Vlákno názorů k článku Peter Lelovič: Když práce přibývá aneb zničí už internet konečně dělení společnosti na třídy? od Ondřej Bouda - Tak ještě jednou a stručněji: (1) ZŠ nerovná se...
-
Ondřej Bouda (neregistrovaný)
Tak ještě jednou a stručněji:
(1) ZŠ nerovná se nekvalifikovaní. Z více důvodů (viz výše).
Korelace bude nejspíš vysoká, ale zase ne tak vysoká, aby toto zjednodušení způsobilo jen zanedbatelné zkreslení. Např. bratranec pracuje jako jeden z hlavních techniků pro lokálního providera (vysoce kvalifikovaná práce v IT), přitom dlouho měl jen ZŠ (nedodělal gympl; nakonec si po letech tu maturu dodělal - na jeho "kvalifikovanost" to ale už v té době žádný vliv nemělo).
(2) Nemůžete vytrhávat jedno číslo z kontextu a stavět ho jako neprůstřelný argument.
Ale jestli fakt vést diskusi na úrovni vyvolávání absolutní čísel, tak to Vás snadno přebiju: Zmizelo 400 tisíc nekvalifikovaných pracovních míst. Kam se na to těch Vašich 6,5 tisíce hrabe :)
Vtip je v tom, že máte nějakou rychlost úbytku ZŠ a nejakou rychlost úbytku pracovních míst pro ZŠ. Zatímco rychlost úbytku pracovních míst lze snadno interpolovat do budoucna (není důvod předpokládat, že úbytek změní tempo), rychlost úbytku "kvalifikace ZŠ" je dána především "vymíráním" (odchodem do důchodu). A to je závislé na věku osob se ZŠ - a ten nejspíš kopíruje porodní vlny. Čili tempo snižování "kvalifikace ZŠ" bude kolísavé (jak budou postupně odcházet jednotlivé populační vlny). Jaký bude v kterém roce rozdíl mezi těmi křivkami, to si na rozdíl od Vás netroufám odhadovat. Ale předpokládám, že zatímco ubývání nekvalifkovaných pracovních míst bude i nadále zrychlovat, tak ubývání osob se ZŠ bude spíš zpomalovat...
>> Ano, zde byly změny daleko zásadnější a rychlejší než v západních zemích. O to lépe je vidět, co všechno dokáže společnost bez zásadních otřesů "absorbovat".
Za komunistů vzdělání nebylo potřeba (navíc bylo mnohým znemožněno), a tak měla populace velkou rezervu (míra vzdělání byla hluboko pod mírou nadání). Tu rezervu jsme za posledních 20 let dohnali (kdo na to měl, ten už se dávno rekvalifikoval). Nelze proto čekat, že v příštích 20 letech bude vzdělanost/kvalifikace růst stejně rychle: dnes máme úplně jiné výchozí podmínky.
>> Naopak - tvrzení o devalvaci vzdělání je silně pochybné. Stačilo se babičky přeptat na fyziku nebo chemii. ;-)
Obávám se, že míra jejích znalostí historie a jazyků značně přesahuje znalosti dnešních gympláků z fyziky a chemie. Náročnost tehdejších gymnázií má blíž k dnešní náročnosti bakalářských oborů (než ke gymnáziím).
-
Jelikož v případě polemiky (připomínám, že z definice jde o OSTROU výměnu názorů) je důležitá rychlost, při psaní svého komentáře jsem neměl moc času podívat se do statistik Českého statistického úřadu. Což jsem ale právě učinil. A zde je pár fakt, které by vzhledem ke zdejší diskusi měli zaznít:
Mezi lety 1993 až 2011 o třetinu klesl v České republice počet lidí se základním vzděláním o třetinu (z cca 2,3 na 1,4 milionu obyvatel), lidí s maturitou a VŠ naopak - více než třetina přibyla (z 2,8 na 4,4 mil.).
Díky tomuto trendu bylo v roce 2011 nezaměstnaných osob se základním vzděláním nezaměstnaných o pouhých 6 627 více, než v roce 1993.
A pokud si myslíte, že všechny změny poháněné technologickými změnami musí být provázené revolucí, pak vězte, že za dvacet let (1990-2010) se v České republice 15% pracujících lidí nenápadně přesunulo ze zemědělství a průmyslu do služeb. (V českém zemědělství a průmyslu dneska už pracuje pouhá třetina lidí.)
