Nová služba Dohodnuto.cz připomíná služby pro zprostředkování plateb, jako jsou třeba americké Escrow.com nebo britský Shieldpay. U nás zatím konkurenci příliš nemá. Jak přesně bude fungovat, kde leží její limity a proč do ní nebude od začátku otevřený přístup pro každého? Na otázky Lupy odpovídal Petr Zíma z týmu otevřeného bankovnictví České spořitelny.
Nápad na Dohodnuto.cz vznikl v České spořitelně na interní objednávku? Kde přesně se idea na službu pro zprostředkování P2P plateb vzala?
Celá idea vznikla loni v létě u nás v týmu open bankingu jako takový interní startup. Naše část týmu se zabývá novými obchodními modely v platbách a celá myšlenka vznikla v rámci tzv. prototypovacích týdnů. Během nich v rámci osmitýdenního cyklu máme vždycky vyhrazený jeden týden, kdy se věnujeme prozkoumávání nových myšlenek. Tam se objevil prototyp řešení a někdy koncem loňského roku jsme z něj udělali seriózní téma, kdy jsme z původní idey postupně udělali prototyp a následně interní pilot. Následovalo ověřování přes UX laby a postupně jsme se dostali až do současné fáze, kdy máme použitelný produkt (se základní, ale spolehlivě fungující funkčností), se kterou nyní půjdeme ven. Mám radost, že jsme službu postavili ryze agilním přístupem, tedy svižně, postupně a vždy s ověřováním na klientech.
Určitě jste si před tím dělali nějaký průzkum trhu, je možné, že u nás doteď podobná služba nebyla?
Podobné služby rychle nabírají na popularitě v zahraničí, je to Shieldpay ve Velké Británii a Paylax v Německu a Escrow.com v USA. Ve Spojených státech je například služba populární při převodech domén nebo při prodeji bazarového zboží online, což je asi vůbec nejčastější scénář.
My jsme náš produkt v jeho produkční fázi zaměřili na současný online bazarový trh s tím, že výhledově míříme na P2P online převody a koupě automobilů. V tomto případě chrání služba kupujícího, pokud například není něco na koupeném autě v pořádku po právní stránce v okamžiku, kdy jej již zaplatil. Zatím poslední meta, která je ovšem ještě trochu vzdálenější, je digitalizace převodů hypoték. Dnes, když chcete převést hypotéku, tak se dostáváte do poměrně složitých papírových procesů, které sice za vás banky nebo advokáti ochotně udělají, ale je to poměrně zdlouhavé a drahé.
Předpokládám, že to celé neděláte zadarmo, kdo vlastně službu platí?
Za obchod platí kupující, který za každý obchod zaplatí 49 Kč, prodávající neplatí nic. Cena se přičítá k ceně zboží a dopravy, kterou kupující posílá na náš účet v České spořitelně. Pokud prodávající odešle zboží, kupující za službu platí, i když je obchod později zrušen.
Jak to funguje z pohledu uživatele a jak váš systém funguje technicky?
Představte si, že jste kupující a kupujete za 10 000 Kč iPhone na online bazaru. Dnes máte dvě možnosti, sejít se osobně a zboží si fyzicky prohlídnout a zaplatit jej v hotovosti. Druhá nejčastější varianta je poslat prodávajícímu peníze předem a doufat (případně pak prodávajícímu napsat negativní hodnocení, nebo si stěžovat u provozovatele bazaru), nebo si dohodnout dobírku. Dobírka samotná ale jednak situaci úplně neřeší, protože v krabici po zaplacení může být cokoli, ale také na ni prodejci velmi neradi přistupují, protože se jim stává, že kupující si zboží nevyzvedne.
Dohodnuto funguje tak, že celá transakce proběhne přes službu České spořitelny, kam se obě strany musí zaregistrovat, a ta následně vyzve kupujícího k poslání požadované částky na náš účet do úschovy a prodávající následně dostane informaci, že jsou peníze na účtu a může poslat zboží. Když zboží dorazí, kupující si jej prohlédne, a pokud vše odpovídá, potvrdí v systému, že byla dohoda dodržená a Spořitelna posílá peníze prodávajícímu. Při vkládání nového obchodu zakládající strana vyplní, co prodává, nebo kupuje, jakou má dané zboží hodnotu a jaká je hodnota poštovného nebo balného. Následně přizve protistranu, které pošle link do obchodu, a zbytek po jeho akceptaci probíhá více méně automaticky. Jediná podmínka je, že obě strany musejí být v systému zaregistrované. Každá strana v systému vidí, v jaké fázi se obchod nachází, jestli na něco čekáte, nebo naopak máte něco udělat vy.
Pokud zboží neodpovídá, nebo přišlo jiné zboží, kupující potvrdí ve službě, že posílá zboží zpátky a po jeho obdržení prodávajícím služba vrátí peníze. Jaké jsou výhody pro prodávajícího? Zatím vidím hlavně ty pro kupující.
Když to shrnu za obě strany, tak výhoda pro kupující je ta, že platí skutečně jen za zboží, které si objednal, a pokud nedorazí, nebo s ním není spokojen, tak my mu vracíme celou zaplacenou částku. U prodávajícího je výhoda ta, že na rozdíl od dobírky, pokud si kupující zboží nevyzvedne, tak nepřichází o peníze za balné a poštovné. V takovém případě totiž vrátíme kupujícímu pouze částku sníženou právě o tyto položky.
Jak to probíhá v případě, že se zboží vrací právě z toho důvodu, kdy má kupující pocit, že mu prodávající něco zamlčel? Kdo v takovém případě nese náklady na poštovné?
