Osobní zkušenost ze dvou nadnárodních firem: v USA, Švédsku a Irsku mají programátoři vyšší produktivitu práce. Za větší peníze odvedou i více práce.
Důvody pro nízkou produktivitu ale nejsou ve vývojářích samotných. Jsou v organizaci práce. České firmy se obvykle snaží využít maximálně čas programátorů. Což je dost výrazná chyba, protože firma by se měla snažit spíše o dodání placeného produktu zákazníkovi. Ve výsledku pak všichni padají na hubu, jak je moc práce, ale zákazníkovi vlastně není co dodat.
Zahraniční manažeři pak mají problém přesně opačný - zaměřují se na produkt a moc neřeší programátory v ČR. Je to pro ně zdroj nákladově na úrovni nápojového automatu. Takže tady pak běžně sedí houf lidí a v lepším případě houpe nožičkama, v horším případě páchá náhodné škody na zdrojových kódech. A manažer z USA/Irska/Velké Británie to neřeší, protože celý tým v ČR stojí měsíčně méně, než ten jeden manažer v zahraničí. Práce je proto nárazově a velikost týmu je dimenzovaná právě na ty nárazy.
Důsledkem obojího je nízká produktivita práce - v prvním případě nevzniká dostatečná hodnota, ve druhém případě jsou na tu hodnotu příliš vysoké náklady. Fajn je, když se tohle potká. Jenže co slýchám od bývalých kolegů, tak v dnešní době se to v ČR nepotkává prakticky nikde. Chybí totiž schopní manažeři. Každý vám pláče, jak nejsou vývojáři, ale faktem je, že oni spíše chybí schopní projekt manažeři a absolutní nedostatek je produktových manažerů. Ta díra se pak lepí pomocí Agile apod., ale to je spíše Potěmkinova vesnice, která má skrýt absenci vedení.
Přitom tu základní poučku známe všichni: rozhodni se co chceš udělat a pak hledej jak to udělat. Jenže se tím neřídíme, u nás se nakupují stroje/technologie/programátoři bez toho, že bychom vlastně něco konkrétního potřebovali. V naivní představě, že "to se nějak použije" nebo že programátoři sami si budou hledat práci a posouvat produkt kupředu.
Tolik keců a přitom jde stále jen o jediné, získat zdejší kvalitní vývojáře a za stejnou práci jim zaplatit jen čtvrtinu toho, co dostanou na "západě". Tento stav je bohužel už asi konstantní.
Stále je mi záhadou, jak to na tom "západě" dělají. Nepřipadá mi, že zákazníkům účtují čtyřnásobné ceny. Spíš budou ještě někde rezervy :-)
Ta teorie je pravdivá ale platí jen pro velice úzkou oblast. Pro malou firmu, která vytváří produkty, které sama potřebuje.
Ve chvíli, kdy má firma vytvářet produkt pro někoho jiného (účetní program) nebo je větší, tak začne ten systém selhávat. Pokud je to obor, ve kterém se programátoři vyznají (eshop apod.), pak stačí schopný projekt manažer. Ten bude moderovat činnost jednotlivých týmů a lidí. Jeho úkol sice vypadá triviálně - zajistit, že se programátoři na něčem dohodnout a dodrží to - ale v praxi je to velmi náročná práce. Programátoři patří k té části populace, co ohromně často mění názory, málokdy si váží oponentů a jen velmi neradi obhajují své názory ("i blb vidí, že já mám pravdu, to nemusím vysvětlovat!"). Takovou skupinku je potřeba moderovat a sledovat. Protože jinak se dostanete do spirály "jo, to jsem říkal, ale pak mi došlo že XY, takže jsem to neudělal, případně udělal úplně jinak - a ostatní se tomu musíte podřídit!"
Pokud je to navíc obor, ve kterém nejsou programátoři odborníci na danou problematiku, tak potřebujete produkt manažera. To je člověk, co rozumí danému oboru, je schopen mluvit se zákazníkem a je zároveň schopen předat vizi programátorům. Zažil jsem bohužel mockrát, že produkt manažer nebyl nebo to flákal. Výsledkem byl naprosto nepoužitelný produkt, který možná vypadal cool a měl plno vychytávek, ale tak nějak neuměl ten základ. Programátorům, kteří daný obor neznají, totiž nedojdou některé souvislosti. Dělají pak chybné úsudky a pokud nejsou korigováni produkt manažerem, tak zanášejí do programu zásadní chyby. Například že výroba výrobku X spočívá v tom, že se spotřebuje materiál K, L, F a vznikne X. A zákazník se pak drbe za uchem a ptá se, kam se píše to Y, které vznikne s tím. Programátor nechápe jaké Y, protože mu tak nějak nedocvaklo, že při výrobě běžně vznikají i vedlejší produkty a odpad, které se někdy také musí sledovat. Kupříkladu proto, že se recykluje (plasty), odváží do sběru (kovy) nebo náročně likviduje. No a teď kam to nacpat, když "výstup" je jedno pole v hlavičce výrobní zakázky? No tak to šoupneme do komponent, ale se záporným znaménkem (a přepíšeme desítky funkcí, které se zápornou hodnotou nepočítaly a teď chodí pěšinkama). A když dojde na lidovou tvořivost třebas v účetním programu, tak to jde o tepláky.
