PayPal (Europe) S.à r.l. et Cie, S.C.A. is duly licenced as a Luxembourg credit institution in the sense of Article 2 of the law of 5 April 1993 on the financial sector as amended and is under the prudential supervision of the Luxembourg supervisory authority, the Commission de Surveillance du Secteur Financier, with registered office in L-1150 Luxembourg.
PayPal Inc. (which is a parent company of PayPal (Europe) S.à r.l. et Cie, S.C.A.) was acquired by eBay in October 2002, and is located in California, USA.
Takže bude záležet na tom, který PayPal to bude.
Bonusy na kreditkách jsou už dlouho vyšší, než příjem banky z poplatků a základ jejich financování jde z úroků od těch, kdo nezvládají bezúročné období. Je samozřejmě pravděpodobné, že pokles transakčních poplatků bonusy sníží, závislost těchto veličin je ale reálně mnohem menší, než by se mohlo zdát na první pohled.
Otázkou ale je, zda se neprojeví zdražení i u běžných debetek, první vlaštovky třeba u mBank moc příjemně pro klienty nevypadají (pokud člověk nějaký měsíc nesplní objem plateb, tak mu za kartu naskočí ne zcela zanedbatelná suma...
Toto rozhodnutí se týká vydavatelů karet a řada z nich bankami nejsou. Takže Paypalu se to netýká, protože nevydává platební karty v tzv. 4 stranném schématu, ale PayPalu se to týká, pokud Platba probehne do EU. Tzn. mohlo by to být pro PayPal výhodnější, protože zpracuje-li transakci v EU, bude mít jako příjemce nižší náklady.
Toto není pravda a postačí k tomu prostá matematika. Nejvíc na tomto businessu staví CItibank, jejíž CitiLife vrací 2%, přičemž Interchange fee pro tento typ karty (Mastercard WORLD) je 1.6%. Naopak tedy platí, že plných 80% příjmů na ty jejich bonusy tvoří práve tento poplatek. Jen 20% potřebují vygenerovat na nesplácejících klientech. U dalších kreditních karet typicky vracejících 1% bonus se pak jedná dokonce o 100% pokrytí z Interchange fee neboť pro MC Standard a VISA činí právě cca 1%. Teoreticky tak nepotřebují nesplácející klienty vůbec a nějaký drobný zisk vygenerují případné další poplatky.
Jestli se tato regulace projeví kompenzací zvýšených nákladů u debetek ve formě nějakého poplatku, je to skoro jedno, protože dnes tyto náklady platí zákazník v ceně plateb, ve výsledku to bude totéž, jen více transparentní. A možná taky ubude klientů, co mají 10 zbytečných účtů zdarma, přestože zdarma ve skutečnosti nejsou. Ten systém slouží hlavně k placení a pokud vedle toho musí hradit bonusy a účty typu vše zdarma, zbytečně ho to prodražuje.
Tak ony to účtují především obhody, kde vysoká konkurence srazila marži natolik, že náklady za platbu kartou ji několikanásobě převyšují (elektronika) nebo naopak obchody, které díky maléu obratu terminál jinak neutáhnou.
V eshopu nemusíte platit karou ani dobírkou. Stačí bankovní převod, a už se objevily i eshopy, které vám pošlou zboží na fakturu (tj. nejdřív zboží, pak do 14 dnů platba)
to nic nemeni na tom, ze nejlevneji zbozi sezenete v pri platbe hotove/prevodem v obchode, ktery karty nebere nebo uctuje poplatek.
IMHO na to ze banka klienta v celem procesu participuje prakticky nejmene je nesmysl, aby sezrala az 130% z celeho poplatku (v tomto extremnim pripade ji doslova dotuji ostatni zakaznici a banky)
V procentech je stanoven proto, že to jednak vypadá férově ("stejná sazba pro všechny" ve smyslu "stejné číslo"), jednak to maximalizuje zisk v mezích, které projdou (čím více zákazník v obchodě utratí, tím více je ochoten tolerovat za zprostředkování platby).
Jistě, za předpokladu, že bychom se dívali čistě na náklady na transakci, to je nesmysl, jenže ona nesmyslnost spočívá primárně právě v myšlence, že bychom se měli dívat čistě na náklady na transakci, bance přece nejde o pokrytí nákladů, ale o maximalizaci zisku.
Hlavně to, že se sníží interchange fee, tedy poplatek co platí banka poskytující terminál bance co vydala kartu, přímo neznamená, že banka co vydala terminál sníží poplatek obchodníkovi a i když ho sníží, tak to neznamená, že obchodník sníží přirážku za platbu kartou. PayPal sice není typický obchodník, ale princip je podobný.
Pro snížení může být nutné aby situace využila banka a začala poskytovat terminály za výhodnějších podmínek a následně aby se našel obchodník co úsporu přenese do snížení přirážky.
Tak implementovat cokoliv, co je spojené s ČSOB to může jen šílenec. není to tak dávno, co se psalo o tom jejich dvojitém zaúčtování plateb kartami, nefunkčních terminálech, 2 dny trvájícím zaúčtování plateb...
Nepsal jsem o nějakém českém eshopu, ale webu, co prodává služby po celém světě takže Paypal je nejjednodušší volba.
Vydridusi, jako by nestačilo, ze když lidi nepoužívají hotovost, zůstaváji bankám všechny peníze na účtech a mohou s nima bankéři vesele spekulovat. Oni si ještě navíc za to, ze ty peníze nedají z ruky, nechávají platit. Je třeba je vymezit do hranic přiměřeného zisku, když trh není tak vyvinuty, aby to proběhlo přirozenou cestou.
Banky nebudou nahrazovat ušlý zisk zvýšením poplatků obchodníkům. Tahle teorie nemá žádnou logiku, protože se jednoduše řečeno jedná o "jiné banky". Snížení Interchange fee znamená, že banka vydávající kartu (banka zákazníka) dostane méně peněz za to, že zákazník nakoupil kartou. Tzn. že Banka provozují terminál (bank obchodníka) musí odvést méně poplatků třetí straně. Z toho vyplývá, že bance obchodníka se buď zvýší zisk, nebo díky nižším nákladům sníží celkový poplatek obchodníkovi za provoz teminálu. Že by tedy měl toto snížení kompenzovat obchodník je nejenom absurdní, ale i technicky nemožné.
Jistá kompenzace může nastat naopak na straně zákazníka, jehož banka může začít účtovat poplatky za použití karty, oseká nenažrané a nesmyslné bonusy na kreditních kartách a tak podobně.
Ale co jinýho, než Paypal, se dá používat na jednoduché integrování platby kartou na webu bez nějakých poplatků bance? Každej nemá hned velkej eshop a nemůže si dovolit integrovat na nějakej hobby web platební bránu od nějaké banky.
Když chceš něco rychlého, tak Paypal je stále ta nejjednodušší volba.