Žádný trend rostoucí nezaměstnanosti ve službách jako celku, nebo ve veřejném sektoru (školství, kultura...) není dohledatelný.
-
Počet nezaměstnaných osob se ale zvýšil úplně marginálně: těch 6,5 tis. lidí je absolutní číslo. Připomínám, že debata se vedla na téma, jak drsné dopady to bude mít. No - nemá.
Ale samozřejmě že jde srovnávat čísla i z let 1993. Od toho také kontinuální statistické řady jsou. Ano, zde byly změny daleko zásadnější a rychlejší než v západních zemích. O to lépe je vidět, co všechno dokáže společnost bez zásadních otřesů "absorbovat".
Rozumně lze pracovat s mnohem více faktory: přinejmenším s tím, že kdyby opravdu ubývalo míst ve službách, měli bychom zde (při stále se zmenšujícím zemědělství a průmyslu) okamžitou explozi nezaměstnanosti. A to nemáme.
Naopak - tvrzení o devalvaci vzdělání je silně pochybné. Stačilo se babičky přeptat na fyziku nebo chemii. ;-)
-
Stan (neregistrovaný)
No, celková nezaměstnanost se zvýšila celkem drsně, a to se několikrát měnily metodiky výpočtu, které změkčují procenta i celkové počty. Navíc ohromně roste tzv. "prekarizovaná práce" - různé ty částečné uvázky, švarcsystémy apod.
Nezaměstnanost se rapidně, společně s rostoucím počtem mladých lidí majících středo a vysokoškolské vzdělání zvyšuje právě u absolventů, kteří by před 20 lety měli problém se byť jen vyučit.
A další trik je ještě v tom, že ty mladé bez studijních předpokladů, kteří by za jiných okolností byli už dávno na pracáku, vydržují na těch mnohdy zbytečných středo a vysokoškolských oborech rodiče.
-
Ondřej Bouda (neregistrovaný)
No vida - a já bych to naopak interpretoval jako potvrzení trendu: přestože počet osob se ZŠ klesl o celou třetinu, počet nezaměstaných osob se ZŠ se zvýšil. Jinými slovy: ačkoli se "kvalifikace" zvyšuje obrovským tempem, nekvalifikovaná místa mizí ještě rychleji.
Jenže takhle jednoduše to vzít nejde:
(A) V roce 1993 ještě doznívala komunistická politika "práce pro každého, bez ohledu na vzdělání". Čísla z ČR roku 1993 jsou tedy silně specifická, a nelze je tedy přímo srovnávat s dneškem.
(B) V roce 2011 máme už pár let ekonomickou krizi => opět krajní situce. Pokud chceme dělat prognózy, měli bychom porovnávat/počítat spíš se standardnějšími čísly.
(C) Devalvace vzdělání: Babička manželky (90 let) je absolventkou prvorepublikového reálného gymnázia. Nad její znalostmi jen žasneme (historie, jazyky). Dá se namítnout, že v jejím případě půjde spíš o nadprůměrného studenta než o typický vzorek. Jenže kromě reálných gymnázií byla ještě gymnázia klasická, jejichž obtížnost byla o třídu výš... Pointou je, že srovnávat pouhé počty ZŠ/SŠ/VŠ dnes a před dvaceti lety nevypovídá o tomtéž - byl by potřeba nějaký korigující přepočet na "znalostní úroveň" (segmentace podle doby dosažené úrovně vzdělání).
Dá se to říct i jinak: V každé době je "mainstreamem" jiná úroveň vzdělání. ZŠ dnes ubývá hlavně proto, že dnešní studenti míří minimálně na SŠ, a staří absolventi ZŠ pomalu odcházejí do důchodu. Dosažená úroveň vzdělání nakonec říká víc "kdy dotyčný studoval" než "jak kvalifikovanou práci zvládne". A proto "nekvalifkovanost" postupně mění svůj význam: kromě "ZŠ" začíná čím dál víc zahrnovat i sš.
Čímž se to začíná dost komplikovat - rozumně zahrnout jen tyto tři faktory, to už je na dost obsáhlou studii. Zjevně jde o téma přiliš složité na to, abychom ho my laici dokázali tady v diskusi vyřešit...
