no to v každém případě, koneckonců to se přizpůsobila i společnost vězňů v koncentráku). Tak tuhle ideu vidím jako nerealizovatelnou, "nechytrou", a hlavně chybnou, protože i kdyby posuny hranic a požadavků byly lineární, tak by systém nebyl udržitelný neomezeně.

  • 11. 6. 2013 10:29

    Lukas Moravek (neregistrovaný) ---.jen.cz

    Z celé diskuse pro mě vyvstává otázka: má tedy cenu se někde angažovat, něco se snažit změnit, kvůli něčemu se znepokojovat?
    Z logiky argumentace pana Leloviče vyplývá, že jakákoliv snaha o kolektivní reakci na současné a hypoteticky budoucí změny je zbytečná - vše má svou vnitřní "objektivní" logiku a stačí fungovat sám za sebe jako jednotlivec a vše přeci nějak někam půjde, nehrozí žádná katastrofa. Ano, toto je neoliberální logika, která má svou "logiku", ale musí se brát s velkou rezervou, tak jako přehnaná snaha o sociální inženýrství. Nikdy se nevyvážeme z ideologie, tj. předpojatosti, našeho myšlení a toto myšlení bude vždy zaujaté a "akční", tj. i když nic nedělám, tak vlastně něco činím.
    Co tedy s argumenty pana Hlavenky vs. pana Leloviče? Máme se bát o budoucnost a něco dělat, nebo máme být v klidu a fungovat v aktuálním kontextu bez znepokojujících myšlenek na to, jaké důsledky - přinosy či ztráty - to má pro budoucnost v našem osobním mikrokosmu a globálním kontextu, když to přeci nakonec stejně nějak dopadne?

    Ano, dopadlo to vždycky nějak v historii - třeba také holokaustem, totalitou, rasovými pogromy...

    Omlouvám se za tento poněkud pateticky znějící příměr, ale chci naznačit, že našim bytím v přítomnosti se nevyvážeme z důsledků toho, co děláme či neděláme právě teď: vzhledem k historii lidstva inklinuji spíše k pesimističtějším vizím budoucnosti a věřím, že právě tato "nedůvěra" mi umožňuje být kritický a tedy zodpovědnější, než jistá blažená pasivita.

    Tedy zjednodušeně, postoje:
    pan Hlavenka: "budoucnost není růžová, budeme muset něco změnit, abychom to zvládli - bububu"
    vs. pan Lelovič: "nějak bylo, nějak bude, není třeba se znepokojovat, vývoj máj svůj vnitřní řád"

    vycházejí z dvou různých myšlenkových přístupů, každý si najde své přesvědčivé argumenty, ale ten druhý mi zní alibisticky a ignoruje fakt, že i svou latentní výzvou "buďte v klidu" něco činí a z důsledků z toho vyplývající "akce" se nevyčlení.
    Osobně je mi bližší přístup první, nehledě na argumenty obou stran v této diskusi.

  • 11. 6. 2013 8:39

    Stan (neregistrovaný) 89.248.255.---

    Dalo by se polemizovat skoro s každou jednotlivou větou, tak jen první nástřel:
    Že koncept "ekonomiky služeb" se svými terciárními a kvarterními sektory umí vytvářet jen ekonomické bubliny? Nevadí.
    Že opravdu produktivní místa mizí nevídaným tempem? Nevadí.
    Že jsou nejlépe placeni ti, kteří plánují a provádějí řízenou destrukci západních ekonomik? Nevadí.
    Že každá autorem zmiňovaná velká změna vedla k revolucím a válkám s miliony mrtvých? Nevadí.
    Že všechny makroekonomické ukazatele Západu se nápadně podobají stavu před 2. SV? Nevadí.
    Že si 3. SV nemůžeme dovolit? Nevadí.

    Ne se vším v článku pana Hlavenky jsem souhlasil, ale tahle reakce je typický produkt vyčpělého neoliberálního myšlení. Včetně té úžasné myšlenky, že Francouzskou revoluci způsobil výbuch islandské sopky. Ta je totiž ještě báječnější (a scestnější) než ta ze středoškolských učebnic, že za ni mohla finanční podpora, kterou Francie poskytla Americké revoluci.

  • 11. 6. 2013 9:50

    Martin Kučera (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Už jsem to chtěl napsat a koukám, vy jste to napsal za mě!

    Šílená rychlost vývoje a společenských změn je krásná věc, ale my bohužel máme pořád ten statisíce let starý mozek.

    Průměrná inteligence lidstva navíc dlouhodobě klesá (populárně naučně např zde http://www.novinky.cz/veda-skoly/284655-lide-dosahli-vrcholu-inteligence-pred-2000-lety-od-te-doby-hloupnou-tvrdi-genetik.html )

    Už dnes se velká řada lidí nedokáže psychicky s novou dobou vyrovnat. Těžko si představím, že někdo, kdo si nedokáže ani vybrat peníze z bankomatu, bude zastávat nějakou vysoce kvalifikovanou pozici!

  • 11. 6. 2013 10:19

    MaB (neregistrovaný) ---.osu.cz

    Mám k tomu několik poznámek: 1) autor zmiňuje, že ho text Hlavenky popudil. Co nás popudí, obvykle zamíří na citlivé místo. Vztek je reakce na něco, co je reálné a co mne nějak ohrožuje. 2) Čísla o narůstající nezaměstnanosti jsou tvrdá fakta. 3) Podle autora už žádné definovatelné třídy nejsou, a tak lkát nad tím, že mizí střední třída, je nesmysl. No, otázka je, jestli jsou s tím spokojeni lidé, kteří ve střední třídě vyrostli a nyní se mají smířit s podstatně nižší pozicí. Asi se s tím jen tak nesmíří, a to má své konsekvence individuální i politické (někoho budou volit). 4) Autor má pravdu, že technologie mohou mnoho změnit. Otázka je, a) vidíme nějaké náznaky toho, že současné technologie nějak podstatně celkovou zaměstnanost zvyšují? b) pokud ano, jsou vznikající místa adekvátní možnostem většiny populace? Tj. nejsou to náhodou místa jen pro ty relativně nejschopnější?

  • 11. 6. 2013 12:58

    dino

    Děkuji za reakci, uznávám, že nebylo úplně "fér" útočit na Vámi nadnesené ilustrační příklady, protože opravdu těžko po komkoliv chtít, aby popsal svět za padesát let. Nicméně i tak nemůžu tak docela souhlasit.

    > Co se týká "nevzdělaného lidstva". Ono - i zde už za posledních deset let
    > došlo k zásadnímu posunu. Kdysi se mluvili o tom, jak internet bude
    > rozdělovat společnost na ty, co k němu mají přístup a ty, kdo ne. Ale jak
    > ukazuje rozvoj trhů se smartfony (třebas v Africe nebo Indii), zase asi bude
    > všechno jinak.

    Ano, "internet pro každého" skutečně boří vizi geografického (!) rozdělení na ty, kteří k informacím přístup mají, a ty, kteří nikoliv. I když, je tomu opravdu tak? Bude-li mít skutečně každý přístup k vysokorychlostnímu internetu, bude mít též přístup k veškerým informacím? Vidím několik potíží.

    Tou nejpodstatnější je v současné době jazyková bariéra, krásně je to vidět na technických fórech, v nichž se Indové ptají "angličtinou", z níž je prakticky nemožné pochopit, jaký vůbec mají problém. Co to znamená? Jeden člověk potřebuje vyřešit právě teď konkrétní problém, po celém světě jsou v tuto chvíli stovky lidí ochotných mu právě teď pomoci, vysvětlit mu, co je třeba, ušetřit ho zdlouhavého studia a poskytnout mu okamžitě vysoce kvalifikované relevantní odpovědi (jež kromě toho, že řeší onen problém, zároveň osvětlují principy v pozadí, jde o velmi efektivní způsob učení), dokonce se všichni sešli "na jednom místě"... A stejně je to k ničemu.

    A to jsme v ideálních podmínkách, kdy proti jednomu "žákovi" stojí násobně více učitelů připravených mu z informační džungle vybrat přesně to, co potřebuje. Jak se to má s internetem obecně? I kdybychom se přenesli do budoucnosti, v níž máme k dispozici ekvivalent babylonské rybky ze Stopařova průvodce či univerzálního překladače ze Star Treku, je tu další problém - přemíra informací. Kolika lidem dnes ujíždí vlak právě proto, že se drží zastaralých informací? Sám píšete, že už dnes absolventům není k ničemu většina toho, co se učili v prváku. Ano, to je argument pro zboření modly současného vzdělávacího systému, co to ale vypovídá o orientaci člověka ve světě? Opravdu je (či bude) "každý" schopen se celoživotně vzdělávat, přizpůsobit se informačnímu věku, v němž informace budou spotřební zboží s datem trvanlivosti? (Mimochodem, sice to sem úplně nepatří, ale nedá mi to - jedna z hlavních příčin dnešní "neúcty ke stáří" dle mého tkví právě v prošlých informacích, dříve byl "ctihodný kmet" studnicí moudrosti, vědomosti a zkušenosti, které za svůj život posbíral, představovaly silný zdroj praktického i teoretického vědění. Jenže dnes je spíše skanzenem, reliktem světa, který je nenávratně ztracen.)

    A hlavně, jak oddělíte zrno od plev? Internet sice poskytuje kvalitní informace o čemkoliv, jenže zároveň obsahuje nesrovnatelně více balastu a co hůř, též polopravd, zkreslených informací, které sice mají zdravé jádro, ale musíte ho oddělit od "plísně na povrchu". Rád bych se mýlil, ale mám za to, že nutným předpokladem účinného procesu výběru relevantních informací je jistý soubor schopností, který zdaleka není dán každému.

    > Když se řeší vzdělání, všichni stále mluví o vysokých školách. Přitom
    > základní školství zůstává i dneska zaprdlé někde v dobách kalamářů (písmo,
    > které se dodneška učí - a ano, zpočátku stále plnícím perem - je písmo pro
    > inkoustová pera). A pokud se to pokusí změnit, je zle (viz Comenia Script).
    > A zase: možná už ručně psané písmo opravdu nikdy nebudeme potřebovat...
    >
    > Vidím to na synově základce, která je jakože specializovaná na "výpočetní
    > techniku". Naučili ho za dva roky akorát používat Seznam. A začali s tím až
    > v páté třídě.

    Ano, k tomuto jsem se v prvním komentáři nedostal. Odpověď na otázku "evolučního skoku" je (aspoň částečně) vskutku radikální změna vzdělávacího procesu. A to imho ještě zásadnější, než naznačujete Vy. Není to jen základní školství, jež setrvává kdesi v devatenáctém století. V současné době máme k dispozici tolik poznatků o tom, co to vlastně znamená učení, že by bylo možno změnit "učení - mučení" na Komenského "škola hrou". Poznatky o tom, jak funguje paměť, a významu mozkových hemisfér by při správném využití skutečně umožnily prakticky všem výrazné zvýšení toho, co souhrnně nazýváme "inteligencí". Jenže...

    > Takže je namístě otázka - opravdu se informační změny netýkají i těch
    > nejméně chytrých? Opravdu je vyhážeme ze škol kvůli násobilce a vyjmenovaným
    > slovům a pak pošleme k lopatě? Je přece tolik jiných možností...

    Vždy budou nějací nejméně chytří, to je statistický fakt. A osobně se domnívám, že i kdybychom každému jedinci poskytli ty nejlepší podmínky pro osobní rozvoj a maximální využití svého potenciálu, stejně bychom dostali dolních x procent, pro něž bychom museli vymýšlet hladové zdi. Jinými slovy, jsem přesvědčen, že tempo pokroku nejen že uniklo tempu vývoje mentálních schopností lidstva, ale že tento náskok ani plně nevyrovná aplikace veškerého "dopingu", na nějž jsme dosud přišli. Nicméně to už je má ničím nepodložená hypotéza, již bohužel nejspíše ani nebude možno ověřit, protože jsme dosud zcela zanedbali vlivy bránící "dát každému tu nejlepší šanci".

  • 11. 6. 2013 11:47

    Pavel Koudelka (neregistrovaný) ---.tmcz.cz

    Autor se sice v postskriptu snaží trochu oslabit technooptimistické vyznění svého článku poukazem na jiná témata, v nichž je údajně „konzerva a skeptik“, ale myslím, že to příliš nepomáhá. Navíc být autorem, tak bych při použitém namyšleném slovníku a výsměchu názorovému oponentovi radši pomlčel o „čistě věcném rozhořčení“...

    Kromě toho, že pan Lelovič podle mého názoru nedokázal vyvrátit základní pointu textu pana Hlavenky, kterou bych poněkud zkratkovitě vyjádřil tak, že časem všechny profese nahradí roboti, tak také u pana Hlavenky implikuje staromilectví a div ne volání po rozbíjení strojů - přičemž pan Hlavenka v závěru svého článku nabízí možná východiska na bázi panem Lelovičem zdůrazňovaného přizpůsobení se technologiím - jenom to už prostě nebude systém, na jaký jsme zvyklí. Možná jde jenom o nepochopení časové - podle mě pan Hlavenka mluví o vzdálenější budoucnosti než pan Lelovič.

    Jak už zde v diskuzi někdo zdůraznil, základní problém s představou pana Leloviče je ten, že přizpůsobit se novým poměrům zvládne jen úzká vrstva výjimečně inteligentních a vzdělaných profesionálů - ti ostatní se asi můžou jít klouzat. Z čeho budou živi, na to nenabízí odpověď. O tomto psal pan Hlavenka, který ovšem připojil varování, že i ti profesionálové budou jednou nahrazeni roboty. Jistě, nestane se to hned. Ale nejpozději ve chvíli, kdy vytvoříme umělou inteligenci, která si bude schopna uvědomovat sama sebe. A jakkoliv je to záležitost dnes považovaná za doménu sci-fi, já se domnívám, že se toho ještě dožiju (a nejsem z toho úplně nadšený).

