Bezrámový design opravdu znamená, že jde panel po celé přední straně. Končí u bočního kovového krytu (plechu o tloušťce asi milimetr) a výsledek působí velice elegantně. Panel samotný jakousi obrubu má (centimetr), což je vidět hned při instalaci. Co se výbavy týče, nijak si s řadou 5000 nezadá, jen energetická třída je „pouze“ A+. Najdete tu tak pasivní 3D, dvoustranný Ambilight, Wi-Fi i Wi-Fi Miracast, podporu DLNA, „chytré“ aplikace, včetně telefonování přes Skype, a samozřejmostí je ovládání televizoru pomocí telefonu nebo tabletu přes aplikaci MyRemote.
Doporučená koncová cena je 24.990 Kč, v dobrých obchodech ho zakoupíte za cenu kolem 17500 Kč, což je asi o patnáct set méně, než co za Philips 47PFL5008K s úhlopříčkou 117 cm, jehož recenzi najdete zde.
Základní předností je elegantní bezrámový design a kvalitní materiály, například hliník a ocel, což dělá z televizoru Philips 42PFL6008K designový skvost. Klasický rámeček najdete pouze ve spodní části, ovládání pak na pravém boku vzadu, kde je i elektronický vypínač.
Instalace i s tradičním průvodcem nastavením obrazu a zvuku
Instalace je svižná, pokud nepočítám satelitní třídění. DVB-T se vždy ladí zároveň s analogem, ostatně instalace probíhá jako snad u každého Philipsu z nabídky 2013/14. Nicméně po prvním vstupu na seznam naladěných kanálů přes tlačítko List jsem u tohoto televizoru narazil na volbu seřadit kanály. Nikoli fyzicky, což se dělá trochu specificky, nýbrž v rámci oblíbených položek, což je naopak velice jednoduché. Ale je možné, že jde jen o jinou verzi firmwaru. À propos firmware. Ten se mi stahoval dvakrát pro různé části televizoru, naladěné kanály však vždy zůstaly zachovány.
Nejzajímavější byla druhá aktualizace, která si vyžádala fyzické odpojení napájení na plné dvě minuty…
Dálkový ovladač je z jedné strany tradiční, z druhé je QWERTY klávesnice. Dotykovou destičku pro ovládání kurzoru byste tu však hledali marně.
Ovládání místy trochu pomalejší
Menu nastavení („Nastavení TV“) vyvoláte z domovského menu, jen se kvůli tomu musíte dostat na patřičnou volbu, kolovat se totiž v úvodní nabídce nedá a nejde to ani jinde. Menu navíc nabíhá vždy, nikoli na poslední použitou položku, nýbrž na volbu Sledování televize.
Ovládání má oproti řadě 5000 zřetelně kultivovanější ikony i menu, dálkový ovladač je obdobný, avšak u řady 6000 najdete na zadní straně QWERTY klávesnici. Pokud se podíváme na tradiční část, uvidíme, že prakticky vše důležité je soustředěno kolem kurzorového kříže s OK uprostřed. Ten v tuneru nemá žádnou funkci, v multimédiích pak funguje jako Play/Pause a doplňuje šipková tlačítka vlevo a vpravo skákající o asi deset sekund vpřed či vzad. Jen Guide (EPG) je odhozeno trochu stranou, ale není to nijak daleko, takže je stále po ruce.
Zvyknout jsem si však musel na pozici tlačítka Return a Exit a tendence zaměňovat je díky jejich poloze, jsem si všiml už dříve.
Dálkový ovladač je v každém případě velice slušný, což platí i o softwarové klávesnici na obrazovce přes kterou zadáváte heslo do Wi-Fi, ale také například adresu webové stránky. Kompletní však už nejsou multimédia, kde jsou tlačítka pro rychloposuv kombinována (přes delší podržení) s přeskokem o skladbu dále.
EPG nabízí programovou nabídku pro sedm stanic. Jak vidíte, k vybranému pořadu se vypisuje čas začátku a konce a jeho název. Další informace se otevírají na nové obrazovce a chvilku to trvá.
Osmidenní EPG klidně i z internetu
Programový průvodce byl po instalaci nastaven na příjem dat z databáze Gracenote, tedy přes internet (připomínám, že Ethernet i Wi-Fi jsou zabudovány), ovšem nepodařilo se ho zprovoznit ihned, což se mi u této značky letos už minimálně jednou přihodilo. Na poprvé se totiž po odklepnutí podmínek používání vše zastavilo na OK ze kterého nešlo vyskočit či pokračovat jinak než Exit. Nepodařilo se to ale ani napodruhé, kdy jsem se sice dostal dále, ale pro změnu se nepodařilo napojit na Gracenote.
