Názory k článku Potlesk pro iTunes a sbohem CD

K poslechu mi stačí běžná sluchátka (reprosoustavy jinde, než v rodinném domku jsou zvrhlost a teror vůdči spolubydlícím) a vzhledem k tomu, že občas přepisuji vynyly a kazety na CD, vím, co říkám. Většina populace má sluch pobytem v hlučném prostředí natolik poškozený, že nemá smysl jim říkat, jaké zvěrstvo MP 3 je. A poslouchat rádio v autě, kde základní hladina hluku převyšuje zdravotně bezpečnou mez (i u nejluxusnějších modelů) také není to pravé ořechové.

Většinu času u počítače trávím přepisem analogových medií na CD, takže vím, jak vypadá nahrávka při ukládání na HDD, kdy je ve sluchátkách signál přímo z analogového zdroje a jak vypadá tatáž nahrávka po tom, co si ji pustím z HDD kde je, před dalšími úpravami, uložena za použití bitrate 192 kHz a s 32 bitovým vzorkováním. (Pro informaci: 4 minuty takto uložené hudby zaberou kolem 700 MB, tedy plochu celého CD). Pokud máte k dispozici patřičný analogový HW (gramo Dual, vložka Shure V 15/III, předzesilovač Actidamp), zvukovou kartu podporující práci s uvedenými parametry a patřičný SW, můžete si to vyzkoušet také. Pokud příslušným zařízením nedisponujete, neztrácejte čas další diskusí.

Nedisponuji, ale precejen jeste zkusim chvili diskutovat, nebo spis se zeptat: tak jak to popisujete, stale jeste nedokazujete, ze neni problem ve _vasem_ A/D prevodu. Poznate pak dale rozdil, kdyz si tentyz zdigitalizovany zvuk oriznete na 96 kHz a 24 bitu, pripadne 44.1 kHz a 16 bitu? Pokud mozno si to oriznete a nechte nejaky skript, at ty soubory pojmenuje nejak nahodne (nejlepe ve vice kopiich), a zkuste si je prehrat a ohodnotit naslepo predtim, nez se podivate ktery je ktery. Nebo poslete data (upload do ftp://ftp.linux.cz/pub/Incoming, klidne tam dejte i tech 700 MB) a ja Vam to oriznu a nahodne pojmenuju, a muzete zkouset.

2^32-krat silnejsi zvuk je neco malo pres 22 dB rozdilu, to mozna ucho zvladnout muze. Ale jestli rikate ze zdrojem je gramofon, tak tato bitova hloubka tam proste neni. Uz jsem dlouho gramofon nevidel, ale normalni LP ma nejakych 15 cm polomer (rekneme 10 cm stop), na jedne strane rekneme 22 minut, 33 otacek za minutu. Cili roztec mezi stopami je tam rekneme 10/(22*33) cm = 0.014 cm. Kdybyste mel do takto siroke stopy zaznamenat 32 bitu hloubky, potreboval byste presnost 0.014/(2^32) cm = 0.0000000000033 cm, cili 3.3x10^-14 m. Prumer vodikoveho atomu je 5x10^-11 m, prumer protonu je 2x10^-14 m. Takze mozna z neutronove hvezdy byste byl schopen vyskrabat gramodesku s 32-bitovym rozlisenim, pokud byste ji skladal po jednotlivych neutronech. Realne je to rozliseni skutecne nekde okolo 12 bitu.

U te vzorkovaci frekvence to tak jasne neni, tam mozna muze byt 44.1 kHz malo: kdyz clovek slysi rekneme do 15 kHz, tak 44.1 kHz pri dvou bodech na vlnu je toto dostatecne. 96 kHz dava vzorkovani 24 kHz frekvence ctyrmi body na periodu, coz je vic nez dostatecne. 192 kHz neprinasi nic navic.

Ja Vam verim ze poznate rozdil mezi zvukem primo z gramodesky a po zdigitalizovani. Ale porad jste nepouzil zadny argument ktery by dokazoval, ze za to nemuze Vami pouzivana aparatura. Zatimco ja jsem ted ukazal ze jsou fyzikalni limity ktere ukazuji, ze gramodeska proste nema 32 bitovou hloubku.

Ech, omlouvam se za momentalni zatemneni mozku ohledne dynamickeho rozsahu :-)

Je to tak, ze dynamicky rozsah 16-bitoveho zvuku CD je 96 dB (pro srovnani: pri praci v hluku silnejsim nez 90 dB nad urovni slysitelnosti jsou vyzadovana ochranna sluchatka). Cili vetsi dynamicky rozsah zaznamu nema smysl, snad jen kvuli pripadnym upravam (masivni zesilovani/zeslabovani urcitych stop).

Audiokazeta ma dynamicky rozsah 55 dB, gramodeska cca 65 dB, cili priblizne 11 bitu.