    Co se týče tříd - tento sociologický koncept bych nezavrhoval, pořád má svou vypovídací hodnotu. Přičemž se mi zdá, že pan Lelovič jaksi implicitně předpokládá, že mezi třídami není možná sociální (vertikální) mobilita, a protože je evidentní, že ta mobilita možná je, tak je špatně koncept tříd. Ale tak to přece není, nikdo přece nepopírá, že existuje sociální mobilita, že se jedinec za určitých okolností může vyšplhat ze dna „společenského žebříčku“ až na jeho vrchol. Ale jde o to, jak velké procento obyvatelstva to dokáže. Příběh o africkém selfmademanovi je sice teoreticky možný, ale za současného stavu světa extrémně řídký - bohužel.

    Co se mi ale nelíbí, je řada historických nepřesností až dezinterpretací, zejména v případě středověku. Ve středověku bývaly poměry různé v čase i místě. Na území Svaté říše římské platíval princip „Stadtluft macht frei“ (neplést s nacistickým heslem nad vraty koncentráků), kdy zběhlý poddaný získal svobodu, pokud dokázal přežít rok a den ve městě podřízeném přímo panovníkovi. Jistě, i tato „vymoženost“ byla časem zrušena.

    Co se týče měst, tak pokud budeme brát situaci u nás, řada (i když menšina) měst byla už zakládána jako královská, se všemi výsadami (časem je města dokonce spíš ztrácela), ta se vymaňovat nemusela. Měst poddanských, které se dokázaly z poddanství vykoupit a po intermezzu mezi městy komorními se stát plnohodnotnými královskými městy, zase nebylo tolik. Ale co hlavně - i měšťané poddanských měst byli do značné míry svobodní a usilovali o vlastní hospodářskou politiku nezávislou na své vrchnosti.

    Utužení poddanských povinností, tzv. „druhé nevolnictví“, nenastalo v důsledku nadvýroby. Vrchnost potřebovala pracovní sílu, proč by svou vládu utužovala v době, kdy jí má dostatek? Naopak, do třicetileté války fungoval v českých zemích rozmach šlechtického podnikání, tzv. režijního velkostatku. V té době (16. století) byla robota využívána relativně málo, většinu práce vykonávali námezdníci. Utužení přišlo až s úbytkem obyvatel v důsledku třicetileté války. (Ale i zde je situace složitější, „druhé nevolnictví“ bývá už řadu desetiletí zpochybňováno.) Pro předmoderní dobu (do průmyslové revoluce) jsou typické krize nikoliv z nadvýroby, ale z nedostatku výroby - typickým projevem je hladomor.

    Abych to uzavřel smířlivěji - myslím, že nadcházející skutečnost bude někde mezi skepticismem pana Hlavenky a optimismem pana Leloviče. Ale hlavně - a v tom souhlasím beze zbytku s panem Lelovičem - že bude dost odlišná od toho, co my jako chytré opice jsme schopni vymyslet a představit si. Kdo v polovině 20. století čekal tak ohromný rozvoj kybernetiky v jeho poslední čtvrtině? Jak kdysi kdosi chytře napsal, hrdinové sci-fi románů z padesátých let sice létali kosmem jako by se nechumelilo, ale dráhy letu si počítali na logaritmických pravítkách. A podobně to může být (a nejspíš bude) i s dnešními předpověďmi - něco se vyplní, něco ne a něco bude úplně jinak.

  • 11. 6. 2013 15:19

    Oldis (neregistrovaný) ---.powernet.cz

    Těm se vždycky dají do rukou pušky aby si šli zastřílet na ty co sou na tom podobně z druhé strany a tak se jich zbavíme globálně.

  • 11. 6. 2013 9:43

    tomas (neregistrovaný) ---.i4g.tmcz.cz

    Tak nějak. A co asi udělají ti, co nové profese nezvládají a míst v těch, co zvládají, je málo? To v historii bohužel taky bylo vidět...

  • 11. 6. 2013 13:03

    dino

    > Máte jistě pravdu - když vezmu dnešního opilce ze žižkovské hospody a tak,
    > jak je, ho přesunu o 20 nebo 50 let do budoucnosti, tak pravděpodobně umře
    > hlady (odmýšlím sociální síť a podobné vymoženosti). Ale nabízí se otázka,
    > kolik lidí ze začátku 90. let by, po přesunutí do dneška, dopadlo jinak.
    > Finta je právě v tom, že ten přesun není šokový, ale pozvolný, a i ten
    > žižkovský opilec se nejspíš v průměru posune směrem k té požadované vyšší
    > vzdělanosti. Zatím to tak aspoň fungovalo.

    Ano, zatím to tak aspoň fungovalo, to je právě to, o co se hraje. Když to vezmeme od úsvitu dějin, tak takový "průměrný sběrač" se transformoval v "průměrného rolníka", ten v "průměrného dělníka" a ten třeba v "průměrného prodavače" (jinak řečeno, jde o posun na ose "? - zemědělství - průmysl - služby"). Přitom nároky kladené na jednotlivé role se nijak dramaticky nelišily, nevěřím tomu pozvolnému přesunu, vsadil bych se, že kdybyste vzal rolníka z dvanáctého století a strčil ho do manufaktury století šestnáctého, tak by se zapracoval. Jenže tahle "linie obyčejného člověka" se začíná ztrácet, přesněji by bylo třeba, aby se přestala držet při zemi a "trochu se povznesla".

    > Opravte mě, jestli se pletu, ale není tohle dost přesný popis stavu, který
    > skutečně nastal, pokud srovnáme současnost a minulost? Rozhodně nechci
    > upírat velkým myslitelům minulosti jejich zásluhy, ale skoro bych řekl, že
    > to, co kdysi uměl jeden geniální Gauss, dnes umí miliony normálních
    > vysokoškoláků. S tím rozdílem, že Gauss to musel vymyslet, dnešním VŠ to
    > stačí přečíst a pochopit, to je pravda - ale to nemění nic na tom, že to, co
    > kdysi v minulosti umělo 10 lidí z čtvrt miliardy, to dneska umí miliony lidí
    > ze sedmi miliard.

    Ale jistě, opravím Vás rád. :) Kolik byste řekl, že těch normálních vysokoškoláků, kteří se setkali s Gaussovým dílem, by bylo schopno o něm s autorem polemizovat? Ač mi doma leží "červený" diplom z univerzální algebry, nemyslím si o sobě, že bych mezi ně kdy patřil... A opravdu nemůžu říct, že bych kdy potkal nějaké větší množství těch, za něž bych v tomto ohledu dal ruku do ohně. Jenže i kdybych přijal (dle mého zcela absurdní) tezi, že je v současné době na Zemi miliarda potenciálních Gaussů, Newtonů, Keplerů či Bohrů, to, o čem se bavíme, je, co se zbývajícími šesti miliardami.

    Navíc poznámka k zamyšlení - kolik lidí je schopno používat mikrovlnnou troubu? A kolik by umělo aspoň zhruba vysvětlit fyzikální princip, na němž je založena? A kolik by ji bylo schopno sestavit? A takhle to máte se vším, to, že jsme schopni používat vnitřně nesmírně složité přístroje, jež jsou ale navrženy tak, aby jejich užití bylo co možná nejjednodušší (a sem patří i matematický aparát, málokdo si uvědomuje, že velikáni Gaussova typu neměli k dispozici dnešní formalismus, který nesmírně zjednodušil "složité výpočty" tím, že oprostil uživatele od nutnosti je plně chápat), vypovídá velmi málo o schopnostech vlastní kreativní práce.

    >> Nebavíme se totiž o budoucnosti pro pár výjimečných jedinců (ať už z
    >> hlediska schopností či možností), ale lidstvu jako celku, o mase, průměru.
    >
    > My point.

    A tím si právě pořád nejsem jistý.

  • 11. 6. 2013 14:16

    Samboush (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Ten článek je dobrej, ale chybí tam jedno a kvůli tomu se podle mne lidi šprajcujou. Lidská práce vs energie. Je tu technologický pokrok, ale ta nepotřeba lidský práce je dána nahrazení ji jinou energií. Tzn vítr, voda , princip kola, pára, ropa, jádro.
    Nekvalifikovaná práce po celou historii, je vlastně používání hrubé lidské energie.
    Ale dál, prostě hrubej výkon páru rukou je prostě nahrazovanej energií a lidská energie je dnes prakticky zanedbatelná.
    Člověk teda k tý energii svejch rukou, začal vzděláváním a praxí přidávat nějakou další hodnotu.A došlo k nahrazování i tý přidaný hodnoty díky technologii atd.
    Tzn logicky, když vypadne hrubá síla jako energie, a zároveň vypadne i ta přidaná hodnota toho, že člověk dokáže navíc těma rukama různě smysluplně šermovat a čarovat. Pokud šermování nahradí stroj, a energie hrubou sílu zbejvá už jen mozek. Díky 3D tiskům, simulacím, už ani prototypování nebude co bejvalo.
    JInak s tím vzděláváním souhlasím taky, změna profese několikrát za život je dnes už taky normální, a čím víc lidí bude, tím je klasickej kamenej vzdělávací systém pasé. Osobně to vidím na řízené samostudium a autorita jen bude dávat orientační certifikáty, že si prošel.
    Například vládou proklamovaná potřeba více učňáku, mi přijde vyloženě postavená na šišku. Jadernej inženýr, může okopávat řepu, ale vyučenej okopávač nikdy nic jinýho nezvládne. Tzn například převzdělání, je podle mne problém, jen samotného uvažování a konformního přístupu z minulosti. O tom, že vzdělaný člověk může dělat jen kvalifikovanou práci.
    Lidi se na vše koukaj optikou posledních pár set let, ale ty se nikdy opakovat nebudou(možná až někdy začnem osídlovat ve velkém vodu, podzemí, nebo vesmír ), protože v nich sehrálo nejvýznamnější roli samotné dobývání prostoru a surovin. Což byl neopakovatelný akcelerátor růstu. Prostor je na kouli omezenej, stejně tak naše dovednost dobejvat suroviny.
    Tzn teď se nacházíme v situaci, kdy čekáme na další energetickej skok, a primární snaha civilizace je se toho energetickýho skoku dočkat.
    Tzn dovednosti lidí a využívání zdrojů do toho energetického skoku, pujde směrem udržitelného přežití. Tzn recyklace, využívání obnovitelnejch zdrojů. A to nemyslim jen kolektování papíru nebo opalování se na sluníčku. Ale prostě méně se šprajcovat na zemi zaběhlým postupům, který když si osvojíme, budem to mít prakticky zadarmo. A tady je prostoru pro bádání habaděj.
    Protože potřebujem se držet toho zásadního cyklu, tzn cyklus generační.

    A ktomu zaměstnávání, pokud se držíme zakladní teorie, že vše řídí trh, tzn potřeby, tím vzniká poptávka, i poptávka po pracovní síle. Prostě je fakt, že bude jen tolik prác ekolik trh vyprodukuje.
    Vždy však bude potřeba se najíst, kde spát, a něco se naučit, a nejdůležitější zachovat mezigenerační kontinuitu, tzn porodit a vychovat další generaci, vhodnou pro udržení civilizace v aktuálních podmínkách.
    Všechno to je podle mne jen v lidskejch hlavách a realita je možná taková, že na ten další energetickej skok, můžem čekat 10 let nebo taky 100 nebo 500. A z pohledu například dalších 500 let, bude taky třeba jen je nějak přežít v klidu si bádat a kolektovat informace, využívat toho čeho se nám může opakovaně dostávat z principu prostředí ve kterým žijem a hlavní bude se jen z toho neposrat. Z přírody to lze okoukat, že ty neúspěšnější organismy jsou taky nejlépe asimilovaní. Lidstvo díky posledním pár století, si moc zvyklo a možná i iracionálně v nějakým delším horizontu na to "My Way" a šprajcuje se principům, který dlouhodobý přežití umožňují.
    To, že v důsledku bude mít práci tak ji známe jen 5-10% lidí nejlepších ve svejch oborech, popřípadě ti co si pro sebe sami vytvoří nějaký prostor na trhu a zbytek se bude jen edukovat a vychovávat další generace po několik století, nemusí být ani žádná hrozba co povede k nějaké atrofii společnosti, ale třeba taková 500 letá meditace nám umožní udělat nějakej skok i filosofickej a informační. Tzn získáme jinej filosofickej náhled na čas, na prostředí kde žijeme. Třeba to samotné je podmínka další civilizační evoluce.
    A i teoretický vědátoři vypráví o tom, že efektivně můžem začít uvažovat o dobývání naší soustavy, až efektivně zvládnem život na zemi ve všech směrech, astejně tak dobývání prostoru mimo soustavu, až efektivně zvládnem žití v naší soustavě , atd atd. A to určitě není jen o technologii a zdrojích, ale o samotném přístupu.

    Možná následující roky budou roky vystřízlivění z pár set let neustálé expanze a pokroku, což může být chvilku frustrující, hlavně pro ty co si to ještě budou pamatovat, ale na druhou stranu to může být krok k dlouhodobému vyrovnanému "bezpečnému " principu žití na planetě.
    Nevim jen úvaha, ale podle mne nahlížet na budoucnost z pohledu neopakovatelných posledních pár set let není moc racionální a může být hodně frustrující.
    Unikátní situace je i ta, že díky vzdělávání a přísunu informací, má plno lidí alespoň trošku páru co se děje, tzn je daleko složitější najít směr, popřípadě se vyvarovat iracionálního strachu, kterej ovlivňuje následně vše.

    Podle mne je důležité si uvědomit, že jsou tu zákony přírodní ať už na planetě a nebo okolí, ty my poznáváme a ty jsou nadřazené všemu co si myslíme, nebo jaké společenské hry hrajeme. Tzn takovej zákon o zachování energie je dobrá věc u čeho s uvažováním o budoucnosti začít.
    Země je ve vesmíru "unikát" a vznikla kombinací unikátních náhodnejch událostí. Miliardy let evoluce založené na nešprajcování se fungujícím principům a naopak jejich efektivnímu využití podle mne uvádí dostatečný návod na navýšení šancí k přežití.

    POZN: jinak si taky myslím, že například algoritmizace požadavků se stane běžnou dovedností uživatelů sítě.

  • 12. 6. 2013 17:39

    Stan (neregistrovaný) ---.25.broadband10.iol.cz

    Gratuluji, dvě nepravdy v jednom poměrně krátkém souvětí. Neoliberální doktrína je velmi přesně popsána jak jejími tvůrci, tak jejími kritiky. A Marx třídy definoval velmi precizně na základě jejich vztahu k výrobním prostředkům a postavení na trhu práce.