Náklady na první poštovné hradí prodávající, kupující pak nese náklady na zpětné zaslání zboží, takže to je „fifty fifty“.
Trochu jste se ale elegantně vyhnul tomu technickému popisu řešení. Jaké komponenty tedy služba využívá a jak je přesně napojena na Českou spořitelnu?
Celé řešení je standalone aplikace postavená v cloudu Amazon Web Services, kde běží front end i back end a jedná se o serverless řešení. Dohodnuto.cz nemá žádné přímé napojení na Českou spořitelnu, když nepočítáme účet, na kterém probíhá úschova.
Lze pro zjednodušení celého procesu nějak integrovat Dohodnuto přímo do inzerátu?
Tím, že se jedná o je standalone aplikaci, tak můžete jako prodávající založit obchod předem a do inzerátu vložit již zmiňovaný odkaz a napsat, že preferujete uzavření obchodu přes Dohodnuto.cz. Na ten následně může protistrana kliknout a tím se připojit.
To je současný stav. Prakticky od počátku jsme na různých úrovních v jednání s dalšími subjekty na spolupráci a pokročilé integraci. Nejdále se zatím nalézají jednání s Sbazarem od Seznamu.
Kdy bychom se na Sbazaru mohli služby dočkat?
Na jaře proběhlo interní testování v Seznamu, který službu úspěšně otestoval ve svých UX labech, ale následně projekt narovinu trochu usnul, kvůli situaci s koronavirem, kdy dostaly prioritu jiné projekty. Protože jsme se ale od té doby posunuli s projektem jako takovým, tak se nyní chystáme obnovit jednání a dotáhnout to konce.
Když se na službu podíváme z toho bankovního pohledu, spravování escrow účtu má specifická pravidla, co všechno jste museli splnit z hlediska compliance? A jedná se o jeden účet pro všechny platby, nebo o oddělené účty pro každý obchod zvlášť?
To je velmi dobrá otázka. Přestože jsme tomu interně na začátku escrow říkali, v praxi se vlastně o escrow účet nejedná. Jistotní účet je totiž ze své podstaty trojstranná dohoda. My jsme stáli před dvěma legislativními řešeními, tedy zdali to udělat jako trojstrannou dohodu, nebo odloženou platbu, a nakonec jsme vybrali jednodušší cestu, tedy odloženou platbu. Výhoda je, že jde z pohledu práva o dohodu mezi Českou spořitelnou a kupujícím. Ten hlavní důvod byl ten, že kdybychom do procesu vstupovali formou trojstranné dohody, tak by Česká spořitelna vstupovala do obchodu automaticky v roli rozhodce, což momentálně nechceme.
Nemizí tím ale hlavní výhoda platby skrz prostředníka?
My otevřeně říkáme, že nikomu negarantujeme, že jeho obchod skrze naši platformu dopadne ke 100% spokojenosti, co ale děláme, je, že významně zvyšujeme důvěryhodnost celého procesu.
Jak toho tedy dosahujete?
Ve službě musí být obě strany zaregistrované. Povinnou součástí registrace je telefonní číslo, email a číslo bankovního účtu. Zatímco první dvě položky lze poměrně snadno podvrhnout, u čísla bankovního účtu je to již výrazně složitější, protože je propojený s občankou. V případě, že mezi stranami obchodu vznikne spor, který nelze jednoznačně systémově rozhodnout (například tvrzení proti tvrzení), tak se sice s jeho řešením budou muset jeho účastníci obrátit na policii, ale protože máme obě strany dobře identifikované, tak můžeme policii poskytnout perfektní součinnost.
Technicky se jedná o jeden účet pro všechny transakce, nebo o více oddělených účtů?
Zatím je to jeden účet u České spořitelny, kde jsou jednotlivé transakce odděleny variabilními symboly.
Se službou chcete jít ven tento týden, plánujete nějakou větší marketingovou kampaň?
Máme v plánu reklamní kampaň na cílových platformách (bazarech), ale jedná se o relativně malou kampaň v řádu nižších stovek tisíc.
Bude platforma v pilotním režimu dostupná všem? Na jak velký zájem jste vlastně nyní připraveni technicky a nebojíte se, že uživatelé objeví třeba nějaké dosud skryté bezpečnostní nedostatky?
Máte pravdu, nebude. Platforma bude zatím dostupná na pozvánky, důvod je především právě ta zmiňovaná bezpečnost a řízení rizika. Každý týden uvolníme na trh několik set nových pozvánek a jinak nebude možné se do služby zpočátku dostat.
Je pozvánkový model podobný například tomu, jak se kdysi otevíral Gmail?
Není, nový uživatel zatím nebude moci pozvat další uživatele, protože bychom tím ztratili nad pozvánkami kontrolu. Kdo chce službu využít, musí se přihlásit do fronty, a jak budeme uvolňovat další pozvánky, tak na něj postupně dojde řada.
Petr Zíma pracuje jako leader nových obchodních modelů v týmu otevřeného bankovnictví v České spořitelně. Má za sebou více jak 12 let zkušeností z bankovnictví na různých pozicích. Pracoval v oblasti řízení financí banky, jako Strategy Officer pomáhal bývalému CEO Pavlovi Kysilkovi v oblasti strategického řízení banky a spolupodílel se na přípravě služby Moje zdravé finance. Před příchodem do Spořitelny působil jako konzultant v Capgemini v oblasti nových obchodních propozic pro bankovnictví a maloobchod. Nyní se věnuje hledání a prototypování nových obchodních modelů v rámci týmu Open Banking.