Po třetí už jsem to nezkoušel a v menu Obecná nastavení raději přepnul volbu TV průvodce z volby „Z internetu“ na „Z vysílače“. Vše pak fungovalo bez problémů.
EPG (a věnovat se budu jen tomu z vysílače) nabídne program pro sedm stanic a k vybranému pořadu ukáže čas začátku a konce a jeho název. Další informace vyvoláte po stlačení „i“ do nové obrazovky. Pokud chcete přejít na další den, můžete použít buď tlačítka pro postupnou volbu kanálů, nebo kontextové menu. V druhém případě se to může zdát náročně, ale nakonec je to docela operativní. Bohužel jednou se mi stalo, že se při pokusu o vyskočení z posledního, osmého, dne, televizor kousl a nepomohlo nic jiného, než jeho vypnutí, a to zcela natvrdo, přes zásuvku. Naopak příjemné je, že se programová nabídka stahuje na pozadí bez ohledu na to, kde se nacházíte.
Z EPG se dá nahrávat (minimem je 250 GB disk) a na pořad se můžete také nechat upozornit. Televizor v tomto okamžiku příjemně překvapil a probudil se i z pohotovostního režimu.
Volba Zvuk nabízí šest přednastavených režimů, změna parametrů, tedy basy a výšky, se ukládá do Osobní.
Úpravy jen základní
Přednastavených obrazových voleb je sedm, včetně speciálních pro fotografie a úsporu energie. Obrazu pak manuálně upravíte podsvětlení pozadí v podivně přeložené volbě „Kontrast backlight“, dále tu je barva, ostrost, gama korekce, dvojí teplota barev a také jas. Jak vidíte, jde v podstatě jen o základní možnosti, ale takto značka Philips postupuje už léta.
Zvukových předvoleb je šest, ovlivnit jdou následně basy i výšky a ve dvou volbách i pseudoprostorový zvuk.
Poměry stran pořadu nastavíte taktéž v části „Obraz“ a je tu šest voleb včetně fungujícího automatického přepnutí podle formátu příchozího pořadu zde nazvaného Auto-zoom. Jak vidíte, volby nejsou vždy zcela přeloženy na což narazíte i jinde.
Z domácího menu se dostanete i do Nastavení, což nějaký čas trvá, protože v menu se nedá kolovat a vždy se zobrazí na položce Sledování TV. V Nastavení vidíte v horní řadě okamžité operace, ve spodní je vstup do menu pro úpravu dalších parametrů.
Slušná spotřeba, excelentní vypnutí panelu
Televizor má v základním nastavení obraz ve volbě Standard, pokud ale při instalaci využijete „Průvodce úpravou obrazu a zvuku“, bude nastaven režim Osobní, což platí i o zvuku jako takovém (jinak je nastaven na Původní). Senzor hlídající hladinu okolního světla byl tentokráte zapnut (zřejmě opět půjde o preference v rámci Průvodce…) a zapnut byl i Ambilight beroucí nějaké 3 watty.
Na ČT24 a DVB-T si televizor za této situace řekl o 61 W (30–72 wattů), jakmile jsem vypnul obrazovku a nechal puštěný pouze zvuk, což se dělá tradičně jednoduše v kontextovém menu, dostanete se na rozhodně výborných 20 W. Ale jak vždy zdůrazňuji, tohle značka Philips vždy uměla!
Volby pro 3D obraz či převedení 2D na 3D. U fotografií je však nebudete potřebovat, protože ty se vám v souborovém manažeru ani nenabídnou. (Jak vidíte, i na tomto obrázku, obrazovka se poměrně dosti leskne.)
Multimédia bez 3D fotografiií
Terabajtový disk Freecom byl správně identifikován během okamžiku a jeho jméno se také ukázalo v souborovém manažeru. Ten se ovládá dobře a byl by ještě lepší, kdyby se v něm dalo kolovat. Některé operace proto trvají poměrně dlouho i když v souborovém manažeru bývají položky správně setříděny (u řady 5000 nebyly). „Bývají“, protože jsem narazil na další drobnou chybku: pokud nějaké vymažete, nebo přesunete a pak médium připojíte k televizoru, jsou na stejném místě jako před tím…
Multimédia jsou rozdělena do obvyklých oblastí, plus náhled Složka ve kterém přehrajete vše, co televizor zvládá.
Filmy se bezproblémově přehrávaly v X.264, Xvid i MKV (L4.0, L4.1), jen se musely opakovaně zapínat titulky či alespoň znaková sada. Televizor zvládá ve videu i navázat, a to i po odskoku do tuneru. Externím titulkům nelze měnit velikost a i když jsou menší než by bylo vhodné, jsou výrazné, a to i díky šedivému stínu kopírujícímu písmo. Titulky však neuvidíte, pokud zmáčknete tlačítko „i“ informující například o pozici v přehrávaném videu.