    Problém je, že jediná třída, plně splňující Marxovy definice a uvědomující si své třídní zájmy, je "diskrétní elita". A jediná společenská vrstva, splňující postmoderní neoliberální a libertariánské halucinace o netřídní či neexistující společnosti plné svobodných a na ničem nezávislých jedinců jsou bezdomovci.

  • 14. 6. 2013 7:03

    Stan (neregistrovaný) ---.25.broadband10.iol.cz

    Tvůrce-neoliberál je krásný protimluv, protože je to destrukční ideologie prosazovaná politicky Thatcherovou, Reaganem, Bushem a dalšími a ekonomicky celou bandou ekonomů z chicagské školy.

    Ano, jsem levicový volič, jako většina občanů ČR, nemám proč se za to stydět.

  • 11. 6. 2013 13:37

    Stan (neregistrovaný) ---.25.broadband10.iol.cz

    Není dobře, že nepolemizujete s mými otázkami, protože je ve mě vyvolal Váš text.

    Co se týče Francouzské revoluce, nás ti zlí komunisti učili, že příčinou byla nerovnost ve společnosti, že na jedné straně byla šlechta, která neplatila daně, nevytvářela hodnoty a dokonce ani nebyla příliš použitelná ve válkách, na druhé straně byli měšťané (buržoazie), kteří měli (v té době oprávněný) pocit, že oni vytvářejí hodnoty, jsou oporou společnosti a platí stále vyšší daně, a rolníci a městská chudina chcípající hlady. Společenské podmínky se dostaly do rozporu s panujícími výrobními vztahy. Čím déle žiju v "reálném kapitalismu", tím více věřím právě tomuto výkladu, i když učebnice dějepisu a klimahistorici říkají něco jiného.

    Ta sopka, podpora Americké revoluce, Voltaire a Rousseau atd., to mohly být dle mého názoru maximálně její katalyzátory.

    A ještě jedna poznámka. Hlavenka ani Vy nepíšete o budoucnosti. Píšete o horké současnosti. Krize společenská i technologická je přesně to, v čem žijeme. Nesouměřitelnost, z ní plynoucí rozpad sociálních systémů, privatizace zisků a socializace ztrát, nezaměstnanost, pracující chudoba, úpadek střední třídy, sociální exkluze, vznik ghett - to jsou všechno problémy, které hrozí zničit všechno, na čem byl založen velmi úspěšný poválečný sociálně-tržní model Západu. Práce prohrává s kapitálem. A zbraněmi kapitálu jsou globalizace, automatizace, financializace, monopolizace, agrese na periferii a "přitahování šroubů" v centru.

    Neoliberální politické strategie odstranily většinu zpětných vazeb kapitalistického systému - a ten se teď hroutí. Je na nás všech, jestli výsledkem onoho zhroucení bude nějaká katastrofa spojená s regresem k feudalismu či otrokářství, nebo nový systém. Dějiny jsou otevřené a záleží na miliardách lidí a jejich individuálních a skupinových rozhodnutích.

  • 11. 6. 2013 8:12

    Radim (neregistrovaný) ---.adslplus.ch

    A až práce nebude levná na východě, tak se přesune tam, kde bude levná, třeba zpátky na západ

  • 11. 6. 2013 12:11

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    Klíčová je ta formulace "Zatím to tak aspoň fungovalo.".

    Ona se totiž ta potřebná rychlost "posunu dopřenu" neustále zvyšuje. A když poběžíte na neustále se zrychlujícím pásu, tak přece z toho, že jste to doposud stíhal, nelze dovozovat, že to budete stíhat i za hodinu.

    Čili otázka, kde máme limity - jakému zrychlování se /která část/ populace ještě dokáže přizpůsobit, je naprosto legitimní. Diskusi má smysl vést jen o tom, zda už se ten zlomový bod opravdu blíží nebo máme ještě čas. Jenže - na to, abychom mohli říct, že máme ještě čas, musíme znát nějaký způsob řešení situace, kdy významná část populace přestane stíhat (tzn. přestane být uplatnitelná). Tzn. potřebujeme vědět, jak dlouho předem máme začít co dělat.

    Takže abychom mohli říct, zda máme nebo nemáme čas, je nutné nejdřív vyřešit otázku, jak takovou situaci řešit. A to je to téma, na které chtěl p. Hlavenka vyvolat diskusi. Byť je jasné, že to nedokážeme naplánovat/vyřešit - i tak je dobré mít to předem aspoň trochu promyšlené a mít představu, jaké jsou možné scénáře a jaká jsou jejich rizika a přínosy.

  • 11. 6. 2013 12:23

    Martin Kučera (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Dětem je nejlepší ukázat svět a co nejdřív je do něj vypustit. Objevování podporuje zvídavost a přizpůsobivost. Víc nepotřebujou.

  • 11. 6. 2013 13:02

    dino

    > Jenže ten jeden bagr musí pak postavit tisíc dělníků, kteří nemusí být opět
    > kvalifikovaní.

    Máte pravdu, otázku výroby bagru jsem zamlčel, což bylo poněkud nepoctivé. Ovšem skutečně je tomu tak, že tisíc nekvalifikovaných dělníků staví jeden bagr? Nechci si hrát s čísly, ale když si vezmu takový bagr, kolik se na jeho výrobě uživí těch "kopáčů, co umějí akorát trefit krumpáčem zem"? Není i tam potřeba spíše těch, kteří jsou schopni takový bagr vůbec navrhnout, opravit ho, obsluhovat zařízení, které vyrábí jeho části, kontrolorů kvality, kteří dohlížejí na to, že to, co je na konci procesu výroby, je bezpečný a použitelný bagr, případně návrhářů a opravářů zařízení na výrobu bagru...

    A pokud proces výroby bagru i dnes ještě zahrnuje dlouhý pás dělníků, z nichž každý plní jednoduchý manuální úkol nevyžadující myšlení, bude tomu tak i za deset let?

    > Ještě je před námi minimálně sto let, než bude existovat robot, který bude
    > schopen vykonávat univerzální nekvalifikovanou práci levněji a lépe než
    > libovolný člověk.

    Ale já přece nechci univerzálního robota, oni ani ti nekvalifikovaní dělníci nejsou univerzální - tedy minimálně by nechtěli být, protože to zavání nejistotou.

    > To co se mění je rychlost a velikost změn, tedy že najednou těch 10 lidí
    > nevykope za stejnou dobu 1 jámu, ale že 9 postaví bagr a jeden člověk udělá
    > ty jámy 3, nebo je je schopný udělat větší. Tedy zvyšujeme jednak efektivitu
    > a celkový dopad.

    No jo, devět lidí postaví bagr. Jenže když už ho máte postavený, co s nimi dál? Kopat celý život jámy, s tím se dalo vystačit... Ale vyrábět celý život bagry? Co bychom s tolika bagry dělali?

    > Ale příroda je geniální - každý organismus, který má nadbytek, se množí a to
    > až do doby, kdy dojde k nedostatku zdrojů a pak dojde k bojům o zdroje a
    > prudkému vymírání, po kterém následují delší období relativní stability a
    > následný růst a opakování cyklu.
    >
    > A je úplně jedno, jestli jde o vztah žralok ryba, zajíc káně ... nebo člověk
    > a jeho živobytí.

    Tak proti tomuhle se nedá nic namítnout, příroda si vskutku nějak poradí... A pokud Vám nevadí ono "pak dojde k bojům o zdroje a prudkému vymírání" aplikovanému na lidi, pak není co řešit. Přiznám se ale, že mě představa prudkého vymírání v mém okolí příliš netěší.

  • 11. 6. 2013 14:05

    Marcus (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    :) Vy jste poměrně známý všeználek z Lupy. Sociologii nestuduji, dělám techniku a tohle si můžete i vy přečíst na ILO. Rozhodně je to lepší než vaše úžasná definice se služkou v domácnosti.

  • 11. 6. 2013 18:47

    palo (neregistrovaný) ---.orange.sk

    uz vidim ako o 100 rokov bude clovek s iq 85 robit pracu co teraz robi top 1% populacie aby top 1% mohlo robit este vacsie zazraky

  • 12. 6. 2013 7:34

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    Spíš bych řekl, že to odpovídá tomu, že schopnost učit se s věkem rychle klesá. Takže mladí se přizpůsobují, staří se to snaží nějak doklepat ("co se v mládí naučíš..."). Dnešní mladí tedy budou mít za 30 let taky problém se přizpůsobit. A možná dřív, protože vývoj jde dopředu stále rychleji.

  • 12. 6. 2013 11:20

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    Jako ve všem, i ve schopnosti se učit a její atrofii jsou velké inter-individuální rozdíly. Lidskými slovy: Zrovna jako nemůžete odvozovat dosažitelnou rychlost jízdy na kole podle vítězů Tour de France, tak nemůžete soudit schopnost populace se učit podle sebe nebo jiných osob "na špici".

  • 12. 6. 2013 20:12

    alejo (neregistrovaný) 88.103.90.---

    Pane JKL, vy jste lidská troska a ubožák. Myslíte si o sobě, jaký jste frajer od businessu, ale realita je taková, že jste vylízaný egoista. A jestli jste úspěšný v práci, tak si uvědomte, že to o vaší kvalitě vůbec nic nevypovídá. Hlavně napište co nejvíc smajlíků, slov v kapitálkách a vykřičníku, aby se toho vašeho degenského myšlení každý všiml. Nejvíc líto mi je právě lidí jako vy. Mají inteligenci, mají "úspěch", ale jsou to větší trosky než lidi na ulici. Je mi jasné, že se mému komentáři teď budete smát, ale jestli máte opravdu trochu inteligence, tak si na moje slova jednou vzpomenete a budete se nenávidět, protože to co píšete, je narcistická óda agresivního tupce. Ámen

  • 11. 6. 2013 19:44

    Marv-CZ (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Přijde mi, jak kdyby ten článek vygeneroval nějaký software. Jestli oni už nevyházeli některé novináře a nenahradili je počítačem. :-)

  • 11. 6. 2013 10:27

    bez přezdívky

    Děkuji. Nicméně se zdá, že jsme se nepochopili. Mým záměrem nebylo vyřešit všechny sociální otazníky, nebo nabeton "navrhnout" nějaký směr vývoje.

    Chtěl jsem jenom ukázat, že důsledky každého technologického převratu dosud vždycky vedly k tak zásadním změnám, že z nich nelze lineárně dovozovat katastrofy. Schválně jsem šel do opačného extrému - jak brutálně může být všechno jinak za dvacet, padesát let. A sám bych si spoustu těch věcí nepodepsal jako prognózu. Nevidím o nic dále, než kdokoliv z nás. ;-)

    Co se týká "nevzdělaného lidstva". Ono - i zde už za posledních deset let došlo k zásadnímu posunu. Kdysi se mluvili o tom, jak internet bude rozdělovat společnost na ty, co k němu mají přístup a ty, kdo ne. Ale jak ukazuje rozvoj trhů se smartfony (třebas v Africe nebo Indii), zase asi bude všechno jinak.

    Když se řeší vzdělání, všichni stále mluví o vysokých školách. Přitom základní školství zůstává i dneska zaprdlé někde v dobách kalamářů (písmo, které se dodneška učí - a ano, zpočátku stále plnícím perem - je písmo pro inkoustová pera). A pokud se to pokusí změnit, je zle (viz Comenia Script). A zase: možná už ručně psané písmo opravdu nikdy nebudeme potřebovat...

    Vidím to na synově základce, která je jakože specializovaná na "výpočetní techniku". Naučili ho za dva roky akorát používat Seznam. A začali s tím až v páté třídě.

    Takže je namístě otázka - opravdu se informační změny netýkají i těch nejméně chytrých? Opravdu je vyhážeme ze škol kvůli násobilce a vyjmenovaným slovům a pak pošleme k lopatě? Je přece tolik jiných možností...

  • 11. 6. 2013 12:25

    Honza (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    V úvodu musím autorovi říct, že umí napsat neuvěřitelně chaotickou změť namixovanou z všeho možného - pejsek s kočičkou by koukali jací jsou žabaři. Kromě toho mi vadí jeho navážení se do Hlavenky. Přitom pokud píšu kvalitní polemiku, tak pokud mám kvalitní argumenty, nemusím sahat k impertinencím. To je typický znak nekvalitního článku, kdy autor nejen že má poslepované argumentu ze všeho možného, ale ani není schopen dostat se na polovinu stylistické úrovně jako pan Hlavenka.
    To, že odmítá jiný názor, tak má na to právo, ale nemá sebemenší právo druhého urážet a snažit se ještě blbě zesměšňovat pro tento jiný názor. Klidně si pane autore nesouhlaste, ale s tímhle nemáte na Lupě co dělat a chápu, že to sem dala Lupa jako vyjádření z důvodu plurality. Ale na druhou stranu už je to na hraně, protože autor se "rozčiluje" nad tím, že má někdo jiný názor něž on Mr Genius.

  • 14. 6. 2013 23:00

    bez přezdívky

    Manuální zemědělec uživí deset lidí (z toho je ovšem polovina jeho vlastní rodina - děti, manželka, staři rodiče na výměnku) - jenže to je málo, pokud ten zemědělec nechce žít jak ve středověku.

    Dnes chce lékařskou péči, vzdělání pro svoje děti, domů ledničku, pračku a televizor a počítač a mobil - takže musí uživit víc lidí, přebytky prodat a z toho platit to, co si sám udělat neumí - a na to potřebuje stroje, chemikálie, výkupní a zpracovatelské organizace, silnice pro dopravu, elektřinu, taky výsledky vědy a tak dál a podobně ... celá Vaše úvaha je zajímavá, leč chybná!

    Civilizace stojí na dělbě práce.

  • 15. 6. 2013 1:13

    bez přezdívky

    Ale kuš - ještě dlouho technologie nebudou moci úplně nahradit člověka ani v jednoduchých pracech - technicky, natož ekonomicky. Pokud vůbec někdy ... Příklady si jistě při Vašem rozhledu najdete sám.

    Už jen uklid domácnosti, prádlo (musí se před vložením do pračky přetřídit, což by vyžadovalo dnes i zítra velmi sofistikovanou a drahou techniku nebo prádlo s čipem) a po vyndání ze sušičky se musí něco vyžehlit a všechno uklidit, nebo vaření ... na tépichy a podlahy už roboti jsou, na mytí nádobí taky, ale z myčky do polic už kastróly nenaskáčou ... jistě, i tohle lze řešit jednorázovými oděvy i kastróly, ale ekonomika, zdroje ...

