Dalo by se polemizovat skoro s každou jednotlivou větou, tak jen první nástřel:
Že koncept "ekonomiky služeb" se svými terciárními a kvarterními sektory umí vytvářet jen ekonomické bubliny? Nevadí.
Že opravdu produktivní místa mizí nevídaným tempem? Nevadí.
Že jsou nejlépe placeni ti, kteří plánují a provádějí řízenou destrukci západních ekonomik? Nevadí.
Že každá autorem zmiňovaná velká změna vedla k revolucím a válkám s miliony mrtvých? Nevadí.
Že všechny makroekonomické ukazatele Západu se nápadně podobají stavu před 2. SV? Nevadí.
Že si 3. SV nemůžeme dovolit? Nevadí.
Ne se vším v článku pana Hlavenky jsem souhlasil, ale tahle reakce je typický produkt vyčpělého neoliberálního myšlení. Včetně té úžasné myšlenky, že Francouzskou revoluci způsobil výbuch islandské sopky. Ta je totiž ještě báječnější (a scestnější) než ta ze středoškolských učebnic, že za ni mohla finanční podpora, kterou Francie poskytla Americké revoluci.
Gratuluji, dvě nepravdy v jednom poměrně krátkém souvětí. Neoliberální doktrína je velmi přesně popsána jak jejími tvůrci, tak jejími kritiky. A Marx třídy definoval velmi precizně na základě jejich vztahu k výrobním prostředkům a postavení na trhu práce.
Problém je, že jediná třída, plně splňující Marxovy definice a uvědomující si své třídní zájmy, je "diskrétní elita". A jediná společenská vrstva, splňující postmoderní neoliberální a libertariánské halucinace o netřídní či neexistující společnosti plné svobodných a na ničem nezávislých jedinců jsou bezdomovci.
Není dobře, že nepolemizujete s mými otázkami, protože je ve mě vyvolal Váš text.
Co se týče Francouzské revoluce, nás ti zlí komunisti učili, že příčinou byla nerovnost ve společnosti, že na jedné straně byla šlechta, která neplatila daně, nevytvářela hodnoty a dokonce ani nebyla příliš použitelná ve válkách, na druhé straně byli měšťané (buržoazie), kteří měli (v té době oprávněný) pocit, že oni vytvářejí hodnoty, jsou oporou společnosti a platí stále vyšší daně, a rolníci a městská chudina chcípající hlady. Společenské podmínky se dostaly do rozporu s panujícími výrobními vztahy. Čím déle žiju v "reálném kapitalismu", tím více věřím právě tomuto výkladu, i když učebnice dějepisu a klimahistorici říkají něco jiného.
Ta sopka, podpora Americké revoluce, Voltaire a Rousseau atd., to mohly být dle mého názoru maximálně její katalyzátory.
A ještě jedna poznámka. Hlavenka ani Vy nepíšete o budoucnosti. Píšete o horké současnosti. Krize společenská i technologická je přesně to, v čem žijeme. Nesouměřitelnost, z ní plynoucí rozpad sociálních systémů, privatizace zisků a socializace ztrát, nezaměstnanost, pracující chudoba, úpadek střední třídy, sociální exkluze, vznik ghett - to jsou všechno problémy, které hrozí zničit všechno, na čem byl založen velmi úspěšný poválečný sociálně-tržní model Západu. Práce prohrává s kapitálem. A zbraněmi kapitálu jsou globalizace, automatizace, financializace, monopolizace, agrese na periferii a "přitahování šroubů" v centru.
Neoliberální politické strategie odstranily většinu zpětných vazeb kapitalistického systému - a ten se teď hroutí. Je na nás všech, jestli výsledkem onoho zhroucení bude nějaká katastrofa spojená s regresem k feudalismu či otrokářství, nebo nový systém. Dějiny jsou otevřené a záleží na miliardách lidí a jejich individuálních a skupinových rozhodnutích.
S otázkami nelze (a ani se mi nechce) polemizovat.
Jenom dvě poznámky: článek mluví o technologických revolucích. Ne společenských revolucích. Vynález parního stroje sám o sobě k žádným milionům mrtvých nevedl.