WMV HD má tradiční potíže při dekódování, ale to není nic až tak podstatného. HD nahrávky z kamer a fotoaparátů jsou co do kompatibility stejné jako u řady 5000 (MOV, MTS, M2TS, MP4), zvuk v dts taktéž podporován není.
U fotografií vás čeká překvapení. Televizor totiž neumí 3D snímky, a ty jsou pro mě osobně jediná věc, která dává v pseudoprostorovém světě smysl. Z běžných formátů pak umí jen JPG, a to je taktéž zklamáním nejen ve světle výsledků typicky střední řady 5000.
Muzika je podporována v MP3, WAV a WMA.
Podstavce má značka Philips opravdu unikátní a zajímavé. Více by se však mělo dbát na to, aby nepoškodily nejen designový nábytek. Ve spodní části (a zvláště pak v zadní) je totiž jen výlisek. Guma či jiná ochrana povrchu nábytku chybí.
Drobné chybky ve firmwaru…
Než vám televizor naběhne, trvá to 12 sekund. Přepnutí kanálu postupnou volbou trvá tři sekundy a zvuk uslyšíte o sekundu dříve. Na televizor střední třídy a dvoujádrový procesor, to nejsou právě ohromující údaje, i když za provozu už čekání příliš nepozorujete.
V „chytré“ části televizoru, kterou vyvoláte tlačítkem Smart TV nebo z domovského menu, najdete přístup na otevřený internet a několik obvyklých widgetů. Český tu však byl pouze jeden – Topfun – a to je dnes opravdu málo. K tomu si přičtěte potíže u HbbTV, které někdy nešlo vyvolat a namísto něj se nabízelo menu televizoru s úpravami obrazu, ukázkou HD klipů apod. Potíž byla (většinou) v tom, že HbbTV přes červené teletextové tlačítko vyvoláte jen tehdy, když se vám objeví na obrazovce, což je hned v okamžiku po přepnutí kanálu. Pokud jsem se ale do HbbTV dostal, přehrávání pořadů pracovalo bez potíží.
A jaký je? Zvukově jen průměrný, nijak nevybočující z řady. U obrazu si nelze nevšimnout dobré černé, ale také v tomto okamžiku místy splývajících detailů (mluvím o základním nastavení), které se však dá, alespoň částečně, ovlivnit. Na dnes běžné kvalitě seriálového videa, např. 240 MB při 45 min., kodek X.264, byly vidět nepatrné elektronické vyumělkovanosti, což není zcela překvapivé. S kvalitnějším materiálem, např. XviD, 60 min. 500 MB si už televizor poradí lépe a subjektivně vzato i o něco lépe, než řada 5000. O něco vyšší kvalita obrazu byla vidět i na podání ČT24 na DVB-T, avšak v okamžiku rychlejšího pohybu či švenku kamery bylo znát, že televizor si s tímto druhem obrazu zcela nerozumí. Zaznamenal jsem to například i na vertikálně jedoucích titulcích.
Je myslím zřejmě, že to na co bychom se u tohoto přístroje měli ptát je, jak si stojí v porovnání s řadou 5000. Můj dojem je v tomto ohledu jednoznačný. Díky rozdílu v ceně, snížené multimediální kompatibilitě a mj. i chybičkám ve firmwaru se tento televizor vyplatí jen tehdy, pokud byste toužili po jeho designu. A ten se vskutku povedl. Bohužel tohle už dnes drtivé většině zákazníků nestačí a tak řada 5000 nabízí podstatně lepší poměr cena/výkon. A i když obraz Philips 42PFL6008K z řady 6000 rozhodně není špatný a i zde lze pozorovat sklon k přirozenějším klidnějším barvám, přece jen bych si ve střední třídě, či spíše vyšší střední třídě, představoval trochu více. Takto jsme tak maximálně na průměru.
Hodnocení
pro: obraz se sklonem k přirozeným barvám, nádherný design, dobrá spotřeba, solidní kompatibilita i externí titulky, výborné pohledové úhly, nádherný a nápaditý podstavec, ale…
proti: …pozor na možné poškození nábytku (spodní část podstavce je prakticky bez ochrany), potíže s EPG, nedotažený překlad, nezobrazí 3D fotografii, drobné nesrovnalosti ve firmwaru, např. při vyvolání HbbTV
Balení obsahuje
- dálkový ovladač
- 2× mikrotužkové baterie (AAA)
- 4× 3D brýle
- adaptérové kabely
- pevný podstavec (natáčení v rámci panelu)
- napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
- uživatelská příručka je přímo v televizoru, v papírové podobě dostanete „rychlé nastavení“ (Quick Start)
- záruka: 24 měsíců
Design nebo vlastnosti?