    A nepodceňujte lidi - Vy (možná) umíte byznys, ale nejspíš neumíte udělat ze dřeva poličku či sroubit krov, opravit prasklou stoupačku, okachličkovat stěnu v koupelně, vyměnit vadnou zásuvku tak, aby ta Vámi namontovaná byla funkční a nesmrtící :-) nebo opravit i banální věc na vlastním autě - a na tohle všechno budete potřebovat ještě dlouho lidi, kteří nebudou potřebovat MBA, ale neporaní se šroubovákem ... a vůbec když bude moc byznysmenů a málo tesařů, byznysmeni budou bez práce a budou tesařům podávat hřebíky, protože sekyrkou by se poranili :-) - a samozřejmě budou placeni jako helfr, tedy míň jak tesař... ono se to u některých profesí tzv. bílých límečků projevuje už dnes ... :-)

    Obecně - lidé si skutečně nejsou rovni - ale díky dělbě práce jsou nebo mohou být platnými členy své komunity, i když nebudou znát takovou z mého pohledu trivialitu (jsem vzděláním matik), jakou je důkaz L'Hospitalova pravidla :-) ... nebo napsat SQL dotaz s klauzulí HAVING :-)

  • 11. 6. 2013 12:32

    oldjay (neregistrovaný) ---.goldcard.cz

    Ale děte, možná jenom nestíháte ty argumenty pochopit. Vy máte medicínské vzdělání?

  • 11. 6. 2013 14:16

    Makovec (neregistrovaný) 194.228.13.---

    Fulltime služky jsou dneska drahé protože jsou vzácnější než když svojí přítomností v rodině definovaly střední třídu. Práci jim vzala technologie (pračky, myčky, mikrovlnky, saponáty a vysavače) :-)

    Zato paní na uklízení si dneska může dovolit kdekdo...

  • 11. 6. 2013 10:10

    bez přezdívky

    S otázkami nelze (a ani se mi nechce) polemizovat.

    Jenom dvě poznámky: článek mluví o technologických revolucích. Ne společenských revolucích. Vynález parního stroje sám o sobě k žádným milionům mrtvých nevedl.

    A k té jediné, co jsem zmínil: Já nemluvil o nutnosti celoživotního vzdělávání do větru. Vztah erupce Loki s Francouzskou revolucí je dnes už prokázanou závislostí. A odstartovala to ne zrovna nová studie z roku 1992: http://seismo.berkeley.edu/~manga/LIPS/thordarson03.pdf

    Důsledky ve zkratce: Mimořádně horké léto 1783 se spoustou bouřek, které velikými kroupami dokonce zabíjely ovce. Následovala mimořádně krutá zima. Extrémní počasí pokračovalo. Pravděpodobně jemný sopečný popel způsobil katastrofální neúrodu o rok později. Následovala sucha a další extrémní zimy. V roce 1788 přišlo další krupobití, které zničilo většinu obilovin. Celou tu dobu klesaly zásoby osiva.

    A jaké překvapení - útok na Bastillu začal původně jako pokus městské chudiny dobýt celnice a městské sýpky 14. července (tedy hodně pozdě po posledních žních) roku 1789. Určitě náhoda. ;-)

  • 11. 6. 2013 12:16

    JT (neregistrovaný) ---.i4g.tmcz.cz

    Oba autoři mají v něčem pravdu a u každého pohledu jsou styčné body. Řekl bych dokonce, že oba na ten vývoj mají stejný pohled, jen jinak vyjádřený a je úplně jedno, co může za pád Bastily. Jen v závěrech se oba mýlí, či spíše vyjadřují svůj subjektivní pohled.

    Co takhle zkusit odhodit filozofování a dumky-želky nad zrychlující internetovou dobou a zkusit navrhnout řešení pro budoucnost svých dětí? Co doporučujete svým vlastním dětem, aby studovaly, a čemu se věnovaly? Jak by se měly nejlépe připravit na život, aby se nebály o zmizení jejich profese?

    Necháváte je jejich osudu, odkázané na "kalamářovou výuku" zastaralých informací, nebo jim pomáháte objevovat i jiný pohled na vzdělání, průběžné celoživotní vzděláván? Jak podporujete jejich rozhled po světě, znalosti jazyků, nadšení pro život, řešení problémů?

    Proč řešit problémy celého lidstva, když můžeme jednoduše vyřešit svůj život a život lidí okolo? Bohužel, hodně lidí si neporadí ani se svým životem, ale filozofování jim jde nejlépe :)

  • 11. 6. 2013 13:47

    Honza (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Tohle je slušně alibistický nesmysl. když někdo napíše něco zmateného, tak se to schová za to, že to druhý nepochopí? Ideální. Až budu předávat seminárku, tak pokud moji dokumentaci profesor nepochopí, tak mu řeknu, že na to nemá a že je blbej :)))) Btw, medicínské vzdělání? Mě napadlo u toho asociace, že aby člověk pochopil kolik je 1+1 tak musí chodit k nám na MFF? ;) Taky souhlasím, že článek je napsán hodně špatně a nepřehledně.

  • 14. 6. 2013 17:52

    bez přezdívky

    dříve byl "ctihodný kmet" studnicí moudrosti, vědomosti a zkušenosti, které za svůj život posbíral, představovaly silný zdroj praktického i teoretického vědění. Jenže dnes je spíše skanzenem, reliktem světa, který je nenávratně ztracen

    No, tohle je pravda jen v překotně se rozvíjejících oborech, a i tam ne všeobecně - jinak to moc neplatí. Svět nejsou jen pořítače, kde senioři se mohou zdát zaostalí - ale mimochodem základy programování, které jsem se naučil před 40 lety, platí dodnes - ověřeno praxí osobně mou :-) ... akorát hollt nepíšem v Assembleru EC-1021, ale v C## :-)

  • 12. 6. 2013 8:39

    thr

    Asi tak... Ceny v Číně a obecně v Asii jdou nahoru velmi slušně a moc není kam jít. Ve zmíněné Africe je problém s mizernou stabilitou a koneckonců i mentalitou obyvatel, což by přínos nízké ceny práce do značné míry znehodnotilo.

    Pročpak asi Apple přesouvá produkci Maců zpátky do USA? Protože prostě náklady v Číně při požadavku na kvalitu jsou tak vysoké, že se začíná vyplácet to dělat "doma", kde jsou sice náklady ještě o něco vyšší, ale zas se zlevní doprava, odpadne riziko celních bariér a ještě je to skvělá reklama... A není to jen Apple, třeba levná deska Raspberry PI se taky začala dělat v Číně, ale nové revize se dělají v UK ve Walesu. Začíná z toho být docela patrný trend. A jedním z důvodů je i ta panem Hlavenkou zmíněná auutomatizace, což snižuje dopad vyšších platů.

    Na jednu stranu pro pracovní místa "na západě" i přes vysokou automatizaci relativně dobrá zpráva, ale jaksi to znamená konec poklesu cen v řadě oborů a dá se čekat spíš postupný nárůst.

  • 11. 6. 2013 7:43

    Mungo (neregistrovaný) 31.177.25.---

    Ve skutečnosti zaměstnavatelé přesunují práci tam, kde je levnější (do Číny, Laosu, Thajska, Indonésie, Mexika, Indie ...) a na ty prostředky, které ji vykonají levněji (roboti, počítače).
    Bohužel si tím sami kopou svůj hrob - až se v hostitelských zemích zvedne životní úroveň, nebude lidská práce zas až tak levná ...

  • 11. 6. 2013 11:41

    CC (neregistrovaný) ---.anonymizer.ccc.de

    Jsem rád za aspoň trochu střízlivý článek po výplodu p. Hlavenky, ale

    přiřknout Francouzskou revoluci výbuchu sopky a propadu zemědělské produkce? A kampak se vytratily politické příčiny? A kohopak napadlo, kam založení East India Trading Company povede?

    že Japonci dobrovolně ukončili izolaci? Nenamířili na ně náhodnou ony fregaty děla s tím, že je rozmašírují, pokud nepřijmou ten správná způsob života? A oni jej přijali a o století později to dali sežrat celé Asii. Ach, ty následky.

  • 14. 6. 2013 16:30

    bez přezdívky

    Už dnes se velká řada lidí nedokáže psychicky s novou dobou vyrovnat. Těžko si představím, že někdo, kdo si nedokáže ani vybrat peníze z bankomatu, bude zastávat nějakou vysoce kvalifikovanou pozici!
    ,

    No, mluvte za sebe. Až do odchodu do důchodu před cca rokem jsem zastával celkem kvalifikovanou pozici, jsa programátorem, psychicky jsem s novou dobou vyrovnán a peníze z bankomatu taky vybrat umím :-)

    Nepopírám, že mohou existovat lidé, co neumí obsluhovat bankomat - ale to je tak generace dnešních osmdesátníků - a i to jen tehdy, když sami nechtějí ...

  • 11. 6. 2013 8:03

    m. (neregistrovaný) 36.37.158.---

    jj, vidim to podobne. ten clanek p. Hlavenky mi pripomnel hudrovani starej dedku jaka je to dnes mladez a za jejich casu ze to nebylo (ackoliv se tenkrat pomalu vyvrazdilo lidstvo, jak je to relativni ;). taky uz mi je 40, takze nejsem nejmladsi, ale co proste ted plati je flexibilita. ale kdyz ono ucit se stale nove veci nektere lidi tak boli... ;)

  • 11. 6. 2013 14:11

    Makovec (neregistrovaný) 194.228.13.---

    Pochopitelně že to nebyl parní stroj sám o sobě (ona ani ta sopka, klima se změnilo nejen ve Francii). Prostě co nové/znovuobjevené "technologie" (parní stroj i finanční instrumenty) udělají se společností v kontextu aktuálního stavu/naladění té společnosti.

    Pro porovnání je zajímavá Čína, její douhostoletá technologická převaha (i peněžní trh tam byl mnohem dál než v Evropě) a jaký to mělo/nemělo vliv na tamní společnost.

    Nebo v současnosti jak se používají mobily na Západě a třeba v Africe (viz třeba "mobilní peníze" které tam fungují jinak než si jejich tvůrci představovali - viz nedávný článek myslím ve Financial Times).

  • 11. 6. 2013 23:12

    Mard (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Že by se psycholog masové komunikace takto seknu? A nemýlí se častěji?

  • 12. 6. 2013 1:16

    OH (neregistrovaný) ---.173.broadband5.iol.cz

    Co je dle vás na slovu "neoliberální" levičácké? To že vám nejde pod nos?

  • 12. 6. 2013 8:00

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    P. Hlavenka myslím upozrňoval na něco jiného - tedy aspoň já jsem to tak pochopil. Nejde o to, že by nekvalifikovaná práce zmizela úplně; jde o to, že mizí mnohem rychleji, než se lidé stačí přizpůsobovat. Neříká, že vývoj je sám o sobě špatný; jen varuje, že pokud něco nezměníme, povede to velmi pravděpodobně k sociálním bouřím. Jde tedy o to, abychom si to jako společnost včas promysleli a připravili si řešení, jak těm bouřím předejít.

    Možná by se to dalo říct i jinak: Technologický vývoj začíná hodně předbíhat vývoj sociální. Takže je načase napřít síly do toho, aby sociální vývoj ten technologický dohnal. Jinak si koledujeme o velké problémy (které technika nevyřeší).

  • 12. 6. 2013 8:02

    Zen (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    Pokud me skleroza nemyli, tak prvni parni stroj sestavil, tusim, Heron v Alexandrii nekdy tesne po prelomu letopoctu. Jenze pro tohle zarizeni v te dobe nebylo vyuziti (o ucinnosti radeji nemluvit)

  • 12. 6. 2013 11:24

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    To s tím, řekl bych, vůbec nesouvisí. Na to, abyste automatizoval výrobní linky, nepotřebujete, aby je celá populace dovedla navrhovat a udržovat. Na to stačí "pár expertů" (velmi malá část populace). Otázka je: Když velmi malá část populace dokáže zajistit potřeby pro všechny, co budou dělat (čti: čím se budou živit) ti ostatní?

  • 12. 6. 2013 11:41

    x (neregistrovaný) 77.78.91.---

    Technologický vývoj vždy předbíhal ten sociální. Etika, sociální status, lidské vztahy... - to vše klopýtá za vývojem technologií a musí se přizpůsobovat.

    Ale na to se stačí podívat do historie a nemyslet si s nosem nahoru, že naše doba je něčím extra. Stačí se poučit z historie a není potřeba zdlouhavě vymýšlet něco, co už dávno vyzkoušeli jiní. Je skutečně zvláštní, že zatímco u techniky se ochotně učíme na základě znalostí lidí stovky let mrtvých, jako jsou Newton, Pythagoras, Pascal a další, u etiky máme stále potřebu vymýšlet „nové“ postupy, které se opakovaně v historii ukázaly špatné a nefunkční. Znovu a znovu se snažíme centrálně plánovat, hrneme se do chomoutu poddanství a nesvobody atd. A ono to pořád nefunguje...

  • 12. 6. 2013 14:00

    k (neregistrovaný) 213.195.231.---

    Lelovič zná historii rozhodně lépe než Hlavenka. V prognózách do budoucna je ale Hlavenka myslím realističtější, i když pořád příliš velký optimista.

  • 12. 6. 2013 15:17

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    Ona někdy v historii dokázala malinká část populace uživit a luxusně technicky zajistit populaci celou - abychom se od nich mohli poučit o vhodném sociálním modelu?

  • 12. 6. 2013 20:25

    alejo (neregistrovaný) 88.103.90.---

    Děkuji za oba vaše komentáře. Konečně rozumný pohled na věc. Snažím se o podobné žití a vychovávám tak mladší sourozence.

  • 12. 6. 2013 20:36

    alejo (neregistrovaný) 88.103.90.---

    Pane Lelovič, forma jakou jste to napsal, je opravdu špatně čitelná. Pro mě je to také hromada myšlenek, ve kterých se špatně orientuji. Nepsal jste to ve slovenštině původně? Jinak nechápu, proč na kritiku reagujete arogantně? To má padesátník s intelektem zapotřebí? Prostě máte ego jak nafukovací balón, což je patrné ve vašich videích, zdejším článku a diskusi také. Smůla je, že vám je tolik let a už to nezměníte.. Jenom mi vrtá v hlavě, že vám někdo blízký nepomohl. Smutné..

