Vlákno názorů k článku Peter Lelovič: Když práce přibývá aneb zničí už internet konečně dělení společnosti na třídy? od anonym - 1) Takových prognóz už bylo... Já znám jednu...

1) Takových prognóz už bylo... Já znám jednu ze šedesátých let, že teď už máme kolonii na Marsu... ;-) Původní debata se zde točí kolem otázky, zda a jak moc to dělá samotný internet.

2) Pozor - Itálie a Francie to měly trochu jinak ze dvou důvodů: za prvé, římské dědictví, kdy se léna (statky) i města tvořila na antických základech. Za druhé, morové rány tam byly častější a horší. A ve Francii šlo ještě o pozůstatek rozdělování panství křesťanské šlechtě a církvi ještě za Karola Velikého, kdy byly vazalské vazby o něco volnější už od 9. století. A stejně - poslední zákonné překážky pro zrušení nevolnictví zrušil Konvent až v noci 4. srpna 1789. Do té doby si pronájem půdy mohli lenní páni upravovat podle svého (to byla podstata reforem Ludvíka X. a Filipa V. - ne IV., mimochodem). Podobně to proběhlo i v některých západních německých zemích, které byly součástí někdejší Franské říše.

V Itálii bylo podstatně silnější "smluvní" poddanství. To zákonem vynucované zmizelo po největší morové epidemii v polovině 14. století. Nikdo už nebyl ve stavu udržet poddané na místě a šlechta se předháněla v podbízení se, aby se stěhovali zrovna na jejich léna. Ale zase platí - plošně zde byly zrušené zákony, které vázaly rolníky ke konkrétní půdě, až po vzniku jednotného království ve druhé polovině 19. století. Ty sice formálně (s výjimkou Sardínie) všude dovolovaly volný pohyb obyvatel, ovšem už od začátku 15. století pouze pod podmínkou, že si bez svolení zemského pána nesmí ze svého původního bydliště odnést žádný majetek (vše měli vlastně pouze v pronájmu). Což, popravdě nějaké významné přesuny znemožňovalo ekonomicky.