Vlákno názorů k článku Potlesk pro iTunes a sbohem CD od Yenya - Ech, omlouvam se za momentalni zatemneni mozku ohledne...

Ech, omlouvam se za momentalni zatemneni mozku ohledne dynamickeho rozsahu :-)

Je to tak, ze dynamicky rozsah 16-bitoveho zvuku CD je 96 dB (pro srovnani: pri praci v hluku silnejsim nez 90 dB nad urovni slysitelnosti jsou vyzadovana ochranna sluchatka). Cili vetsi dynamicky rozsah zaznamu nema smysl, snad jen kvuli pripadnym upravam (masivni zesilovani/zeslabovani urcitych stop).

Audiokazeta ma dynamicky rozsah 55 dB, gramodeska cca 65 dB, cili priblizne 11 bitu.

Nedisponuji, ale precejen jeste zkusim chvili diskutovat, nebo spis se zeptat: tak jak to popisujete, stale jeste nedokazujete, ze neni problem ve _vasem_ A/D prevodu. Poznate pak dale rozdil, kdyz si tentyz zdigitalizovany zvuk oriznete na 96 kHz a 24 bitu, pripadne 44.1 kHz a 16 bitu? Pokud mozno si to oriznete a nechte nejaky skript, at ty soubory pojmenuje nejak nahodne (nejlepe ve vice kopiich), a zkuste si je prehrat a ohodnotit naslepo predtim, nez se podivate ktery je ktery. Nebo poslete data (upload do ftp://ftp.linux.cz/pub/Incoming, klidne tam dejte i tech 700 MB) a ja Vam to oriznu a nahodne pojmenuju, a muzete zkouset.

2^32-krat silnejsi zvuk je neco malo pres 22 dB rozdilu, to mozna ucho zvladnout muze. Ale jestli rikate ze zdrojem je gramofon, tak tato bitova hloubka tam proste neni. Uz jsem dlouho gramofon nevidel, ale normalni LP ma nejakych 15 cm polomer (rekneme 10 cm stop), na jedne strane rekneme 22 minut, 33 otacek za minutu. Cili roztec mezi stopami je tam rekneme 10/(22*33) cm = 0.014 cm. Kdybyste mel do takto siroke stopy zaznamenat 32 bitu hloubky, potreboval byste presnost 0.014/(2^32) cm = 0.0000000000033 cm, cili 3.3x10^-14 m. Prumer vodikoveho atomu je 5x10^-11 m, prumer protonu je 2x10^-14 m. Takze mozna z neutronove hvezdy byste byl schopen vyskrabat gramodesku s 32-bitovym rozlisenim, pokud byste ji skladal po jednotlivych neutronech. Realne je to rozliseni skutecne nekde okolo 12 bitu.

U te vzorkovaci frekvence to tak jasne neni, tam mozna muze byt 44.1 kHz malo: kdyz clovek slysi rekneme do 15 kHz, tak 44.1 kHz pri dvou bodech na vlnu je toto dostatecne. 96 kHz dava vzorkovani 24 kHz frekvence ctyrmi body na periodu, coz je vic nez dostatecne. 192 kHz neprinasi nic navic.

Ja Vam verim ze poznate rozdil mezi zvukem primo z gramodesky a po zdigitalizovani. Ale porad jste nepouzil zadny argument ktery by dokazoval, ze za to nemuze Vami pouzivana aparatura. Zatimco ja jsem ted ukazal ze jsou fyzikalni limity ktere ukazuji, ze gramodeska proste nema 32 bitovou hloubku.