  • 12. 6. 2013 23:33

    Seti (neregistrovaný) ---.191.broadband4.iol.cz

    To si pletete pojmy. Příspěvek, na který p. Lelovič reaguje, nemá s kritikou nic společného.

  • 13. 6. 2013 0:42

    Marie (neregistrovaný) ---.112.broadband10.iol.cz

    James Watt není vynálezcem parního stroje, pouze jej zdokonalil. To zdokonalení spočívalo v nahrazení některých dřevěných součástí kovem. Díky kovovému stroji se snížily ztráty energie a tím se rozšířily možnosti využití parního stroje. Jinak parní stroj byl znám už v antice, ale neměl tehdy potřebnou výkonnost, používaly se pouze drobné strojky jako hračky.
    Mimochodem, podobně je to s Gutenbergovým "vynálezem knihtisku" - také knihtisk byl znám o mnoho století dříve, Gutenberg jenom nahradil dřevěnou sazbu kovovými literami a tím zlepšil produktivitu a snížil cenu práce.

  • 13. 6. 2013 8:41

    bez přezdívky

    Jelikož v případě polemiky (připomínám, že z definice jde o OSTROU výměnu názorů) je důležitá rychlost, při psaní svého komentáře jsem neměl moc času podívat se do statistik Českého statistického úřadu. Což jsem ale právě učinil. A zde je pár fakt, které by vzhledem ke zdejší diskusi měli zaznít:

    Mezi lety 1993 až 2011 o třetinu klesl v České republice počet lidí se základním vzděláním o třetinu (z cca 2,3 na 1,4 milionu obyvatel), lidí s maturitou a VŠ naopak - více než třetina přibyla (z 2,8 na 4,4 mil.).

    Díky tomuto trendu bylo v roce 2011 nezaměstnaných osob se základním vzděláním nezaměstnaných o pouhých 6 627 více, než v roce 1993.

    A pokud si myslíte, že všechny změny poháněné technologickými změnami musí být provázené revolucí, pak vězte, že za dvacet let (1990-2010) se v České republice 15% pracujících lidí nenápadně přesunulo ze zemědělství a průmyslu do služeb. (V českém zemědělství a průmyslu dneska už pracuje pouhá třetina lidí.)

    Žádný trend rostoucí nezaměstnanosti ve službách jako celku, nebo ve veřejném sektoru (školství, kultura...) není dohledatelný.

  • 13. 6. 2013 8:50

    bez přezdívky

    Hups, omlouvám se za ty chyby, podcenil jsem, že zde nejdou komentáře editovat ani mazat. Chyba přímého copy/paste z poznámek. ;-)

  • 13. 6. 2013 12:59

    bez přezdívky

    Počet nezaměstnaných osob se ale zvýšil úplně marginálně: těch 6,5 tis. lidí je absolutní číslo. Připomínám, že debata se vedla na téma, jak drsné dopady to bude mít. No - nemá.

    Ale samozřejmě že jde srovnávat čísla i z let 1993. Od toho také kontinuální statistické řady jsou. Ano, zde byly změny daleko zásadnější a rychlejší než v západních zemích. O to lépe je vidět, co všechno dokáže společnost bez zásadních otřesů "absorbovat".

    Rozumně lze pracovat s mnohem více faktory: přinejmenším s tím, že kdyby opravdu ubývalo míst ve službách, měli bychom zde (při stále se zmenšujícím zemědělství a průmyslu) okamžitou explozi nezaměstnanosti. A to nemáme.

    Naopak - tvrzení o devalvaci vzdělání je silně pochybné. Stačilo se babičky přeptat na fyziku nebo chemii. ;-)

  • 13. 6. 2013 23:09

    am (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    "Zkrátka a dobře: ani my nemůžeme tušit, k čemu nás současný vývoj vede."

    tak tak, jen Lelovič to ví... :D

    namátkou pár blábolů:

    "středověký zemědělec se nemohl rozhodovat o odchodu z města"
    a o tom psal Hlavenka kde? Mluvil o jeho možnostech v čase industrializace, která přinejmenším u nás "uvolnění" rolníků s odstupem následovala. Nešlo o středověk...

    italská renesance = rýže.
    Pane Bože! :D Sorry, opravdu nevím od kdy se v údolí Pádu pěstuje rýže, ale jestli je to od toho zmíněného roku 1475 tak co to má společného s renesancí? Kdypak nám to zemřel kupříkladu il Magnifico? ;)

    "Města se postupně vymaňují z područí zemských pánů a stávají se svobodnými královskými městy"
    Svatá prostato! :D Tady si někdo plete pojmy s dojmy. Stačí si sehnat jakoukoliv publikaci o vývoji středověkých a raně novověkých měst. ;)

    a tak dále a tak podobně. Se mně to nechce všechno vypisovat, a navíc jsem to nedočetl do konce. :)

    nevím, jestli má pravdu Hlavenka, dost dobře ji může mít i Lelovič, ale pak se mi zdá, že k ní přišel jako slepý k houslím...

  • 14. 6. 2013 15:43

    bez přezdívky

    Jelikož jsou bojovní ignoranti můj oblíbený druh, odpovím:

    Můj blábol č. 1: Hlavenka o tom píše hned první větě: "Středověký zemědělec nechtěl žít na vystrkově a šel dělat do města do fabriky." Středověký zemědělec v čase industrializace neměl žádné možnosti. Pokud tedy nebyl zombie.

    Můj blábol č. 2: Il Magnificovi bylo v době dovezení rýže do Itále 26. I veliký Leonardo od něj odešel ke zrovna ke Sforzům do Milána. A ještě než vytvořil svá největší díla tam mezi jiným - i vylepšoval systém zavlažovacích kanálů pro rýžová pole. ;-)

    Blábol č. 3: Já bych si otevřel tu spoustu publikací o městech a srovnal bych si historii takového Hradce Králové (královské město od 13. století) s nedalekými Pardubicemi (typické lenní město, které se kupovalo, dávalo do zástavy, kradlo silou a nakonec dávalo v zástavu za dluhy různými šlechtickými rody). No a pak by si tedy ujasnil, co jsou dojmy a pojmy. ;-)

  • 14. 6. 2013 15:44

    bez přezdívky

    Města byla v Číně centrem obchodu a řemesel i centrem úřední správy. A Váš názor na konfuciánství je diplomaticky řečeno velmi, velmi osobitý a neotřelý.

  • 14. 6. 2013 16:11

    bez přezdívky

    Jarda má pravdu - a navíc jde taky o ekonomii; musíte vyrábět přiměřeně levně, aby byl přiměřený odbyt ... a to u strojku z Antikythéry, jenž je solitérem na tehdejší dobu nejspíš závratně drahým stěží mohlo být splněno ...

  • 14. 6. 2013 17:55

    tominot (neregistrovaný) 2001:4c28:194:----:----:----:----:----

    "Deep Blue je šachový superpočítač postavený firmou IBM. V roce 1997 tento počítač porazil Garri Kasparova, což je považováno za přelomovou událost v historii šachu a počítačů."

    Konkurujte ako človek umelej inteligencií schopnej využívať inteligenciu, učiť sa, aj hrubú silu (neobmedzené množstvo prístupných informácii, vedomostí) spolu s obrovskou výdržou, žiadnou únavou, bez poklesu výkonnosti.

  • 15. 6. 2013 1:28

    bez přezdívky

    Najděte si někde 20, 30 a více let staré prognózy toho, co mělo být v roce 2010, a porovnejte je z realitou ... jste optimista :-)

  • 16. 6. 2013 7:02

    bez přezdívky

    1) Takových prognóz už bylo... Já znám jednu ze šedesátých let, že teď už máme kolonii na Marsu... ;-) Původní debata se zde točí kolem otázky, zda a jak moc to dělá samotný internet.

    2) Pozor - Itálie a Francie to měly trochu jinak ze dvou důvodů: za prvé, římské dědictví, kdy se léna (statky) i města tvořila na antických základech. Za druhé, morové rány tam byly častější a horší. A ve Francii šlo ještě o pozůstatek rozdělování panství křesťanské šlechtě a církvi ještě za Karola Velikého, kdy byly vazalské vazby o něco volnější už od 9. století. A stejně - poslední zákonné překážky pro zrušení nevolnictví zrušil Konvent až v noci 4. srpna 1789. Do té doby si pronájem půdy mohli lenní páni upravovat podle svého (to byla podstata reforem Ludvíka X. a Filipa V. - ne IV., mimochodem). Podobně to proběhlo i v některých západních německých zemích, které byly součástí někdejší Franské říše.

    V Itálii bylo podstatně silnější "smluvní" poddanství. To zákonem vynucované zmizelo po největší morové epidemii v polovině 14. století. Nikdo už nebyl ve stavu udržet poddané na místě a šlechta se předháněla v podbízení se, aby se stěhovali zrovna na jejich léna. Ale zase platí - plošně zde byly zrušené zákony, které vázaly rolníky ke konkrétní půdě, až po vzniku jednotného království ve druhé polovině 19. století. Ty sice formálně (s výjimkou Sardínie) všude dovolovaly volný pohyb obyvatel, ovšem už od začátku 15. století pouze pod podmínkou, že si bez svolení zemského pána nesmí ze svého původního bydliště odnést žádný majetek (vše měli vlastně pouze v pronájmu). Což, popravdě nějaké významné přesuny znemožňovalo ekonomicky.

  • 23. 6. 2013 18:47

    Baluk (neregistrovaný) 93.91.51.---

    Jen stručně za sebe: Hlavenka 1:0 Lelovič

    Zbytek už byl popsán v moha dalších příspěvcích.

  • 25. 7. 2013 14:55

    Lodo (neregistrovaný) ---.cablenet.cz

    já to vidím na 0:0

    pan Hlavenka možná pár věcí zbytečně extrapoloval, ale udělal aspoň to. Pan Lelovič zase moc relativizuje v duchu "nic nového pod sluncem". četl jsem oba články a nemyslím, že je tam něco podstatného, na čemž by se pánové nemohli při troše snahy shodnout.

  • 26. 7. 2013 5:44

    1010011010 (neregistrovaný) ---.cust.nbox.cz

    Nechápu vaší logiku. Kdyby byla podmínka říkat všem, co si o nich kdo myslí, tak už nic jiného ani dělat nebudeme.

  • 11. 6. 2013 11:53

    NewMN (neregistrovaný) ---.cablenet.cz

    Souhlasím. Technologický pokrok (např. 3D tisk) přinese zásadní změnu v úloze peněz a v chápání práce jakožto zdroje peněz potřebných k uspokojení základních životních potřeb. Vzhledem k tomu, že věci a potraviny bude možné vyrobit "skoro zadarmo" a hlavně bez potřeby masové lidské práce, bude nutné zavést systém "základního příjmu" který všem lidem zabezpečí živobytí. Jakýkoliv příjem nad tento "základní" získají pouze lidé, kteří budou mít schopnosti (a taky budou chtít) přinést něco navíc. Technologie by tak mohly pomoci naplnit levicový ideál - Příležitost schopným, jistotu všem.

  • 11. 6. 2013 12:38

    MaB (neregistrovaný) ---.osu.cz

    No, mne by zajímalo, pokud přistoupím na myšlenku, že potřeba práce, (resp. platící poptávka po ní) bude ubývat, tak k čemu bude vašim dětem celoživotní vzdělávání a rozhled po světě? To bude mít smysl jen tehdy, jestliže tím získají komparativní výhodu proti jiným. Prostě někdo jiný tu práci nedostane.

    Je tu stále ta otázka, jestli práce lidí bude skutečně v masové míře potřeba. Jedna věc je společnost 20:80, tj. dvacet procent pracujících a zbytek, žijících ze státních nebo charitativních milodarů. A druhá, jestli technologický vývoj umožní zaměstnat většinu lidí. Protože nepracovat, být neužitečný, je pro většinu lidí dost nepřijatelná záležitost. Co to udělá s jejich identitou (od dětství si hrajeme na to, že budeme popelářem, lékařem nebo špičkovým kasařem), s osobním vývojem, sebevědomím, atd. Optimismus, že se uplatní většina, moc nesdílím.

  • 11. 6. 2013 16:10

    Ivan Nový (neregistrovaný) ---.tvtrinec.cz

    pan Hlavenka se jako obchodník s knihami zřejmě stýká s nějakými sociology, jinak si jeho pesimismus nedovedu vysvětlit.

  • 11. 6. 2013 16:24

    Jarda (neregistrovaný) ---.vabo.cz

    Neřekl bych, tedy co se týče možnosti sestrojení parního stroje Římany - minimálně jim chybělo všeobecné strojařské know-how.
    Nemá-li se jednat o nějakou atrapu či hračku, musíte umět přesně měřit a hlavně dokázat přesně vrtat velké průměry. To se lidé naučili, jak jinak, až při výrobě děl. No a na to potřebujete náležité stroje - ty za Římanů nebyly. Nezapomínejte také na trubky - jejich výroba rovněž není snadná. A což teprve kdyby se mělo jít na vyšší tlaky - neobejdete se bez oceli s (opakovaně) garantovanými vlastnostmi, to znamená mít znalosti z metalurgie atd. atd.

  • 12. 6. 2013 1:40

    Jimmy Hayek (neregistrovaný) 188.175.71.---

    Klidně nové možnosti hledejte, ale bude to stejně platné jako když si lidé v 19. století představovali, co bude v roce 2013.

