Vlákno názorů k článku Pozemní vysílatelé se ohradili proti námitkám asociace satelitních operátorů od xsc - Zrovna satelitní operátoři jsou na tom ohledně lineárního...
-
Pokud si někdo myslí, že je satelitní signál všude, tak stejně všude je signál DVB-T, brzy bude i z DVB-T2 a možná i 4k. Samotný signál ale obrázek na žádném TV nevyčaruje. To se zapomnělo, že na DVB-S je potřebná parabola, konvertor, sat přijímač/tuner v TV a v neposlední řadě i možnost si parabolu někam namontovat? Ano, ze satelitu může někdo přijímat tisíce stanic, ale kolik minut denně může TV divák tuto možnost využívat? Stačí se podívat na koláč sledovanosti, kde figurují i "satelitní" diváci a kolik stanic z těch tisíců má u nás sledovanost nad 1%? To opravdu mohou miliony diváků v Česku přijímat jen 4 - 5 stanic, které zajistí drtivou většinu sledovanosti? Řečičkám o odklonu od lineárního vysílání zatím nevěřím, ani šíření informací, že se večer mladí na televizi nedívají. Statistika má jiná data a jsou to exaktní čísla, ač o nich někdo může pochybovat. Není ale divné, že mnoho miliard za reklamy doputuje ke stanicím i s SD vysíláním a zadavatelům to nevadí, nebo o účelnosti svých nákladů nepochybují, naopak na reklamu dávají čím dál, tím více? Ono se chce dívat na toto téma i z druhé strany.
-
Statistika je dobrá, pokud se čísla správně (pravdivě) interpretují. Takže, s tímto bych moc neargumentoval. Navíc, i ČRa přiznaly, že v mnoha domácnostech je pozemák na druhé obrazovce, tedy asi není ten primární zdroj konzumování obsahu... Mne zajímají trendy a ty vyznívají jasně směrem k větší diverzifikaci způsobu příjmu, k větší interaktivitě a v rozdílu chování napříč generacemi.
-
Stále ale lze považovat statistiku za lepší a obecnější zdroj informací, než dojmy jednotlivce, poměry v domácnosti, prezentované zvyky kolegů,....
Nevím, kdo/co ve vaší domácnosti určuje, co je primární a co druhá obrazovka? Je to podle velikosti úhlopříčky, možnosti příjmu, počtu hodin sledování, postavení diváka v rodině? Pokud se pán domu třeba rozvalí na kanapi na 2 hodiny před velkou obrazovku v obýváku při hokeji, fotbalu, filmu, je to ten primární příjem? Nebo malá TV s DVB-T/C v kuchyni, kterou má paní domu puštěnou od rána do večera, protože u ní vaří, žehlí a utíká k ní před sportem, který jí nebaví a raději sleduje Ordinace, Soudní síně, německé romantické seriály, je jen ta "druhá", ovšem s několikanásobně větší sledovaností?
Zájem o trendy je pochopitelný. Třeba někdo touží po 3D, ale má smůlu, někdo touží po interaktivní TV, ale v mobilu jí při chůzi stejně nesleduje. Mnoho reklam je propláceno v miliardách za sledovanost v zadaných věkových skupinách a nejvíce jich bývá v prime-time, kdy se mladí na televizi nedívají? Ony ty generační rozdíly, mezi diváky jako celkem, zas tak extra rozdílné nebudou. A zase jsme u statistiky a cílení reklam.
-
To možná ano, ale mají obrovskou výhodu, že a) signál je dostupný úplně všude; b) nabízí daleko bohatší obsah. Ano, je nutné za to platit. Ale proč ne, když divák dostane to, co chce. Navíc, přichází nové interaktivní služby, které zatím pozemák nenabízí. Světlá výjimka je Stream.cz, což je něco, kudy by se měl pozemák v budoucnu ubírat, pokud chce přežít.
-
Satelitní signál má nespornou výhodu, že je z jednoho směru (pokud se bavíme o národních stanicích a Skylinku), což obnáší parabolu s konvertorem v celkových nákladech kolem 500Kč. Zatímco pozemní vysílání bude i nadále od dvou různých providerů, přičemž každý bude šířit něco jiného a vesměs i z jiného směru. Takže náklady mohou být také kolem 500Kč (když má někdo ideální podmínky k příjmu), ale klidně i 10x tolik (pokud ty podmínky nemá).
-
Myslím, že message ze strany satelitních operátorů je ten, že se peníze nacpou do černé díry, protože terestrické vysílání je prostě na úbytě. Jsou to zbytečně vyhozené peníze, za nulovou přidanou hodnotu. Za deset let bude pozemák sledovat maximálně 30 procent domácností, pokud tam nebude zajímavý obsah. Souvisí to s generační obměnou konzumentů, pro které je lineární vysílání nezajímavé už teď...
