Vlákno názorů k článku Proč nevěřím Elonu Muskovi a jeho cestám na Mars od Martináč - Až na pár udivujících nepřesností, moc pěkný článek....
-
Martináč (neregistrovaný)
Až na pár udivujících nepřesností, moc pěkný článek. Jen bych dodal naprosto zásadní věc. Kolonizace Marsu není možná ani v hodně divoké teoretické rovině. Jak už několikrát vysvětloval Jiří Grigar, Mars nemá skoro žádné magnetické pole na jeho povrch dopadá pro člověka smrtelné radioaktivní záření. Člověk by tam dlouho nepřežil.
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
Ad záření, časem vyřeší genová modifikace. Viz http://www.osel.cz/9013-nejdrsnejsi-zvire-sveta-si-chrani-dna-radiacnim-stitem.html.
-
Tohle NASA zvažovala a vyšlo jí, že pobyt v délce několika měsíců až jednotek let ve skafandru nebo lehkém obydlí s ochrannou vrstvou nepředstavuje riziko. Při sluneční erupci by se nicméně astronauti měli schovávat pod silnější ochranný štít.
NASA let lidí na Mars plánuje a aktivně na něm pracuje. Po několika odkladech to teď vychází na cca rok 2035. Samozřejmě tam neplánují postavit milionové město a pro pobyt v délce desítek let ta radiace nemá snadné řešení.
-
fd (neregistrovaný)
Jednorazovy let na Mars je nesmysl, stejne jako byl nesmysl cely projekt Apollo. Defakto to byla jen politicko ekonomicka deklarace na tema "mame na to", ale z vedecko technickeho hlediska to neprineslo vubec nic. Defakto na Mesici byl jeden jediny vedec a to az s uplne posledni vypravou.
Smysl by melo vybudovani stale zakladny na Mesici, a pote (a prave az pote) co by se lide naucili dlouhodobe zit tam, v relativnim bezpeci a s pomerne slusnou moznosti pripadne zachrany, ma smysl vypravit na Mars automaty, vybudovat tam zakladnu a pak tam poslat lidi, kteri zustanou alespon radove rok nebo dva.
Pokud si dobre pamatuji, tak vzhledem ke startovacim oknum je totiz maximalni mozna doba pobytu za idealnich podminek pri "vyletu" na Mars neco kolem 3 mesicu. Pricemz celkova doba letu tam a zpet je vice nez 2 roky.
-
Četl jsem studii, že to bylo právě naopak. Apollo přineslo asi trojnásobek nákladů. Samozřejmě ne okamžitě a přímo. Typický příklad je suchý zip ... program apollo ho nevynalezl, ale uvedl do praxe. Teflon obdobně. A takových věcí je velké množství. I takové drobnosti, jako nehořlavé materiály ... viz apollo 1.
-
Ještě dodávám, že Marsovo slaboučké magnetické pole možná je velký problém, možná největší, ale to kvůli slunečnímu větru.
Někdo tvrdí, že sluneční vítr neodstíněný magnetickým polem odtrhává marsovskou atmosféru a může za to, že je tak řídká.
Jenomže, Venuše má taky slabé magnetické pole a čelí silnějšímu slunečnímu větru a nedostatkem atmosféry rozhodně netrpí.
Ale nemá vodu. A taky někteří spojují se slunečním větrem. Podle této teorie sluneční vítr v atmosféře Venuše rozkládá vodu na vodík a kyslík. Vodík uniká do vesmíru a kyslík se slučuje s horninami (oxidací).
Ale tyhle věci nelze považovat za prokázaná fakta. Jsou to velmi slabě podložené teorie.