  • 12. 6. 2013 9:04

    Didi (neregistrovaný) ---.vitkovice.cz

    A pak že práce není. Tady na malinkém příkladu se jich objevilo hned několik: vykovat nůž a sekyru, zkonstruovat past na rosomáky, vylisovat kastroly,... A k tomu samozřejmě i další profese: najít a vykutat rudu, vytavit z ní železo, předělat ho na ocel, odlít pruty, vyválcovat plech,...
    Kdo to zvládne všechno sám? ovšem že nikdo. Ale stejně tak nepotřebuje nikoho, aby mu centrálně nařizoval co je potřeba udělat. Ale to už opakuji jen to, co jiní sepsali dříve a zajímavěji. Viz http://www.mises.cz/clanky/ja-tuzka-10.aspx

  • 12. 6. 2013 14:59

    Didi (neregistrovaný) ---.vitkovice.cz

    Jenže ono to spolu souvisí. Na automatizaci se můžete dívat jako na něco, co bere lidem práci. Já dávám přednost přístupu, který se na automatizaci dívá jako na něco, co lidi osvobozuje od (rutinní) práce a uvolňuje jejich kapacitu k jiným účelům.
    Ve své otázce "Když velmi malá část populace dokáže zajistit potřeby pro všechny, co budou dělat (čti: čím se budou živit) ti ostatní?" si současně i odpovídáte a to dokonce ve dvou možných variantách.
    Buď to "dokáže" znamená "dokáže a současně bude ochotno" a pak není nikde problém, ti ostatní mají zajištěno živobytí i bez jejich práce.
    Nebo ono "dokáže" znamena "sice by byla schopna, ale z morálních důvodů (bez práce nejsou koláče) tak nebude činit, tj. produkce se omezí na pokrytí vlastní potřeby vyrábějících a pomocí automatizací zvýšené produktivity si navýší třeba volný čas" a pak opět není problém, pro ty ostatní stále zbyla spousta práce potřebné k uspokojení potřeb těch ostatních.

  • 13. 6. 2013 7:51

    x (neregistrovaný) 2001:470:9e70:----:----:----:----:----

    Bouda, trochu matematiky ....

    Rekneme, ze jeden manualni zemedelec uzivi 10 lidi. A rekneme, ze ejden automaticky zemedelec uzivi 1000 lidi.

    Zaroven pripustme, ze tech 10 lidi poskytuje tomu manualnimu zemedelci jine pozitky => smeni vzajemne svoji praci.
    Ten automaticky zemedelec ale nema co si vzit od tech 990lidi, ktere muze uzivit.

    Existuji pak dve moznosti. Bud mu to nevadi a tech 990 proste zivi proto, ze muze, a nebo mu to vadi, pak omezi vyrobu na tech 10 lidi ... cimz ale cenove dorovna cenu rucniho zemedelce, spis naopak, on, jelikoz potrebuje stroje, ktere se rozbijeji, bude mit naklady na vyrobu pro tech 10 lidi daleko vyssi.

  • 11. 6. 2013 13:53

    Hans (neregistrovaný) ---.217.broadband15.iol.cz

    A jak byste ji definoval ji? Člověk, který nosí v montérkách průpisku?

  • 11. 6. 2013 14:09

    Hans (neregistrovaný) ---.217.broadband15.iol.cz

    Všeználek je v románech Nikolaje Nosova velmi kladnou postavou.

  • 11. 6. 2013 16:55

    RP33 (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    zrovna o Mechanismus z Antikythéry, bych se moc neopíral. Je to jediný kousek a to ještě zahalený tajemstvím kdo ho vyrobil. Spousta je toho názoru, že ho nevyrobila lidská ruka.

  • 11. 6. 2013 14:26

    Hans (neregistrovaný) ---.217.broadband15.iol.cz

    Čína byla zakonzervovaná především uvnitř. Města nebyly v Číně centrem obchodu a řemesel, jenom centrem úřední správy. Konfuciánství (jenom jiný název pro gerontokracii) je pro Čínu dodnes koulí na noze.

  • 11. 6. 2013 10:12

    oldjay (neregistrovaný) ---.goldcard.cz

    Plácnou na něco nějakou tu nálepku není špatný způsob jak se vyrovnat stím čemu nerozumím natolik, že ani nejsem schopný pochopit, že tomu nerozumím :-))
    Jaký má smysl hodnotit jestli něco vadí nebo nevadí, když s tím stejně nejde nic udělat?

  • 11. 6. 2013 10:46

    _pepak (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Máte jistě pravdu - když vezmu dnešního opilce ze žižkovské hospody a tak, jak je, ho přesunu o 20 nebo 50 let do budoucnosti, tak pravděpodobně umře hlady (odmýšlím sociální síť a podobné vymoženosti). Ale nabízí se otázka, kolik lidí ze začátku 90. let by, po přesunutí do dneška, dopadlo jinak. Finta je právě v tom, že ten přesun není šokový, ale pozvolný, a i ten žižkovský opilec se nejspíš v průměru posune směrem k té požadované vyšší vzdělanosti. Zatím to tak aspoň fungovalo.

    Vaše vize budoucnosti počítá se vzdělaným lidstvem a to natolik, že co dnes stačí na zařazení mezi elitu (ať už v jakémkoliv smyslu), bude muset být standard, či spíše nezbytné minimum.

    Opravte mě, jestli se pletu, ale není tohle dost přesný popis stavu, který skutečně nastal, pokud srovnáme současnost a minulost? Rozhodně nechci upírat velkým myslitelům minulosti jejich zásluhy, ale skoro bych řekl, že to, co kdysi uměl jeden geniální Gauss, dnes umí miliony normálních vysokoškoláků. S tím rozdílem, že Gauss to musel vymyslet, dnešním VŠ to stačí přečíst a pochopit, to je pravda - ale to nemění nic na tom, že to, co kdysi v minulosti umělo 10 lidí z čtvrt miliardy, to dneska umí miliony lidí ze sedmi miliard.

    Nebavíme se totiž o budoucnosti pro pár výjimečných jedinců (ať už z hlediska schopností či možností), ale lidstvu jako celku, o mase, průměru.

    My point.

  • 11. 6. 2013 11:13

    Podpora na chlast? (neregistrovaný) ---.core-1.jd.gurutek.biz

    Žižkovské hospody jsou plné nezaměstnaných, co se na práci jen třesou. Tak jo.

  • 11. 6. 2013 12:42

    Makovec (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Přečtěte si co o sobě autor píše ve svém profilu na Lupě. Je jenom možné že zvolil tento styl protože se domníval že bude místnímu publiku vlastní a blízký a že se mu tím přiblíží. Je to škoda, protože "polemiku" tím trochu přizabil.

  • 11. 6. 2013 12:55

    Martin Kučera (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    K čemu bude dětem rozhled po světě?

    Aby mohly zvednout kotvy. V globalizovaném světě je dobré být vysoce mobilní a když to na jednom místě půjde do hajzlu, můžete najít místo, kde to ještě jde.

    Někde v Kanadě v chatě u jezera to ještě pár let může jít docela slušně :)

  • 11. 6. 2013 12:56

    JT (neregistrovaný) ---.i4g.tmcz.cz

    Vzdělávání (obecně) a rozhled jim pomůže třeba pochopit, že jsou důležitější věci na světě, že se nemusí učit jen jednu profesi, ale můžou pendlovat mezi obory dle jejich nadšení a zájmu, že není nutné "pracovat" ve smyslu chodit někam do práce, že i když nás učí ve školách neschopní učitelé, že se můžeme něco naučit sami, že papír z nějaké instituce je jen jedno z "vysvědčení", co budeme dostávat celý život.

    Myslím, že moje děti to třeba pochopily, když vidí na mém příkladě, že mi stačí pracovat (pro peníze) jen 2-3 měsíce v roce zbytek roku můžu s rodinou objevovat svět, dělat něco pro zábavu, učit se cokoliv mne napadne.

  • 11. 6. 2013 13:29

    Hans (neregistrovaný) ---.217.broadband15.iol.cz

    Největším vynálezem bylo omezené ručení a nezávislý obchodní kapitál. Bez něho by byl parní stroj jen atrakcí, kterou by James Watt předváděl v cirkuse, hned po fousaté dámě.

  • 11. 6. 2013 13:36

    Marcus (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    "Štúdia tiež ukázala, že top príjmy vo vyspelých krajinách majú stále rastúci trend. Naopak, stredná trieda sa zmenšuje kvôli rastúcim rozdielom medzi vyššími a nižšími príjmami. Túto situáciu zobrazuje aj nasledujúci graf. Ako môžeme vidieť, Slovensko aj Česká republika sa nachádza v kvadrante s najväčšími príjmovými rozdielmi." - a ten trend má podle ILO růst a ještě se zrychlovat.

    http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2350792/bohate-krajiny-vytvaraju-pracovne-miesta-no-menej-kvalifikovane.html

  • 11. 6. 2013 13:37

    Hans (neregistrovaný) ---.217.broadband15.iol.cz

    Ostatně už ve starém Římě byli technologicky natolik vyspěli, že by dokázali ten parní stroj sestrojit. Ale prostě nebyla potřeba, jejich parním strojem byli otroci. Nebylo třeba zvyšovat produktivitu práce, severoafrické obilí se rozdávalo plebsu na ulicích zdarma hned po gladiátorských hrách.

  • 11. 6. 2013 15:10

    Oldis (neregistrovaný) ---.powernet.cz

    Momentálně, zapadni kapital stehoval vyrobu do bangladeše a tam narazil na to ze pozadovana uroven zivota se tam zvedla behem dvou let a tim i naklady na pracovni silu, zatimco v cine to trvalo let pomalu dvacet. a v africe uz to nebude jine. Uz neni kam utect. Era levne pracovni sily skoncila.

  • 11. 6. 2013 16:30

    Makovec (neregistrovaný) 194.228.13.---

    Nemám potřebné strojírenské znalosti, ale obecně bych tehdejší inženýry nepodceňoval... stavěli vodovody, beton uměli v některých ohledech líp než my dneska, i jemnou mechaniku (strojek z Antikythéry http://cs.wikipedia.org/wiki/Mechanismus_z_Antikythéry )... pokud by na to byl tlak, dokázali by to.

  • 11. 6. 2013 16:33

    Jarda (neregistrovaný) ---.vabo.cz

    V Kanadě u jezera by jistě bylo krásné posedět, zvláště touto dobou :-). Jenomže se obávám, že bez civilizačních výdobytků (jako je apoň kudla, sekera, past na rosomáky, ale také kastróly, hřebíky, sůl nebo třeba zubař se neobejdete).

  • 11. 6. 2013 17:25

    tonda (neregistrovaný) ---.vtpo.cz

    nevolnictví není totéž co poddanství, je to specifická forma poddanství

    další věc je robota -- 1848 byla definitivně zrušena celoplošně (s peněžní náhradou), na mnoha panstvích ale byla již mnohem dříve převedena na peněžní rentu (= reluice)

  • 11. 6. 2013 18:36

    palo (neregistrovaný) ---.orange.sk

    clanok onicom. lekcia z minulosti je uplne mimo. automatizacia nabera raketovy start az teraz, nic v takom rozsahu tu predtym nebolo. v minulosti trvala zmena 50-100 rokov, ludia sa mali cas prisposobit, teraz svet vyzera inak kazdych 5 rokov. ano vznikaju stale nejake nove pracovne miesta, ale trh s automatizaciou stale nieje nasyteny, tzn ze sa este zdaleka nezautomatizovalo to co sa zautomatizovat da. ked ten stav nastane (moj osobny tip je tak do 20 rokov), ludia naozaj mat pracu nebudu

  • 11. 6. 2013 22:11

    Kirill (neregistrovaný) ---.180.broadband2.iol.cz

    Vtipné a vystižné, pobavlo mne to. Děkuji!

  • 11. 6. 2013 22:47

    Mard (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Autor je možná psycholog masové komunikace a amatérský historik, ale žádný velký analytik. Ten článek je kakafonické shromáždění faktů bez nějakého přínosu, kromě tryskajícího nesouhlasu s Hlavenkou. Musím poctivě říci, že článek Hlavenky na mě udělal lepší dojem a pokládám jej za přínosný, zajímavý a bohužel i možná za pravděpodobný. Práce ubývá a nelze to popřít. Je to skutečné dilema současné doby, vedle střetu civilizací a náboženství. Pan Lelovič s tím sice může nesouhlasit, ale to je tak jediné, co může.

  • 11. 6. 2013 23:07

    Mard (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Osazenstvo žižkovských hospod je objektivně nezaměstnatelné již dnes a tím více bude za 20 či 50 let. Ti i kdyby chtěli, tak práci nedostanou. Místo takového příznivce půllitru pěnivého moku, co si nepamatuje ani svou adresu, si můžu vybírat mezi čerstvými absolventy.

  • 12. 6. 2013 0:16

    honza (neregistrovaný) ---.11.broadband14.iol.cz

    Jejda, zkuste takhle někdy s nezaměstnanými mluvit z očí do očí. Třeba bude hned o jednoho vola na světě míň.

  • 12. 6. 2013 1:00

    Jimmy Hayek (neregistrovaný) 188.175.71.---

    Vybrat peníze z bankomatu neumí převážně lidé, kteří svůj produktivní život žili v komunismu, který právě zakonzervoval společnost s tím, že "takhle to bude na věky". Lépe řečeno tito lidé nebyly zvyklí se příliš často přizpůsobovat novým technologiím. Ale čím mladší generace, tím se rodí do rychleji měnícího se světa a je mnohem více zvyklá se přizpůsobovat. Einstein by imho měl ve své době taky problém používat mobil/PC - tedy to co dnes zvládne i podprůměrně inteligentní jedinec.

  • 12. 6. 2013 7:27

    Stan (neregistrovaný) ---.25.broadband10.iol.cz

    Skvělý postřeh. Něco k meritu věci by nebylo? Máte problém s pojmem neoliberalismus? Nebo ho chcete vysvětlit?

  • 12. 6. 2013 7:40

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    Porovnávat dva extrémy (TOP 1% a BOTTOM 1%) asi není úplně ten správný příklad :)

  • 12. 6. 2013 7:50

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    Myslíte jako např. promýšlení a zkoušení toho, jak co nejlépe uspořádat demokratický právní stát? Tak to dělali dobře, na tom stavíme dodnes. A to přesto, že to nevymýšleli pro 21. století - oni to vymýšleli pro sebe :)
    Tak teď bychom mohli zase my vymyslet, jak uspořádat stát/společnost v době, kdy z principu nebude práce pro všechny. Taky pro sebe - protože to vypadá, že se toho za pár desetiletí dočkáme (pokud jsme se ovšem nedočkali už teď).