Takže ne, běžná firma potřebuje manažery. Projekt manažer je ten, který dohlíží na to, že jdou všichni spolu a stejným směrem. Produkt manažer je ten, který dohlíží na to, že jdou správným směrem. Bez nich to nejde. A pokud najdete firmu, kde to vypadá, že se bez nich obešli, tak zjistíte, že buď to tam šíleně skřípe a nic nefunguje. Nebo (a to je častější), že tam v tom týmu "jen z programátorů" ty role vykrystalizovaly časem samy a, byť neoficiálně, tam projekt manažer i produkt manažer existují. Taková firma má pak náskok, protože se tam stalo přirozeně to, co je potřeba - jsou tam manažeři, kteří mají neformální autoritu a zůstávají na pozici, pro kterou jsou kompetentní.
PS: Že řada manažerů je zbytečných nerozporuji. Zažil jsem jich dost. A že většina manažerů je neschopných nerozporuji už vůbec, na to jsem v oboru moc dlouho. Peterův princip patří k věcem, pod které se podepíšu. Což je ten důvod, proč píšu, že chybí schopní manažeři. Neschopných je dost.
Jojo, auta jsou tady za čtvrtinovou cenu než v NSR a benál je taky za babku. No, konec ironie, pivo je tady o dost lvnější a teď v létě mi to spotřebovává celkem značnou část mých životních nákladů. Takže něco na tom bude.
Česko je stejně nejlepší země na žití. Hegeš východu a jihu a trochu pravidel západu. Ideální mix.
Nektere mohou byt samozrejme levnejsi, ale souhrnny kos produktu a sluzeb je pokryty onou vyslednou statistikou. Z toho logicky plyne, ze jste musel vybrat nepodstatne polozky. Pokud by to byly naopak podstatne polozky, zmenily by se odkazovane tabulky. Posledni moznosti je, ze je kurs koruny extremne podhodnocen, tj. ze 1USD ma hodnotu zhruba 10CZK a nekdo ten rozdil nepokryte odcerpava z CR. Mate jine vysvetleni?
To je ale dost špatný příklad:
A) Na vlacích angličané předvedli, jak se privatizace síťového odvětví dělat nemá; místo globálního státního monopolu vytvořili několik soukromých lokálních monopolů, které logicky mají vysoké ceny a nízkou kvalitu.
B) V ČR za ty peníze ujedete 130km protože ten vlak je s největší pravděpodobností dotovaný státem.
Pekne prosim, bezte na zive, tam podobnym nesmyslum bude mozna i nekdo verit.
Veskere vyrobky se celosvetove dodavaji za prakticky totozne ceny, rozdily muze a nemusi generovat doprava, pripadne nejaka lokalni legislativa (cla, dane ...). Rozdily pak jsou maximalne v cenach sluzeb, na kterych se primo odrazi mistni platova uroven, ale i ta se postupne srovnava.
A prave u cen elektroniky plati, ze v zahranici (specielne smerem na zapad) je obecne oneco levnejsi nez u nas. Coz ale plati jen pro koncove spotrebitele, pokud nakupujete jako firma, mate ceny stejne.
Existuji pak dva zpusoby jak provozovat firmu. Bud generujete velke obraty a pak si muzete dovolit realtivne nizkou marzi (ale pod 30% zadna firma nic nedoda, protoze to je naproste existencni minimum) nebo mate specificky produkt pro specificky segment trhu, a pak si muzete dovolit marzi i v tisicich procent, ale prodate take trebas 1x rocne.
V cem je tedy chyba na nasledujicich prehledovych statistikach?
https://en.wikipedia.org/wiki/Median_income
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_average_wage
Naklad na kazdodenni dojizdeni do prace je tezko nepodstatnou polozkou. Akceptuji, ze pri porovnani spotrebniho kose vychazi Cesko hure. jen jsem chtel podotknout, ze nektere polozky, ktere clovek k zivotu nutne potrebuje - ubytovani, doprava, zdravotnictvi je daleko drazsi.
Vy jste se zeptal, jak je mozne, ze se statistiky myli jako reakci na muj prispevek. Ja jsem vam jen uvedl, ze zatimco nektere veci jsou levnejsi, sluzby, kde je podil lidske cinnosti jsou drazsi I po prepoctu na prumernou mzdu, nez v Cesku. Mimochodem asi se nejedna o marginalni a nepodstatnou vec, pokud kazdy den jezdite hromadnou dopravou do prace.
Ctyrnasobne mzdy muzete najit v Nemecku, kde je velky nedostatek vyvojaru. Pokud porovnam Cesko a Britanii, tam se jedna o dvou az trinasobek, zalezi dle specializace. Take je treba nezapomenout na to, ze Cesko je super levna zeme s nizsimi zivotnimi naklady. Osobne si myslim, ze jit pracovat do Prahy by bylo pro me financne zajimavejsi, nez pracovat v Anglii.
Ad jak to dělají západní firmy - prodávají s násobně vyššími maržemi, než je to v ČR. Máme x západních dodavatelů z několika různých oborů a oni často prodávají své zboží s marží ve stovkách procent - přitom z našeho pohledu je to poměrně drahé i s marží 30%. To co my prodáme za 3500 EUR oni prodávají za 10 000 EUR. Ale také analogicky téměř za vše násobně víc platí. Onehdá jsme tu měli dodavatele z Holandska a při debatě o cenách pro ČR jsme porovnávali ceny notebooků, které používáme. Oba máme Lenovo X1 Carbon v +- stejné konfiguraci. Jeho nákupka jako spotřebitele byla 2000 EUR, my jsme měli ten samý přístroj za 1100. Samozřejmě je sortiment, kde tohle platí a kde ne...
Takže tolik za mě k těm stížnostem, že tu v ČR někdo bere vývojáře na hůl.