Většinu času u počítače trávím přepisem analogových medií na CD, takže vím, jak vypadá nahrávka při ukládání na HDD, kdy je ve sluchátkách signál přímo z analogového zdroje a jak vypadá tatáž nahrávka po tom, co si ji pustím z HDD kde je, před dalšími úpravami, uložena za použití bitrate 192 kHz a s 32 bitovým vzorkováním. (Pro informaci: 4 minuty takto uložené hudby zaberou kolem 700 MB, tedy plochu celého CD). Pokud máte k dispozici patřičný analogový HW (gramo Dual, vložka Shure V 15/III, předzesilovač Actidamp), zvukovou kartu podporující práci s uvedenými parametry a patřičný SW, můžete si to vyzkoušet také. Pokud příslušným zařízením nedisponujete, neztrácejte čas další diskusí.

Jeste jinak: uvazoval jsem o tom, ze bych udelal CDcko pro takovy double-blind test: vzal bych 10-20 sekund nejake skladby z CDcka, a udelal bych jine CDcko, kde by tento usek byl nekolikrat tak, ze by pred vypalenim prosel ztratovou kompresi ruzneho stupne a pak zase dekompresi. Tyhle veci bych nahodne na CDcku pomichal a nechal lidi ty skladby ohodnotit podle zvuku. Pak by se ukazalo, kdo co slysi; myslim ze vetsina lidi fakt nepozna ani na kvalitni aparature rozdil mezi nekomprimovanym CD zvukem a vyssimi bitrates MP3 nebo OGG.

Trochu problem je, ze nevim co se tak povazuje za kvalitni zdroj tech nekomprimovanych dat. Aby mi pak nekdo nerekl ze "u takoveho sh*tu je to stejne jedno". Mate nejake tipy? Mam treba CDcko Sgt. Pepper's Lonely Heards' Club Band, coz kdysi vyhralo Grammy za nejlepsi zvuk, ale jednak je to uz stare, a taky kdovi jestli tomu neco neudelali prepisem na CD. Rad si necham doporucit (nebo i poslat - staci tak 10-20 sekund WAV nebo FLAC) neco jineho.

Kdyz posloucham hudbu tak obvykle netukam na screen, ale budto jedu v aute nebo nekde chodim, a tam proste okolni sum je silnejsi nez co bych mohl slyset z T5.

Ale pro korektnost jsem si do T5 zapojil celouzavrene Sennheisery HD200 - vysledek je ze neslysim zadne klidove sumeni ani zadny zvuk pri pouzivani stylusu. Mozna mate nejaky vadny T5?

Jinak ale nepochybuju ze letos koupeny MP3 prehravac muze mit lepsi vystup nez nekolik let stara T5 - technika jiste pokrocila a zlevnila.

> Akustická klasická hudba se jakoukoli digitalizací zmrší
> (a pro mne slyšitelně) vždy!

Nemyslite nahodou _zaznamem_ misto _digitalizaci_?

O ztratove kompresi se samozrejme nebavim, ale chtel bych videt, jak poznate (dvojitym slepym testem) rozdil mezi tim samym zaznamem poustenym z CD a z neceho analogoveho (teda gramofon asi poznate podle praskani; mozna studiovy magnetofon?).

Ad muj sluch: nedavno jsem si byl nechat udelat takovy ten audiogram s urovni citlivosti jednotlivych frekvenci v obou usich, a mam sluch naprosto v poradku, dekuju za optani.

Palm T5 má tak zašuměný výstup a je v něm navíc slyšet dotýkání stylusu na screen, že téměř každá mptrojka nad 1000Kč má daleko kvalitnější výstup.

Ono opravdu záleží na tom, co posloucháte. Akustická klasická hudba se jakoukoli digitalizací zmrší (a pro mne slyšitelně) vždy! Že nemáte sluch v pořádku, je váš problém a bohužel nejen váš. A co bylo jednou digitalizací a následnou kompresí zmršeno, to už se dalším přepisem do jakéhokoli jiného formátu napravit nedá.

K poslechu mi stačí běžná sluchátka (reprosoustavy jinde, než v rodinném domku jsou zvrhlost a teror vůdči spolubydlícím) a vzhledem k tomu, že občas přepisuji vynyly a kazety na CD, vím, co říkám. Většina populace má sluch pobytem v hlučném prostředí natolik poškozený, že nemá smysl jim říkat, jaké zvěrstvo MP 3 je. A poslouchat rádio v autě, kde základní hladina hluku převyšuje zdravotně bezpečnou mez (i u nejluxusnějších modelů) také není to pravé ořechové.