  • 12. 6. 2013 9:48

    honza (neregistrovaný) ---.11.broadband14.iol.cz

    Ale jděte, vy přece nejste bezmocný mukl v koncentráku. Vy jste naopak elita společnosti přece. Ukažte luze, kdo je Jimmy Hayek. Ale ukažte jí to sám, nenastrkujte za sebe jiné.

  • 12. 6. 2013 15:29

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    První varianta naráží na to "bude ochotno" - není jisté, zda tato podmínka bude splněna. Druhou variantu si neumím představit: to jako že ta schopnější část populace bude provozovat výrobní linky, a produkci si bude prodávat pouze mezi sebou? A ta méně schopná část populace bude vyrábět totéž, akorát více manuálně a opět bude obchodovat pouze mezi sebou? To si nějak neumím představit. Jenže pokud by ty skupiny obchodovaly i mezi sebou, tak ta automatizovaná (díky nižším nákladům) tu manuální dovede ke krachu. Čili nereálná je jak izolace, tak souběh. Čili druhá varianta nemůže fungovat.

    Máte nějakou další variantu - pro případ, že by nenastalo ono "ochotno"? Tedy jinou než sociální bouře a rabování :)

  • 12. 6. 2013 19:42

    WER (neregistrovaný) 178.248.252.---

    Naprosto přesné. Pan Lelovič se chová jako bohapustý křupan a balík, snažící se oprávnit své teze zvýšenou incidencí vykřičníků a invektiv.

  • 12. 6. 2013 19:55

    NFG (neregistrovaný) 178.248.252.---

    Nevím, zda to bylo záměrem pana Leloviče, ale celá úvaha je napsána dikcí zhrzené čtrnáctky, a nikoliv psychologa v podzimu života, který by měl mít dávno vypěstovaný profesionální odstup. Motivem pro jedovatou antitezi zde bohužel byla zášť, která zatemnila mysl a nedovolila vyprodukovat nic než nabobtnalý a obtížně čitelný elaborát, který se snaží mířit na vše, ale v konečném důsledku netrefuje nic.

    Hlavenka +1

  • 13. 6. 2013 7:17

    Seti (neregistrovaný) ---.191.broadband4.iol.cz

    Oba, jak p. Hlavenka, tak p. Lelovič, mají pravdu. Vše má svůj konec, svou hranici, i lidský intelekt. Nelze ho zvyšovat donekonečna. Je možné, že se v dohledné době podaří ho zvýšit uměle i u lidí, kteří prostě nejsou nejchytřejší, vzhledem k tomu, že průměrný člověk využívá kapacitu mozku v řádu procent, a pak i "lopaty" budou moci vykonávat profesi raketových inženýrů. Ale i to má své hranice. Pan Lelovič má pravdu v tom, že ono se to nějak vyvrbí v každém případě. Říká se tomu evoluce. Ona se Země nepřestane otáčet a vesmír se nezastaví, prostě proběhne nějaká změna a to až taková, že lidstvo nahradí něco jiného.

    Bohužel co se týče nejbližší budoucnosti, blíže pravdě je podle mě p. Hlavenka. Vývoj jde exponenciálně nahoru a nacházíme se již na velmi strmé křivce. To, jakým vývojem prošlo lidstvo za posledních 200 let, je neuvěřitelné. Co dříve nezvládla polovina populace, dnes v pohodě zvládne jedna automatizovaná megafabrika s malým počtem novodobých otroků - pardon, zaměstnanců. Práce ubývá, to je prostě fakt, a vzhledem k tomu, jakým tempem probíhá rozvoj, není dost času na vznik nových, jiných typů pracovních příležitostí, jak o tom píše p. Lelovič. Vývoj je prostě moc rychlý a lidstvo se nestačí přizpůsobovat. Je pravda, že vznikají nové obory, ale ty nemají uplatnění a produkují úplně stejné nezaměstnané, jakými jsou "manuálové", kteří díky rozvoji o práci přišli.

  • 13. 6. 2013 8:00

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    Zajímavé. Jak to, že potom nemáme všichni přibližně stejné platy? Přece kdyby "nebylo co od těch 990 vzít", tak by takový Steve Jobs nebo Bill Gates museli vydělávat cca stejně jako já, ne? :)

  • 13. 6. 2013 8:12

    KArol (neregistrovaný) 193.26.47.---

    Přečti si něco o konfuciánství a pak je potřeba i pochopit o co v něm skutečně jde.

  • 13. 6. 2013 17:47

    Stan (neregistrovaný) ---.25.broadband10.iol.cz

    No, celková nezaměstnanost se zvýšila celkem drsně, a to se několikrát měnily metodiky výpočtu, které změkčují procenta i celkové počty. Navíc ohromně roste tzv. "prekarizovaná práce" - různé ty částečné uvázky, švarcsystémy apod.

    Nezaměstnanost se rapidně, společně s rostoucím počtem mladých lidí majících středo a vysokoškolské vzdělání zvyšuje právě u absolventů, kteří by před 20 lety měli problém se byť jen vyučit.

    A další trik je ještě v tom, že ty mladé bez studijních předpokladů, kteří by za jiných okolností byli už dávno na pracáku, vydržují na těch mnohdy zbytečných středo a vysokoškolských oborech rodiče.

  • 13. 6. 2013 19:37

    Tomas (neregistrovaný) ---.207.85.static.bluetone.cz

    Jmenuj aspon jednoho tvurce-neoliberala. Jsem fakt zvedavy.

    http://devian.cz/2011/falesny-strasak-neoliberalismu/

    A ano, kdokoliv pouziva slovo neoliberal je neomylne levicak jak poleno - ty se za to stydis?

  • 15. 6. 2013 0:33

    nezaměstnaný VŠ 50+ (neregistrovaný) ---.36.broadband12.iol.cz

    Pokud se někdo živí jako poradce (u autora je uvedeno, že v marketingových komunikacích), může (nebo musí?) mít pocit, že práce přibývá. Patří přece k oné stále se rozšiřující skupině, která se snaží něco prodat - ať už je to energie od lepšího dodavatele, deky, hrnce, bankovní služby nebo rady... Vyrábět mohou stroje, ale přesvědčit lidi, aby si dotyčný produkt pořídili, na to jsou totiž pořád lepší lidé. Ale co když nechcete nikomu nic vnucovat? Pak už je to s tou možností práce horší. A navíc pokud má člověk požadavek, aby měla nějaký smysl...

  • 15. 6. 2013 10:56

    a (neregistrovaný) ---.192-243-81.adsl-dyn.isp.belgacom.be

    1) prace opravdu mizi - podle studii uz kolem 2048 budeme mit roboty zcela schopne nahradit lidi
    2) nevolnictvi bylo nejdrive zrusene ve Francii (Filip IV. Sličný) jiz ve 13 stoleti ... to pomijime dnesni Italii ...

  • 11. 6. 2013 11:53

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    Až na to, že člověk má dost rozumu na to, aby ta vymírací část cyklu nepřišla. Nebo aby aspoň minimalizoval její dopady/utrpení.
    Zvlášť když ve skutečnosti nepůjde o nedostatek zdrojů, ale o způsob jejich distribuce (nutnost si vydělat na živobytí x kolik % populace reálně může dosáhnout kvalifikace potřebné k uplatnění v automatizovaném průmyslu).

  • 11. 6. 2013 15:33

    Štéfi (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    No jo. Teď mi to došlo, proto jsme tady měli "řízenou krizi" a stále máme recesi, ti plantážníci nám to děljí schválně. My (myšleno západ) budeme následovat. Pokud to bude pokračovat takhle, možná přeskočí i Afriku a rovnou budeme levnou pracovní silou pro korporáty a moguly, my. Proto ředitelé bank a ekonomové stále říkají "Dobré časy jsou za námi, už bude jen hůř." Oni si nás takhle připravují, zloduši. :D

  • 12. 6. 2013 7:57

    Didi (neregistrovaný) ---.vitkovice.cz

    Nejen že ho používají, současně se vyhýbají definování tohoto pojmu stejně jako se Marx vyhýbá definování pojmu třída.

  • 12. 6. 2013 8:23

    Didi (neregistrovaný) ---.vitkovice.cz

    Ale tou hybnou silou, která umožňuje zmíněné zrychlování pokroku je masa lidí, kteří onen pokrok jsou schopni pojmout a využít. S růstem životní úrovně roste i počet těch, kteří mají čas, zájem a schopnosti bádat a napomáhat tím dalšímu rozvoji.
    Pokud nastane situace, že významná část lidí nebude schopna další pokrok pojmout, tento pokrok se zpomalí / pozastaví do doby než se lidi opět přizpůsobí.
    Hezky (a s obrázky :-)) je to vysvětleno v "How an economy grows" http://freedom-school.com/money/how-an-economy-grows.pdf

  • 11. 6. 2013 11:30

    Pavel Kysilka (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    zdravim,

    autorovi jeho nazor a zejmena levicovy neberu. Muze to tak videt. Proc ne.

    Clanek, co napsal pan Hlavenka, tak je podle meho nazoru opravdu kvalitni a pravdivy. Doba se vcelku meni a pan Hlavenka poskytl odpoved proc. A ta odpoved se hodne lidem libit nebude a hodne lidi by Vas za podobne nazory zlyncovalo. Minimalne elektronicky.

    Me treba clanek od pana Hlavenky hodne odpovedel, proc urcite formy podnikani nedavaji takovy zisk, jak by clovek ocekaval.

    A od urcite miry bohatstvi plati jine nazory a pravidla, nez je pri mensi mire bohatstvi logicke a prirozene.

    V podnikani a kapitalismu ale plati jedno stare heslo: "Ukaz, co mas".

    Specielne pro pana Hlavenku plati, ze neco dokazal a "vydelal" a ty pravidla, co jsem jmenoval vyse, jiz zna. Kdyz bych dal stejnou otazku, jak autorovi tohoto clanku, tak od pana Hlavenky dostanu jaksi lepsi odpoved. A o tom to cele je.

    Autor by si mel odpovedet jednu otazku: Proc delnik/zamestnanec nejezdi ve stejnem aute jako tovarnik, kdyz bez jednoho ani druheho by fabrika nefungovala. Meli by si byt rovni, ze ano? A presto nejsou.

    gf

  • 11. 6. 2013 13:39

    Hans (neregistrovaný) ---.217.broadband15.iol.cz

    Ke střední třídě patří rodina, která zaměstnává služku na plný úvazek.

  • 11. 6. 2013 21:39

    bez přezdívky

    Článek mi vyznívá ve smyslu: "Vždy nějak bylo, vždy nějak bude."
    Nechci to po panu Lelovičovi, ale spíš by se měly hledat ty nové možnosti než koukat na ty španělské absolventy.
    Trend do budoucna je jasný. Stroje budou nahrazovat manuální i nemanuální práci. (V nějakém procentu.) A s umělou inteligencí a samostatnými roboty bude možná nahradit takřka jakoukoliv práci.
    Nyní je tu prostor rozšiřovat se do Afriky atd.
    Také vyspělý svět "vymírá" (rodí se méně dětí). To také reguluje problémy.
    Ale článek se víc zaměřuje na historii, než aby se zamyslel, zda nás nečeká hranice, kterou nepřekročíme. Minimálně se o ní můžeme bavit.
    A proto se mi více líbil předchozí článek.

  • 11. 6. 2013 23:08

    dino

    To přijde na to, co si představujete pod tím "fungovat". Proti této hypotéze lze postavit představu utopické společnosti, v níž každý jedinec veškeré své jednání podřizuje myšlence trvale udržitelného míru a "základní životní úrovně pro všechny".

    Takové uspořádání společnosti jistě možné je, tedy odhlédneme-li zcela od toho, jak jsme "naprogramováni". Máme tak dva mantinely - společnost, v níž je vymírací část nevyhnutelná, a společnost, jež se bez tohoto prostředku obejde.

    No a nyní jsme v situaci, kdy můžeme začít zvažovat veškeré relevantní vlivy, jež realitu "postrkují" k tomu či onomu extrému. Ano, je možné, že existují objektivní důvody, proč ten pesimističtější scénář musí nakonec "zvítězit", jenže zatím je nikdo nenašel, či je aspoň přesvědčivě nevyložil (to, že na onu vymírací část v minulosti vždy došlo, není samo o sobě argumentem, že tomu tak musí být i v budoucnu)... A nezbývá nám než za to být vděční, protože jinak bychom byli v pozici pacienta se smrtelnou diagnózou pozorujícího hodiny odměřující čas, který mu zbývá.

  • 11. 6. 2013 9:49

    max (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Tak takhle zmateny a namixovany clanek snad na lupe nebyl. Hlavenka, i kdyz v nekterych bodech s nim zcela nesouhlasim, se umi vyjadrovat. Tohle je chaoticka argumentace jako kdyby autor trpel nekolikanasobnou schizofrenii.

  • 11. 6. 2013 10:36

    Tomáš Kapler (neregistrovaný) ---.customer.vol.cz

    Jenže ten jeden bagr musí pak postavit tisíc dělníků, kteří nemusí být opět kvalifikovaní.

    Ještě je před námi minimálně sto let, než bude existovat robot, který bude schopen vykonávat univerzální nekvalifikovanou práci levněji a lépe než libovolný člověk.

    To co se mění je rychlost a velikost změn, tedy že najednou těch 10 lidí nevykope za stejnou dobu 1 jámu, ale že 9 postaví bagr a jeden člověk udělá ty jámy 3, nebo je je schopný udělat větší. Tedy zvyšujeme jednak efektivitu a celkový dopad.

    Ale příroda je geniální - každý organismus, který má nadbytek, se množí a to až do doby, kdy dojde k nedostatku zdrojů a pak dojde k bojům o zdroje a prudkému vymírání, po kterém následují delší období relativní stability a následný růst a opakování cyklu.

    A je úplně jedno, jestli jde o vztah žralok ryba, zajíc káně ... nebo člověk a jeho živobytí.

  • 11. 6. 2013 10:59

    Makovec (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Ovšem diskuse je právě o tom jak technické revoluce ovlivňují společnost, a vedou například k revolucím. Ne zákonitě, ale funguje to nakonec podobně jako to počasí nebo sopky.

  • 11. 6. 2013 11:36

    Pavel Koudelka (neregistrovaný) ---.tmcz.cz

    Pak by bylo ovšem na místě ptát se, proč k témuž nedošlo i v jiných zemích, zasažených stejným klimatickým jevem, proč pouze ve Francii. I v našich zemích se v případě let 1784-1786 mluví o mimořádně studeném období. Podle mě sopka mohla být maximálně spouštěčem, startérem, nikoliv prvotní příčinou.