A k té jediné, co jsem zmínil: Já nemluvil o nutnosti celoživotního vzdělávání do větru. Vztah erupce Loki s Francouzskou revolucí je dnes už prokázanou závislostí. A odstartovala to ne zrovna nová studie z roku 1992: http://seismo.berkeley.edu/~manga/LIPS/thordarson03.pdf
Důsledky ve zkratce: Mimořádně horké léto 1783 se spoustou bouřek, které velikými kroupami dokonce zabíjely ovce. Následovala mimořádně krutá zima. Extrémní počasí pokračovalo. Pravděpodobně jemný sopečný popel způsobil katastrofální neúrodu o rok později. Následovala sucha a další extrémní zimy. V roce 1788 přišlo další krupobití, které zničilo většinu obilovin. Celou tu dobu klesaly zásoby osiva.
A jaké překvapení - útok na Bastillu začal původně jako pokus městské chudiny dobýt celnice a městské sýpky 14. července (tedy hodně pozdě po posledních žních) roku 1789. Určitě náhoda. ;-)
Pochopitelně že to nebyl parní stroj sám o sobě (ona ani ta sopka, klima se změnilo nejen ve Francii). Prostě co nové/znovuobjevené "technologie" (parní stroj i finanční instrumenty) udělají se společností v kontextu aktuálního stavu/naladění té společnosti.
Pro porovnání je zajímavá Čína, její douhostoletá technologická převaha (i peněžní trh tam byl mnohem dál než v Evropě) a jaký to mělo/nemělo vliv na tamní společnost.
Nebo v současnosti jak se používají mobily na Západě a třeba v Africe (viz třeba "mobilní peníze" které tam fungují jinak než si jejich tvůrci představovali - viz nedávný článek myslím ve Financial Times).
James Watt není vynálezcem parního stroje, pouze jej zdokonalil. To zdokonalení spočívalo v nahrazení některých dřevěných součástí kovem. Díky kovovému stroji se snížily ztráty energie a tím se rozšířily možnosti využití parního stroje. Jinak parní stroj byl znám už v antice, ale neměl tehdy potřebnou výkonnost, používaly se pouze drobné strojky jako hračky.
Mimochodem, podobně je to s Gutenbergovým "vynálezem knihtisku" - také knihtisk byl znám o mnoho století dříve, Gutenberg jenom nahradil dřevěnou sazbu kovovými literami a tím zlepšil produktivitu a snížil cenu práce.
Neřekl bych, tedy co se týče možnosti sestrojení parního stroje Římany - minimálně jim chybělo všeobecné strojařské know-how.
Nemá-li se jednat o nějakou atrapu či hračku, musíte umět přesně měřit a hlavně dokázat přesně vrtat velké průměry. To se lidé naučili, jak jinak, až při výrobě děl. No a na to potřebujete náležité stroje - ty za Římanů nebyly. Nezapomínejte také na trubky - jejich výroba rovněž není snadná. A což teprve kdyby se mělo jít na vyšší tlaky - neobejdete se bez oceli s (opakovaně) garantovanými vlastnostmi, to znamená mít znalosti z metalurgie atd. atd.
Ostatně už ve starém Římě byli technologicky natolik vyspěli, že by dokázali ten parní stroj sestrojit. Ale prostě nebyla potřeba, jejich parním strojem byli otroci. Nebylo třeba zvyšovat produktivitu práce, severoafrické obilí se rozdávalo plebsu na ulicích zdarma hned po gladiátorských hrách.
Nemám potřebné strojírenské znalosti, ale obecně bych tehdejší inženýry nepodceňoval... stavěli vodovody, beton uměli v některých ohledech líp než my dneska, i jemnou mechaniku (strojek z Antikythéry http://cs.wikipedia.org/wiki/Mechanismus_z_Antikythéry )... pokud by na to byl tlak, dokázali by to.
Jmenuj aspon jednoho tvurce-neoliberala. Jsem fakt zvedavy.
http://devian.cz/2011/falesny-strasak-neoliberalismu/
A ano, kdokoliv pouziva slovo neoliberal je neomylne levicak jak poleno - ty se za to stydis?
Pak by bylo ovšem na místě ptát se, proč k témuž nedošlo i v jiných zemích, zasažených stejným klimatickým jevem, proč pouze ve Francii. I v našich zemích se v případě let 1784-1786 mluví o mimořádně studeném období. Podle mě sopka mohla být maximálně spouštěčem, startérem, nikoliv prvotní příčinou.