Souhlas. Individuum, poslouchající techno tak, že strčí hlavu do prohlubně basového reproduktoru 500 wattové reproskříně nějaký rozdíl opravdu nepozná. Je otázka, jestli vůbec pozná, že to, co slyší, nebo spíš neslyší, je hudba.

Aaa, uz tady mame dalsiho "audiofila", ktery pozna rozdil mezi pozlacenymi konektory a obycejnymi?

Pochybuju ze vetsina lidi na dobre aparature uslysi rozdil mezi 12-bitovou a 16-bitovou hloubkou. 12 bitu se uvadi jako teoreticka maximalni dynamika dobreho gramofonu. Ale tech 16 bitu Vam jeste uznam. Pokud se nahodou nekde snima na vic bitu, je to proto, aby byla jakasi rezerva pro ruzne upravy (konverze hlasitosti, loudness war, a tak podobne). Podobne s frekvenci: dospely clovek slysi tak maximalne 15 kHz, vetsinou ani to ne (dite pak o neco malo vic). Cili 44.1 kHz bohate staci, co je nad to, muze byt pak pouzito treba pro ruzne zrychlovani/zpomalovani.

Je to podobne jako kdyz okem nevidite vic nez nejakych 8 bitu na barevny kanal, ale nektere lepsi fotaky snimaji treba 12 bitu, aby byl pak prostor napriklad pri upravach gamma krivky obrazku.

Navic si vezmete, ze lidi casto poslouchaji hudbu na cestach, v aute, atd. - okolni hluk je takovy, ze rozdil mezi 44.1 kHz/16 bitu CD a 192 kbps MP3 nepoznate (teda pokud nemate v aute aparaturu tak hlasite, ze preslechnete blizici se sanitku :-( ).

Ja si na cesty konvertuju hudbu do 96 kbps Ogg/Vorbis, a i pri relativne dobre technice (Palm T5, Koss Porta Pro) nepoznam rozdil proti vyssi bitrate. U hifi veze bych to asi poznal, ale tu zase neposloucham tak casto, a tam navic neni problem pripojit kvalitnejsi zdroj dat.

No a abych byl on-topic: problem nestoji CD versus MP3, ale CD versus hudba stazena po siti. Bude-li dost zajemcu (nebo levnejsi prenosove trasy), jiste zacnou nabizet hudbu i ve vyssi kvalite nebo dokonce bezztratovou. Ostatne ja CD pouzivam jen k tomu, abych si z nich vyrobil bezztratovy Ogg/FLAC, ktery pak mam daleko flexibilnejsi (vytvareni playlistu, hledani kde po byte zase mam to konkretni CDcko, vyber ze _vsech_ CDcek ktera mam, ne jen z tech ktera momentalne jsou v te policce, atd.)

Ano, na sluchatkach za 50Kc to opravdu nepoznate. Zkuste si nekdy poslechout Vasi oblibenou hudbu na kvalitnim zarizeni. Potom se Vam udela z Vaseho mp3 prehravace spatne ...

jak pro koho

Hudba, zmršená kompresí MP 3 je i zadarmo drahá. Ono bohatě stačí to, co udělá se signálem z kvalitního analogového zdroje už jen první krok digitalizace, tedy přepis s bitrate 192 kHz a 32 bitovou hloubkou vzorkování. Rozdíl je jasně slyšitelný.

pokud u nás budou obchody s hudbou (a videem) trvat na DRM a nutit uživatele instalovat další sw (WMP nebo nějaké podezdřelé downloadery), tak se moc uživatelů do nakupování na internetu nepohrne a to ani nemluvím o hodně omezeném výběru hudby, kterou na i-legálně a spol najdete (respektivě nenajdete)