  • 11. 6. 2013 13:56

    Marcus (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    No to možná vy. Mě se líbí definice na ILO, která toto stanovuje jako paritní vztah dané země vůči příjmu ve vztahu k oboum okrajům příjmových skupin.

  • 11. 6. 2013 22:50

    x (neregistrovaný) 77.78.91.---

    Článek je vynikající a díky za něj. Je tedy psán tempem rotačního kulometu a myšlenky skáčou velmi rychle na různá místa. Navíc je velmi potřeba znát spoustu pozadí kolem, aby bylo možné pochopit všechny aspekty úvah, které v článku jsou (a obávám se, že to je pro mnoho lidí kámen úrazu - viz nepochopení souvislostí sopky a revoluce; on je skutečně ověřený historický fakt, že prakticky všechny větší revoluce mají za sebou zásadní klimatické šoky). Některé autorovy oslí můstky jsem sám sledoval velmi překvapeně.

    Nemohu říct, že s autorem souhlasím ve všech pasážích, ale je to skutečně článek, který mne vede k hlubšímu zamyšlení, než předchozí plytké rozumování od pana Hlavenky (který bez uzardění ignoruje veškerou historii). V mnoha bodech ale velmi přesně vyjadřuje mé výhrady k obecným katastrofickým úvahám, že společnost jde do háje. Společnost se mění, mění se navíc rychleji než kdykoli v historii, přesto nelze ten vývoj označit za vyloženě špatný. Určitě to mnoho lidí semele, to bohužel každá větší změna, ale stejně jako v historii to bude nutně znamenat velmi významné zlepšení pro celou zbývající populaci - stejně jako v článku zmiňované technologické revoluce v zemědělství, průmyslové výrobě a další.

    A skutečně bych se nebál, že za 20, 50 či 100 let nebude potřeba nekvalifikovaných dělníků. Takoví lidé tu budou a budou i v budoucnu využíváni. Netroufnu si odhadnout jak, ale je to stejné, jako by si středověký nekvalifikovaný rolník netroufl odhadnout, že jeho nekvalifikovaní potomci budou ovládat pro něj velmi složité stroje v továrnách. Tedy chci tím říct, že ona budoucí nekvalifikovaná práce může být klidně taková, kterou dnes dělají lidé vysoce kvalifikovaní, ale postupně budou jednak klesat nároky na její provedení, jednak bude růst základní vzdělanost. Jako konkrétní příklad bych uvedl třeba řízení aut - na začátku to vyžadovalo technicky velmi zdatného člověka, byla potřeba kopa znalostí, řidič si musel umět svůj automobil opravit v polních podmínkách. Dnes zvládne točit volantem kdejaký jouda, co sotva prolezl základku - jednak se změnila samotná auta (ovládání je jednodušší, opravy vyřídí specializované profese), jednak se zvýšila přirozeně vzdělanost (a nemohou za to školy, ale prostý fakt, že se s auty setkáváme od dětství a jsme schopni základní znalosti vstřebat víceméně samovolně). Je tedy klidně možné, že základní programování budou za pár let dělat nedostudovaní jedinci s podprůměrným intelektem - prostě díky tomu, že samotný proces programování (kromě specializovaných věcí) bude jednodušší a navíc v tom budou vyrůstat od dětství. Ale programování je jen příklad - realita může být jakákoli.

  • 12. 6. 2013 1:22

    Jimmy Hayek (neregistrovaný) 188.175.71.---

    Tak nějak empiricky mám ověřeno, že "neoliberální" používají pouze levičáci.

  • 13. 6. 2013 8:45

    Karol (neregistrovaný) 193.26.47.---

    Si děláte srandu ne? Už teď v práci vidím, když chcu "početní" výkon po středoškolákovi musím k němu přistupovat jako někomu s učňáku(jeho matematické znalosti).

    Na co mi je, že umí dobře ovládat excel, když neví co vůbec počítají vzorečky v něm? Nemyslím SUMA apod., ale dle jejich slov "složité" v reálu standart co musel umět každý středoškolák jak bičem mrská.

    Není to o hlouposti lidí, že by IQ klesalo, ale že se neučí a dává se známka za docházku.

  • 13. 6. 2013 12:12

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    No vida - a já bych to naopak interpretoval jako potvrzení trendu: přestože počet osob se ZŠ klesl o celou třetinu, počet nezaměstaných osob se ZŠ se zvýšil. Jinými slovy: ačkoli se "kvalifikace" zvyšuje obrovským tempem, nekvalifikovaná místa mizí ještě rychleji.

    Jenže takhle jednoduše to vzít nejde:

    (A) V roce 1993 ještě doznívala komunistická politika "práce pro každého, bez ohledu na vzdělání". Čísla z ČR roku 1993 jsou tedy silně specifická, a nelze je tedy přímo srovnávat s dneškem.

    (B) V roce 2011 máme už pár let ekonomickou krizi => opět krajní situce. Pokud chceme dělat prognózy, měli bychom porovnávat/počítat spíš se standardnějšími čísly.

    (C) Devalvace vzdělání: Babička manželky (90 let) je absolventkou prvorepublikového reálného gymnázia. Nad její znalostmi jen žasneme (historie, jazyky). Dá se namítnout, že v jejím případě půjde spíš o nadprůměrného studenta než o typický vzorek. Jenže kromě reálných gymnázií byla ještě gymnázia klasická, jejichž obtížnost byla o třídu výš... Pointou je, že srovnávat pouhé počty ZŠ/SŠ/VŠ dnes a před dvaceti lety nevypovídá o tomtéž - byl by potřeba nějaký korigující přepočet na "znalostní úroveň" (segmentace podle doby dosažené úrovně vzdělání).

    Dá se to říct i jinak: V každé době je "mainstreamem" jiná úroveň vzdělání. ZŠ dnes ubývá hlavně proto, že dnešní studenti míří minimálně na SŠ, a staří absolventi ZŠ pomalu odcházejí do důchodu. Dosažená úroveň vzdělání nakonec říká víc "kdy dotyčný studoval" než "jak kvalifikovanou práci zvládne". A proto "nekvalifkovanost" postupně mění svůj význam: kromě "ZŠ" začíná čím dál víc zahrnovat i sš.

    Čímž se to začíná dost komplikovat - rozumně zahrnout jen tyto tři faktory, to už je na dost obsáhlou studii. Zjevně jde o téma přiliš složité na to, abychom ho my laici dokázali tady v diskusi vyřešit...

  • 14. 6. 2013 17:46

    tominot (neregistrovaný) 2001:4c28:194:----:----:----:----:----

    Nudný, krátkozraký článok autora nevidiaci technické pozadie na niekoľko desaťročí dopredu, vychádzajúci zo svojich slabých vedomosti v oblasti techniky.
    Pre mňa to bola strata času.
    Základ je energia. O niekoľko desaťročí jej bude nadbytok. Ak sa podarí studená fúzia. Ak nie, vývoj v oblasti solárnych panelov napreduje, efektivita stúpa.

    Inteligencia a zručnosti robotov, oblasť umelej inteligencie radikálne stúpa. Sú roboti schopné bežať obrovkými rýchlosťami, manipulujúce s predmetmi jemnejšie ako tá najlepšia ľudská ruka, sú schopné v okamihu sa správne rozhodnúť. Najprv museli byť pevne naprogramované, ale rozvoj technológi zabezpečil, že sú schopné samostatného rozhodovania. Zatiaľ obmedzeného, ale stále narastá.

    Nebudem hľadať odkazy, kto chce nech si nájde, ale jediné čo zatiaľ bráni obrovskému rozmahu plne automatizovaných výrobných hál je vysoká cena oproti ľudskej práci. Aj to sa mení. Mzdy v Číne rastú, Foxconn ide v USA otvárať takmer plne automatizovanú výrobu.

    "Autor je vystudovaným psychologem", potom by mal vedieť že v Japonsku kde pribúda starých ale nedostáva sa mladých, prebieha revolúcia v starostlivosti o ľudí. Najprv v emocniciach obedy roznášali roboty. Teraz sú to roboti s ktorými sa dá porozprávať. Dokonca mnoho ľudí nie je schopných postrehnúť rozdiel medzi tým či sa rozprávajú s človekom, alebo s robotom.

    Programátori. K čomu by boli ak o niekoľkodesaťročí sa sprevádzkuje umelá inteligencia schopná sama tvoriť? Už terajšie office, CAD systémy dávajú návrhy, dokonca vytvárajú koncepty a človek už len dohliada. Autá bez šoféra, utópia?

    Medicína. Nanotechnológie, inteligentné lieky, nanosondy schopné opravovať celkom autonómne organizmus z vnútra. "Moderné defibrilátory dokážu analyzovať, priebežne kontrolovať činnosť srdca a zhodnotiť potrebu výboja." Stačí aby ich laik priložil na telo. Všetko ostatné urobia samé. Doktori sa musia špecializovať, pre rozsah oboru. Počítače nie. Treba ich naprogramovať a oni sa začnú učiť samé. Dokážu s veľmi vysokou pravdepodobnosťou v reálnom čase rozoznávať jednotlivé tváre človeka. Dokážu absorbovať informácie o všetkých príznakoch chorôb. Testy urobia samé. Už len meranie krvného cukru, aplikácia inzulínu. Koľko zdravotníkov k tomu človek potrebuje? Ani jedného. Automat.

    Umelá inteligencia dokáže generovať sny. Vizualizačný software vám dokáže namodelovať hociakú krajinu. Dokáže vám namodelovať ženu po ktorej budete túžiť. Vyhodnotí vaše pocity, myšlienky a všetko urobí tak aby ste dosiahli čo najvyššieho vzrušenia. Biofeedback. Realita.

    Baníci. Stroje sú drahé, ale časom prečo by mali ľudia fárať, ničiť si zdravie keď to všetko už teraz zvládnu stroje autonómne a lepšie? Len sú zatiaľ drahé.

    Poľnohospodársto. Hydrofóbne pestovanie. Kombajn. Potrebujete človeka k oraniu? K zasadeniu? K žatve? V prevozu do spracovateľského závodu?
    Dobytok dojí automat. Dojičky sú zatiaľ k tomu aby priložili k vemenu. Potravu dávkuje automat, dojí automat.

    prebieha výskum a vývoj umelého mäsa. Ak vieme vypestovať umelú kožu, orgány, prečo nie svalové tkanivo na konzum? Mäso bez zabíjania? Lebo je to drahšie ako chovať dobytok, ale ak chceme dobiť vesmír, bude komické vlastnoručne chovať dobytok na vesmírnych lodiach.

    Základ je lacná energia. Ak sa vyrieši tento problém, nič nezabráni tomu aby väčšina súčasných povolaní prestala existovať. Už teraz servisní technici sú len o tom pripojiť zariadenie káblom, počítač zdiagnostikuje, ukáže presný postup a technik len vymení poškodený blok. Prečo by to nemohol robiť automat? Keď automat vie povysávať dom, udržovať ideálnu teplotu, ideálne umyť riad, zvoliť prací program, rozpoznať či ste chorí alebo nie (termovízia, opatrenia proti SARS), analýza podozrivého správania na letiskách, robiť autonómne výskum mimozemských telies?

    Budúcnosť bude o konzume. Dôraze na zážitky, práca bude len pre tých ktorí sa budú chcieť realizovať. Už teraz sú vysoko cenené ručne vyrobené veci. Pracovná doba sa skracuje neustále, stále viac a viac času pripadá na oddych, zážitky. Celý turistický ruch je založený na tom, že ľudia vykonávajú stále menej a menej práce. Pred 100 rokmi, kto mohol ísť na mesačnú dovolenku, cestovať okolo sveta? Takmer nikto. Kedysi musela pracovať celá rodina vrátane malých detí aby sa rodina uživila. Dnes sú rodiny kde stačí jeden pracujúci ktorý uživí ďalších 3-4 ľudí. Teraz nie je nič neobvyklé ak niekto študuje VŠ do 35, ak z jednej rodiny študujú všetky deti a na účet rodičov. Môcť nerobiť do 35 rokov veku v takom rozsahu ako dnes, to nikdy v minulosti nebolo.

    Nezdá sa mi, že by práce ku ktorej je potrebný človek, pribúdalo. Práve naopak, človek získava stále viac a viac voľného času. O niekoľko desaťročí nebude nič neobvyklé ak celé skupiny obyvateľstva nebudú počas celého svojho života nikde zamestnané.

    Chce to len zdroj veľmi lacnej energie.
    Aj tak budú stále kasty, spoločenské triedy. Ak neodovzdáme vládu nad svetom strojom, spoločnosť sa bude neustále triediť na skupiny. Minimálne na triedu ktorá bude vlastniť technológie, výrobné podniky.

  • 11. 6. 2013 16:54

    Pepa z depa (neregistrovaný) ---.tmcz.cz

    JKL a NewMN: Hele hošové, nekoukejte na Startrek a nehulte nekvalitní trávu. Pak nebudete potit takové sebestředné a nenávisté osloviny o "manuálech". Raději půjdu do hospody pokecat s manuálem, než s takovými náfuky, kteří všemu rozumí a s těmi svými ručičkami, které se štítí práce, se sotba nají. No a větu "No a my ostatní se pak můžeme věnovat skutečné činnosti, která něco vytváří a není to aby lidi, měli práci" mohl napsat jen opravdový blbeček, jehož IQ je tak někde na úrovni houpacího koně…

  • 11. 6. 2013 15:03

    Ondřej Bouda (neregistrovaný) 193.86.153.---

    Pak amen s námi. Ale než se s tím smíříme, je potřeba to ověřit nekonečným počtem pokusů se tomu vyhnout :)

  • 12. 6. 2013 1:20

    Jimmy Hayek (neregistrovaný) 188.175.71.---

    Zkusil byste esesákovi říct, že je nacistická svině? A vypovídalo by to něco o tom, jestli skutečně nacistická svině je nebo není?

  • 11. 6. 2013 13:27

    Mareš (neregistrovaný) 212.67.80.---

    A co když ta vymírací část cyklu je potřeba a bez ní to nefunguje? :-)